Včelařská konference

Dne 27.10.2011 10:33, Vladimír Ptáček napsal(a):
> Pokud nad včelstvem není 300 - 400 dm2 plástů, tak při zavěšení do podmetu
> již chová plod rojových včel.
> Vše dobré
> Vladimír Ptáček
>
Naprostý souhlas. Mám nízká dna a nikdy jsem nepochopil k čemu by mi
byla vysoká dobrá. Snad jen k tomu, abych zvedal nástavky z větší výšky.
Včely při rozvoji na jaře potřebují dostatek prostor nad 'hlavou',
kontrolovat něco v podmetu nemá smysl. A stavět plásty je také lepší
jinde, než v podmetu. Máme snad nástavkové úly, tak ty nástavky používejme.

Milan Čáp

Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu zimních včel.

AM:
Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu zimních včel.
---------
To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do podmetu?

Karel

Standartně mám vysoký n. , nízký n. a vysoké dno a v podletí jsou včely vyvěšeny u 10cm podmetu skoro až k sítu. Ale příští rok, chci nechat ještě jeden nízký nad plodištěm, takže si myslím, že v tom podmetu už nebudou a roztáhnou se na díle.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 22:36:37
> ----------------------------------------
> AM:
> Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny
> uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu
> zimních včel.
> ---------
> To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do
> podmetu?
>
> Karel
>
>
>

Dřív jsem měl klasická vysoká dna různé výšky, od 4 po 10 - 12 cm, podle toho, jak v různých údobích vyšly dřeva od pily.
Příští rok zvažuji poprvé použít zasíťovaná dna s nulovou výškou. Možná to nakonec skončí na dnech s výškou 2 cm kvůli vkládání podložky.
Dlouhodobě si pohrávám s myšlenkou zimovat včely v nástavcích ve včelíně ve více řadách nad sebou. Horní řady od začátku května po konec srpna mít někde rozkočované po místních lesích a doma nechat jen tak do 5 včelstev, protože jinak tam bude převčeleno. Ale to je dnes hodně dlouhodobá věc a není definitivně vyřešená.

Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně a pak teprve uvidíte, co to je šetřit sílu včel pro výchovu silné zimní generace a hospodárně využít letních včel, které máte. Jen tak pro orientaci, mluvím o dostatečném prostoru pro včely na zimu, pokud mají 3-4 nástavky 39*24 po 11 rámcích nebo 5-6NN 39*17 po 11rámcích. Pokud necháváte méně, včely zdaleka nevychovají možné maximum kvalitních zimních včel a ochuzujete se o opylovací kapacitu a o med v další sezóně. Na to mně samozřejmě někdo z vás namítne, co bude dělat se včelami na jaře, když budou obsedat koncem dubna 4 vysoké nástavky, že se budou strašně rojit... Pak se opravdu nemáme o čem bavit, ale kvůli začínajícím tu nepište o silných zazimovaných včelstvech a šetření síly včel na výchovu zimní generace, ale o nekřesťanském plýtvání a špatném hospodaření, které Vám vyhovuje. Výhoda nízkých nástavků souvisí i s přípravou včel na zimu. V létě během krmení , kdy je nejvíc práce, můžete klidně nechat skoro všechny nástavky(odebírám panenské dílo, nedostavěné plásty..) a teprve v říjnu, když už jsou vychované zimní včely odeberete s pomocí zvedacího zařízení spodní nástavky s tmavým dílem na vytavení.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 22:36:36
> ----------------------------------------
> AM:
> Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny
> uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu
> zimních včel.
> ---------
> To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do
> podmetu?
>
> Karel
>
>
>

RH:
Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
---------------

Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné výšky.
Ale tady se bavíme o Dadantu.
A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků. Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.

Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)

Karel

Díky za vysvětlení. Doteď jsem se myslně domníval, že včely mají stejné životní potřeby ať jsou u mě v nízkých nástavcích, nebo v Dadantu. Teď jsem se vlastně od Tebe dověděl, že dadantistů, kteří v tomhle duchu diskutují nejde o to, co včely potřebují, ale o to, jak donutit včely, aby dělali, o čem dadantisti snívají, aby se jim to vešlo do jejich od zeleného stolu technologie... To myslím bez urážky. Rád bych, aby se mi nějaký zarytý dadantista z okruhu 100km od Pardubic ozval, já mu rád postavím vedle jeho dadantu moůj nízkonástavkový úl a porovnáme je. Já jsem zatím žádnou skutečnou dobrou vlastnost dadantu neobjevil, i když jsem jich taky 20 měl.. Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 09:16:15
> ----------------------------------------
> RH:
> Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč
> se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve
> včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
> ---------------
>
> Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné
> výšky.
> Ale tady se bavíme o Dadantu.
> A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků.
> Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.
>
> Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že
> když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
> No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
> Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)
>
> Karel
>
>
>

To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře. Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo, tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se trochu stáhnou.
Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na kladení a mednou komoru.

A proč místo vysokého nástavku nedáš 2 nízké? Pokud použiješ hřebeny, budou rámky přesně nad sebou, mezi vysokými a takovými nízkými není rozdíl a pořád platí 2 míry 2x toli problémů nejméně..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 13:01:12
> ----------------------------------------
> To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale
> přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře.
> Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo,
> tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se
> trochu stáhnou.
> Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez
> mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní
> plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného
> podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl
> používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na
> větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez
> mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na
> kladení a mednou komoru.
>
>
>

Já v dadantu nějaké problémy navíc nevidím. Je pravdou, že jsem nízkonástavkový systém nezkoušel, ale při použití rámků v 232 a 240 jsem v zimě pozoroval, že se včelám do mezery moc nechtělo a na časném jaře při plodování to včelkám také trvalo dostat se přes mezeru. Tyhle míry jsem měl na včelnici vedle sebe, takže jsem se ustálil na výšce 285+159 pro rychlejší jarní rozvoj, aspoň takový jsem měl a mám, z této míry pocit. Zatímco u míry 232 a 240 na jaře včely plodují až ke spodní loučce, tak u v. 285 jim k zakladení až ke spodní loučce kousek chybí. Proto u výšky 285 mohu říct, že matku neomezuje v jarním rozvoji. V létě už je to jedno, jaká je výška.
Teď uvažuji o používání medné komory, polonástavek nad vysokým. Jde mi o čas. A také mě samozřejmě napadlo, že když dám polonástavek nahoru, že tam vytvořím mezinástavkovou mezeru, přes kterou se včelám nebude chtít a přejít na polonástavky už by vyšlo nastejno.
Ale napřed si to vyzkouším, udělám si klidně i několik polonástavkových včelstev pro porovnání a čas ukáže, jestli systém s mednou komorou, bude nějak dadant a výhodu vysokého díla pro plodování ovlivňovat.
Na rámcích Lang. konstrukce mi včely mezinástavkovou mezeru neprostavují a za to jsem vděčný, protože abych nemačkal včely při sestavování rozbraného úlu by nutné čištění louček rozpěrákem stálo čas.

"Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?"

Já bych řekl, že v první řadě už není v souladu s přírodou to, že se včelám bere med, který donesly. V druhé řadě není v souladu s přírodou velikost nástavkového úlu. Tak moc "bachraté" stromy s tak velkou vyhnilou dutinou, jako jsou dnešní nástavky,v přírodě prakticky neexistují. A pokud ano, byly to značně zchátralé stromy a dutiny z velkými vstupními otvory, kde by včely nepřežily, protože by byly v zimě spolehlivě zničeny škůdci.

Právě toto je podle mě velký nedostatek dadantu, a sice snaha držet
plodiště na vysokých plástech v jedné bedně a blízkém okolí. Nízké
nástavky mi umožní přirozený pohyb včel nahoru a dolů a neřeším, kde
zrovna jsou, to si určují včely samy podle mnoha faktorů, které na ně
působí. Toto mi dadant neumožní, nebo umožní za cenu že toto putování
budu za včely, s velkou námahou a hůře dělat sám.

Jinak naprosto souhlasím s Radkem v ponechání dostatečného prostoru v
podletí. I mě se stane, že je několik desítek až stovek včel venku, ale
jsou to případy řídké, většinou pokud přijde velké oteplení. Vždyť jaký
je rozdíl mezi tím, zda mám vysoký podmet, nebo tam přidám o nástavek více?

Milan Čáp

Dne 28.10.2011 12:04, Radek Hubač napsal(a):
> Díky za vysvětlení. Doteď jsem se myslně domníval, že včely mají stejné životní potřeby ať jsou u mě v nízkých nástavcích, nebo v Dadantu. Teď jsem se vlastně od Tebe dověděl, že dadantistů, kteří v tomhle duchu diskutují nejde o to, co včely potřebují, ale o to, jak donutit včely, aby dělali, o čem dadantisti snívají, aby se jim to vešlo do jejich od zeleného stolu technologie... To myslím bez urážky. Rád bych, aby se mi nějaký zarytý dadantista z okruhu 100km od Pardubic ozval, já mu rád postavím vedle jeho dadantu moůj nízkonástavkový úl a porovnáme je. Já jsem zatím žádnou skutečnou dobrou vlastnost dadantu neobjevil, i když jsem jich taky 20 měl.. Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?
> Radek
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
>> Datum: 28.10.2011 09:16:15
>> ----------------------------------------
>> RH:
>> Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč
>> se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve
>> včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
>> ---------------
>>
>> Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné
>> výšky.
>> Ale tady se bavíme o Dadantu.
>> A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků.
>> Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.
>>
>> Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že
>> když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
>> No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
>> Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)
>>
>> Karel
>>
>>
>>

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu, protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo. Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval, ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...

Proto hledám Dadantistu, já mu tam pár úlů klidně odvezu...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:14:41
> ----------------------------------------
> těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
> zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
> slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
> srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
> nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
> zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
> počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
> protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
> Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
> ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek
>
> ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž
> záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo
> něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na
> stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks
> od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit
> včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...
>
>
>

"těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech."

Já bych to opravil. V zateplených se mohou zimovat o dost slabší včelstva a přesto tyto včelstva mají dostatečné výnosy.
V nezateplených tyto slabší včelstva přes zimu trpí a na jaře jsou více zdecimována, takže nejsou rentabilní.

Co se týká přecházení z plástů na plást, nevím jak z vysokého na nízký, tak kdysi v kočovném včelíně jsem měl v tom směru dvě zásadně odlišné linie. První linie z začátku května doslova "označkovala" půl až decimetrem plodu téměř všechny plásty v tom nástavku, kde plodovala. V té době jsem tyto včely míval na 2x10 až 2x 12 plástech 39x24 a plod byl na 8 - 10 plástech nahoře a na cca čtvrtině, polovině plástů dole. Vždy na každém plástu trošku plodu. Matka z druhé linie zásadně zakladla vždy celý plást, teprve potom přešla na další plást a ten taky celý zakladla a tak dále. V té době k začátku května mívalo toto včelstvo tak 3 plásty 39x24 od loučky k loučce plné plodu a na jednou, dvou dalších tak po půl plástu plodu. Jinde žádný plod nebyl.
Ty vlastnosti se držely po několik generací matek.
Takže já bych byl skeptický k nějakému tvrzení, že včely vždy drží na velkém plástu a nechce se jim s plodem na nízký. Podle mně to je dáno vyšlechtěnou linií. V jedné linii se jim třeba nechce, v druhé by třeba přecházely ochotně....
Úplně podobně to pak může být s výnosy v uteplených nebo neuteplených úlech. Případně s přizpůsobením na nějaké stanoviště .

Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek

Já jsem právě dadanty měl a jak jsem psal před chvílí, mezi nízkými nástavky s hřebeny a dadanty není skoro rozdíl, jen mám mnohem jednoduší práci... U Dadantistů poznávám, že je velmi podstatné filozofování o technologii, ne výsledky. U nízkých nástavků nemáte problém, jestli nízký nástavek podstavit, nebo ne...Mirek Sedláček z Bučovic seděl naproti mně 2 roky v Nasavrkách, v té době měl všechny typy úlů a všechny míry, tvrdě prosazoval každé 2-3 měsíce něco jiného. Nehodlám ho urážet, je to velkovčelař a hlavně obchodník, já si umím peníze vydělat úplně jinak, včely mám pro užitek s opylování, hlavně pro blbnutí s oddělky a selekcí i trochu pro med.... napádá mě třeba, že jako velkovčelař může ocenit méně nástavků, které jsou celkově potřeba, jemu nemůže jít o včely, musí se uživit...
Cestuji asi jako málokdo, mám celkem přehled, kdo co dělá a francouzi jsou žabožrouti.... vůbec mě nezajímá, co se svojí včelou ve svých podmínkách provádějí....
Byl bych vděčný za konkrétní argumenty, ne obecné řeči. Proč Mirek zavádí Dadanty, ptal ses ho? Já vím, co měl před 3 roky, co dělá teď nevím. Je to trochu těžko uvěřitelné ekonomicky....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:11:44
> ----------------------------------------
> Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy
> neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není
> čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým
> plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a
> od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč
> se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na
> ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je
> vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch
> otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do
> jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné výšky.
Ale tady se bavíme o Dadantu.
A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků. Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.

Pročpak, pročpak, by bylo nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků?
Sice nechovám včely v kombinovaném úlovém systému Dadant, nemám s ním z dřívějška ty nejlepší zkušenosti, ale nechápu, proč by to nešlo? Chce to jen vhodné manipulační zařízení. Po vytočení medu !ihned! medníkové nástavky podstavit, aby včely nepocítily zmenšený prostor. V přírodě také nikdo včelám nekrade obhospodařovaný prostor. Před fumigací, tj. cca polovina měsíce října, včely jsou již staženy do zimního chumáče, medníkové nástavky odeberu a ponechám pouze nástavky ve kterých míním zimovat. Pak plásty v medníkových nástavcích nejsou zasaženy amitrázem. Navíc, o plásty v podletí, kdy jsou ještě teploty vhodné pro ničivou činnost zavíječe, mi plásty ochrání včely a nemusím sířit nebo vyvařovat vosk i když se mi to ausgerechnet zrovna nehodí. Ten čas mohu věnovat jiné činnosti. Např. klávesnici ;o)). Tak to provádím již několik roků a k plné spokojenosti a větší síle vyzimovaných včelstev. Plásty mohu vyvařovat při nižších teplotách v době kdy již mám čas. Marná sláva. Radek má pravdu. A úlový systém Dadant, no to ponechám již bez komentáře. Včelám je to naštěstí jedno. Jen nechápu včelaře, že tíhnou k tak pracnému způsobu ošetřování včel. Asi nic jiného nepoznali.
JK

Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru nebude zcela jednoznačná.

Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru nebude zcela jednoznačná.

Trafili ste klinec po hlavičke, včely vysedávajú na letáči a vo vysokom podmete preto, že nemajú čo robiť a je vysoká teplota. Na ošetrovanie plodu je kŕmičiek dosť aj bez tých, čo sedia nad letáčom.

Iné je to na jar, ale V. Ptáčkove strašenie o rojení, že včelstvo nemá nad "hlavou" niekoľko debničiek so 300-400 dm2 plástov je scestné, pretože rozmnožovanie včelstiev nemôžu fungovať na tomto princípe. Včely sa rozmnožujú bez ohľadu koľko majú decimetrov plochy, ony využijú každý prajný rok na to aby sa rojili. Inak by boli vyhynuli.

máš nějakou fotku? byl bych rád, kdybys mi ji poslal na drh/=/seznam.cz
díky
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 09:35:07
> ----------------------------------------
> Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali
> se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru
> nebude zcela jednoznačná.
>
>
>

bohužel fotku nemám. Jen doplním, že úly jsou dřevěné tenkostěnné neuteplené (19 mmm), umístěné ve včelíně.Dno vysoké 7 cm, část den je zasíťovaných část ne. Česno výšky 2,5nebo 3,5cm v celé délce.