Včelařská konference

Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:

Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
Děda: DDDDDD
Bába: BBBBBB
a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
Matka: DDDBBDBB
BBBDDBDD
Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
člověka.

Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
geneticky odlišných synů trubců.

Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Petr


On Tue, 2011-07-26 at 11:14 +0200, Radek Hubač wrote:
> Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů,
> ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních
> zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě
> a druhá po dědkovi. jinak je to s živými rodiči. To se plete! Trubec
> nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp má buď po dědkovi nebo po bábě
> (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do jaké míry se geny při
> redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od moudřejších
> poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych řekl,
> že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc
> nezamotal hlavu..
> Hezký den.
> PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní
> nevýznamně.

> Radek

> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > ----------------------------------------
> > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> >
> > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > ........
> > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > (53425) (53426) (53433)
> > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > ostatní nesrozumitelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Honza Zátka
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > ----------------------------------------
> > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > pochybuju.
> > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > jako
> > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > F1.Zavádět
> > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > heterozygotů
> > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > v tom
> > > šťourat.
> >
> >
> >