Včelařská konference

Tak už je to tady,med se vykupovat nebude,a i když,tak kolem 26.-Kč za kg.Ještě před týdnem to mělo být 40- 44.-Kč
Monopolní náš výkupce medu to odůvodńuje tím,že světové zásoby medu jsou převeliké a že tudíž nemá odbyt.
Spíš bych věřil tomu,že loni museli výkupci medu sáhnout hlouběji do kapsy a tudíž letos když se objevila bohatá a navíc velice ranná snůška medu,tak by část loňských vysokých výkupních cen by potřebovali dostat zpět domů.
Co to znamená : Prodej medu ze dvora taky bude problematický,protože se to neutají.Bude záležet na každém včelaři,zda tu loňskou cenu ustojí. A co supermarkety,když tomu pomohou a také med zlevní? Největší pohroma čeká však včelařské provozy,které se tím živí,včelařské farmy a není jich také nezanedbatelné množství.Co na to GP,je jeden z nich. Jsem také velice zvědav,jaké stanovisko zaujme k této situaci náš ÚV ČSV.hLavně aby to bylo rychle,protože kdo rychle dává,dvakrát dává.
Já jsem na tuto situaci takřka připraven,první med půjde do sudů,musí mít 18% vody aby vyhovoval delšímu skladování.
Po vytočení medu sundám medníky a stávající 2 nástavky ponechám svému osudu.Co se vyrojí,tak roje odletí,cukr kupovat nebudu a včelstva půjdou do zimy na zásobách,které si donesly.Jinak já to letos nevidím,podle mne jiná cesta pro mne nevede a budu mít méně práce,která nebaví...

Po vytočení medu sundám medníky a stávající 2 nástavky ponechám svému osudu.Co se vyrojí,tak roje odletí,cukr kupovat nebudu a včelstva půjdou do zimy na zásobách,které si donesly.Jinak já to letos nevidím,podle mne jiná cesta pro mne nevede a budu mít méně práce,která nebaví...

--------
No já bych si někde sehnal mor a pak si to nechal od veteriny podpálit a nechal si proplatit.
To by mohlo hodit víc. Nééééé?


:-)


Karel

Nebo myslet na včelky a med jim nechat na zimu, místo dokrmování cukrem ...
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Krit?fek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?kup medu
> Datum: 25.5.2011 12:18:07
> ----------------------------------------
> Tak už je to tady,med se vykupovat nebude,a i když,tak kolem 26.-Kč za
> kg.Ještě před týdnem to mělo být 40- 44.-Kč
> Monopolní náš výkupce medu to odůvodńuje tím,že světové zásoby medu jsou
> převeliké a že tudíž nemá odbyt.
> Spíš bych věřil tomu,že loni museli výkupci medu sáhnout hlouběji do kapsy
> a tudíž letos když se objevila bohatá a navíc velice ranná snůška medu,tak
> by část loňských vysokých výkupních cen by potřebovali dostat zpět domů.
> Co to znamená : Prodej medu ze dvora taky bude problematický,protože se to
> neutají.Bude záležet na každém včelaři,zda tu loňskou cenu ustojí. A co
> supermarkety,když tomu pomohou a také med zlevní? Největší pohroma čeká
> však včelařské provozy,které se tím živí,včelařské farmy a není jich také
> nezanedbatelné množství.Co na to GP,je jeden z nich. Jsem také velice
> zvědav,jaké stanovisko zaujme k této situaci náš ÚV ČSV.hLavně aby to bylo
> rychle,protože kdo rychle dává,dvakrát dává.
> Já jsem na tuto situaci takřka připraven,první med půjde do sudů,musí mít
> 18% vody aby vyhovoval delšímu skladování.
> Po vytočení medu sundám medníky a stávající 2 nástavky ponechám svému
> osudu.Co se vyrojí,tak roje odletí,cukr kupovat nebudu a včelstva půjdou do
> zimy na zásobách,které si donesly.Jinak já to letos nevidím,podle mne jiná
> cesta pro mne nevede a budu mít méně práce,která nebaví...
>
>
>

Co na to GP,je jeden z nich.
...........
Už jsem tento scénář párkrát od revoluce zažil a nejsem z toho nějak paf. Stačí mít jako u tebe ty sudy a plnit. Cenu řeším až po sezoně. Celkový rozpočet a plány mám velmi dlouhodobé._gp_

Není problém jenom budoucí cena medu, ale také cena cukru. Malé krámky už teď mají nákupní cenu 24 Kč. Ještě se dá sehnat za necelou dvacku, ale téměř všude už je jen 10 kg. Ve sdělovacích propstředcích už je ventilováno, že zásoby téměř nejsou. Makro dává 60 kg deně za asi 22. Prostě letos si užijem!!!! R. Stonjek.

V poslední době se setkávám s různými podnikavci,kteří chtějí dělat včely "jen pro kšeft",našel se i takový,který,ač včelařině nerozumí,tak měl v plánu letos(!)zazimovat cca 500 oddělků a v dalších letech zvedat stavy o 100% každoročně.
Jsem zvědavý,jestli takoví přehodnotí své stanovisko po letošní bohaté jarní snůšce a výrazně dražšímu cukru.
Aspoň se ukáže,kdo to se včelami myslí skutečně vážně a kdo v nich vidí jen rychlokvašky na peníze.
Já osobně stále zvedám stavy,však nádob na med mám dost a není problém přikoupit další(zatím ještě dotované).On tento stav nepotrvá věčně,pokud mi letos nevydělají včely,tak to doženou jiné produkty rostlinné prvovýroby,kterou provozuji a příští rok to zase může být obráceně.Nebylo by to poprvé.

Zdraví Pavel

Prostě letos si užijem!!!! R. Stonjek.
--------------

Na druhou stranu nás to možná ochrání od dalších a dalších "profesionálů".
Nedávná konjuktura přivedla na tuto myšlenku docela dost lidí.
Jak jsem si tak všiml.

Karel

Není problém jenom budoucí cena medu, ale také cena cukru. Malé krámky už teď mají nákupní cenu 24 Kč

------------
Jestli je to pravda s tou výkupní cenou - 25 - to by znamenalo, že někteří včelaři to za tyto peníze do výkupu dávají, tak by se mi možná místo cukru vyplatilo někde dole nakoupit rovnou řepkový med na krmení.
:-)

Karel

když se teď zdražuje cukr, je otázka, kdyby se cukr pro včely přejmenoval třeba na krmivo pro včely, jestli by potom tento cukr spadal do cukerné bilance EU nebo nespadal.
A druhá otázka je, pokud by nespadal, kolik musí cena běžného cukru vystoupat nahoru, aby se vyplatilo v nějakém cukrovaru vyrábět místo cukru to krmivo.

Celková roční spotřeba na hlavu je asi podle internetu 400 tisíc tun cukru. To znamená pro včelaře by to byl z cekového objemu prodeje za rok tak den. Což je pěkný balík peněz. Jenže.

Je určitě možnost vzít cukr, ten denaturovat a udělat z něj krmný cukr. Jenže samotná vhodná denaturace cukru pro včely něco stojí, stojí i něco ouřada který to umázne kouzelným proutkem z té české kvóty a potom něco stojí ten blbec, který chce mít něco z toho, že to celé zorganizoval. Pak z toho chcou mít něco obchodníci a dopravci. Takže stačí toto všechno sečíst a odpovědět si - co nato tedy ten včelař nakonec řekne. Ten si stoupne do fronty a jak jeho dělnice, těch pár kil prostě koupí v akci, než aby cpal peníze do cukru, který je prý denaturován. Neřekne si - je to tedy cukr když to není cukr? A jeto. _gp_
...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409)

když se teď zdražuje cukr, je otázka, kdyby se cukr pro včely přejmenoval třeba na krmivo pro včely, jestli by potom tento cukr spadal do cukerné bilance EU nebo nespadal.
A druhá otázka je, pokud by nespadal, kolik musí cena běžného cukru vystoupat nahoru, aby se vyplatilo v nějakém cukrovaru vyrábět místo cukru to krmivo.

"Je určitě možnost vzít cukr, ten denaturovat a udělat z něj krmný cukr. Jenže samotná vhodná denaturace cukru pro včely něco stojí, stojí i něco ouřada který to umázne kouzelným proutkem z té české kvóty a potom něco stojí ten blbec, který chce mít něco z toho, že to celé zorganizoval. Pak z toho chcou mít něco obchodníci a dopravci. Takže stačí toto všechno sečíst a odpovědět si - co nato tedy ten včelař nakonec řekne. Ten si stoupne do fronty a jak jeho dělnice, těch pár kil prostě koupí v akci, než aby cpal peníze do cukru, který je prý denaturován. Neřekne si - je to tedy cukr když to není cukr? A jeto."

Cukr pro včely by se určitě nemusel bělit a nemusel by se tak kvalitně rafinovat. Nevadilo by, kdyby byl roztok takového cukru zažloutlý a jedním z sledovaných parametrů by muselo být takové množství pro včely nestravitelných látek, které by ještě včelám v zimě nevadily. Takový cukr by byl výrobně levnější než obyčejný rafinovaný cukr.
Přirozeně ty ostatní náklady by zůstaly.

Radime ty jsi asi spadl z višně! Víš co včelař udělá, barva nebarva, když mu na takovém cukru uhynou včely? Může zato ten blbec, který to všechno spískal a ten půjde k soudu. Nemá to smysl taková akce. Párkrát jsem si myslel, že smysl to má, ale definitivně jsem to vyškrtl ze seznamu takový nápad dál třeba jen v diskuzi vyvíjet._gp_
...........
Cukr pro včely by se určitě nemusel bělit a nemusel by se tak kvalitně rafinovat. Nevadilo by, kdyby byl roztok takového cukru zažloutlý a jedním z sledovaných parametrů by muselo být takové množství pro včely nestravitelných látek, které by ještě včelám v zimě nevadily. Takový cukr by byl výrobně levnější než obyčejný rafinovaný cukr.
Přirozeně ty ostatní náklady by zůstaly.

"Radime ty jsi asi spadl z višně! Víš co včelař udělá, barva nebarva, když mu na takovém cukru uhynou včely? Může zato ten blbec, který to všechno spískal a ten půjde k soudu. Nemá to smysl taková akce."

Jako že včelař přijde k soudu: " Já si myslím, že kvůli tomu cukru mně v zimě uhynuly včely" A soud jako na to: " Vy jste včelař, jste odborník, tak to asi bude pravda, toho dodavatele cukru odsoudíme"

Tyhlety věci se přece musí dokázat a to zas tak jednoduché nepůjde to dokázat.
Fakt je, že na ten speciální cukr pro včelaře asi skutečně nedojde. To by cena cukru musela jít nahoru podstatně víc a zůstala tam trvale.
Taky spíš než řepa cukrovka se prosadí levnější zdroje cukrů.

Ne dojde tam odborník z Dolu a řekne, že v zásobách našel riziko přenosu nebo zvýšeného rizika nákazy včelstva třeba zvýšené nosemózy nebo dokonce nějaké měňavky jen kvůli v závislostech na denaturaci a jeto, protože cukr pro včely je nejlepší ten nejčistší. A soud dá zapravdu včelařovi. _gp_


.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52418)

"Radime ty jsi asi spadl z višně! Víš co včelař udělá, barva nebarva, když mu na takovém cukru uhynou včely? Může zato ten blbec, který to všechno spískal a ten půjde k soudu. Nemá to smysl taková akce."

Jako že včelař přijde k soudu: " Já si myslím, že kvůli tomu cukru mně v zimě uhynuly včely" A soud jako na to: " Vy jste včelař, jste odborník, tak to asi bude pravda, toho dodavatele cukru odsoudíme"

Tyhlety věci se přece musí dokázat a to zas tak jednoduché nepůjde to dokázat.
Fakt je, že na ten speciální cukr pro včelaře asi skutečně nedojde. To by cena cukru musela jít nahoru podstatně víc a zůstala tam trvale.
Taky spíš než řepa cukrovka se prosadí levnější zdroje cukrů.

Na to rychle zapomeň. V Čelechovicích na Hané býval cukrovar kde se vyráběl nerafinovaný cukr.Včelaři kteří si jej nanosily domů a včely jím nakrmily, splakali nad výdělkem. Tak posrané úly jsi v životě neviděl!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 25.5.2011 23:04:15
> ----------------------------------------
> "Je určitě možnost vzít cukr, ten denaturovat a udělat z něj krmný cukr.
> Jenže samotná vhodná denaturace cukru pro včely něco stojí, stojí i něco
> ouřada který to umázne kouzelným proutkem z té české kvóty a potom něco
> stojí ten blbec, který chce mít něco z toho, že to celé zorganizoval. Pak z
> toho chcou mít něco obchodníci a dopravci. Takže stačí toto všechno sečíst
> a odpovědět si - co nato tedy ten včelař nakonec řekne. Ten si stoupne do
> fronty a jak jeho dělnice, těch pár kil prostě koupí v akci, než aby cpal
> peníze do cukru, který je prý denaturován. Neřekne si - je to tedy cukr
> když to není cukr? A jeto."
>
> Cukr pro včely by se určitě nemusel bělit a nemusel by se tak kvalitně
> rafinovat. Nevadilo by, kdyby byl roztok takového cukru zažloutlý a jedním
> z sledovaných parametrů by muselo být takové množství pro včely
> nestravitelných látek, které by ještě včelám v zimě nevadily. Takový cukr
> by byl výrobně levnější než obyčejný rafinovaný cukr.
> Přirozeně ty ostatní náklady by zůstaly.
>
>
>

"Na to rychle zapomeň. V Čelechovicích na Hané býval cukrovar kde se vyráběl nerafinovaný cukr.Včelaři kteří si jej nanosily domů a včely jím nakrmily, splakali nad výdělkem. Tak posrané úly jsi v životě neviděl!"

Někdy okolo roku 1993 jsem zhruba tři roky včely krmil obyčejným hnědým afinovaným cukrem. Koupeným jednak v Zemědělském zásobování, jednak ještě jako zbytky od soukromníka. Včely úplně v pohodě. Je ale fakt, že po tyto roky byla vždy příznivá zima s častějšími prolety.

Ja jsem loni udelal taky dobrou zkusenost,

oddelky v EKo rezimu jsem pro jistotu dokrmil BIO cukrem z cukrove trtiny- 50 kc/ kg,kdyz normalni stal 13 kc/kg. Vysledek byl z 8 oddelku jich 7 padlo hned zjara-vsechno pokaleno, to jedno jsem se snazil dat do kupy padlo v dubnu.
Po rozmichani cukru byl roztok hnedy.

Takze uz zadne experimenty !!!

P.

"oddelky v EKo rezimu jsem pro jistotu dokrmil BIO cukrem z cukrove trtiny- 50 kc/ kg,kdyz normalni stal 13 kc/kg. Vysledek byl z 8 oddelku jich 7 padlo hned zjara-vsechno pokaleno, to jedno jsem se snazil dat do kupy padlo v dubnu.
Po rozmichani cukru byl roztok hnedy. "

Tady je krásně vidět to, že "bio" a "eko" jsou z největší části v první řadě marketingové věci pro zvýšení ceny než věci, které přinášejí skutečný užitek. Konečný výrobek v cukrovarnictví je totiž čistý bílý cukr. Všelijaké ty různé hnědé cukry a melasy je buď rovnou už na bílý cukr standartními metodami nezpracovatelný odpad nebo výrobek, u kterého byly ušetřeny finální operace, všelijaké čištění a finální bělení.
Takže ve skutečnosti hnědé cukry a melasy by se měly prodávat za znatelně nižší cenu než se prodává normální výrobek, bílý cukr. Jenže díky tomu, že tyto výrobky marketingoví šarlatáni nazvali přírodní cukr, biocukr a podobně, tak na ně mohou nasadit několikrát vyšší cenu než na bílý cukr a lidi oblblí takzvanou "ekologií" ( bohužel ) je přesto kupují.
Vyhovuje to i výrobcům. Odpad, který by jinak šel do krmení zvířatům nebo na výrobu "biolihu" do nádrží aut, prodají mnohem dráž jako "krmení" pro lidi.
A je úplně jedno, jestli v tom cukrovaru zpracovávají cukrovou třtinu nebo cukrovou řepu.

Tím textem neřeším to, že všelijaké ty hnědé cukry jsou přece jen o trošku zdravější než bílý rafinovaný cukr, protože vedle cukru obsahují i další balastní látky z té výchozí "přírodní" řepy či třtiny.

Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi spíš směřováno na hobby včelaře...


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 06:45:56
> ----------------------------------------
> "oddelky v EKo rezimu jsem pro jistotu dokrmil BIO cukrem z cukrove trtiny-
> 50 kc/ kg,kdyz normalni stal 13 kc/kg. Vysledek byl z 8 oddelku jich 7
> padlo hned zjara-vsechno pokaleno, to jedno jsem se snazil dat do kupy
> padlo v dubnu.
> Po rozmichani cukru byl roztok hnedy. "
>
> Tady je krásně vidět to, že "bio" a "eko" jsou z největší části v první
> řadě marketingové věci pro zvýšení ceny než věci, které přinášejí skutečný
> užitek. Konečný výrobek v cukrovarnictví je totiž čistý bílý cukr.
> Všelijaké ty různé hnědé cukry a melasy je buď rovnou už na bílý cukr
> standartními metodami nezpracovatelný odpad nebo výrobek, u kterého byly
> ušetřeny finální operace, všelijaké čištění a finální bělení.
> Takže ve skutečnosti hnědé cukry a melasy by se měly prodávat za znatelně
> nižší cenu než se prodává normální výrobek, bílý cukr. Jenže díky tomu, že
> tyto výrobky marketingoví šarlatáni nazvali přírodní cukr, biocukr a
> podobně, tak na ně mohou nasadit několikrát vyšší cenu než na bílý cukr a
> lidi oblblí takzvanou "ekologií" ( bohužel ) je přesto kupují.
> Vyhovuje to i výrobcům. Odpad, který by jinak šel do krmení zvířatům nebo
> na výrobu "biolihu" do nádrží aut, prodají mnohem dráž jako "krmení" pro
> lidi.
> A je úplně jedno, jestli v tom cukrovaru zpracovávají cukrovou třtinu nebo
> cukrovou řepu.
>
> Tím textem neřeším to, že všelijaké ty hnědé cukry jsou přece jen o trošku
> zdravější než bílý rafinovaný cukr, protože vedle cukru obsahují i další
> balastní látky z té výchozí "přírodní" řepy či třtiny.       
>
>
>

<i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok a včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-). Inverty přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo hodně pozdního krmení.

Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27 A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:07:35
> ----------------------------------------
> <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
> spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
> ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy
> nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro
> vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok a
> včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-). Inverty
> přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo hodně
> pozdního krmení.
>
>
>

Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27 A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.
----------
Až budeš mít padesát a víc včelstev, tak na to vyčleň asi tak deset a pár let to zkoušej.

Zkušenosti z NSR jsou různorodé - popsáno na www.vcely.sk - překlad.

Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava. Dle mého to nemá smysl krom toho jarního dokrmení / podnícení. To už bych snad nějaké včely krmil celoročně (třeba 5-10% včelstev) aby mi cukr zpracovali a na zimu bych to ostaním rozdělil zpracované. To ale nemá smysl. Někdo invertu podlehne, já zůstávám u bílého rafinovaného cukru, kde mám jistotu co včely dostanou.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 27.5.2011 11:28:30
----------------------------------------
Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27
A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako
začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:07:35
> ----------------------------------------
> <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
> spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
>
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy
> nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro
> vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok
a
> včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-).
Inverty
> přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo
hodně
> pozdního krmení.
>
>
>

Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava.Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava.
--------------------
Já bych to tak jednoduše neviděl.

Když dám kilo cukru - kolik zásob z toho včely budou mít?
Plus voda v zásobách.
Já si nemslím, že by z kila cukru bylo 1,2 kila zásob při 20%vody v zásobách.

Kolik včel z těch zimních na přepracování cukru pracuje?
Zimní včely josu v úle zřejmě už od července, takže nějaké včasné zakrmení nedává na tuto otázku jendoduchou odpověď.
A pak jde taky o cenu času.

Pokud mi toto přiveze někdo v kanystrech až před dům a nemusím běhat po supermarketech, vydrží mi to jako roztok celý rok, mohu to mít po ruce na stanovištích - když vidím že je oddělek na sucu, jen dám krmítko a naleju, nemusím domů nikam rozpouštět cukr a vracet se.

Odpověď nebude jednoduchá a taky je dost invertů - ale složení i výrobci se liší.Takže člověk začne zkoušet jeden druh a pak se ukáže, že dovozce začal dovážet něco jiného nebo to přestal dovážet, protože neměl dost. odbytu.

Ale podle mě to cesta je. Samozřejmě ne pro včelaře co má včelstev. ten si cukr nanosí ze supráku.
Karel

O krmení invertem jsem se letos docela zajímal, protože do toho letos jdu. A pro rozdělení jsou dva druhy. Jeden je vyroben ze škrobu a ten je vhodný pro dokrmování v sezóně oddělkům a je levný. Ten druhý je vyroben z cukrové řepy a je určen pro zimní krmení. Takže první dotaz při koupi je " z čeho je vyroben" a podle toho je také určeno jeho použití.
Př. Zátko jak jste přišel na číslo 20kg cukru = 30kg invertu. Mně to vychází tak, že na to aby jste dostal na množství zásob z 20kg cukru, stačí včelám dodat 15kg invertu. 20kg cukru x 0,7= 14kg zimních zásob a to odpovídá množství 15kg invertu - 5% vody co včely zpracováním do souší odpaří.
Teď se omlouvám, ale do případné diskuze se zapojím až večer mám nějaké prac. povinosti.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:50:02
> ----------------------------------------
> Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru bych
> musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava. Dle mého to nemá smysl krom toho
> jarního dokrmení / podnícení. To už bych snad nějaké včely krmil celoročně
> (třeba 5-10% včelstev) aby mi cukr zpracovali a na zimu bych to ostaním rozdělil
> zpracované. To ale nemá smysl. Někdo invertu podlehne, já zůstávám u bílého
> rafinovaného cukru, kde mám jistotu co včely dostanou.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:28:30
> ----------------------------------------
> Proč se ptám. V reakci na http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27
>
> A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako
> začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: V?kup medu
> > Datum: 27.5.2011 11:07:35
> > ----------------------------------------
> > <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> > nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod? Asi
> > spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
> >
> ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> > Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní (kdy
> > nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu pro
> > vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to roztok
> a
> > včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-).
> Inverty
> > přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo
> hodně
> > pozdního krmení.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Vaše přepočty jsou vskutku zajímavé. Z toho co píšete by vyplývalo, že invert je cukernatější než krystalový cukr :-). Inverty mají cukernatost kolem 70%. Tj. v jednom kg invertu je 0,7kg cukru. Pokud dodám včelstvu 20kg cukru, mají z toho cca 28kg medu. Neb z invertu musí ještě dostat 10% vody pryč (aby med obsahoval aspoň 80% cukru), jsem na cca 30kg invertu. Pokud dám včelstvu 15kg invertu, bude z něj cca 12-13kg medu což odpovídá asi 10kg cukru.

------------ Původní zpráva ------------
Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 27.5.2011 12:36:34
----------------------------------------
O krmení invertem jsem se letos docela zajímal, protože do toho letos jdu. A
pro rozdělení jsou dva druhy. Jeden je vyroben ze škrobu a ten je vhodný pro
dokrmování v sezóně oddělkům a je levný. Ten druhý je vyroben z cukrové řepy a
je určen pro zimní krmení. Takže první dotaz při koupi je " z čeho je vyroben" a
podle toho je také určeno jeho použití.
Př. Zátko jak jste přišel na číslo 20kg cukru = 30kg invertu. Mně to vychází
tak, že na to aby jste dostal na množství zásob z 20kg cukru, stačí včelám dodat
15kg invertu. 20kg cukru x 0,7= 14kg zimních zásob a to odpovídá množství 15kg
invertu - 5% vody co včely zpracováním do souší odpaří.
Teď se omlouvám, ale do případné diskuze se zapojím až večer mám nějaké prac.
povinosti.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:50:02
> ----------------------------------------
> Jste si jist, že to vyjde jako cukr? Na včelstvo do kterého dám 20kg cukru
bych
> musel dát aspoň 30kg tohoto invertu + doprava. Dle mého to nemá smysl krom
toho
> jarního dokrmení / podnícení. To už bych snad nějaké včely krmil celoročně
> (třeba 5-10% včelstev) aby mi cukr zpracovali a na zimu bych to ostaním
rozdělil
> zpracované. To ale nemá smysl. Někdo invertu podlehne, já zůstávám u bílého
> rafinovaného cukru, kde mám jistotu co včely dostanou.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lekki <Josef.Lekki/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 11:28:30
> ----------------------------------------
> Proč se ptám. V reakci na
http://vast-oil.lyson.com.pl/index.php5?op=news&id=27
>
> A cenově v dnešní době vyjde jako cukr a už je to namíchaný roztok. Jako
> začínající včelař v tom mám tím pádem zmatek a hledám zkušenosti.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: V?kup medu
> > Datum: 27.5.2011 11:07:35
> > ----------------------------------------
> > <i>Možná to sem nepatří, ale když jste to nakousli, tak mi to nedá,abych se
> > nezeptal. A co krmení hotovou směsí? Apifonda, Apifortuna, Apivert apod?
Asi
> > spíš směřováno na hobby včelaře... </i>
> >
>
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> > Leckteré inverty jsou dost svinstvo a proti cukru vyjdou na zimní krmní
(kdy
> > nemají opodstatnění) dost draho. Před pár lety jsem našel nabídku invertu
pro
> > vinaře s cukernatostí 90% za cenu cukru. Což je celkem zajímavé, je to
roztok
> a
> > včely ho nemusí "rozložit", ale odběr po cisterně je trochu příliš :-).
> Inverty
> > přímo pro včely mají dle mého opodstatnění jen při nutnosti jarního nebo
> hodně
> > pozdního krmení.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Podstatné je to, že ve zpracovaných zásobách ve včelstvu je vody, řekněme 20 %
Z 10 kil cukru tak teoreticky vznikne 12,5 kilo zásob. Z 10 kil 70 % invertu tak teoreticky vznikne 8.75 kilo zásob.

V praxi se ještě musí odečíst vlastní spotřeba včel, která bude někde mezi 10 - 20 % celkového množství odhaduji. Výzkumníci to mají určeno přesně. Nejméně včely spotřebují, pokud se jim krmí roztok cukru o optimální koncentraci a nejvíc včely spotřebují, pokud se krmí například suchým ovlhčeným cukrem.

by vyplývalo, že invert je cukernatější než krystalový cukr :-).
--------------

Aleš si jen nemaluje, že z Kila sacharozy udělají včely kilo invertu. Včely nejsou perpertum mobile.

Na přeměnu budou potřebovat asi energii. Buď si ji vezmou - lepší případ - z cukru, nebo si jen zhuntují tělo - a je otázka do jaké míry to změní počet a kondici vyzimovaných včelstev.

Karel

U invertu se počítá s tím, že má příznivější složení pro včely a pro přeměnu na zásoby se "nezapotí" tolik jako když přeměňují cukr a tím pádem mají delší životnost. A to to je taky otázka. Počítám s tím, že mám silné včelstvo, kterému je to fuk, nebo myslím i na včely? Řeším i tuhle věc. Ten rozdíl stokoruny v tomhle případě nehraje až takovou roly, když mám dejme tomu tři včelstva. A experimentovat s takovým počtem je celkem hazard. Ale konečně jsem někde rozproudil diskusi, to jsem rád. :) Díky za zkušenosti a názory.

