Včelařská konference

při Křížení dvou jedinců A a B,odlišných gentických vlastností dochází jen v první generaci po křížení ke zvýraznění některých vlastností. to je vlastně ten heterózní efekt.
Podle požadavků to může být 1) Rychlejší růst.(brojleři) 2) Vyšší produkce potomstva př. okurek, 3) u včel vyšší produkce medu. atd.
Graficky to lze znázornit Takto
A = matka x B = otec výsledkem je F1.
F1 x B nám pak dá F2
F1 x F1 nám však dá A + B v poměru 1 : 1 Tady lze pak pokračovat F x A = se pak bude rovnat znovu A+B avšak již v poměru 2 : 1. Atd. Tomu se říká ustalování vlastností.
Tohle všechno však nelze v přirozených podmínkách s úspěchem provozovat.
Výsledkem pak je
Kupujte F 1 a nerozchovávejte je dále.
Kupujte Insiminované matky k dalšímu rozchování Tady však může dojít ke dvou variantám oplodnění a to stejnou linií )A x A)jde pak o čistou linii .Tu pak můžete rozchovávat podle libosti. Nebo jde křížení na produkci F1 (A x B) a tam použijte jen tu první generaci.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:heterozn? efekt
> Datum: 30.6.2011 20:00:08
> ----------------------------------------
> Ví někdo co to je ?
> J.B.
>
>
>

Hm, geny jsou zjednodušeně buďto dominantní nebo recesivní. Dominantní je tehdy, pokud už jenom jeden gen z dvojice způsobí příslušnou změnu neboli se prosadí, recesivní se může prosadit jen tehdy, pokud ve dvojici jsou oba stejné, recesivní.
Každý má od jednoho rodiče jednu sadu genů, od druhého druhou , dohromady má tedy sadu dvojic genů.
Heterózní efekt je potom ,když rodiče jsou ze dvou různých genově odlišných linií. Pokud jsou obě linie předtím vyšlechtěny, jsou v jejich genech šlechticím výběrem eliminovány dominantní geny nemocí a malé produktivity, recesivní geny jsou omezeny na ty skryté vyskytující se málo. Potomek takových genově odlišných vyšlechtěných linií tedy neobsahuje dominantní geny nemocí a malé produktivity a recesivní geny se v ideálním případě neobjeví, protože pro svoji aktivitu potřebují, aby byly v dvojici dva stejné. A to právě v případě rodičů z odlišných genových linií není.
A to je právě ta generace F1. Pokud se generace F1 dále rozmnožuje, dojde potom dle určitých pravděpodobností k aktivaci i recesivních genů, protože v určitých procentech případů se nežádoucí recesivní geny sejdou ve dvojici a tím se aktivují. Případně kvůli nastolení rovnováhy se objeví další nové dominantní geny.
Homozygot z příbuzenského rozmnožování má potom od rodičů obě sady genů prakticky shodné. Projeví se tedy na něm vedle nežádoucích dominantních i nežádoucí recesivní geny. Takže takový jedinec je obvykle málo životaschopný a málo produktivní. Zároveň ale, pokud se na něm projeví i nežádoucí recesivní geny a pokud je tato generace dostatečně životaschopná k dalšímu rozmnožování, hodí se k tomu, aby šlechticím výběrem byly z této linie eliminovány nejen nežádoucí dominantní geny, ale taky i nežádoucí recesivní geny.

Takže obecně, má li se nějaká populace, třeba včel, vyvíjet směrem k lepším užitkovým vlastnostem, musí šlechtitel rozlišovat produkci jedinců "dovnitř" šlechtění, neboli víceméně homozygotů, kteří jsou často málo životaschopní a tudíž pro produkční chovy nevhodní, ale na kterých je možno provádět šlechtění výběrem a produkcí jedinců směrem "ven" ze šlechtění, což bývají heterozygoti projevující se vysokou životaschopností a užitkovostí.

U včel je potom tuším specialita, kdy se matka nejdřív nenechá oplodnit, nechá se produkovat trubce a teprve těmi se oplodní, aby mohla produkovat oplozená vajíčka pro další množení. Tím je zaručena maximální možná míra homozygotnosti a tím rychlejší šlechtění.
Ale to už by mohl okomentovat někdo, kdo se takovým šlechtěním přímo zabývá.

Já se nějakými definicemi moc nezabývám a tak u mě vysvětlení h. efektu je to, že nějakou záhadnou kombinací genů vznikne něco vyjímečného. Tedy včelstvo podávající rekordní výnos. V naprosté většině, ale tento jev není přenosný do dalších generací. taková přenosnost se musí pracně hledat a pak má taková matka cenu zlata. Když se nalezne a rozmnoží se a pak se nadále z tohoto materiálu chová je to OK a kam se hrabe potomstvo od inseminovaných matek. Jedinou nutností k takovému výběru je větší množství úlů řekl bych tak nad 50. Malí a střední mají prostě smůlu a musí kupovat. Zdraví R. Stonjek.

Tohle je opravdu výstížné. Palec nahoru: :-B

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:heterozn? efekt
> Datum: 01.7.2011 10:05:35
> ----------------------------------------
> Já se nějakými definicemi moc nezabývám a tak u mě vysvětlení h. efektu je
> to, že nějakou záhadnou kombinací genů vznikne něco vyjímečného. Tedy
> včelstvo podávající rekordní výnos. V naprosté většině, ale tento jev není
> přenosný do dalších generací. taková přenosnost se musí pracně hledat a pak
> má taková matka cenu zlata. Když se nalezne a rozmnoží se a pak se nadále z
> tohoto materiálu chová je to OK a kam se hrabe potomstvo od inseminovaných
> matek. Jedinou nutností k takovému výběru je větší množství úlů řekl bych
> tak nad 50. Malí a střední mají prostě smůlu a musí kupovat. Zdraví R.
> Stonjek.
>
>
>

No, jisté u včel jsou dvě věci.

Za prvé, pokud se koupí inseminovaná matka, které je insemiminována obvykle spermaty příbuzných trubců plus to, že je oplodněna uměle a ne přirozeně, tak samotná tato matka není vhodná na produkci. Teprve až další generace matek je vhodná na produkci. Ať už to jsou čisté F1 matky nebo jakýsi polokříženci.

Za druhé pokud včelař dělá sám výběr, tak úspěšný je jedině dlouhodobý výběr a jenom tehdy, když ty vybrané geny mají v okolí dlouhodobě převahu. Platí to pro roky až desetiletí. Řekl bych, že nezáleží ani tak na počtu včelstev toho včelaře, přirozeně čím víc, tím lépe. Ale když je v okolí málo včelstev, tak i tomu včelaři na kvalitní výběr stačí méně jeho včelstev a naopak.
Když jsou okolní včelstva s cizími geny ve většině, tak má mnohem větší vliv náhodný přínos cizích trubců při spáření matky než výběr toho včelaře ze strany matky.

Heterozní efekt je něco jako F1 generace u zeleniny. Spojením dvou linií dojde ke zlepšení vlastností, v dalších generacích je procentuálně mnohem méně geneticky těch správných jedinců.
Taky jsem 10 let hledal tu nejlepší matku a nakonec začínám pomalu souhlasit s panem Volejníkem, že je celkem jedno, od koho matky jsou, všechny dají hodně medu pokud se o ně stará schopný včelař. Za hlavní kritéria považuji prostor (cca 7-9NN), dostatek zásob celý rok, pokud je napadení roztočem významné - včasné léčení v podletí, nechat včely hodně stavět (u mě je normální 30-40mezistěn 39*17) a v neposlední řadě do včel nelézt pokud není potřeba ( potřeba je rozšířit, odebrat oddělek, odebrat med, zběžně nahlédnout v delší snůškové mezeře, jestli netrpí hlady a koncem sezóny přesunout nezakladené panenské souše, mezistěny nahoru a krmit/léčit)
S pozdravem
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:heterozn? efekt
> Datum: 01.7.2011 10:05:34
> ----------------------------------------
> Já se nějakými definicemi moc nezabývám a tak u mě vysvětlení h. efektu je
> to, že nějakou záhadnou kombinací genů vznikne něco vyjímečného. Tedy
> včelstvo podávající rekordní výnos. V naprosté většině, ale tento jev není
> přenosný do dalších generací. taková přenosnost se musí pracně hledat a pak
> má taková matka cenu zlata. Když se nalezne a rozmnoží se a pak se nadále z
> tohoto materiálu chová je to OK a kam se hrabe potomstvo od inseminovaných
> matek. Jedinou nutností k takovému výběru je větší množství úlů řekl bych
> tak nad 50. Malí a střední mají prostě smůlu a musí kupovat. Zdraví R.
> Stonjek.
>
>
>

Řešit jesli u našich včel rozchovávat z F1 je hloupost. Protože chováme včelu kraňskou, a nekřížíme ji s žádnou jinou včelou medonosnou, tudíž nedosáhneme takových výrazně lepších výsledků, oproti rodičům, jako u hybridů na maso, vejce, plodnost u zeleniny apod. I u těch okurek je napsáno, že jde o hybridní odrůdu F1, u prasat, drůbeže, králiků máme výkrmové hybridy, u slepic snůškové. Ano využívá se tu heterozního efektu, ale jde o křížení čistokrevných jedinců, u drůbeže než se dosáhne výsledku tak to jde tuším až na F3. Takže jestli mám čistou kraňku F1 od inseminované matky, a včelstvo po matce F1 má vlastnosti, kterých si cením, tak je hloupost ji nevyužít. Ano může být nějaké včelstvo od její dcery k ničemu, ale tu se spíš výrazněji podepisuje vliv nekontrolovaného páření. A to zase narážím na nutnost selekce u každého chovatele, protože trubčí shromaždiště jsou společná.