Včelařská konference

Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje když už nová matka by měla klást.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> Předmět: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 18:02:10
> ----------------------------------------
> Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili.
> Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek
> navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr -
> nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy
> na to?
>
>
>

V metodice Eurodadantu a nebo v Celý rok proti varroáze je popsána klasika, klíckování někdy v pol. září. Hledat matky to bude spíš pro včelaře s menším počtem včelstev, ale jinak to určitě funguje.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 21:08:27
> ----------------------------------------
> Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje když
> už nová matka by měla klást.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > Předmět: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > ----------------------------------------
> > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili.
> > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek
> > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr -
> > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy
> > na to?
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 22:03:40
> ----------------------------------------
> V metodice Eurodadantu a nebo v Celý rok proti varroáze je popsána klasika,
> klíckování někdy v pol. září. Hledat matky to bude spíš pro včelaře s menším
> počtem včelstev, ale jinak to určitě funguje.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 21:08:27
> > ----------------------------------------
> > Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> > stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje
> když
> > už nová matka by měla klást.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > > Předmět: N?m?t....
> > > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > > ----------------------------------------
> > > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo
> osiřili.
> > > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada
> létavek
> > > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr
> -
> > > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co
> vy
> > > na to?
> > >
> > > Přátelé,navazuji v této souvislosti na klíckování jako prostředek ke zvýšení snůšky.Ale již delší dobu zde postrádám zmínku o smetenci na mezistěny, kde můžeme zabít několik much jednou ranou-v období snůšky tím uvolníme všechny včely,které by se jinak staraly o plod,ale hlavně vždyť tím se dá elegantně minimalizovat varoa,nosema i zvápenatění.Alespoň u v.d.,kde jsem si u smetence odečítal opakovaně spad a byl nulový
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ve snůšce bych asi využil spíš přeleták.

Pokusím se reagovat na přísp.Ivo Dragouna.Napsal,o smetení včel v létě na mezistěny.Neumím si představit smést 25 včelstev.Co bych dělal s plásty plné zásob,pylu a plodu!Nechci rozšiřovat a ani netvořím víc oddělků.Tak 2-3.Ničit spoustu plodu mně připadá jako hodně špatná záležitost!Tudy cesta asi nepovede.Sympatičtěji se mi jeví klíckování m. M.H.

Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne, predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať Avartinom.

Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria dlhoveké zimné včely.

Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.

Výroba IZOANTI:
1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm dlhé
2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.

Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.

Já bych jen doplnil příspěvek od Antona. S tím izolátorem by se dalo pracovat i tak, že se matka během těch 21 dní jednou přehodí na nezakladené dílo do izolátoru. Princip je v tom, že se snižující plochou plodu se budou roztoči shromaždovat do buněk pod izolátor a takže následným vyřezáním díla s zavíčkovaným plodem je možné nějakou část populace roztočů zničit i bez chemie. Lákací plásty se nazývá tahle metoda a byla také už mnohokrát popsána.
Metoda kterou popisuje M. Václavek s půlením včelstva je protirojovka, také ji používám, ale v úvodu vlákna o osiření byla myšlenka jestli by bylo možné osiření spojit s ošetřením proti VD. A půlení včelstva na snížení populace moc vliv nemá, jen se přesunou roztoči někam jinam a napadení se rozdělí mezi včelstva dvě. Ikdyž pokud to otočím, tak i to je vlastně snížení napadení na živou jenotku.

Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš pracná na provedení a zdlouhavá.
Po léčebných metodách se požaduje aby byly
1) rychlé
2) s minimálními náklady na vybavení
3) maximálně účinné
4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 06.4.2012 22:25:02
> ----------------------------------------
> Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> Avartinom.
>
> Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> dlhoveké zimné včely.
>
> Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
>
> Výroba IZOANTI:
> 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> dlhé
> 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
>
> Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 07:42:08
> ----------------------------------------
> Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se
> na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní
> vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš
> pracná na provedení a zdlouhavá.
> Po léčebných metodách se požaduje aby byly
> 1) rychlé
> 2) s minimálními náklady na vybavení
> 3) maximálně účinné
> 4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
> 5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
> 6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: M.H.
> > Datum: 06.4.2012 22:25:02
> > ----------------------------------------
> > Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> > predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> > klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> > aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> > Avartinom.
> >
> > Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> > zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> > Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> > dlhoveké zimné včely.
> >
> > Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> > debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> > môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> > izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> > matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> > roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> > ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
> >
> > Výroba IZOANTI:
> > 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> > dlhé
> > 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> > urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> > 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> > internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> > musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> > narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> > lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> > vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
> >
> > Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> > jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> > opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> > to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> > Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
> >
> > Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.
> >
>
>
>

Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.

Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem, že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami. Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 18:41:25
> ----------------------------------------
> Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v
> izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
> jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem
> nepreferujete právě likvidaci části v.d.
>
> Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má
> dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem,
> že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami.
> Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely
> dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.
>
> Děkuji, já vím, že toto je jen spekulace, u savců je to tak, že reprodukční orgány bývají k zevním noxám daleko citlivější.
> Asi jsem nějak automaticky předpokládal, že by tomu tak mohlo být u hmyzu.Sice nevím proč ano,ale také nevím proč ne.Ovšem Vy s tím máte jistě dostatek zkušeností a ty mně v tomto směru chybí.Takže díky

Pro a.turcani.Ano,napsal jsem klíckování,ale správně mělo být izolování matky.Mám vlastně klícku 10 kr.15cm.z obou stran kr.mřížka,tak že u matky jsou včely. CHci se vás zeptat kolik včelstev si udělalo matečníky při izolaci matky/zkoušel jste to na více včelstev/.CHtěl bych vyzkoušet zaizolovat m.v době už končící snůžky.Dík.M.H.

Nikdy sa nestalo, aby pri vloženej matke do IZOANTI včelstvo robilo náhradný chov (NCH). Raz som si chcel prácu s izoláciou matiek uľahčiť a v každom Z 30 včelstiev robili NCH.

Najhoršie na tom bolo, že som to prehliadol a po vypustení oplodnených matiek s klietok bez prístupu včiel k M, včely tieto M zabili a ponechali si neoplodnené. Šťastie v nešťastí som mal v tom šťastie (zistil som to až prvých jarných preletoch), že v tom čase každé materské včelstvo, malo nad sebou (oddelené medzidnom) svoje dvojča a včelstvá som spájal predčasne.

Matky z NCH v tak pôzdny čas boli mimoriadne veľké, škoda, že už neboli trúdy. Matky (tie čo som izoloval)v tom čase už kládli denne len niekoľko vajíčok a je známe, čím ťažšie vajíčko, tým mohutnejšie matky. To znamená, že i typický náhradný chov matiek je závislý od veľkosti vajíčka, čo sa dá obmedziť malým priestorom pre M, npr. matka má pod materskou mriežkou k dispozícii len 100 voľných buniek. Chov z veľkých vajíčok si vyžaduje väčší priestor.

a.turcani děkuji za dotaz.Co se týče velikosti m.vychované mimo sezonu, to je těsně před zimou,mám stejnou zkušenost.Bylo mně líto ji zamačknout.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M???raH. <hladik.miroslav/=/.seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 06.4.2012 18:55:36
> ----------------------------------------
> Pokusím se reagovat na přísp.Ivo Dragouna.Napsal,o smetení včel v létě na
> mezistěny.Neumím si představit smést 25 včelstev.Co bych dělal s plásty
> plné zásob,pylu a plodu!Nechci rozšiřovat a ani netvořím víc oddělků.Tak
> 2-3.Ničit spoustu plodu mně připadá jako hodně špatná záležitost!Tudy cesta
> asi nepovede.Sympatičtěji se mi jeví klíckování m. M.H.
> Souhlasím,mám méně včelstev a pokud pan Sedláček doporučuje přemést jednu třetinu,pak to vlastně pro mne není problém.Pokud jsem měl připraven jeden či dva VN s MS a přehled o včelstvech,kterým mohu šoupnout jeden či více plodových plástů nebo udělat pár silnějších oddělků,pak to bylo časově překvapivě nenáročné.Tedy v žádném případě jsem nepřišel ani o decimetr plodu!!A teď se jen znovu odvolávám na p.Sedláčka, který údajně smetá 1/3 včelstev,hospodaří ovšem v NN, ale je jak známo velkovčelař.Nepochybně má pomocníky,.ovšem to musí každý velkovčelař mít.Nedokáži to takto posoudit, sám jsem se toho trochu bál,ale myslím,že podrobnější jarní kontrola včelstev s případnými ošetřeními či úpravami mi na jedno včelstvo vezme podstatně víc času.Myslím, že se všemi výhodami,které smetení poskytuje se to vyplatí a určitě se to vrátí.Poté co jsem to sám vyzkoušel jsem poprvé zimoval na cca 1/3 krásného nového díla.Ovšemže,pokud to provedu z nějakého důvodu třeba až v podletí, musím počítat s tím, že do zimy půjdou ta smetená včelstva slabší - ovšem s novou matkou,kterou tam mohu při té příležitosti dodat to na jaře rychle dohoní.Alespoň tolik má osobní zkušenost -podotýkám že u VN
>
>

Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela. Nemám tím na mysli šlechtitelské chovy, ale jedno dané včelstvo nebo běžný včelín. U chovatelů matek "je to tvrzení" pak stejně jen obchodní trik.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 05.4.2012 21:08:28
> ----------------------------------------
> Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje když
> už nová matka by měla klást.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > Předmět: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > ----------------------------------------
> > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo osiřili.
> > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada létavek
> > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr -
> > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co vy
> > na to?
> >
> >
> >
>
>
>

Pozor na útok hladových včel.

Ve včelíně chovám silná včelstva ve skleněných úlech. Nevýhoda pro cizí včelu je, že ve skleněném úle má problém dostat se ven a unaví se. Dne 4.4. to vypadalo jako kdyby se všechna včelstva rojila. Včely se bránily na česnech, před včelínem i na zdi.. Zrovna jsem neměl čas abych to natočil na video, a mohl sledovat až do konce, protože jsem musel odcestovat. Jak probíhal boj na stěně jsem udělal jednu fotku a dostál pár žihadel. Bránily se všude. Byly to shluky včel. S obavami jsem odjížděl, protože jsem tak, ale ještě ve dřevěných úlech, o nejlepší včelstvo přišel. Moje včelstva přežila, ale všude plno mrtvých včel.
Omlouvám se za přerušení plodné diskuse, ale slabá včelstva v těchto případch nemají šanci přežít.

http://leteckaposta.cz/749887280

B.V.

"Ve včelíně chovám silná včelstva ve skleněných úlech. Nevýhoda pro cizí včelu je, že ve skleněném úle má problém dostat se ven a unaví se. Dne 4.4. to vypadalo jako kdyby se všechna včelstva rojila. Včely se bránily na česnech, před včelínem i na zdi.. Zrovna jsem neměl čas abych to natočil na video, a mohl sledovat až do konce, protože jsem musel odcestovat. Jak probíhal boj na stěně jsem udělal jednu fotku a dostál pár žihadel. Bránily se všude. Byly to shluky včel. S obavami jsem odjížděl, protože jsem tak, ale ještě ve dřevěných úlech, o nejlepší včelstvo přišel. Moje včelstva přežila, ale všude plno mrtvých včel.
Omlouvám se za přerušení plodné diskuse, ale slabá včelstva v těchto případch nemají šanci přežít. "

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: N?m?t....
> Datum: 06.4.2012 07:20:36
> ----------------------------------------
> Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou
> případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si
> včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje
> snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela. Nemám tím na mysli
> šlechtitelské chovy, ale jedno dané včelstvo nebo běžný včelín. U chovatelů
> matek "je to tvrzení" pak stejně jen obchodní trik.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: N?m?t....
> > Datum: 05.4.2012 21:08:28
> > ----------------------------------------
> > Má to několik praktických minusů. Hledat matku v 7NN, osiřelé včelstvo je ve
> > stresu, Nouzové matky za nic nestojí. Léčit se nedá, je v úlu med, dozraje
> když
> > už nová matka by měla klást.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> > > Předmět: N?m?t....
> > > Datum: 05.4.2012 18:02:10
> > > ----------------------------------------
> > > Asi před sto nebo stopadesáti lety bylo docela běžnou praxí, že včelaři,
> > > zejména v oblastech s jednou silnou snůškou, před snůškou včelstvo
> osiřili.
> > > Bylo to pochopitelně kvůli využití snůšky, protože se uvolnila řada
> létavek
> > > navíc a včelstvo nebylo příliš oslabeno, protože červíci z doby snůšky
> > > nejsou využity jako létavky. Dnes dostává tahle metoda ještě druhý rozměr
> -
> > > nastane určité období, kdy ve včelstvu není žádný plod. To by se mohlo
> > > využít jak pro využití tohoto faktu bez zásahu anebo třeba pro léčení. Po
> > > tomto období se buď přidá původní oddělek, nová matka anebo se vybere
> > > nejlepší nouzový matečník, který se včelstvu nechá. Včelstvo o nic
> > > nepřijde, protože nevylíhlé včelky bývají stejně jen do počtu a snadno ten
> > > počet do srpna doplní. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale myslím,
> > > že by se na to dala vypracovat solidní metodika a mohlo by to pomoci. Co
> vy
> > > na to?
> > > Omlouvám se, že se montuji mezi chovatelke matek,sám jsem vyprodukoval jen několik a to ještě zčásti nouzových,takže zde bych chtěl jen podotknout to, co znám z literatury, totiž,že základ umělé misky je širší než přirozené(??)že nouzové matečníky odstupují do boku a teprve potom svisle,což redukuje prostor pro objem i délku matky,takže jsou údajně matky celkově menší.Ale vřele souhlasím s tím, že včely v tom množství mladšího si staršího plodu či vajíček mají samy možnost si vybrat to nejlepší či nejvhodnější.A jistěže sebezkušenější včelař jim v tom nemůže konkurovat.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Josef.Mensik:
Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela.
___________________________________________________________

Taky by mě to zajímalo :)

Už sama skutečnost, že na nouzové matky nejvíc křičí chovatelé matek, něco nasvědčuje. Ani bych tak nesázel na marketingový trik jako na prostý fakt, že valná většina profesionálních chovatelů i přes velmi dlouhou praxi se s nouzovými matkami prakticky nesetká, a když už na ně narazí, tak často v dost extrémních situacích, kdy by větší kvalita nouzových matek byla spíše zázrak (mám tím na mysli přehlídnuté zakrslé matečníky při otrhávání matečníků v bezmatečném včelstvu před přidáním matky, nouzové matečníky založené na zestárlém plodě po neúspěšném přidání matky a podob.).

