78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Radim Polášek --- 2. 4. 2004
Re: př. Stonjek-přezimování r.2002/2003
Přítel Stonjek má zřejmě na mysli včelaře, kteří zaznamenávají každý rok nezanedbatelné zimní ztráty včelstev i bez melecitózy a loni získali možnost na tyto uhynulá včelstva vyfasovat peníze. Z toho pohledu mu rozumím.
Otázka je, jak melecitózu včas zjistit a co proti melecitóze dělat.
Před nějakou dobou se k tomu vyjadřoval někdo myslím z VUVČ Dol, pamatuji si, že uvedl, že díky abnormálně teplému počasí se změnilo složení rostlinných šťáv a díky tomu byl v podzimní medovici mnohem větší obsah melecitózy.
Posledních pár let mi krmení včelstev vyšlo dost pozdě, poslední med jsem vybíral v druhé polovině září a včely krmil potom. V podstatě každý rok jsem na lesním stanovišti zaznamenal na plástech nějaké buňky, ve kterých se nacházela rosolovitá směs krystalků a tekutého cukru - melecitózní med. Matně si vzpomínám, že v roce 2002 jich bylo více než jindy. Snad by se tak dala melecitóza zjistit dostatečně včas, aby šlo něco udělat.
Vytáčet tyto zásoby a znova krmit včely by asi bylo to nejkrajnější řešení v případě katastrofálního množství medovice. Třeba by stačilo mít zpracované zásoby navíc ze včelstev třeba doma na zahradě a v době, kdy na lesním stanovišti je zbytek plodu na posledním rámku, tak asi začátek října, vybrat v místě kolem plodu, to je z předpokládaného místa usazení zimního chumáče 2 -4 rámky s největším množstvím melecitózních zásob a nahradit je těmi připravenými bez melecitózy. Ty s melecitózou by se mohly vytočit třeba na medocukrové těsto. Možná by se to na lesních stanovištích s velkým výskytem melecitózy vyplatilo provádět automaticky každý rok.
Nebo třeba včely po nakrmení během září slabě podněcovat, donesená melecitózní medovice by se pak v běžném roce spotřebovala v září na výživu posledního plodu.
R Polášek
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, April 01, 2004 10:47 PM Subject: př. Horký odpověď
> Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a > všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou > chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k nějakým > penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou > rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře???? > Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o > závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco > dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném > rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít. > Zdraví Ruda.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 5580
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu