Včelařská konference

"To ještě se socíkem a vrchností nemá nic společného, ale těm aspoň vděčíme za relativné čisté plemeno a ne nějakého bastarda, od kterých už před těmi 100lety byly včelaří odrazováni pro bodavost. A staří pamětníci, to že se bodavost zlepšila k dobrému to i potvrzují."

Včely byly nekontrolovaně dováženy na území tehdejších Čech a Moravy už někdy od poloviny 17 století, nějak od roku 1840. Aspoň z té doby, co si pamatuji ze zveřejněných starých pramenů, jsou o dovozech záznamy. A je ocela možné, že se dovážely včely i dříve. Pravděpodobně včelaři už tehdy znali efekt F1, i když neznali genetickou příčinu toho efektu.
Někdy kolem roku 1850 - 1860, jestli si to dobře pamatuji, byl tehdejšími včelařskými spolky na Moravě ( doktor Živansky, Brno) oficiálně podporován dovoz včel z Kypru. Podpora trvala několik let, dokud se nezjistilo, že kříženci těchto včel s místními jsou extrémně útočné, následoval obrat a vedení tehdejšího spolku se za podporu tohoto dovozu kyperských včel dokonce včelařům omluvilo.

Tak mně napadá, jestli divokost kříženců kraňky a "místní" včely po tom roce 1860 možná až dodnes nemá právě původ v těch předchozích divokých dovozech.

V tom poslední odstavci máš naprostou pravdu a nejčastěji se pak může objevit přiopakovaném rozmnožování dcer F1 po několik generací.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 14:16:33
> ----------------------------------------
> "To ještě se socíkem a vrchností nemá nic společného, ale těm aspoň vděčíme
> za relativné čisté plemeno a ne nějakého bastarda, od kterých už před těmi
> 100lety byly včelaří odrazováni pro bodavost. A staří pamětníci, to že se
> bodavost zlepšila k dobrému to i potvrzují."
>
> Včely byly nekontrolovaně dováženy na území tehdejších Čech a Moravy už
> někdy od poloviny 17 století, nějak od roku 1840. Aspoň z té doby, co si
> pamatuji ze zveřejněných starých pramenů, jsou o dovozech záznamy. A je
> ocela možné, že se dovážely včely i dříve. Pravděpodobně včelaři už tehdy
> znali efekt F1, i když neznali genetickou příčinu toho efektu.
> Někdy kolem roku 1850 - 1860, jestli si to dobře pamatuji, byl tehdejšími
> včelařskými spolky na Moravě ( doktor Živansky, Brno) oficiálně podporován
> dovoz včel z Kypru. Podpora trvala několik let, dokud se nezjistilo, že
> kříženci těchto včel s místními jsou extrémně útočné, následoval obrat a
> vedení tehdejšího spolku se za podporu tohoto dovozu kyperských včel
> dokonce včelařům omluvilo.
>
> Tak mně napadá, jestli divokost kříženců kraňky a "místní" včely po tom
> roce 1860 možná až dodnes nemá právě původ v těch předchozích divokých
> dovozech.
>
>
>

"V tom poslední odstavci máš naprostou pravdu a nejčastěji se pak může objevit přiopakovaném rozmnožování dcer F1 po několik generací."

hm, moje včely jsou dá se říct F1 rozmnožované nejméně po 40 generací a divokost je pořád v rozumných mezích.

já napsal může ne se stane, ovšem když to někoho potká tak to stejně svede na sousedovy parchanty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 17:41:37
> ----------------------------------------
> "V tom poslední odstavci máš naprostou pravdu a nejčastěji se pak může
> objevit přiopakovaném rozmnožování dcer F1 po několik generací."
>
> hm, moje včely jsou dá se říct F1 rozmnožované nejméně po 40 generací a
> divokost je pořád v rozumných mezích.
>
>
>

"já napsal může ne se stane, ovšem když to někoho potká tak to stejně svede na sousedovy parchanty."

no, k té bodavosti kříženců, podle mých zkušeností bývají včely znatelně bodavější, pokud počasí je zrovna proti normálu buď příliš studené nebo i příliš teplé. Nejklidnější jsou, když je akorát.
Mně to připadá, jaky by včelky měly někde v genech "zadrátováno", jaká má být to které období zhruba asi teplota. A divoké jsou, pokud to neodpovídá.
Takže když jsou včelky dovezené odněkud odjinud, tak jejich kříženci třeba očekávají jinou teplotu než jaká zrovna je a jsou divoké z tohoto důvodu. To by sedělo na ty kyperské včely, na Kypru je přece podstatně tepleji.

Bodavost nebo spíš mírnost jsem sledoval a znamenal i s počasím a výsledek byl ten, že každé včelstvo je originál a není zcela jednotné a použitelné u všech při jakém počasí jsou včely bodavější. Takže zakouřit pod strůpkovou folii a chvilku počkat než ji odstraním a mírné jsou všechny a za každého počasí.

Já měl na mysli rozpad genetických vlastností v potomstvu, k jakému dochází při neodborném rozmnožování křížence F1 bez brakování nevhodných jediců.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 20.10.2011 18:22:28
> ----------------------------------------
> "já napsal může ne se stane, ovšem když to někoho potká tak to stejně svede
> na sousedovy parchanty."
>
> no, k té bodavosti kříženců, podle mých zkušeností bývají včely znatelně
> bodavější, pokud počasí je zrovna proti normálu buď příliš studené nebo i
> příliš teplé. Nejklidnější jsou, když je akorát.
> Mně to připadá, jaky by včelky měly někde v genech "zadrátováno", jaká má
> být to které období zhruba asi teplota. A divoké jsou, pokud to neodpovídá.
> Takže když jsou včelky dovezené odněkud odjinud, tak jejich kříženci třeba
> očekávají jinou teplotu než jaká zrovna je a jsou divoké z tohoto důvodu.
> To by sedělo na ty kyperské včely, na Kypru je přece podstatně tepleji.
>
>
>