Včelařská konference

Znám pana Kúta osobně, věřte že nemá problém s kvalitou jako takovou, ale s vlastním způsobem balení, resp. ohřívání- prostě med připálil.
Chybí mu správné stojové vybavení technologií.Ale kdo ji dnes má, všichni sice plníme med ale takněja na koleně. Pokud neumím kvalitně ztekutit a zabalit, pak to raději dělat nebudu.
Jak je ošetřeno dnešní plnění ze dvora- vyženu kozu s chlívku, odstavím motorku z garáže a mám ideální prostory ne???????? To je bohužel princip pravidel dnešní legislativy---------Prodej medu z Chléva..........

Problém je v rozdílu technologie při prodeji medu ze dvora a při prodeji "průmyslově" zpracovaného medu vykupovaného od včelařů.

Včelař ze dvora rozehřeje vědro ztuhlého medu na 45 st C do polotuhého stavu, med naběračkou nacpe do sklenic a má hotovo. Poškození medu teplem je minimální.

Při výkupu včelař ohřeje med ve vědrech , aby ho mohl přelít do 200 litrového sudu, ve kterém se vykupuje. Už při tom ohřevu se nejspíš s tím medem nemazlí. Sudy potom jsou třeba venku na mrazu. Zpracovatel potom musí dávku od každého včelař individálně rozehřát, aby ji mohl rozmíchat a vzorek medu na kontrolu kvality a stanovené ceny byl stejnoměrný. Málo kvalitní medy odmítne, kvalitnější vezme. Pak možná med uloží do skladu a ten zase ztuhne, což je potom další rozehřívání. Nakonec musí vzít 5 či 20 tun či kolik je jedna technologická dávka toho zařízení, to všechno musí rozehřát a zhomogenizovat, neboli med z té dávky musí být ve všech sklenicích úplně stejný. Zároveň musí med přefiltrovat, jednak aby odstranil nečistoty od včelařů a taky bývá zvykem odfiltrovat pyl přítomný v medu. Na toto musí mít buďto med rozehřátý na poměrně vysokou teplotu, aby byl dostatečně řídký nebo musí mít speciální zařízení s velmi vysokými tlaky, aby mohl filtrovat med chladnější a hustší. Takže při zpracování vykupovaného medu med musí projít několika ohřevy, z toho ten technologický musí být na poměrně vysokou teplotu. Takže pravděpodobnost poškození medu je velká. Odhaduji taky, že zpracovatel přimíchává do takových medů med s vyšším obsahem vody nebo možná rovnou dolívá vodu proto, aby ta dávka měla obsah vody na horní hranici, potom by ten med měl být tekutější a nemusel by se při zpracovávání tolik ohřívat.

Je tady ještě možnost průmyslově zpracovávat med od velkovčelaře. Technologická dávka, třeba těch 5 - 20 tun, se může najednou vytočit a ihned ještě v tekutém stavu promíchat a přefiltrovat. Nasadit do medu krystalizační jádra pro řízenou krystalizaci do pastovitého stavu, nechat proces krystalizace rozběhnout a v polotuhém stavu dávkovat do sklenic k prodeji. Takový med by byl potom ohříván minimálně a kvalitou by tak mohl klidně konkurovat nejlepšímu medu prodávanému ze dvora.

Preposielam Vam clanok o vyrobe medoviny od mojho kamarata z Kosice, Gabiho Kominka, velkeho priatela pana Turcaniho, ktoreho zaroven srdecne pozdravujem. Clanok bol uverejneny davnejsie na www.vcely.sk

Nech sa dozvedia Tí, ktorých sa to týka, aby vyskúšali výrobu medovo sladkej medoviny. Medovina nie je destilát z medového vína, ale vzniká kvasením roztoku medu a vody, špecialne pred tým upraveným. Patent na výrobu medoviny nemožno žiadnemu výrobcovi zazlievať, pretože je to jeho duševné vlastníctvo.
Základné druhy medoviny :
Tradičná medovina- vyrobená za pomoci medu, vody a kvasiniek
Cýser –aplikacia medu a čistej jablčnej šťavy
Pyment – medovina vyrobená prídavkom hroznovej šťavy
Melomel – medovina s prídavkom nakrájaného ovocia, šťavy, okrem jablk
Metheglin – je medovina s koreninami a bylinkami / orechy a pod /

Tajomstvo výroby medoviny Metheglin podľa G.M.K . V prípade , že chceme urobiť suchú medovinu, koncentracia sacharidov má byť 20 – 25 NM.
Pri výrobe sladšej odporúčam koncentráciu 28 – 32 NM.
Príprava : týždeň pred varením medoviny typu Metheglin rozpustím 2 dcl medu v 1 litri vody. Povaríme cca 2 hod zberáme penu / vyzrážané bielkoviny/. Po vychladnutí pridáme jeden sáčok kvasiniek. Najlepšie sú špecialne na medovinu, nízkoteplotné, môžu sa použiť aj vinné Tokaj, Malaga. Odložíme na teplé miesto.
Prípravu samotnej medoviny začneme rozpúšťaním medu vo vode. Na 50 litrov vody 18 kg medu, alebo 3,5 kg medu rozpustíme vo vedre a dolejeme 10 litrov vody. Pridáme odviečkovance, trochu propolisu oškrabaného z rámikov. Varíme cca 2 hod. Miernym varom a stále zberáme penu. Pridáme do vriaceho roztoku v gáze zabalenú tyčinku škorice, 15 ks klinčekov, lyžicu suchej mäty priepornej, trochu paliny pravej / alebo drogy nahradíme 2 lyžicami suchého čaju Stomoran /.
Po vychladnútí odstranime vosk, stáčame cez gázu do demižona , pridáme s pred týždňa pripravený nálev s kvasiniek. Po vykvasení stáčeme do demižónov a odložime do tmavej miestnosti. Keď to urobíme koncom augusta na vianoce je medovina Meteglin dozretá. Potom ju stáčame do fliaš, je dobré do každej flašky pridať štamperlík liehu, alebo kalvadosu, tak vydrží aj 10 rokov.

Tak to nebude o prostorech a drahou technologii lze nahradit důsledností, pečlivostí a pozorností při práci s teplotou. To překročení limitu HMF o 10mg/kg není podle mě nic fatálního a stát se to může. Měli bychom se toho vyvarovat a já si dávám při rozehřívání medu veliký pozor, ale myslím, že je to ve výsledku v porovnání s jinými prohřešky na potravinovém trhu docela banalita. Také si uvědomuji, že je zde obecně dobudoucna prostor pro zlepšení kvality, nicméně to podle mě vůbec nesouvisí s prostory a tedy "prodeji medu ze chléva", jak se zde píše. Neztotožňuji se z tím, když někdo klade nezměrný důraz na hygienické požadavky při finálním zabalení potraviny a neuvažuje přitom, že této fázi předchází množství úkonů při produkci medu, kdy se rámky s medem různě povalují všude možně a nikoho ani nenapadne to řešit. Stejně tak mě kolikrát zaráží naivita dnešních lidí, kteří nakupují ve velkých supráčích a megáčích zboží s odkazem na kontrolovanou kvalitu a hygienu, aniž by si uvědomovali, že med musel nejdříve někdo vyrobit, vytočit, zabalit do konve nebo sudu a odvézt do výkupu. Všechny tyto fáze se netýkají konečného spotřebitelského balení a přesto ovlivňují výsledný produkt více než konečné zabalení ve sterilních podmínkách.

Závěr té poslední věty bych napsal takto "více než konečné zabalení v nesterilních podmínkách.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Technologick? vybaven? p?i pln?n? medu ze dvora
> Datum: 08.1.2012 13:50:14
> ----------------------------------------
> Tak to nebude o prostorech a drahou technologii lze nahradit důsledností,
> pečlivostí a pozorností při práci s teplotou. To překročení limitu HMF o
> 10mg/kg není podle mě nic fatálního a stát se to může. Měli bychom se toho
> vyvarovat a já si dávám při rozehřívání medu veliký pozor, ale myslím, že
> je to ve výsledku v porovnání s jinými prohřešky na potravinovém trhu
> docela banalita. Také si uvědomuji, že je zde obecně dobudoucna prostor pro
> zlepšení kvality, nicméně to podle mě vůbec nesouvisí s prostory a tedy
> "prodeji medu ze chléva", jak se zde píše. Neztotožňuji se z tím, když
> někdo klade nezměrný důraz na hygienické požadavky při finálním zabalení
> potraviny a neuvažuje přitom, že této fázi předchází množství úkonů při
> produkci medu, kdy se rámky s medem různě povalují všude možně a nikoho ani
> nenapadne to řešit. Stejně tak mě kolikrát zaráží naivita dnešních lidí,
> kteří nakupují ve velkých supráčích a megáčích zboží s odkazem na
> kontrolovanou kvalitu a hygienu, aniž by si uvědomovali, že med musel
> nejdříve někdo vyrobit, vytočit, zabalit do konve nebo sudu a odvézt do
> výkupu. Všechny tyto fáze se netýkají konečného spotřebitelského balení a
> přesto ovlivňují výsledný produkt více než konečné zabalení ve sterilních
> podmínkách.
>
>
>