Včelařská konference

Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: ?renie varrozy
> Datum: 02.12.2011 13:56:18
> ----------------------------------------
> Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej
> včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám,
> až tesne pred zimou.
>
>
>

Zuzovani cesen nebo zavirani sita pri krmeni taky neznam a to kolikrat krmim rano.Drzim se u me osvedceneho:zrusit vsechno slabe,nebranil bych se zruseni i poloviny vcelstev pred krmenim.Min je mnohdy vic...JosPr

hm, napsal jsem přiměřené zužování česen. To znamená hlavně nenechat je rozdavená stejně jako v plném létě při maximální snůšce třeba z malin nebo lip, když plný nálet včel na česno není potřeba a včely jsou proti tomu plnému létu znatelně slabší. Co to je "zavírat síto při krmení" nevím, nic takového v mých úlech, s čím by se při krmení mohlo nějak manipulovat, nemám.
Ostatní by snad mělo být u všech včelařů úplně stejné, aspoň v to doufám.

Mám hlavní česno o výšce průlezu 7 mm na celou šíři úlu tedy 39 cm. ve 3 nástavcích nad ním naplno otevřená očka. To celoročně. Česno i očka uzavírám na nezbytnou dobu pouze při fumigacích nebo aerosolu. Loupeže již mnoho let u svých velstev ani oddělků, stejně jako A. Turčáni, neznám. Pokud máme zdravá vitální včelstva, která ovládají svůj prostor, tak ani jiné včely a ani vosy si do úlu netroufnou. Takže svádění loupeží na to, že soused "posílá své včely pro zásoby k mým včelám" je poněkud přitažené za vlasy. Stejné je to i s tzv. přemnožením vos. Ty se objeví u úlů tehdy, pokud má včelstvo "nezájem" o obranu. Je-li včelstvo mrzákem vypadá to tak, jako bychom v úlech chovali vosy. V takovém případě zužování česen nepomůže. (Jedině, že včely vymění včelaře).
Nežehrejme proto na vosy. Ty nám ukáží, jak na tom naše včelstva skutečně jsou. Zdravému a vitálnímu včelstvu vosy nemohou ublížit.

Jiná situace je v období snůšky, Zde dochází k zalétávání nejen trubců, ale i včel. Strážkyně česen, cizí včely, které přináší zásoby do úlu bez problému vpustí. Tudíž vpustí i včely, na kterých se roztoči VD vozí do jiných včelstev. Údajně existuje vědecká práce, která na základě genetiky pojednává o tom, že v období vrcholného rozvoje až 40% včel ve včelstvu nepochází od matky z tohoto včelstva, ale ze včelstev jiných. Z toho je patrné, že k šíření varroázy nedochází pouze při vylupování již kolabujících včelstev. Již z toho důvodu má celoroční monitoring význam.
Ale nikom to nevnucuji. Je to jen můj vlastní názor.
JK

j. KŘAPKA:

Údajně existuje vědecká práce, která na základě genetiky pojednává o tom, že v období vrcholného rozvoje až 40% včel ve včelstvu nepochází od matky z tohoto včelstva, ale ze včelstev jiných. Z toho je patrné, že k šíření varroázy nedochází pouze při vylupování již kolabujících včelstev. Již z toho důvodu má celoroční monitoring význam.

J.B. nekde jsem těch 40 |% zalétaných včel v Irsku četl myslím že v lonských překladech. Věřil nevěřil, při těch velkých počtech výletů včel by se tomu dalo i věřit.

Nevěřím však tomu:
Mám velmi pracnou statistiku zápisů spadů roztočů.
jednotlivá včelstva vedle sebe jsou s matkami sestrami z inseminované matky, celkové spady : 2000,70,300,1060,735....

čísla spadů neodpovídají tak vysokému zalétání.
J.B.

Se samotnou loupeží během krmení jsem problém také ještě neměl. Mě šlo o ten stres, jak ho popisuje Radim, při doplnění krmítek. Když už loupež byla a byla úspěšná, tak šlo vždy o období těsně po snůšce a u oddělků, kde byl problém se silou a obsazení česna.
Ale to zužování česna a zavírání oček během krmení nebo v podletí je prevence proti loupeži. Řešit následky loupeže a to i přenos roztočů do jiného včelstva a nebo zachraňovat vylupované včelstvo, je vždy složitější než preventivní zůžení česna a zavření jednoho očka. Síta mám otevřená celoročně, včely potřebují vzduch.
Vyloupené včelstvo nemusí být vždy slaboch stačí, aby včely dělaly tichou výměnu v podletí a nevhodně otevřené česno, které nebývá v takových případech dostatečně včelami chráněno, je důvodem k propuknutí loupeži a včelař takhle může přijít o jinak výborné včelstvo..

Souhlasím s Alešem. Zužování je prevence loupeže.
Jinak to vždy záleží na způsobu včelaření včelaře.
kdo jede na "maso" a kašle na nějakou genetiku, vybere nebo koupí na jaře jednu matku a jejími dcerami pak osazuje všechny úly. Pro takového včelaře je dokonce svým způsobem výhodné, pokud mu zlodějky v podletí vyberou a zničí nějaké procento oddělků a včelstev s nejslabšími matkami. Nemusí nejslabší vybírat a brakovat sám a včely jsou v tom výběru určitě přesnější než včelař.
Na druhé straně nevidím důvod kvůli jakési pověře nezužovat v podletí česna a zbavit se tak třeba možnosti odchovu geneticky cenných v pozdním létě až podletí oplozovaných matek.
A kdo chce mít svoje včelstva nějakým způsobem geneticky různorodá, kolikrát řeší v podletí rozpor mezi geneticky nějak cennou matkou ve včelstvu nebo oddělku a sílou a kvalitou včel toho úlu nebo oddělku, kdy by bez rozsáhlého preventivního zůžení ten úl nebo odělek nepřežil.

Ale to zužování česna a zavírání oček během krmení nebo v podletí je prevence proti loupeži. Řešit následky loupeže a to i přenos roztočů do jiného včelstva a nebo zachraňovat vylupované včelstvo, je vždy složitější než preventivní zůžení česna a zavření jednoho očka.

Prevencia,toto slovo môže vyjadrovať široký okruh prác rozhodnutí, na ktoré ale treba pamätať vtedy, keď ten odloženec robím. Ak som použil zásady pri tvorbe odloženca-oddělku, použiješ plásty s včelami a z liahnucim plodom, majú určité zásoby na tých plástoch. Tomuto novému včelstvu nepodávaš aspoň prvé tri dni tekuté krmivo a má aktívnu matku a včelstvo začne plodovať, tak sa nemusíš obávať rabovky.

Ak nedodržíš tieto minimálne zásady, tak ti ani zúženie letáča na jednu včelu nepomôže, pretože, ak odtiaľ vyletí vlastná včela, tak tam vnikne aj drzá cudzia včela. Moje skúsenosti s tvorbou odložencov, sú celkovo dobré a ak ich robím začiatkom sezóny, hodím do úľa 2 plásty s plodom a včelami (liahnúci plod)plus MB alebo mladá M a z dvoch strán plásty s aspoň minimálnymi zásobami. Letáč si nevšímam, urobím kontrolu. Aký veľký letáč, ten ani nevnímam, cudzie včely dobre vedia, že tam šancu nemajú.

Já dělám oddělky na začátku řepky a nekrmím vůbec, ale v tomhle období problém s loupeží není. Oddělek dostane dva zásobní rámky, co byly zimní zásoby u včelstev, plodové rámky a mezistěnu a ty přidávám. A do začátku podletí mají tolik zásob, že je nekrmím ani na zimu. Tam kde je slabší matka to podletí nepřežije, protože je to vyloupeno. Takhle dělám klasický oddělek a ještě je jedna možnost, dělat spojené oddělky z několika včelstev a tyto oddělky jsou tak silné, že na lípu jim můžu nasadit medník.
Časté tvrzení, že je nutné držet silné včelstvo, aby nebylo vyloupeno, není úplně přesné, protože jde o obsednutý prostor. Prostor úlu musí včely naplno ovládat. Na chovném čtyřdnu, kde každý minioddělek ja na dvou rámcích, mi nedochází k loupeži jestliže je uvnitř kladoucí matka a prostor je plný včel. Vedle toho včelstvo 10x silnější, ale s větším prostorem než zvládne obsednout a je vyloupeno. Ale je zase nerozumné včelstvo zužovat, když se doplňují zásoby, prostor je potřeba. A mám odzkoušeno, že včely nejlépe ubrání horní očko než spodní česno a to i v případě, že jsou v 10 cm podmetu vyvěšeny včely až k sítu. Pozoroval jsem to na vosách co prokličkovaly dovnitř.

Já dělám oddělky průběžně od konce dubna po červen. Preferuji jednak přípravu oddělků co nejdřív, kdy hotovým "produktem" je v podletí velmi silný oddělek až prakticky nové včelstvo a potom někdy přípravu oddělků naopak hodně pozdě.
Co se týká ochrany před vyloupením, nejpružnější je v tom starý zadovák. Dají se tam kvůli obsazení včelami plynule ubírat neobsazené plásty až třeba do posledního stejně tak jako zůžit česno až na průchod jedné včely.
Čistě teoreticky, kdyby se jednalo o jakýmkoliv způsobem slábnoucí včelstvo, v zadováku zůžím česno na jednu včelu a postupně ubírám plásty a ani v podletí by úl nebyl vyloupen, dokud by v zadováku nezůstal poslední plást s troškou plodu a hrstkou včel. To v nástavku nejde.
Ćistě prakticky, v zadováku nemám problém udržet přes podletí a potom přes zimu při životě hodně pozdě založený oddělek stejně tak jako dříve šlo napravit včelstvo třeba při té nepovedené tiché výměně matky nebo při chybě včelaře atd.....

Prosím o názor.
29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou chemie a acetonu.
Díky P.

Osobně bych neléčil, pokud už potom včely nelétali,protože takový spad souvisí s loupežemi Tvých včel v okolí. Další faktor je, jak těsné máš úly a za jakých podmínek jsi fumigoval. Pokud je vše takk, jak má být, neléčil bych.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sirenie varrozy
> Datum: 03.12.2011 19:31:54
> ----------------------------------------
> Prosím o názor.
> 29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti
> hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na
> včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
> 27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách
> teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v
> rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
> Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření
> pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou
> chemie       a acetonu.
> Díky P.
>
>
>

"Prosím o názor.
29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou chemie a acetonu. "

Já bych se tím nezatěžoval, pokud se nejedná o přechod k nějakému biochovu. Normálně bych se držel závazného postupu a ošetřil i potřetí. Za prvé i při odstraněném plodu je účinnost fumigace nějak 98 -99 % a tudíž je pravděpodobnost, že při dvou fumigacích přece jen nějaký jednotlivý roztoč přežije a to právě ten k léčivu nejodolnější. Za druhé jedná se o velmi malé dávky léčiva. Co se týká pyrethroidů, mnohem víc do sebe člověk dostane, pokud třeba v létě vystříká pokoj biolitem proti mouchám nebo jde do lesa a stříkne si proti klíšťatům repelent na nohy. Nebo pokud se mazlí s nějakým pejskem, který na sobě má odklíšťovací obojek....
Amitraz je chemicky jiný, ale ta zátěž je podobná.
O chemické zátěži bydlet v pokoji, kde superkoncentrovanými dryáky předtím zlikvidovali dnešní odolné štěnice ani nemluvím, tam ta chemická zátěž musí být obrovská.

Ja mám síce iný termínový plán troch fumigácií (20.8, 30,9 a posledný 5 až 10.11, kedy u mňa vo včelstvách nebýva plod.
Už 11 rokov je výsledok v norme. Aerosolovanie už nič nerieši, preto dajte včelám pokoj.

Ja mám síce iný termínový plán troch fumigácií (20.8, 30,9 a posledný 5 až 10.11, kedy u mňa vo včelstvách nebýva plod.
Už 11 rokov je výsledok v norme. Aerosolovanie už nič nerieši, preto dajte včelám pokoj.

ani som nechcel reagovat,ale tentokrat musim dat p.Turcanimu za pravdu..nahanat posledneho(ako sa castokrat vyjadruju prevadzkovatelia VAT-ov)kliestika s aerosolom,sa mi zda uplne zbytocne..od augusta do vianoc je milion prilezitosti zadymit amitrazom a tym zdecimovat populaciu parazita na uroven z ktorej nam vcelstva do buduceho augusta neohrozi..kazdy rok sa to opakuje,VATom sa v zime otravuju vcelstva a mnoho vcelarom aj tak v nasledujucom roku padnu ci su zdecimovane..ja mam v dolete cudzie vcelstva od 500m do 5 km u roznych vcelarov,poslednych 5r som liecil len gabon ci bayvarol v auguste a 1! zadymenie v novembri..ani jedno vcelstvo mi neuhynulo..(40vc.)trubcinu nechavam stavat dost vyrazne a nevyrezavam..cukrom nekrmim..Kazdy rok bez vynimky na repke odstranujem vsetky matky a nechavam vyliahnut mlade,cize mam urcitu prestavku v plodovani a tym si to vysvetlujem-kliestik ma preruseny cyklus..do buducna planujem namiesto gabonu v lete nasadit kyselinu,nastriedacku,lebo gabon zacina mat dost vysoku priepustnost..uvidim ako to dopadne..

ani som nechcel reagovat,ale tentokrat musim dat p.Turcanimu za pravdu..nahanat posledneho(ako sa castokrat vyjadruju prevadzkovatelia VAT-ov)kliestika s aerosolom,sa mi zda uplne zbytocne..od augusta do vianoc je milion prilezitosti zadymit amitrazom a tym zdecimovat populaciu parazita na uroven z ktorej nam vcelstva do buduceho augusta neohrozi..kazdy rok sa to opakuje,VATom sa v zime otravuju vcelstva a mnoho vcelarom aj tak v nasledujucom roku padnu ci su zdecimovane..ja mam v dolete cudzie vcelstva od 500m do 5 km u roznych vcelarov,poslednych 5r som liecil len gabon ci bayvarol v auguste a 1! zadymenie v novembri..ani jedno vcelstvo mi neuhynulo..(40vc.)trubcinu nechavam stavat dost vyrazne a nevyrezavam..cukrom nekrmim..Kazdy rok bez vynimky na repke odstranujem vsetky matky a nechavam vyliahnut mlade,cize mam urcitu prestavku v plodovani a tym si to vysvetlujem-kliestik ma preruseny cyklus..do buducna planujem namiesto gabonu v lete nasadit kyselinu,nastriedacku,lebo gabon zacina mat dost vysoku priepustnost..uvidim ako to dopadne..

Ano p.Turčani,s tím aerosolováním s Vámi plně souhlasím a sám jsem se po několik let přesvědčil,že je to jen zbytečná a nesmyslná zátěž pro včely a navíc k tomu ještě v zimním studeném obdobím.
Jen by se dalo polemizovat o vašich daných termínech fumigace zadýmením.Nechápu ty první dva a především 20.8 se mě zdá naprosto zbytečný a musí postrádat racionalitu.Fumigování musíte provádět snad za tmy,protože i koncem srpna je letová aktivita včel do pozdnějších večerních hodin.Zde se zákonitě vyskytuje značné množství plodu,především u tech včelstvech,u kterých nedovolíme matce přestat kladnout vajíčka.Je to celkem jednoduché,tohle neomezení zvládnout.Jistě že je jiná situace,jestli-že se chystá tichá výměna,kdy starší matka již není tak výkonná.Já jsem provedl fumigaci,jak jsem již níže uvedl 29.10 a 27.11,kdy byly naprosto skvělé teplotní podmínky,včelstva již bez plodu a jsem si jistý,že o roztoče jsem přišel,aniž bych prováděl velmi časnou (Vámi uváděnou) fumigaci.
S pozdravem P.Z.

Jen by se dalo polemizovat o vašich daných termínech fumigace zadýmením.Nechápu ty první dva a především 20.8 se mě zdá naprosto zbytečný a musí postrádat racionalitu.Fumigování musíte provádět snad za tmy,protože i koncem srpna je letová aktivita včel do pozdnějších večerních hodin.

Petr, či chceme alebo nie, aj v dobre ošetrenom včelstve, nejaké Vd sa pomocou včiel zatúlajú do nášho úľa a vzostup klieštikov začal, práve pri prvom termíne 20.8 sa liahnu mladušky, ktoré samičky VD môžu poškodzovať.
Preto tento termín na očistenie plodového telesa od voľne prežívajúcich. Mám záznamy z predchádzajúcich rokov, nie sú to vysoké spady, ale odvtedy ako to robím, nestalo sa mi aby nejaké včelstvo skolabovalo, takže pre mňa nie je zbytočný.

