78692

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 8. 2012
Re: ul na slunne stanoviste

Včelíny měly velký význam v době úlů se zadním přístupem. Takové úly byly běžně 2 řady nad sebou. Pokud se vezmou rámky 39x24 na teplou stavbu a umístění úlů ve včelíně na obou stranách včelína, tak potom na metr délky včelína mohlo být klidně 8 včelstev. V malém včelíně o půdorysu zhruba 2.25 x6 metrů mohlo být k 50 včelstvům. A technicky bylo úplně možné včelín trošku zvýšit a na účinné výšce zhruba 2.08 - 2.20 metru dát 4 řady úlů nad sebou, potom ve včelíně s půdorysem 2x6 metrů mohl mít včelař masochista až ke stovce úlů zadováků.
Běžné bylo mít v takovém včelíně na zahradě 20 - 30 úlů plus v něm umisťovat všechny oddělky a další potřebné věci k chovu včel, takže na zahradě mimo včelín nebylo třeba pro takové včelaření žádný další prostor. Přitom dříve, ještě před takovými 20 lety, byl výnos z jednoho včelstva sice v kilogramech medu znatelně menší než dnešní, ale v penězích vztaženo k průměrnému příjmu byl několikanásobně větší. Pokud bylo okolí zahrady pro včely jen trochu úživnější než průměr, pouhých 20 včelstev ve včelíně brzo zaplatilo náklady na stavbu toho včelína a potom včelaření s pouhými 20 včelstvy na zahradě u domu přinášelo rodině nezanedbatelný zisk.
To dneska už neplatí. Dneska 20 - 30 včelstev z hlediska výnosů vztažených k průměrnému příjmu je podstatně menší částka. I z hlediska pořizovacích nákladů takového včelína. Kromě toho dnešní nástavkové úly potřebují výrazně větší prostor, do včelína se jich vleze podstatně míň.
Takže včelín se z výnosů včelstev v něm zaplatí podstatně obtížněji, pokud vůbec. A dnešní včelaření s 20 - 30 včelstvy v nástavkových úlech volně umístěných na zahradě zabere dost značnou část zahrady.

Zůstávají výhody včelína v zimě, kdy včelín omezuje výkyvy počasí. Ve včelíně jsou podstatně menší mrazy, zvláště pokud včelín "nepodfukuje" , teplo ze země pod včelínem tak jde v zimě do včelína a stěny a strop jsou izolovány. A vliv rychlého oteplení, které vyláká včely ven na sníh, je menší.
Potom je výhoda to, že pokud se včelaří výhradně ve včelíně, dají se použít i levnější nástavky a úly, protože se vnějším pláštěm nebo nátěrem nemusí chránit před povětrnostními vlivy jako úly umístné venku.
Pak to, že se tam dají dělat omezené zásahy ve včelách i za špatného počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu