Včelařská konference

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu, protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo. Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval, ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...

Proto hledám Dadantistu, já mu tam pár úlů klidně odvezu...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:14:41
> ----------------------------------------
> těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
> zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
> slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
> srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
> nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
> zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
> počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
> protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
> Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
> ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek
>
> ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž
> záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo
> něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na
> stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks
> od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit
> včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...
>
>
>

"těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech."

Já bych to opravil. V zateplených se mohou zimovat o dost slabší včelstva a přesto tyto včelstva mají dostatečné výnosy.
V nezateplených tyto slabší včelstva přes zimu trpí a na jaře jsou více zdecimována, takže nejsou rentabilní.

Co se týká přecházení z plástů na plást, nevím jak z vysokého na nízký, tak kdysi v kočovném včelíně jsem měl v tom směru dvě zásadně odlišné linie. První linie z začátku května doslova "označkovala" půl až decimetrem plodu téměř všechny plásty v tom nástavku, kde plodovala. V té době jsem tyto včely míval na 2x10 až 2x 12 plástech 39x24 a plod byl na 8 - 10 plástech nahoře a na cca čtvrtině, polovině plástů dole. Vždy na každém plástu trošku plodu. Matka z druhé linie zásadně zakladla vždy celý plást, teprve potom přešla na další plást a ten taky celý zakladla a tak dále. V té době k začátku května mívalo toto včelstvo tak 3 plásty 39x24 od loučky k loučce plné plodu a na jednou, dvou dalších tak po půl plástu plodu. Jinde žádný plod nebyl.
Ty vlastnosti se držely po několik generací matek.
Takže já bych byl skeptický k nějakému tvrzení, že včely vždy drží na velkém plástu a nechce se jim s plodem na nízký. Podle mně to je dáno vyšlechtěnou linií. V jedné linii se jim třeba nechce, v druhé by třeba přecházely ochotně....
Úplně podobně to pak může být s výnosy v uteplených nebo neuteplených úlech. Případně s přizpůsobením na nějaké stanoviště .