78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 11. 2011
Re: Varoaza vs. vosy
Vosy přežily hodně dlouho do podzimu nejspíš proto, že nepršelo. Vosí hnízda jako společenstva by měla končit někdy v srpnu až září, vosy by měly přestat lovit hmyz, protože tím živí svůj plod , rozletět se z hnízd a jen venku přežívat a shánět nějaké krmení obsahující cukr. Dokud je nezničí deště a mrazy. Vosy totiž, na rozdíl od včel, nepotřebují k životu společenstvo a umí dlouhodobě přežívat i jako jedinci.
Někdy v říjnu jsem se letos dostal do koryta místní řeky a tam na velkých kamenech v korytu přežívalo docela velké společenstvo všelijakých vos a much. Podle všeho, protože tehdy byly ranní mrazíky, noci přežívaly na kamenech v korytu řeky blízko vody, kde bylo i přes mrazíky nad nulou, protože voda odspodu hřála a přes den se vyhřály na kamenech ohřátých sluncem tak, že mohly létat a zřejmě shánět po okolí nějaké cukerné krmení. Jestli nějakou pozdní medovici nebo květy nebo sály pozdní ostružiny, kterých tam je kolem vody dost, nevím.
Jinak doma jsem měl vosy kolem včel ještě před dvěma týdny.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55094
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu