| | - M. Václavek (93.99.204.43) --- 7. 4. 2012
Re: Námět... nouzové matky a půlení včelstev
Josef.Mensik:
Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela.
___________________________________________________________
Taky by mě to zajímalo :)
Už sama skutečnost, že na nouzové matky nejvíc křičí chovatelé matek, něco nasvědčuje. Ani bych tak nesázel na marketingový trik jako na prostý fakt, že valná většina profesionálních chovatelů i přes velmi dlouhou praxi se s nouzovými matkami prakticky nesetká, a když už na ně narazí, tak často v dost extrémních situacích, kdy by větší kvalita nouzových matek byla spíše zázrak (mám tím na mysli přehlídnuté zakrslé matečníky při otrhávání matečníků v bezmatečném včelstvu před přidáním matky, nouzové matečníky založené na zestárlém plodě po neúspěšném přidání matky a podob.).
Normální zdravá a vitální včelstva s dostatkem mladého plodu a krmiček si vždy založí několik krásných nouzových matečníků. Ano, včely při nouzovém chovu dělají i zmetky. Včely postupně stavějí další, další a další nouzové matečníky (podobně jako při rojové náladě) a jelikož matka chybí a plod stárne, kvalita nově založených matečníků postupně klesá. Jenže i tyto zmetky (založené v posledních fází třeba i na 4 denních larvách) stejně předběhnou dříve založené matečníky na plodu žádoucího stáří (samozřejmě za předpokladu, byl-li na začátku k dispozici).
Tím nechci obhajovat ledabylý chov z nouzových matečníků, což mi z plemenářského hlediska připadá jako hrůznost a z hlediska toho, že mým zájmem je odchovávat výhradně jen od inseminované (drahé a velmi kvalitní) matky, by to pro mě byla ekonomická pitomost, nicméně na základě pár mých zkušeností s nouzovými matkami nemohu tvrdit, že jsou automaticky nekvalitní (z fyziologického hlediska).
Když zužitkuji záložní matku a chci ji nahradit novou, a to v době, kdy neodchovávám matky (čemuž u mě odpovídá více jak 95% sezóny), řeším to zcela primitivně tak, že odeberu plást s nejmladším plodem z plemenného včelstva, přidám ho do osiřelce bez otevřeného plodu, a tak je vystaráno. Do včelstva se podívám až za 3 - 4 týdny, abych označil kladoucí matku. Zatím jsem nepozoroval, že by se matky takto odchované jakkoliv lišily kvalitou od matek odchovaných klasickými způsoby. Ostatně pro výchovu jedné, dvou matek je jakýkoliv způsob klasického odchovu prostřednictvím chovných matečníků kontraproduktivním plýtvání času, proto to řeším takto "nekonvenčně".
Jinak v úvodu vlákna byla zmíněna metoda o osiření před snůškou. Jistě fungující metoda, ale daleko smysluplnější mi v období rozvoje (na jaře) připadá půlení včelstev, protože osiřelé včelstvo má pak velký propad v síle, což se negativně podepíše na letní snůšce.
Žádné jarní včely nejsou zbytečně. To je desinterpretace významu anatomických trubčic v souvislosti s rojovou náladou. Umění je využít včelstvo na 100%. Půlení to zvládne s přehledem. Ostatně není nic jednoduššího než přírodě neklást odpor a umožnit včelám to, po čem touží: rozmnožit se. Půlení je víceméně simulace vyrojení, akorát bez negativního dopadu v podobě utlumení snůškové aktivity mateřáku (půlené včelstvo by ještě nemělo být v rojové náladě a po vykonání zákroku téměř jistě už nebude).
Jiná situace je plném létě, kdy se včelstva dostanou do sestupné fáze. Tehdy se opravdu produkují zbytečné včely, které se jednak nedožijí příštího jara a jednak se už neuplatní v končící snůšce, protože od položení vajíčka dříve jak za cca 4-5 týdnů se z daného jedince létavka prostě nemůže stihnout vytvořit. Jejich význam spočívá jen ve výchově zimní generace a zpracování zimních zásob, ale to s přehledem zvládne včelstvo střední síly (3-4 kg), či dokonce lehce slabé. Pro toto poslání nemusí být včelstvo ve vrcholové síle (nad 6 kg).
Zajímavé, vždy jsem zastával jiné stanovisko, nicméně zkušenost je zkušenost a teorie pak klidně může odkráčet zcela do háje.
Vloni jsem úspěšně odzkoušel klíckování matek začátkem července s následným odběrem tmavého díla při medobraní doplněné přeléčením proti varroáze (moje úprava Streitovy metody). Měl jsem rekordní výnos. Otázka je, do jaké míry to bylo dáno metodou a do jaké míry bohatostí loňské snůšky, nicméně rozhodně včelstva nepolevila na pracovitosti, spíše naopak (nemusela se starat o plod), a do zimy šla se stejnou silou jako předloni při systému bez zabránění plodování v plném létě a vyzimovala dokonce silnější (přisuzuji přítomnosti pylu v zimních zásobách, který předcházející dva roky u mě chyběl kvůli odběru tmavého díla až v říjnu).
Hezké Velikonoce
MV
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56748
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |