Včelařská konference

Zdravím přátele, vidím, že se zde na diskusi bavíte o její úrovni, která se zdá že opravdu upadá... Pro přetočení diskuse, jsem dnes sbíral měl a ze 40 včelstev mám zimujících jen 8. a to jsou tam brutální žebráci, které jsem vživotě neměl... Máte taky nějaké takové zkušenosti a čím to může být? Bude to zajímavý rok, bez medu a bez včel.... Jiří

Pozitivní je, že jich zůstalo 8 a je z čeho množit ikdyž bez medu, ale to půjde.
Já jsem letos přišel o 6 vč. z 33. Po posledním aerosolu na konci listopadu jsem ještě od těchto včelstev ometl měl a při odběru po vánocích už tam měl žádná nebyla. Takže včelstva padla cca do týdne po posledním ošetření aer. Celý úl jsem naložil a doma udělal rozbor situace. Včelstva uhynula v různém pořadí od začátku řady, takže jsem je aer. nepředávkoval, to by padla ty první v řadě, ale úhyn odpovídal těm včelstvům, která měla na konci podletí a zač. podzimu náhlý nárust spadu.
Doma jsem dovezené úly rozdělal a na dně bylo tak cca 5cm na výšku mrtvolek, dílo bez plodu a zásob přes 20kg, matky jsem našel také. U dna jsem měl podložku a tak jsem ty mrtvolky protřepal na sítu a na podložce bylo roztočů jak máku. To samé ve spodním díle zapadané v buňkách a u všech 6ti včelstev stejné. Takže padly na varroázu. Ostatní přeživší včelstva pořád v normě.
Letos jsem dával Gabon a kyselinu jsem dal až ke konci podletí když se u těch několika včelstev začal zvyšovat spad. A další ošetření jsem dělal až ke konci října Varidolem. Letos celkově u všech včelstev byl spad vyšší než v jiných letech, takže jsem zvědavý na kondici včelstev v březnu, co to sněma udělalo.

Z cehoz plyne, ze soucasna metodika leceni vcelstev v podleti jiz
nedostacuje. Je potreba klesrika krotit jinym stylem.

Dne 26. ledna 2013 12:40 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Pozitivní je, že jich zůstalo 8 a je z čeho množit ikdyž bez medu, ale to
> půjde.
> Já jsem letos přišel o 6 vč. z 33. Po posledním aerosolu na konci listopadu
> jsem ještě od těchto včelstev ometl měl a při odběru po vánocích už tam měl
> žádná nebyla. Takže včelstva padla cca do týdne po posledním ošetření aer.
> Celý úl jsem naložil a doma udělal rozbor situace. Včelstva uhynula v
> různém pořadí od začátku řady, takže jsem je aer. nepředávkoval, to by
> padla ty první v řadě, ale úhyn odpovídal těm včelstvům, která měla na
> konci podletí a zač. podzimu náhlý nárust spadu.
> Doma jsem dovezené úly rozdělal a na dně bylo tak cca 5cm na výšku
> mrtvolek, dílo bez plodu a zásob přes 20kg, matky jsem našel také. U dna
> jsem měl podložku a tak jsem ty mrtvolky protřepal na sítu a na podložce
> bylo roztočů jak máku. To samé ve spodním díle zapadané v buňkách a u všech
> 6ti včelstev stejné. Takže padly na varroázu. Ostatní přeživší včelstva
> pořád v normě.
> Letos jsem dával Gabon a kyselinu jsem dal až ke konci podletí když se u
> těch několika včelstev začal zvyšovat spad. A další ošetření jsem dělal až
> ke konci října Varidolem. Letos celkově u všech včelstev byl spad vyšší než
> v jiných letech, takže jsem zvědavý na kondici včelstev v březnu, co to
> sněma udělalo.
>

Mě moc metodika nezajímá, já nad sebou drába nemám, ale co se mi také nechce, dávat do úlu víc chemie, přesněji každý týden v době kdy hrozí nějaký ten přínos z venku. U jednoho včelaře co mám v doletu stav úhynu znám, ale ten druhý, se kterým jsou zkušenosti i se 100% úhynem už v srpnu, tam nevím jak je na tom. Neošetřené roje, ty ve významném počtu snad nemám. Mám také trošku podezření na sníženou účinost Gabonu 90PF. Soudím podle mírně zvýšeného spadu po vložení Formidolu u bezproblémových včelstev co jsou v normě.

