Včelařská konference

"stretol som sa u znameho vcelara s problemom ze repkovy med sa mu nedari rozpustit v celom objeme.Na spodu kanvy zostava vrstva nerozpusteneho medu,ktora usada aj po premiesani.pokusne sme skusali aj zvysit teplotu cez 50C,no nepomohlo.nasledne sme kanvu premiesali a cele mnozstvo kalneho medu nacapovali do poharov a vlozili do termokomory.Med sa rozpustil krasne do cira,ale v kazdom pohari bolo na dne 5az 10mm bielej hmoty-skrystalizovaneho medu,ktory sa nechcel rozpustit ani zvysenim teploty.Stretli ste sa s niecim takym?Nemoze to byt zvysny"

Teplo prostupuje větším "kusem" ztuhlého medu poměrně pomalu. Zvláště když se v tepelné komoře používá ta správná teplota okolo těch 45 st C a mezi teplem v tepelné komoře a teplotou nerozehřátého medu je potom malý tepelný rozdíl. Flašky od okurek se ztuhlým medem se prohřejou až tak za 24 hodin. Mlékárenská konev se bude prohřívat 2 - 3 dny. Větší nádoba ještě déle. Když se použije vyšší teplota, prohřívání se zrychlí, ale med hned na kraji je potom vystaven příliš velkým teplotám , zatímco med uvnitř ještě rozehřátý není. Určitý kompromis by potom byl, kdyby se v polovině rozehřívání měkký med kolem okrajů vybral a tuhý med z prostředka nechalů dále rozehřívat, jestli by se s tím někdo chtěl piplat.
Co se týká krystalů dole, pokud se konev položila v tepelné komoře na podlahu, ne na nějaký rošt med na dně se rozehřeje nejpozději. Pokud tomu tak nebylo, část cukrů v medu prostě krystalizovala po vytočení pomalu a nerušeně, med nebyl při krystalizaci promícháván a tak v medu vznikly velké krystaly. Ty se rozpouštějí mnohem pomaleji než ostatní med a po celou dobu rozpouštění musí být vyšší teplota. Asi jako byl za socislismu rizdíl mezi rozpouštěním cukru krupice a krystalu, krupice byla stejná jako dnes, krystal byl obvykle tvořen krystaly cukru 2 - 4 milimetry velkými. Dneska mezi nimi rozdíl téměř není, protože velké krystaly cukru se vyrábějí dráž než malé krystaly cukru.