Včelařská konference

Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit.
Děkuji za rady
Pepek Langstroth3/4

Těžko poradit, pokud nebudou úly pod střechou, ale postavíte je volně
ven, připravte se na to, že dřevo pracuje. V létě je teplo a sucho, na
podzim je pak většinou vlhko, taky někdy prší, atd. :)

Nejdůležitější je asi konstrukce nástavku, jestli dáte desky natupo k
sobě a nebo použijete nějaké spojení pero-drážky, čepy atd. Tyto spoje
asi dokáží hodně dřevo podržet.

V každém případě, před výrobou nástavků je dobré o dřevu si něco
naštudovat, základ je asi vědět co je pravá a co levá strana prkna, jak
se mění které rozměry při sesychání dřeva, jak se prkno s vlhkostí
prohýbá a z toho pak vyplývá jak orientovat prkna při sestavování
nástavku aby byly co nejméně namáhány hřebíky-vruty.



Pokud je už dřevo suché, může se s vlhkostí už jen zvětšit, což je lepší
situace, než dělat nástavky z mokrého dřeva, které se pak seschne
(klidně o 5 i více procent dle výchozí vlhkosti) a to pak mám nástavky
hned o pár milimetrů menší než jsem původně chtěl a včelí mezera může
být hned fuč :)


Pokud budete dělat nástavky tím nejjednoduším způsobem, tj. desky natupo
k sobě, je třeba dávat prkna levou stranou dovnitř, spojení provést
pořádnými vruty, ty jdou potom znovu dotáhnout a dřevu tak domluví pokud
dojde k prohnutí dřeva a tím k odchlípnutí stěn nástavku. Určitě co
považuju za nutné, je si předvrtat díry do těch desek, kde budou
hlavičky vrutů, na vrták si dát ještě záhlubník, tím na jednu operaci
vyvrtám díru skrz desku a ještě udělám zahloubení pro hlavičku vrutu.
Bez toho předvrtání a zahloubení pak dochází hodně k praskání dřeva při
dotahování vrutů.


U rámků je situace lepší v tom, že dřevo mění svoje rozměry se změnou
vhlkosti minimálně ve směru po délce vláken (0,3%), takže 20cm dlouhá
loučka bude suchá i mokrá skoro pořád mít délku těch 20cm. Ovšem ve
směru napříč přes léta (jsou tam dva možné směry, nastudovat v
literatuře) dochází ke změně rozměrů 5až10% V praxi se mě to projevuje
asi tak, že udělám nové rámky, loučky jsou krásně rovné, v úle potom v
místě, kde je v loučce třeba suk, dojde se změnou vlhkosti k
nerovnoměrným změnám v rozměru profilu dřeva a loučka se prohne
nahoru-dolů a nebo vybočí vpravo-vlevo, podle toho, jak je dřevo
rostlé. Potom co jsem si udělal rámky ze smrkového dřeva se suky, jsem
pochopil, přoč je na rámky dobré lipové dřevo - nemá suky a loučky se
pak prostě různě nekroutí :)


Dřevo v kombinaci se změnami vlhkosti je dost problém, ale pokud máte
úly ve včelínu tak dřevo nebude tolik trpět od počasí a problémům se
dost vyhnete. Já mám úly venku a asi jediný jak nástavky ochránit je
parafinování ....


petr j.




On 14.11.2011 14:55, Pepek Langstroth 3/4 wrote:
> Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu
> nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé
> desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle
> neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a
> ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i
> při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby
> dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit.
> Děkuji za rady
> Pepek Langstroth3/4
>

Dřevo je živý materiál, to pracuje vždy. Vlhkost řeziva na úly se používá od 11% níž. 8% je vlhkost truhlářského řeziva. Aby dřevo minimálně pracovalo musí být slepeno(spárovka) Jednotlivé lamely by neměly být širší 80mm a lepit střídavě levá a pravá strana nahoru. Pravá strana je směrem ke středu(pohled na průřez) a pravou stranou se skládá nahoru i do hráně. Nejlepší řezivo je středové prkno, to pracuje minimálně, dřeň se vyřízne.

"Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit. "

Dřevo není nikdy přeschlé, jeho vlhkost se nakonec ustálí na nějakých 10 - 20 % podle okolí. a i nadále podle vhkosti okolí se jeho vlhkost a tím i rozměry mírně mění, jak stále pracuje.
Podstatou kvalitních nástavků je s tím pracováním počítat. Používat hodně široké desky ve snaze ušetřit řezy, šrouby či hřebíky a nějaké dřevo je chybné, protože taková deska má na různých místech jiný sklon let ve dřeve a tudíž odlišně pracuje, kroutí se potom i přes sešroubování nebo dokonce deformuje celý nástavek. Stejný úsek dělaný z více užších destiček se akorát o ten milimetr zvětšuje či zmenšuje, ale jeho rovnost zůstává. Taky by se neměla do celku kombinovat dřeva různých původů, hustot atd, která s vlhnutím a vysycháním pracují s různou intenzitou a pokud jsou v tom nástavku nějak asymetricky, celý nástavek se potom taky kroutí. Pokud se ty dřeva uspořádají tak, že se nástavek při vlhnutí a vysychání pouze zvyšuje a snižuje o nějaký ten zlomek milimetru , je to správně udělaný nástavek.
Používání dřeva hodně odlišného původu do jednoho nástavku je taky vhodné promyslet z hlediska životnosti. Řídké dřevo oproti hustému něbo dokonce řídké levné listnaté dřevo má proti hustému jehličnatému znatelně nižší životnost, v jednom nástavku zhnije podstatně dřív a kvalitní hustší dřevo je tam potom zbytečně promarněné.

Technologická přesnost pro výrobu čehokoliv je 2% pro zemědělská zařízení našeho typu -+ cm Pokud však by jsi chtěl supr přesné úly tak desky musíš napřed rozřezat na hranolky , ty pak opět sklížit tak aby se střídal sklon let a teprv nakrátit.
Proto také někteří výrobci dělají úly jen z malých latěk. Dnešní včelařství tento systém opouští a používá tenkostěnné úly. Také včelaři dnes zjišťují, že ty fuky včelám stejně nevadí.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vlhkost ?eziva
> Datum: 15.11.2011 08:01:23
> ----------------------------------------
> "Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na
> výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let
> přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké
> vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových
> desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod
> střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být
> vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ?
> Vlhkoměr si můžu pujčit. "
>
> Dřevo není nikdy přeschlé, jeho vlhkost se nakonec ustálí na nějakých 10 -
> 20 % podle okolí. a i nadále podle vhkosti okolí se jeho vlhkost a tím i
> rozměry mírně mění, jak stále pracuje.
> Podstatou kvalitních nástavků je s tím pracováním počítat. Používat hodně
> široké desky ve snaze ušetřit řezy, šrouby či hřebíky a nějaké dřevo je
> chybné, protože taková deska má na různých místech jiný sklon let ve dřeve
> a tudíž odlišně pracuje, kroutí se potom i přes sešroubování nebo dokonce
> deformuje celý nástavek. Stejný úsek dělaný z více užších destiček se
> akorát o ten milimetr zvětšuje či zmenšuje, ale jeho rovnost zůstává. Taky
> by se neměla do celku kombinovat dřeva různých původů, hustot atd, která s
> vlhnutím a vysycháním pracují s různou intenzitou a pokud jsou v tom
> nástavku nějak asymetricky, celý nástavek se potom taky kroutí. Pokud se ty
> dřeva uspořádají tak, že se nástavek při vlhnutí a vysychání pouze zvyšuje
> a snižuje o nějaký ten zlomek milimetru , je to správně udělaný nástavek.
> Používání dřeva hodně odlišného původu do jednoho nástavku je taky vhodné
> promyslet z hlediska životnosti. Řídké dřevo oproti hustému něbo dokonce
> řídké levné listnaté dřevo má proti hustému jehličnatému znatelně nižší
> životnost, v jednom nástavku zhnije podstatně dřív a kvalitní hustší dřevo
> je tam potom zbytečně promarněné.
>
>
>