Problém je, že zřejmě aby problém nebyl vidět a my jsme byli skvělí a nemusel se problém řešit, tak neexistuje žádná metodika jak sledovat úhyny.

Takže není žádný problém, jen něklteří chtějí svoji neschopnost svádět na SVAZ - DOL - SVS.

O tom, že něco není v pořádku si štěbetají vrabci na včelínech, ale u kulatého stolu prý zaznělo že ve světě jsou úhyny 30% běžné a my máme jen 22%. Ta přesnost na jedno procento je ohromně zajímavá. :-)
A tak není důvod k panice, i když některé minoritní organizace paniku soustavně šíří. Ale to jen aby se zviditelniy.

Karel

Já udělal Aleši podobnou zkušenost v loni - tedy 2011.

Okolo byly úhyny, já měl Gabon, ten se u nás běžně nedává takže rezistence zřejmě nebyla a stejně mně hynuly včely i když třeba letošní napadení bylo vyšší včely šly normálně do zimy. Já mámteorii že pak nejde o VD ale o včely s virozama co kolují po kraji. I když je protinázor, že včelstvo co kolabuje už žádné létavky či mladušky co se můžou vžebrat jinam neprodukuje.

Teď to neřeším, na jaře uvidím. Ale podle mrtvolek co jsem koukal po posledním ošetření to vypadalo OK.

Karel

Linky dávám dopředu:
http://operaresearch.eu/en/documents/show/&tid=142
http://operaresearch.eu/files/repository/20130122162456_BEEHEALTHINEUROPE-Facts&Figures2013.pdf

Takže si přečte o starostech jinde., já si jdu taky číst:-)


Je třeba chápat některé, kteří šíří paniku a domnívají se, že se dostáváme na ocas vývoje.

Například na konferenci MSVV v Olomouci byl vidět nádherný kontrast mezi ČR a SR - referovali tam sLovenští výzkumníci. Mimo jiné jsou zapojeni do Evropského monitorngu zdraví včel, kam se ČR nezapojila.


-------------------

Předmět: Bee Health in Europe 2013 – Facts & Figures

Dear all,

How to support bee health and the establishment of robust bee colonies, has been for some time now in the focus of the research activities as well as of the stakeholders and policy makers. OPERA, an independent research centre and think tank of Università Cattolica del Sacro Cuore (Italy) (www.operaresearch.eu) has therefore decided to set-up a dedicated working group and conduct a comprehensive review of the available scientific literature and official data on the issue, the result is the report: “Bee health in Europe – Facts and Figures 2013”.

The report moves from the newest data from scientific research into drivers of bee health and presents the latest figures in the trend in bee population and reports initiatives and policies being developed in Europe and abroad.

The objective of the working group producing this report was to build on the findings of the previous OPERA report, published in 2011, to include state-of the art information and research results on the issue of honeybees in agricultural systems and collect in one single comprehensive document relevant data on bee health.

Collecting and analysing the existing evidence and information to identify the main factors influencing bee health will help to further adjust research and policy priorities to protect bees.



You can download a copy of report here: “Bee health in Europe – Facts & Figures 2013”.



The Compendium carried out by OPERA highlights that among the main causes of the bees decline in Europe are the parasitic mite Varroa, viruses and diseases, the loss of suitable habitats and nutrition.

For further information and questions, please do not hesitate to contact us.



