Včelařská konference

Ve větší výšce nic určitě neletí, ale je unášeno. Na Sahaře je písečná bouře, zvedne drobnější písek a tady nám to padá dolů a to je už nějaký ten tisíc kilometrů. Hmyz a včela určitě, vydrží být zmrzlá i týden a když se dostane do tepla, se rozehřeje a žije. Mám to ověřené, chtěl jsem udělat si loketní index u včel a asi po týdnu po aerosolu, jsem ze dna vzal do krabičky několik mrtvolek a do druhého dne to v krabičce jen bzučelo. Za určitých podmínek a vhodném proudu vzduchu to možné je. Na podzim a na jaře to jde pozorovat na ptácích co se připravují na odlet jak téměř od zeme dokáží v krouživém letu v tomto vzestupém proudu bez mávnutí křídel vystoupat i na Km a víc. A hlavně na jaře jsou vzestupné vzdušné proudy u zeme víc intenziní, to souvisí s ohříváním povrchu a od jihozápadu také jde teplý proud vzduchu.

Co se týká jižní Moravy a šíření roztočů či včelích genů, spíš než vzdušnými proudy to vidím včelaři kočujícími na akát v lužních lesích kolem Dunaje. A potom nahoru kolem Moravy.
I kdyby kočujícíh včelařů nebylo, ulétlé roje asi raději létají podél Dunaje, kde je v lužních lesích dostetk dutin ve stromech a dostatek pastvy. Než aby překonávaly Beskydy, Bílé karpaty a další pohoří na hranicích se Slovenskem.