Včelařská konference

Neustale se diskutuje o dopadech varoazy na kolaps vcelstev, ale sledoval nekdo letos dopady utoku vos?
Ja letos sledoval neskutecne najezdy a dokonce i u cesen zuzenych na "jednu vcelu" lezly vosy na podzim v chladnejsich dnech, kdy vcely moc neletaly, az do ulu.
Odhaduji, ze ztraty vcel od vos musely letos na podzim dosahovat extremni vyse.

Vosy? to je průvodní jev průseru. Vosy jsou tím nejlepším včelařem. Dokonale vycítí, jak na tom včelstvo je. Vosy tu jsou proto, aby decimovaly zesláblá včelstva. Taková je přirozenost přírody. Co zanedbá včelař, napraví vosy. Takže chvála vosám. Mám rád vosy. Miluji vosy.
Více vos, zdraví do úlu.

Byl jsme překvapen, jak včely poznaly kde můžou zaútočit.


Měl jsm jedno včelstvo, silné jako ostatní, v řadě asi 8 včelstev. Jdu tam a vidím na očku hrozen včel. Začátek srpna. Říkám si divné, vedro?
Najednou vlétne do chumlu vosa a dolů padá klubko, za chvíli další kamikaze.
Ale jen u jednoho včelstva. Navenek vypadalo jako početné, očka hustě obsazená. (já nemám jiný vlez do úlu - česna zavřená - jen pro podložku, očka pr.35mm).

Za týden je udělaly. I když jsem je ještě následující dny zůžil. Zůstal jen zav. plod a nějaké= zásoby. A u ostatních včelstev klid.
Na té pasece jsem přišel o 3 včelstva z mých 4 dosavadních ztrát. Ta paseka je blízko hustě zavč.oblasti. U dalšího včelstva jsem pak viděl varroázu. U prvních dvou jsem si ani nestačil všimnout.

Karel

No a ještě ty potvory roznáší varroázu. S tím vylupováním pokračují i v tomhle období, kdy nejsou očka obsazená a je nad nulou.

"No a ještě ty potvory roznáší varroázu. S tím vylupováním pokračují i v tomhle období, kdy nejsou očka obsazená a je nad nulou."

Je to prokázané nějakými výzkumy, že vosy roznášejí varaózu? A to nějak v statisticky významném množství? Protože v statisticky nevýznamném množství přenáší varaózu v podstatě všechen hmyz, který létá na květy , který může fungovat jako mezinositel.
Vosy obvykle nelétají z úlu do úlu, ale z jednoho úlu létají všelijak, do vosího hnízda, kde kdoví jak dlouho je roztoč schopen přežít a teprve potom obvykle letí do jiného včelího úlu. Na rozdíl od včel třeba při zalétávání nebo loupeži.
Navíc vosa se mně zdá mnohem obratnější než včela, tudíž by měly být schopna se mnohem víc roztoče sama zbavit.
Ono jednu dobu, nějak před 20 - 30 lety, se vážně tvrdilo, že vosy jsou rezervoárem včelího moru a že když je na jaře hodně vos, bude hodně moru. A doporučovalo se vosy všude možně likvidovat....

Výzkum vosy/roztoč jsem nazaznamenal, ale byl jsem se podívat na stanoviště které letos u nás padlo a vosy co létaly z úlů měly na sobě roztoče. Když se nějaká zastavila, tak byly ti roztoči vidět i po čtyřech si ji osedlaly. No a pokud není česno obsazené, včely jsou u očka v horním nástavku, vosa má nižší provozní teplotu tak nějakéto toho roztoče do včelstva donese.

Roztoči zřejmě umí rozeznat, snad podle pohybů, upracovanou starou včelu a pro ně mnohem perspektivnější hmyz v plné síle ,vosu nebo zlodělku z cizího úlu.
U vosy ale stejně má roztoč podstatně menší šanci, že se dostane do nějakého jiného včelstva, kde se dokáže pomnožit.

"Měl jsm jedno včelstvo, silné jako ostatní, v řadě asi 8 včelstev. Jdu tam a vidím na očku hrozen včel. Začátek srpna. Říkám si divné, vedro?
Najednou vlétne do chumlu vosa a dolů padá klubko, za chvíli další kamikaze.
Ale jen u jednoho včelstva. Navenek vypadalo jako početné, očka hustě obsazená. (já nemám jiný vlez do úlu - česna zavřená - jen pro podložku, očka pr.35mm)."

Podle mých zkušeností to bývá u včelstev, kde z nějakého důvodu vypadla mladá generace třeba nějakou přestávkou v plodování. Včely mohou být zdánlivě hodně silné, téměř k nerozeznání od jiných, ale ta síla je tvořena ze starých včel a mladých tam je málo nebo žádné. A staré včely se právě zdržují na okraji úlu, zatímco uprostřed nejsou skoro žádné. Včelstvo v každém případě začne v následujících týdnech velice rychle ztrácet na síle, protože i kdyby tam byla kladoucí kvalitní matka, odchovaných včel bude málo, protože je tam málo ošetřovatelek plodu. A síla včelstva v optimálním případě spadne na sílu a teprve potom se odrazí a zase začne sílit.
Staré včely se hodí maximálně na snůšku nebo na zpracování zásob na zimu.

Totéž asi dělá varaóźa, včely poškozené roztoči nebo napadené viry se chovají už od vylíhnutí jako staré.

"A síla včelstva v optimálním případě spadne na sílu a teprve potom se odrazí a zase začne sílit. "

Oprava
A síla včelstva i v optimálním případě spadne na sílu oddělku a teprve potom se včelstvo odrazí a zase začne sílit.

Ted jenom, jestli bylo driv vejce nebo slepice... Tedy jestli vosy utocily na oslabena vcelstva nebo zda byla vcelstva naopak oslabena utoky vcel. Letosni podzim byl poznamenany dlouhym obdobim, kdy byla teplota tak nizka, ze vcely uz moc neletaly, ale vosy radily jak stihacky...

Vosy přežily hodně dlouho do podzimu nejspíš proto, že nepršelo. Vosí hnízda jako společenstva by měla končit někdy v srpnu až září, vosy by měly přestat lovit hmyz, protože tím živí svůj plod , rozletět se z hnízd a jen venku přežívat a shánět nějaké krmení obsahující cukr. Dokud je nezničí deště a mrazy. Vosy totiž, na rozdíl od včel, nepotřebují k životu společenstvo a umí dlouhodobě přežívat i jako jedinci.
Někdy v říjnu jsem se letos dostal do koryta místní řeky a tam na velkých kamenech v korytu přežívalo docela velké společenstvo všelijakých vos a much. Podle všeho, protože tehdy byly ranní mrazíky, noci přežívaly na kamenech v korytu řeky blízko vody, kde bylo i přes mrazíky nad nulou, protože voda odspodu hřála a přes den se vyhřály na kamenech ohřátých sluncem tak, že mohly létat a zřejmě shánět po okolí nějaké cukerné krmení. Jestli nějakou pozdní medovici nebo květy nebo sály pozdní ostružiny, kterých tam je kolem vody dost, nevím.
Jinak doma jsem měl vosy kolem včel ještě před dvěma týdny.

...Souhlas!!!Vaše slova by se měla tesat do kamene a nebo alespoň psát na tabule u včelnic....

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, ikdyž letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, i když letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.
-----------------------------------------------------------
Asi to tak nějak bude. Mám včelstva, která měla abnormální spad roztočů vůči průměru na včelnici. Byla to včelstva dříve silná a měla dobré vlastnosti. Nechal jsem je ještě na příští rok na chov. Nyní jsou slabá, ale zásob mají dost.
Tak nevím. Co je teda horší, když je včelstvo loupené, nebo loupí? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?
Na vosy používám vosolapky (pivo, nebo zkvašený medový roztok). H.

Honza:

? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?

----

Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je vinen soused bych přehodnotil.

Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.

Já v takovém případě hledám chybu u sebe.

Karel

Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varoaza vs. vosy
> Datum: 30.11.2011 10:13:29
> ----------------------------------------
> Honza:
>
> ? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože
> ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo
> sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto
> včelstva napadají?
>
> ----
>
> Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
>
>
>

- Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
- Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan
-----------------------------------------------------------
Nejde o to zda-li, jsem vinen, nebo ne. Samozřejmě jsem vinen. Když se něco nepovede, vždy je vinen včelař . V letošním roce jsem měl u některých včelstev mimořádně velké spady a proto hledám příčiny a opatření. Jde mi o to, co je z hlediska úhynů a zeslabení včelstev varroázou důležitější. Pokud loupí moje včely u souseda, kterému kolabují včelstva na varroázu, pak donesou do mého úlu roztoče. Za to asi moc nemůžu. Dá se udělat nějaké opatření? Pokud loupí sousedovy včely v mých úlech (protože ještě nenakrmil, nebo málo), pak mám asi větší vinu. Jedno opatření vidím v tom, že bychom se měli domluvit na krmení ve stejnou dobu. Domluvit se ale se všemi včelaři v okruhu 5 km je prakticky nemožné. Druhé opatření vidím v tom, zúžit česna v době krmení. Včelstva ale potřebují pořádně větrat, aby došlo k odpaření vody z cukerného roztoku. Nakolik zúžit u tří nástavků 39x24 a vysokého podmetu? Třetí opatření vidím v chovu ostřejších včelstev, které mají vyvinutý a neoslabený obranný pud. Budou zase ale potíže s okolními sousedy (nevčelaři), takže to nestojí za to. Máte nějaké další řešení? Jen ještě na doplnění. Krmím navečer, snažím se, aby roztok neukápnul. Zasíťované dno mám uzavřené. H.

V tomto ti moc neporadím, tady je málo včelařů a do 300 m od jiného včelaře bych už dneska včely ani nechtěl mít.

Najdi někde nějaký kus meze a přesuň včely tam. Bude tam líp jim i tobě.

AL eměl sjme jednou na stanovišti přes padesát včelstev, několik let, neměl jsem tolik lahví, takže sjem krmil postupně a problém nebyl, i když na zimu nezužuji. Ale to se odvíjí od snůšky. Letos byla melecitoza, ale jiné roky pokud není pozdní medovice nakrmím za snůšky někdy začátkem srpna.

Ale to může být kraj od kraje jiné.

Problém nákazové situace v ČR je podle mě převčelení, hlavně to, že s evčely drží u domů v intraviliánu.

MZe vydlao nějkaý přehled o včelách, a tam se dá dopočítat, že jsme velmoc - včelařská. N apočet včelařů, ani ne tak včelstev. A průměr je tím pádem nízký a každý to chce mít u domečku.

A zahuštění nemá příroda rád:-) Tak to naředí. Což asi teď právě dělá.

Karel

Karel

Nakrmení nemá s loupeží co dělat. Naopak, nenakrmené včely, pokud v podletí trpěly hladem, tak neplodovaly a tak jsou oslabené a naopak jsou často vylupovány nakrmenými včelstvy.
Jinak to je úplně jedno.
Vylupována jsou včelstva jakýmkoliv způsobem oslabená a potom jsou vylupována včelstva, kde majitel na podletí nezužuje česna. Stylem ,který už jsem popsal dříve, že se hledá na stanovišti včelstvo s nejslabší obranou před zlodějkami a že pokud je pro loupící včelstvo výhodnější získat ten med z vylupovaného včelstva než běžně z květů nebo medovice, tak prostě včelstvo loupí. Ostatně v přirodě je běžná dutina s vletem o průřezu jen pár centimetrů čtverečních, včelstva v dutinách s většími otvory jsou likvidovány v zimě ptáky , kunami a podobně....

No široké česno ve dnu nástavkového úlu je konstruováno na silná včelstva a na silné snůšky v létě. Jak včelstvo v srpnu a později oslabuje na zimní počet včel, je potom do široka otevřené česno ve dnu pouze pozvánka pro zlodějky a vosy.

Loupež je jinak velice široký pojem. Může docházet jen k vzájemnému zalétávání, kdy si včel navzájem "vyměňují" zásoby a zřejmě i roztoče a viry. Nebo naopak dojde k prudkému útoku jen na jedno včelstvo, které je během pár dnů, týdne kompletně vyloupeno a zničeno. Dlouhodobě pak může docházet k dominovému efektu, kdy po úplném vyloupení a zničení jednoho včelstvo jsou nějakou dobu, hodinu, den a děle, zlodějkami testována všechna ostatní včelstva na stanovišti, dokud se z nich nevyloupne jedno, které brání nejhůř a na to se zlodějky zaměří a zase ho během někoka dnů vyloupí. Až ho vyloupí, zase zlodějky testují, až zase najdou další včelstvo s horší obranou.....

Vzdálenost, na kterou se loupí, podle mně závisí na počasí - teplotě a na intenzitě obrany napadeného včelstva.
Úplně nechráněný zdroj, třeba venku vyložené plásty, by podle mně mohlo vyloupit v létě i včelstvo 5 kilometrů vzdálené. V předjaří, kdy včely létají třeba jen hodinu kolem poledne, kdy je na slunci 12 - 15 st C, je ta vzdálenost 50 - 100 metrů, víc ne.
V létě a v podletí asi dojde k tomu, že pokud včelstva třeba kvůli varaóze slábnou as chopnost ochrany zásob u nich klesá, tak se postupně rozšiřuje vzdálenost, na kterou se včelám z cizího včelstva vyplatí loupit. Až se sousední včelstva dostanou do té vzdálenosti plus pár dnů zpoždění, kdy jsou oslabená včelstva nalezena pátračkami, (když zrovna není jiná dobrá snůška), tak dojde k loupeži.

Na podzim, od října po prosinec, dojde často k tomu, že jak včely zeslábnou na zimní sílu, některé zásoby uložené v podletí se stanou prakticky nechráněné. Když pak přijde nezvykle teplé počasí, rozšíří se vzdálenost pro loupež, takže začnou i zdravá včelstva být vylupovány ze sousedních stanovišť. Včelstva oslabená třeba varaózou ještě mnohem víc.

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů
Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych
to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem,
dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

Klasické vosy používají na stavbu papírovou hmotu a v tuto dobu už oplozené samičky spí někde v úkrytech ve štěrbinách a pod listím a běžné vosy dělnice nejspíš už dožily mimo hnízdo.
Jsou samotářské vosičky, co loví housenky a podobný hmyz, paralyzují je bodnutím a potom je uloží do schránek z bláta jako potravu pro své potomstvo. Ale teď na konci listopadu?

V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely. V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí. Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci. Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned vedle.
Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník Václav
Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: asi vosy v ulech

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

Vosy staví hnízdo váhradně z papíroviny , Zimují jen samičky někde pod kůrou a pod., na jaře zakládají vždy nové hnízdo kde položí první vajíčka se kterých se vylíhnou teprve smci a ti je oplodní.
Hnízdo z hlíny ve štšrbinách staví Kutilka její vývojový cyklus je stejný. jen s tím rozdílem že veškerá potravu pro larvu je již v uzavřené stavbě
Podobná hnízda staví i některé jiné včely samotářky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: asi vosy v ulech
> Datum: 30.11.2011 12:04:35
> ----------------------------------------
> V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely.
> V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí.
> Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci.
> Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu
> prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned
> vedle.
> Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v
> této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník
> Václav
> Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: asi vosy v ulech
>
> Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
> Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem,
> rozpadne se na jemný prach.
> Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám
> podezření na vosy.
> Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň.
> Jsou odpadlé, opuštěné.
> Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
> Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
> Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
> Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
> Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.
>
>
>
>
>

Ještě to doplním: česna jsou sklopná, kuličky hlíny jsou v prohlubni, takže
je vítr neshodí. Objevily se asi na přelomu října a listopadu. Ano, je
možné, že by materiál, přinesly samotářky, na to jsem nepomyslel. Pokud by
se jednalo o materiál, který byl z úlu vyklízen včelami očekával bych menší
kousky. V každém případě po jarní prohlídce sem dám info, co jsem zjistil.
Vašek.

Co si tak vzpomínám, občas nacházím na filcích na strůpkách nástavkových úlů pod krycími plechy taky takové buňky z bláta. Délka do 1 cm, průměr do půl cm, vždycky několik slepených k sobě. Uvnitř jsem nikdy nic nenašel. Na včely to podle mně nemá vůbec žádný vliv.