Best regards,

Alexandru Marchis

Policy Team Coordinator

OPERA Research Centre

Co se týká metodiky ošetření, před nějakým týdnem jsem tady psal, že je nutné "dávkovat" počet ošetření podle počtu roztočů.
Že pokud ve včelstvu bylo třeba 200 roztočů, stačila s rezervou i ty tři ošetření. Pokud tam bylo k tisíci roztočů, už tři ošetření zásadně nestačí. Protože jednoduchý výpočet týkající se účinnosti fumigace a aerosolu ukáže, že po třech ošetřeních zbude z nějakých tisíců roztočů v každém včelstvu 1 - 2 - 5 nejodolnějších roztočů. A že to je přesně stav, kdy odolnost roztoče na léčivo vzniká nejrychleji, protože konkurence málo dolných roztočů byla vybita, takže ti odolní roztoči mají volný prostor k množení a jejich odolné geny nejsou ředěny geny neodolných roztočů.
Účinný boj proti varaóze je podle mně možný jen dvojím způsobem. Buď bude intenzita - počet léčení tak vysoká, že vždycky zahubí téměř všechny roztoče na stanovišti. Nebo naopak roztoči budou potlačováni jen na takovou hranici, které způsobí pravidelné kolapsy "jenom" těch 10 - 20 - 30 % nejvnímavějších včelstev. Z ostatních tak budou rozmnožovány na roztoče a viry odolnější včelí populace a včelaři budou hledat a zdokonalovat takové metody, které tu odolnost ještě posílí.

Je to divná doba, při které se musíme naučit jinak myslet. Dříve a není to tak dávno byl úhyn včelstva ostudou, dnes běžnou realitou. Pátrat po příčinách úhynu je sice možné, ale s velmi nejistými výsledky. Těch možností je prostě moc! Důležité je ale tuto mizerii obrátit ve svůj prospěch. V podstatě to znamená množení nejlepších včelstev a brutální brakování včelstev už přes celou sezonu tak nějak divných. Nahradíte li tato včelstva ranými odělky a zimní ztráty na jaře taktéž, uvidíte sami, co vám to udělá s výnosy. Udělat si odělek v době zač. kvetení řepky není nic složitého navíc je to velmi účinné protirojové opatření, stačí zkusit to! Návodů je všude dost a navíc to jde dělat úplně primitivně. Za pár týdnů už to začne! Zdraví R. Stonjek

jj, já to tady pravidelně píšu už několik let. Rozchovávání a výběr vlastních včelstev místo pravidelného masívního nakupování matek od komerčních chovatelů.

"Je to divná doba, při které se musíme naučit jinak myslet. Dříve a není to tak dávno byl úhyn včelstva ostudou, dnes běžnou realitou. Pátrat po příčinách úhynu je sice možné, ale s velmi nejistými výsledky. Těch možností je prostě moc! Důležité je ale tuto mizerii obrátit ve svůj prospěch. V podstatě to znamená množení nejlepších včelstev a brutální brakování včelstev už přes celou sezonu tak nějak divných. Nahradíte li tato včelstva ranými odělky a zimní ztráty na jaře taktéž, uvidíte sami, co vám to udělá s výnosy. Udělat si odělek v době zač. kvetení řepky není nic složitého navíc je to velmi účinné protirojové opatření, stačí zkusit to! Návodů je všude dost a navíc to jde dělat úplně primitivně. Za pár týdnů už to začne! Zdraví R. Stonjek "

Je to divná doba, při které se musíme naučit jinak myslet. Dříve a není to tak dávno byl úhyn včelstva ostudou, dnes běžnou realitou. Pátrat po příčinách úhynu je sice možné, ale s velmi nejistými výsledky. Těch možností je prostě moc! Důležité je ale tuto mizerii obrátit ve svůj prospěch. V podstatě to znamená množení nejlepších včelstev a brutální brakování včelstev už přes celou sezonu tak nějak divných. Nahradíte li tato včelstva ranými odělky a zimní ztráty na jaře taktéž, uvidíte sami, co vám to udělá s výnosy. Udělat si odělek v době zač. kvetení řepky není nic složitého navíc je to velmi účinné protirojové opatření, stačí zkusit to! Návodů je všude dost a navíc to jde dělat úplně primitivně. Za pár týdnů už to začne! Zdraví R. Stonjek

-----------------

Tak jsme obešel dnes včely a na tento příspěvek vzpoměl. Je to nějaké divné, už bych měl depku že to vůbec neumím, ale přeci jen pár včelstev od stěny ke stěně, ale spousta jich je nějakých slabých.
Obecně a v průměru jsou na tom oddělky lépe jak kmenová.
Zajímavé, že stanoviště číd dál víc od jedho směru, tím lepší. SHodou okolností jsem slyšel, že tam kde je to nejhorší taky vymetaly včely - byly prý sesypané na dně.
Já viděl v úlech co byly bez včel dva stavy. Jeden klasika - někdo ukradl včely. :-)
Ale u těch dalších se včely odebraly hynout do krajních uliček.
Zatím ztráty nad 10%, odhad je že už jsem na 15% Ale je brzo na počítání.
Oproti loňsku a předloňsku jen jedno pokálené - uhynulé - ale tam byla na mrížce zevnitř zapropolisovaná myš. Jestli je rušila?.

Myslím, že kdysi napsaný článek Z.Klímy o 1/3 včelaření - tedy každý rok 1/3 oddělků a tříletá včelstva likvidovat byl jasnozřivý. Možná na to dojde.

Karel

"Obecně a v průměru jsou na tom oddělky lépe jak kmenová. "

Já mám se stávající metodikou léčení VD v podletí dobré zkušenosti. Za celou dobu jsem nezaznamenal jediný úhyn u svých včelstev na VD. Dodržuji přesně časové odstupy fumigací varidolem, (aerosol jsem použil celkem pouze 2x),i požadovanou teplotu. Ještě jsem nikdy nepoužil gabon, max. jednou za rok formidol. Zimuji v jednom B10 na 9-ti rámcích (desátý je po dokrmení odebrán a mezera slouží k zavěšení doutnajícího pásku). Neúspěchy v léčení přičítám (kromě často zmiňovaného špatného načasování léčení) 1./ ponecháním velkého prostoru při zazimování, který včely neobsedají. Myslím si, že není jedno zda se pro jeden obsednutý nástavek použijí 2 kapky varidolu, nebo pro např. 3 neúplně obsednuté nástavky použije 6 kapek. 2./ Nevhodně umístěný pásek s varidolem ,např. vodorovně do podmetu apod. 3./ Neúplné utěsnění úlu - síťované dno a pod. Těmito nedostatky se také "vychvává" rezistence na VD.
Teď jsem přišel od svých 24 včelstev. Očekávajíc zítřejší prolet (ale asi u nás nebude, dopoledne pěkně nasněžilo) jsem vyčistil podložky. Proti odběru měli před 3 týdny bylo méně mrtvolek (max. 200 u včelstva, ale měli více). Již plodují, protože hlavně u česen byl na podložce led. Všechny pěkně "broukají".

Pr.Kapoune,na zasitovana dna a fumigaci podmetem neuspechy v leceni rozhodne nelze svadet,oboje,jak site,tak fumigaci v podmetu pouzivam bez jakychkollv problemu s VD.Nikdy snad nebylo doporucovanych 10 stupnu,ba ani 8,spis 6 a funguje to spolehlive,aerosol nepouzivam vubec,a s VD nemam potiz,takze na nedodrzeni metodiky to tez svadet nejde..Na co to,ale svest jde,je to,ze vcelari neznaji spad VD a leci,sice dle metodiky spravne,ale uz nemaji co lecit...Ps:s uspechem pouzivam KN v odparovacich NH a nedam na ne dopustit..JosPr..Snad by stalo za to,zaclenit tyto a podobne odparovace do dotacni politiky...

Nic proti dotační politice na léčivo či pomůcky k léčení, ale to by nejdřív musel výrobce projít přes to schvalovací řízení a potom by to bylo možné.
Ale jinak se mi líbí obchodní přístup jedné firmy co prodává "neschválené" odpořovače v ČR a přesto legálně. Jeden se jmenuje " Zásobník kyseliny" a druhý " Odpařovač těkavých látek" a jde to i bez řečí, jak je to nás nemožné.

Odparovace NH jsou bezne k dostani v kazde vcelarske prodejne za solidni cenu kolem kila medu,manipulace s KM bezpecna a jednoducha,cast vcelaru je a jine odparovace pouziva,cast dela,ze neexistuji a pak nevericne ziraji,jak dlouhoveka vcela je kratkoveka...O dotacni politice proto,ze spousta vcelaru odmita pouzivat vlastni penezenku k vcelarskym ucelum...JosPr

Co to je: s uspechem pouzivam KN v odparovacich....
pane JosPr.

J.P.

