Včelařská konference

Hubač: Na druhou stranu jsem jednou taky měl velký problém, když se mi> rozšířily na jaře viry, včelstva kolabovala a já nevěděl proč. Naštěstí > jsem to alespoň nezatáhl na sousední 100m vzdálené stanoviště... Tedy
> každému se úhyn může přihodit
>

J.B.: vyjádření k virům.
Nejhorší u virového onemocnění je že není vidět.
A pokud se jedná o jasné zjištění je jedinně jisté v případě kdy v průběhu října až prosince všechny včely opustí úl a nechají tam zásoby (jestliže to je pozdě slídilky to nezjistí a zásoby tam zůstanou, takto jednoznačně se mi to stalo asi před 5ti lety u jednoho včelstva a hrozně mne to vylekalo a bojím se tedy virů více než VD )tak tyto dopady jsou jednoznačné, byl to virus.

V ustním podání jsem slyšel popis situace kdy z titulu VD, nasledne viru odcházela 2006-7 včelstva ve vedlejší ZO organizaci. : v říjnu za teplejšího počasí kdy z výše uvedených důvodů VD+vir kolabovala včelstva.( rozpadla se socialni struktura včelstva, včelstev a včelstva se přestala bránit)včelstva s dobrou či lepší kondicí začala sousední včelstva vykrádat a tak se vykradl celý včelín. Protože to bylo v ulici ve vsi bylo to boží dopuštění protože včely napadaly vše kolem.
J.B.

hm, viry jsem pravděpodobně zaznamenal už před takovými 30 lety v kočovném včelíně v zadovácích. Projevovalo se to nápadně zpomaleným rozvojem od jara až do hlubokého léta, spojené i občas s vápěnatěním plodu, až potom nápadným zesílením včelstva v rozvinutém létě, kdy je hodně tepla. Dvakrát jsem zaznamenal vytracení nakrmeného včelsta v listopadu, jestli si dobře pamatuji, během teplot podobných jako byly nyní v listopadu. Zásoby zůstaly nedotčené zlodějkmi až do doby sběru zimních vzorků. Varaóza tehdy stoprocentně nebyla nebo pokud byla, bylo tam pár roztočů, ne jako dnes stovky až tisíce. Oboje dvoje včelstva se vyznačovala právě trvale menším počtem včel než jiná včelstva, mírností , menší spotřebou zásob, slabou jarní snůškou a na svou sílu bohatou letní medovicovou snůškou. Tehdy jsem si myslel, že matky tam jsou nějak geneticky přešlechtěné, protože tehdy jsem v každém úlu držel až 10 let linii, novou matku odchovával vždy z plodu stejného úlu, kde ta matka nakonec byla umístěna.

Obecně zadováky byly na viry horší i lepší než nástavkové úly. Lepší v tom, že když na jaře včelstvo případně oslabené viry zaostávalo v rozvoji, zadovák se prostě zůžil na obsazený počet plástů, uteplil a díky zůžení a teplu mohly včely slabší virovou nákazu překonat. Horší byly v tom, že zvláště úlové baterie nešly vyměňovat , včely v nich byly obvykle pořád a tak bylo problematické čištění a průběžná desinfekce. Řekl bych, že některé trvale osazené úly takhle mohly být rezervoárem virové nákazy.

A začínám si myslet, že některé moje neúpěchy, jak jsem kdysi začínal přecházet ze zadováků na nástavky, mohly být způsobeny včelami zamořenými viry. Zadovák se uteplil a tak to tam tak moc nevadilo, zatímco v nástavcích ano.
Skoro bych řekl, že některé brakování nebylo brakování geneticky horších včelstev, ale brakování včelstev víc zamořených viry než ostatní.

Důkaz ale přirozeně nemám.