Včelařská konference

"ako uz bolo spominane,idealny pomocnik na zapalovanie do dymaka je propanbutanova letlampa s piezoelektrickym zapalovanim,taka na tie male napichovacie plynove kartuse..aj nahodne zhasnuty dymak je sprevadzkovany za par sekund..co som sa najedoval so zapalovanim dymaka pomocou papiera a pod."

Úž před více než 20 lety jsem vykoumal, jak zapalovat kuřlák s troudem novinami a od té doby to tak dělám a úplně bez problémů. Vedle troudu k tomu potřebuji jen kus novin o velikosti 1 - 2 papíru A4 a asi 2 minuty času. Jádro problému je vybrat měkký dobře hořlavý troud a uspořádat ho správně v kuřláku. Zapalování pak spočívá v postupném přidávání kusů papíru, aby se kromě zapálení i troud a kuřlák prohřál a po uzavření tak měl tah. Propanbutanovým hořákem to jde akorát cca 2x rychleji a nezakuřuje se přitom kouřem z toho papíru.
Jak se troud pořádně rozhoří a v kuřláku vznikne nějaké zhavé jádro, může se přidat i tvrdší troud nebo klidně i suché vůbec neztrouchnivělé kousky měkkého listnatého dřeva, hoří a kouří to taky.

Mám bukový troud a zapaluji ho jednoduše a bez problémů sirkou. Bukový troud používám pouze pro podpal, už pomalu dochází poslední dobou se moc do lesa nedostanu. Takže po rozhoření používím na topení sušené choroše, ale moc nevoní. Zato dlouho vydrží.

"Mám bukový troud a zapaluji ho jednoduše a bez problémů sirkou. Bukový troud používám pouze pro podpal, už pomalu dochází poslední dobou se moc do lesa nedostanu."

Pro mě je to dnes už úplně okrajová věc. Já se vydám do lesa a pod lipami, topoly nebo vrbami nebo jinými měkkými dřevinami naplním tašku poloztrouchnivělými větvičkami od síly centimetr po sílu paže. Očistím nožem od kůry a úplně zhnilého dřeva, nařežu na 10 - 15 cm silné kousky a nechám pod střechou sušit. Nebo v poslední době jsem doma ořezával lípu, co mně roste u baráku. Mám tam i nějaké větve z ořezávky včelařských vrb...prostě pohodlný dostatek...