Pro J.P. zmrzla ruka a o jedno zmacknuti tlacitka na mobilu navic.Samozrejme KM ! JosPr

Ps:s uspechem pouzivam KM v odparovacich NH a nedam na ne dopustit..JosPr.
Tím možná řešíte nízký počet VD před podzimním léčením, takže jste spokojen s jeho výsledky. Mně postačuje jednou (v polovině července) formidol.

Kapoun:
Já mám se stávající metodikou léčení VD v podletí dobré zkušenosti.

-----------
Nevím, metodika je mi v podstatě ukradená (z té mají vycházet tvůčrci Mimořádných veter.opatření SVS - i když ti se zase diví co je mimořádného na 35leté existenci VD v ČR), pro včelaře je důležité její přetavení v MVO SVS.

A u nás je tato MVO již od 2008 celoroční, hlavně nařizuje každému včelaři monitoring a kontrolu napadení v létě, navíc ZO to má organizovat atd. A pak je tam něco o podzimu.

Ale abych jen věčně nekritizoval, mám s tím velmi dobré zkušenosti taky.
A jak tak slyším, zase ubyde konkurence.

Každý v té MVO SVS čteme asi něco jiného a podle toho nám přežívají včely.

Osobně si myslím, že je na vině špatný tlak v kompresorech. Prý vyfoukají ty včely z úlů, po aeroslu prý tam žádné nejsou.

Karel

P.S.
Divné, čím víc kompresorů, tím větší úhyny. Seřídit. Kontrolovat. Pracovní a seřizovací návodky, kontrolní karty, ověření.

"Zdravím přátele, vidím, že se zde na diskusi bavíte o její úrovni, která se zdá že opravdu upadá... Pro přetočení diskuse, jsem dnes sbíral měl a ze 40 včelstev mám zimujících jen 8. a to jsou tam brutální žebráci, které jsem vživotě neměl... Máte taky nějaké takové zkušenosti a čím to může být? Bude to zajímavý rok, bez medu a bez včel.... Jiří"

Dne Saturday 26 of January 2013 12:04:42 Ji?í napsal(a):
> Zdravím přátele, vidím, že se zde na diskusi bavíte o její úrovni, která se
> zdá že opravdu upadá... Pro přetočení diskuse, jsem dnes sbíral měl a ze 40
> včelstev mám zimujících jen 8. a to jsou tam brutální žebráci, které jsem
> vživotě neměl... Máte taky nějaké takové zkušenosti a čím to může být? Bude
> to zajímavý rok, bez medu a bez včel.... Jiří

"Gratuluji" ke stejnemu "uspechu" , jako jsem mel loni ja, prezila pouze matka
inseminovana od p. Ing. Cermaka s cca pesti vcel , jen tak mimo jsem jim tam
nosil po lzickach med a ted je jiz v pohode. Kdyz jsem o tom loni mluvil, tak
se vcelari v okoli divili , ale pak jsem zjistil, ze ne tak razantne, ale
uhynu bylo hodne. Ja tam vetsinou mel jen zasoby bez vcel, nebo jen zbytek s
matkou. Loni jsem zacal po kazdem vytaceni davat formidol bez vsech folii,
ale i pres toto mi asi 4 (nejsilnejsi) vcelstva padla. Je to varoaza, ale s
necim, jestli jen viry , nebo i nosema ceranae ? Kdo vi. Ted po 2 letech (a
uz jsem to tu psal) maji problemova vcelstva spolecnou vlastnost, vcelstva
vetsinou uz v srpnu spatne odebiraji krmeni .
Po prvni fumigaci jsem mel podlozky cerne, vcelstva se zatim drzi (asi 22
vc.).

Muzete prosim napsat , odkud jste a jak je na tom Vase okoli ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Takto jsem dopadl před 4 lety. Z 16 včelstev zůstaly 2. Takový pohled už bych nikdy nechtěl zažít. Tehdy jsem ještě neřešil léčení a léčil pouze dle metodiky.
Od letošního roku pravidelně sleduji přirozený spad. Léčení KM mě inspirovaly stránky p. Vítámváse. http://www.ivancice.cz/vcelari/metoda2013.pdf
Jen mi nevyhovovalo plnění sáčků s odpařovačem KM, tak příští rok zkusím odpařovač http://www.yannick.cz/odparovac-pro-vcelare-62.html
Výhodou tohoto odpařovače je velká kapacita KM a jednoduchá regulace odparu.
Takže co se týče varroázy je třeba sledovat spad roztočů a ihned na něj reagovat. Samozřejmě provádím podzimní a zimní léčení.
Letošní výsledek při odběru měli je z 18 včelstev ve ve 3 celkem 6 roztočů.

s pozdravem Ať to bzučí

Martin

Jako hlavni priciny zimnich uhynu popisujete VD a spatne nacasovane leceni VD.Souhlas,jen to doplnim podle mne dulezitou veci a to je zazimovavanim jen tech nejkvalitnejsich vcelstev,zbytek v zari pospojovat s oddelky,nebo i v rijnu,mit plne uly zimnich dlouhovekych vcel,treba za cenu snizeni zimovanych vcelstev na polovinu stavu,nez o ne v zime prijit.Osobne mam zimni stav vzdy proti letnimu polovicni,plus dalsi oddelky na jaro "pro jistotu".Pro vcelare bazirujici na kvantite to bude asi tvrde reseni,ale ja ho pouzivam rad a doposud jsem v zime neztratil jedine vcelstvo.JosPr

"Jako hlavni priciny zimnich uhynu popisujete VD a spatne nacasovane leceni VD.Souhlas,jen to doplnim podle mne dulezitou veci a to je zazimovavanim jen tech nejkvalitnejsich vcelstev,zbytek v zari pospojovat s oddelky,nebo i v rijnu,mit plne uly zimnich dlouhovekych vcel,treba za cenu snizeni zimovanych vcelstev na polovinu stavu,nez o ne v zime prijit."

Chce to peclivy monitoring,
tydenni analyzu podlozky, pokud je tam za tyden vice jak 8 roztocu, je zadelano na pruser, ktery se dostavi s casovou prodlevou. Takze do 7 roztocu/ za tyden si pisi vykricnik, nad 7 okamzite zasahuji. KM a KŠ podle datumu. Pak se Vam nestane, ze vcely budou hynout. Varidoly a Gabony nepourivam.
P.

Zdravím, popíšu něco, co mě rozum nebere:
Léčím Formidol + 3x Varidol fumigací. Stanoviště 650 mnm, pastviny a les.
Jedno konkrétní včelstvo, zimní měl 2011/2012 nenalezen žádný VD - moje
prohlídka měli, směsný vzorek shodný s výsledlem laboratoře (3 VD / 7
včelstev).
TÝDENNÍ spad před formidolem (červenec): 3 VD.
Týdenní spad při nasazení formidolu na loučky pod strůpek (konec červenece):
6 VD.
Jedna deska na včelstvo byla uvažována jako monitorig stavu, ne jako hlavní
léčení. Vzhledem k naprosto minimálnímu nárůstu spadu jsem považoval stav
napadení včelstva za "normální". Včelstvo bylo průběžně váženo pojízdnou
váhou, nebyl nezaznamenán žádný významný přírůstek ani úbytek, který by
nasvědčoval aktivní nebo pasivní loupeži.
První fumigace varidol: obrovské množství VD.
V současné době kolabující, možná již uhynulé včelstvo. Pro doplnění,
ostatní včelstva na stanovišti vykazovala letní spad obdobný.
Jak píšu v úvodu, nechápu proč se nezvýšil spad při Formidolu. Když to teď
po sobě čtu, tak mě napadlo, že si někteří z Vás asi řeknou, že lžu. Setkal
se někdo z Vás s něčím podobným?
Vašek.

Většina diskutujících jak zde, tak v odborné literatuře, považuje za příčinu úhynů včelstev jednoznačně VD, respektive špatně nebo nevhodně provedené tlumení VD. Bezprostřední příčinou jsou pravděpodobně virózy, kterým podléhají včelstva ve špatné kondici. Příčinou špatné kondice ovšem nemusí být jen VD. Domnívám se, že špatná kondice je vždy důsledkem více vlivů. Jako hlavní příčinu špatné kondice včelstev ve svém okolí (Čskobudějovicko) spatřuji především v mimořádně špatné snůšce v létě a v podletí.