Druhá fumigácia 30.9, by možno nemusela byť, ale v tejto dobe sú pravidelne včelstvá bez plodu, čím Vd nedovolím ďalej otravovať dlhoveké včely. Je tu riešenie, ktoré som pred rokmi praktizoval, 20.9 všetky matky vo včelstvách uložiť na 21 dní do IZOanti klietky, čím zabránim akémukoľvek plodovaniu a na 22 deň 12.10 urobím fumigáciu, tým by vypadla tretia (novembrová) fimigácia.

Snažím sa strániť chémii vo včelstvách čo na najmenšiu mieru. Tú prvú by som napriek tvojim výhrad ponechal, lebo v tom čase je vhodná ako odľahčovacia fumigácia.
Keď matky uzatváral do IZOanti a po druhej fumigácii 12. 10 nepociťoval som tlak Vd na včelstvá, prenesením zalietavajúcich cudzích včiel, som ani raz nemal problémy. Je to reálna metóda.

Samozrejme ako každý zásah do včelstva je práca navyše, nemôžem si pomôcť, ale bez práce nie.....Anton

Zimuju si par pozdnich oddelku s matkami z tichych vymen,pouzivam sestiramkove plemenace,ktere tyto oddelky prostorove zvladnou.Pred krmenim na zimu jim nasadim dalsi sestiramkovy plemenac na horu a nakrmim do sesti prazdnych sousi.Plod zustava dole,matka klade bez omezeni,oddelek ovlada cesno,zasoby nad hlavou.Zadna loupez.JosPr

>Nevěřím však tomu:
Mám velmi pracnou statistiku zápisů spadů roztočů.
jednotlivá včelstva vedle sebe jsou s matkami sestrami z inseminované matky, celkové spady : 2000,70,300,1060,735....

čísla spadů neodpovídají tak vysokému zalétání.
J.B.<
------------------------------------------------------------
Ano, mám tutéž zkušenost. Nemyslím si však, že za to může zalétávání v průběhu snůškové sezóny. Je však zaručeno, že zalétlá včela která si přinese s sebou i roztoče, jej ve včelstvu "nepředá" jiné včele? Je nanejvýš pravděpodobné, že jí roztoč uteče a ve včelstvu se zabydlí. Říkáš, dcery inseminované matky a ve včelstvech různé spady roztočů? Proč ne. I matka a též i její matka a bába atd. byla inseminována spermatem od několika trubců různé kvality. To člověk i při nejlepší vůli zatím neovlivní. I dcery této matky se přirozeně spářily s několika trubci různé kvality na trubčích shromaždištích. Ale nesvádějme to jen na trubce. Ony i matky mají své "mouchy". A to se nevyhne ani matkám a ani trubcům z těch "nejvyšších chovů". Prostě, co kus to originál. A vlastnosti oplozených matek se přenáší na včelstva. Je pravděpodobné, že to vytváří v jednotlivých včelstvech různou kvalitu podmínek pro rozvoj roztočů VD. V jednom včelstvu se roztočům daří více než v jiném. Ovšem to funguje třeba rok nebo dva roky a ve druhém či třetím roce může být při stejné matce situace v zamoření téhož včelstva roztočem diametrálně odlišná. Nad tím si však také lámou hlavu jiné kapacity, než jsme my. Je to také důvodem pro naději, že se někomu podaří nalézt varroatolerantní včelu dříve, než to dokáže sama příroda. Přejeme si to a doufáme v to. On je přeci jen náš život příliš krátký na to, abychom trpně čekali na zázrak.
JK

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?renie varrozy
> Datum: 02.12.2011 15:23:15
> ----------------------------------------
> Zuzovani cesen nebo zavirani sita pri krmeni taky neznam a to kolikrat
> krmim rano.Drzim se u me osvedceneho:zrusit vsechno slabe,nebranil bych se
> zruseni i poloviny vcelstev pred krmenim.Min je mnohdy vic...JosPr
>
>
>

"Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou."

A co konkrétně?