Jsem si jistý, že se pletete, protože roztok cukru s vodou 3:2 je 60 % roztok. Nebo jinak pro větší názornost 60 kg cukru a 40 l vody. Pokud má med v zásobách 18% vody, tak po odpaření vody ze 100kg se dostanete na 78kg z toho ještě dalších asi 5-6kg včely spotřebují jako potřebnou energii na to, aby ze složeného cukru sacharózy (cukr krystal) enzimatickou cestou štěpením dostaly jednoduché invertní cukry glukózu a fruktózu. Protože pouze jednoduché cukry jsou pro včely stravitelné. Proto nemůžete dostat z 20 kg cukru 28 kg medu, nazval bych vhodněji zásoby. Ale těch 28 spíš odpovídá 28 l roztoku a to není totéž co zimní zásoby.
Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve výhodě.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 13:48:19
> ----------------------------------------
> Vaše přepočty jsou vskutku zajímavé. Z toho co píšete by vyplývalo, že invert je
> cukernatější než krystalový cukr :-). Inverty mají cukernatost kolem 70%. Tj. v
> jednom kg invertu je 0,7kg cukru. Pokud dodám včelstvu 20kg cukru, mají z toho
> cca 28kg medu. Neb z invertu musí ještě dostat 10% vody pryč (aby med obsahoval
> aspoň 80% cukru), jsem na cca 30kg invertu. Pokud dám včelstvu 15kg invertu,
> bude z něj cca 12-13kg medu což odpovídá asi 10kg cukru.

Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve výhodě.

...........
Podávání invertního sirupu způsobuje pouze, lepší celkovu inverzi. Inverzí cukru se myslí změna směru točivosti. Proto je inverze inverzí. No jestli má dělnice vzít do sosáku roztok cukru 10X, než jej zavíčkuje a nebo vezme 10x částečně invertovaný cukr, tak je to přeci stejné množství včelí energie k uložení. V plusu je jen to, že se snázeji sukr rozloží. Avšak to záleží nejen na celkovém množství enzymů, ale hlavně na teplotě při inverzi, čase, působení ostatních vlivů jako příměs z plástů, přínostu pylu atp._gp_ Takže úspora je, ale vysvětlit ji není tak jednoduché, protože jen na koncové váze zpracovaných zásob ten efekt neleží._gp_

Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely. Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti. Protože když budu krmit např. polovinu stavu cukrem a druhou polovinu invertem v jednom roce? tak podmínky jsou stejné a nijak je stejně neovlivním. No a potom je tu také pozitivum pro včelaře. Míň práce. Nemusím řešit rozpouštění. Kdo chce používat velkoobjemové krmítko, má možnost, protože invertní krmivo nezkvasí tak brzy jako roztok cukru, ale do toho bych Já nešel pro riziko loupeže, proto také krmím na noc a jen tolik, aby to včely do rána odebraly. Efekt pro, zde je pro obě strany, jak včelaře tak včely.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 21:09:14
> ----------------------------------------
> Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob a z invertního krmení
> složeného ze 70% invertních cukrů a 18% vody máte poměr 0,88. Ikdyž ta
> procenta obsahu invertních cukrů v kupovaném krmivu uvádí výrobci o něco
> víc, ale to není podstatné, protože i s tímto složením je invert pořád ve
> výhodě.
>
> ..........
> Podávání invertního sirupu způsobuje pouze, lepší celkovu inverzi. Inverzí
> cukru se myslí změna směru točivosti. Proto je inverze inverzí. No jestli
> má dělnice vzít do sosáku roztok cukru 10X, než jej zavíčkuje a nebo vezme
> 10x částečně invertovaný cukr, tak je to přeci stejné množství včelí
> energie k uložení. V plusu je jen to, že se snázeji sukr rozloží. Avšak to
> záleží nejen na celkovém množství enzymů, ale hlavně na teplotě při
> inverzi, čase, působení ostatních vlivů jako příměs z plástů, přínostu pylu
> atp._gp_ Takže úspora je, ale vysvětlit ji není tak jednoduché, protože jen
> na koncové váze zpracovaných zásob ten efekt neleží._gp_
>
>
>

Tak to mi vysvětlete. O okolik má včela míň práce jestli mají oba posuzované roztoky stejnou koncentraci. Dělnice nepoužívá při sání roztoku cukru po částečné inverzi roztoku včelařem svůj sosák stejně, jako při jen běžně rozpuštěném cukru bez částečného štěpení? Kdykoli totiž včela použije sosák a medné volátko, dodává při ukládání sladiny svůj enzym. A to ji opotřebovává.

Tak vlastně vyrábí med. Je ovšem doufám jasné, že to není ani květový ani medovicový, ale UMĚLÝ, protože je při výrobě v pojetí celkových včelích zásob vlastně smíchán přírodní med donesený z okolí úlu s ostatním cukrem dodaný včelařem. Viz. vysvětlení nomenklatury v Eurlexu.Ale to je zase už jiné téma.

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:137:0001:01:CS:HTML

.........
ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52486)
Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely. Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti.