Normální zdravá a vitální včelstva s dostatkem mladého plodu a krmiček si vždy založí několik krásných nouzových matečníků. Ano, včely při nouzovém chovu dělají i zmetky. Včely postupně stavějí další, další a další nouzové matečníky (podobně jako při rojové náladě) a jelikož matka chybí a plod stárne, kvalita nově založených matečníků postupně klesá. Jenže i tyto zmetky (založené v posledních fází třeba i na 4 denních larvách) stejně předběhnou dříve založené matečníky na plodu žádoucího stáří (samozřejmě za předpokladu, byl-li na začátku k dispozici).
Tím nechci obhajovat ledabylý chov z nouzových matečníků, což mi z plemenářského hlediska připadá jako hrůznost a z hlediska toho, že mým zájmem je odchovávat výhradně jen od inseminované (drahé a velmi kvalitní) matky, by to pro mě byla ekonomická pitomost, nicméně na základě pár mých zkušeností s nouzovými matkami nemohu tvrdit, že jsou automaticky nekvalitní (z fyziologického hlediska).

Když zužitkuji záložní matku a chci ji nahradit novou, a to v době, kdy neodchovávám matky (čemuž u mě odpovídá více jak 95% sezóny), řeším to zcela primitivně tak, že odeberu plást s nejmladším plodem z plemenného včelstva, přidám ho do osiřelce bez otevřeného plodu, a tak je vystaráno. Do včelstva se podívám až za 3 - 4 týdny, abych označil kladoucí matku. Zatím jsem nepozoroval, že by se matky takto odchované jakkoliv lišily kvalitou od matek odchovaných klasickými způsoby. Ostatně pro výchovu jedné, dvou matek je jakýkoliv způsob klasického odchovu prostřednictvím chovných matečníků kontraproduktivním plýtvání času, proto to řeším takto "nekonvenčně".

Jinak v úvodu vlákna byla zmíněna metoda o osiření před snůškou. Jistě fungující metoda, ale daleko smysluplnější mi v období rozvoje (na jaře) připadá půlení včelstev, protože osiřelé včelstvo má pak velký propad v síle, což se negativně podepíše na letní snůšce.
Žádné jarní včely nejsou zbytečně. To je desinterpretace významu anatomických trubčic v souvislosti s rojovou náladou. Umění je využít včelstvo na 100%. Půlení to zvládne s přehledem. Ostatně není nic jednoduššího než přírodě neklást odpor a umožnit včelám to, po čem touží: rozmnožit se. Půlení je víceméně simulace vyrojení, akorát bez negativního dopadu v podobě utlumení snůškové aktivity mateřáku (půlené včelstvo by ještě nemělo být v rojové náladě a po vykonání zákroku téměř jistě už nebude).

Jiná situace je plném létě, kdy se včelstva dostanou do sestupné fáze. Tehdy se opravdu produkují zbytečné včely, které se jednak nedožijí příštího jara a jednak se už neuplatní v končící snůšce, protože od položení vajíčka dříve jak za cca 4-5 týdnů se z daného jedince létavka prostě nemůže stihnout vytvořit. Jejich význam spočívá jen ve výchově zimní generace a zpracování zimních zásob, ale to s přehledem zvládne včelstvo střední síly (3-4 kg), či dokonce lehce slabé. Pro toto poslání nemusí být včelstvo ve vrcholové síle (nad 6 kg).
Zajímavé, vždy jsem zastával jiné stanovisko, nicméně zkušenost je zkušenost a teorie pak klidně může odkráčet zcela do háje.

Vloni jsem úspěšně odzkoušel klíckování matek začátkem července s následným odběrem tmavého díla při medobraní doplněné přeléčením proti varroáze (moje úprava Streitovy metody). Měl jsem rekordní výnos. Otázka je, do jaké míry to bylo dáno metodou a do jaké míry bohatostí loňské snůšky, nicméně rozhodně včelstva nepolevila na pracovitosti, spíše naopak (nemusela se starat o plod), a do zimy šla se stejnou silou jako předloni při systému bez zabránění plodování v plném létě a vyzimovala dokonce silnější (přisuzuji přítomnosti pylu v zimních zásobách, který předcházející dva roky u mě chyběl kvůli odběru tmavého díla až v říjnu).

Hezké Velikonoce

MV