Jednak stejnou koncentraci nemají, invert má míň vody a to opotřebení spočívá v tom kolikrát musí do sebe nasát než uloží něco do buňky. Se sacharózou to má složitější.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 22:57:03
> ----------------------------------------
> Tak to mi vysvětlete. O okolik má včela míň práce jestli mají oba
> posuzované roztoky stejnou koncentraci. Dělnice nepoužívá při sání roztoku
> cukru po částečné inverzi roztoku včelařem svůj sosák stejně, jako při jen
> běžně rozpuštěném cukru bez částečného štěpení? Kdykoli totiž včela použije
> sosák a medné volátko, dodává při ukládání sladiny svůj enzym. A to ji
> opotřebovává.
>
> Tak vlastně vyrábí med. Je ovšem doufám jasné, že to není ani květový ani
> medovicový, ale UMĚLÝ, protože je při výrobě v pojetí celkových včelích
> zásob vlastně smíchán přírodní med donesený z okolí úlu s ostatním cukrem
> dodaný včelařem. Viz. vysvětlení nomenklatury v Eurlexu.Ale to je zase už
> jiné téma.
>
> http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:137:0001:01
> :CS:HTML
>
> ........
> ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
> Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413)
> (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469)
> (52472) (52476) (52485) (52486)
> Pokud včela vezme ten nebo ten roztok 10x, tak by to mohlo znamenat, že to
> je stejný díl práce. Ale mezi roztokem cukru a krmením invertem je rozdíl
> už jen v obsahu vody. A tady platí přímá úměra, míň vody, míň práce. Proto
> také není vhodné krmit na zimu roztokem 1:1, protože to víc zatěžuje včely.
> Takže s invertním krmivem obecně mají včely míň práce a to je šetří pro
> lepší přezimování, bez rozdílu jaké jiné vnější faktory jsou proti.
>
>
>

Jak to že nemají stejnou koncetraci? Jestli vezmu roztok s podílem 100kg cukru a ten rozdělím napůl, jednu půlku štěpím druhou ne mluvíme stále o stejné výsledné koncetraci množství zpracovaného množství podílu 100kg cukru v medu, který je včelou nakonec uložen a zavíčkován v buňce.

Když si vezmu litr vína a litr burčáku, kolikrát nasaju litr burčáku a kolikrát litr vína? Není výsledek stejný? A není to jedno jestli včela nasaje cukerný roztok takový nebo makový? Rozdíly jsou jinde a to za česlem snad ne? U toho burčáku, s burčákem se pozná nedokonalá fermentace, dost často na WC. U včel je to lautr to samé. Tzv. to, slangově řečeno odsere. _gp_

..........
ales molcik (e-mailem) --- 27. 5. 2011
Re: V?kup medu (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52486) (52491) (52494)
Jednak stejnou koncentraci nemají, invert má míň vody a to opotřebení spočívá v tom kolikrát musí do sebe nasát než uloží něco do buňky. Se sacharózou to má složitější.

......Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob.......
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tady se asi nedohodnem, já jsem si jistý, že se pletete vy. Pokud k jednomu kg cukru přidám vodu, tak aby vznikl 80% roztok (zásoby) - nemůžu mít po přidání vody méně než před tím, to dá minimálně 1,25kg zásob + nějaké příměsi co včeky přidají, ale to dají i do invertu. Invert musí vzít/přemístit/odpařit úplně stejně jako cukr, takže práci s ním mají +- stejnou, jen do toho nemusí dostat toliko látek na rozložení, ale o moc jinak s cukrem/invertem zacházet nebudou, takže nějaká energie při zpracování cukru bude navíc, ale ne tak moc rozdílná. Dejme tomu, že z 1kg cukru do plástu uloží 1,1kg zásob. Z 1kg invertu uloží 0,875 kg zásob mínus práce, dejme tomu polovina práce než s cukrem, takže jsem z 1kg invertu na 0,8kg zásob. Což znamená, že při stejné ceně invertu/cukru je invert o nějakých 35% dražší a neberu v potaz to, že v něm můžou být leckteré balastní látky, které včelám zrovna nepomohou, neb se s nimi normálně nesetkají (výroba ze škrobu), ale sacharóza pro ně není nic zvláštního.

Z toho 1kg cukru je 1,25 l roztoku to ještě nejsou zásoby. Ty si včely musí z toho roztoku teprve zpracovat. A 80% roztok to je v podstatě skoro hustota medu, takhle máte hustý roztok cukru?
Těch kg uložených zásob z cukru je míň než kolik bylo kg cukru na začátku, tak to je, to jsou fakta. A invertní krmivo se vyrábí ze škrobu, ale to není na krmení na zimu a pak se také vyrábí z cukrové řepy a to se používá pro nakrmení do zimy. Ale tohle už jsem dnes psal. Tady je to o tom vědět co kupuji.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?kup medu
> Datum: 27.5.2011 21:33:14
> ----------------------------------------
> ......Takže z 1kg cukru(sacharózy) je 0,71-0,72 kg zásob.......
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> Tady se asi nedohodnem, já jsem si jistý, že se pletete vy. Pokud k jednomu kg
> cukru přidám vodu, tak aby vznikl 80% roztok (zásoby) - nemůžu mít po přidání
> vody méně než před tím, to dá minimálně 1,25kg zásob + nějaké příměsi co včeky
> přidají, ale to dají i do invertu. Invert musí vzít/přemístit/odpařit úplně
> stejně jako cukr, takže práci s ním mají +- stejnou, jen do toho nemusí dostat
> toliko látek na rozložení, ale o moc jinak s cukrem/invertem zacházet nebudou,
> takže nějaká energie při zpracování cukru bude navíc, ale ne tak moc rozdílná.
> Dejme tomu, že z 1kg cukru do plástu uloží 1,1kg zásob. Z 1kg invertu uloží
> 0,875 kg zásob mínus práce, dejme tomu polovina práce než s cukrem, takže jsem z
> 1kg invertu na 0,8kg zásob. Což znamená, že při stejné ceně invertu/cukru je
> invert o nějakých 35% dražší a neberu v potaz to, že v něm můžou být leckteré
> balastní látky, které včelám zrovna nepomohou, neb se s nimi normálně nesetkají
> (výroba ze škrobu), ale sacharóza pro ně není nic zvláštního.
>
>
>

Z toho 1kg cukru je 1,25 l roztoku to ještě nejsou zásoby. Ty si včely musí z
toho roztoku teprve zpracovat. A 80% roztok to je v podstatě skoro hustota medu,
takhle máte hustý roztok cukru?
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně. Toď jedna věc. Druhá jest ta, že když k 1kg cukru přidám 30% vody, tak včely musí 10% (lépe řečeno 33%) vody odpařit, aby získali zásoby s 80% vody. Jedno jest jestli vodu odpaří z invertu nebo cukru. Vy nechcete pochopit to, že abych vytvořil roztok o cukernatosti 70%, tedy stejně jako invert (cena = X), potřebuji k tomu 70% cukru a 30% vody (cena 0,7 X + práce). V invertu oněch 30% vody stojí to co mne suchý cukr a to sorry, ale nebudu kupovat včelám vodu na odpaření za 10kč/l... Tj. cca 300Kč na včelstvo za vodu na zimní krmení :-). Už si rozumíme, nebo stále ne?

S Vámi je to těžké. Roztok udělám stejně hustý jako invert, tedy 70%. (3:2 je 60%, tak trochu přihustíme...). Takže včely musí invert i roztok cukru zahustit stejně.
---------------
No, se mnou je to opravdu těžký. :-)
Věřím tomu, že včely většinu sacharozy štěpí na jednodušší cukry a že tato přeměna něco stojí. Včely si štěpící enzymy nevezmou ze vzduchu a jejich vytvoření je určitá energie.
Navíc odpaření 20% vodynavíc je taky energeticky náročné.
Takže z 1kila sacharozy včely zřejmě nevytvoří 1Kg uložené zimní sušiny.

Ale chemie nebyla nikdy moji silnou strákou, třeba existuje nějaký způsob, jak tu přeměnu udělat beze ztráty.

Karel

Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít, protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70% roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Já to psal z pohledu výpočtu, aby to bylo jasné. Ne že to tak vyrábím... Ale prostě z 1kg cukru včely uloží cca 1,1-1,2kg zásob což obsahuje minimálně 0,9kg cukrů. Z jenoho kg invertu uloží 0,8kg zásob což obsahuje 0,64kg cukrů.... A máte v tom i tu energii cca 3:1. Jinak jak dělám hustý roztok ani nevím, prostě dám cukr, zaliju vodou, pustím kalové čerpadlo a je hotovo. Cukr co se nerezpustí je použit na další várku. Že jste to vy, tak do toho v srpnu hodím hustoměr a uvidíme.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 28.5.2011 06:26:33
----------------------------------------
Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem
dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu
nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil
jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to
asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je
problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít,
protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen
nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70%
roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na
papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem
(nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na
straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Pridám aj ja niečo z mojich skúseností,ako to tak sledujem každý máte-máme svojho "boha".
- hustota cukrového roztoku by sa mala posudzovať a porovnávať s hustotou prírodného nektáru, ktorý včela zbiera v kvetoch. Tá nie je nikdy vyššia ako 50%-ná, dokonca včely zbierajú aj nektár s oveľa nižším obsahom cukrov, podľa všetkého takýto nektár pri lete do úľa zahusťuje a prebytočnej vody sa zbavuje.

Tak prečo nasilu pchať včelám cukrový roztok s tak vysokou koncentráciou. Túto dilemu som si vyriešil už dávno, včelám zásadne podávam roztok 1:1, zásoby sú vždy odobrané aj vo väčšom množstve a podávam im ich v hociktorú dennú hodinu. Niečo také ako slovo rabovka nepoznám. Musíme síce dať včelám viac roztoku, ale včely s tým nikdy nemali problém, vodu včely odparia a prispieva k tomu i teplý vzduch.

Už je ti niekoľko desaťročí, čo som robil pokusy so stratami cukru pri dvoch spôsoboch podávania:
najhoršie dopadlo podávanie v presakovacích kŕmidlách (Cukor zaliaty studenou vodou), teplý cukrový roztok v 4-5 litrových dávkach.
Poznal som množstvo podaného cukru pri prvom spôsobe pomer 3:2, v druhom 1:1, krmivo som vážil pred podaním a 3 dni po skončení, kedy sa odparovanie vody skončilo na hodnote cca 18%.
Pri prvom včely uložili do plástov cca 0,75-0,80kg zásob vrátane vody, pri druhom spôsobe to bo 0,9 kg strata na 1 kg rafinovaného cukru. A tá váha bola i s 18 % vody! To sú hodnoty, porovnateľné s hodnotami G.Pazderku

Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

V r. 1972 som vyskúšal podávať invert dodávaný vtedajším cukrovarom v Trnave a doteraz nemôžem na to zabudnúť, vysoký obsah HMF a kryštalizácie invertu v plástoch, zdecimovala moju včelnicu.

Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely teprve předchystávají.

Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.

Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí plást, pyl, vlhkost a teplota, ...

Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací více odpařovat.
---
Obyčejný pokus kdy invertujeme:
Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice a její práce.

Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást, tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
_gp_
.........
a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp <e-mail/=/nezadan>

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

No pokud se kumulují v díle zárodky nemocí, tak je přeci vhodné dílo obnovovat. Jen kvůli funkci na podílu lepší fermentace nemusím mít v úlu hnojiště._gp_

..........
Paprna Paprna (e-mailem) --- 28. 5. 2011
Re: (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52489) (52493) (52497) (52500) (52502) (52503)
Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

"Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí."

Není pravda. Když je roztok cukru příliš hustý, včelky zvenku přinášejí vodu, aby ho zředily a mohly ho zpracovat. A na to nějaký cukr spotřebují. To už se ale dávno vyzkoumalo, snad někdy v 50 letech. Přesnou optimální koncentraci nevím, ostatně asi bude kolísat podle toho, jestli venku je sucho a teplo nebo naopak deštivo, mokro a chladno. Měla by se pohybovat někde mezi roztokem cukru a vody 1:1 a 3:2 . Pokud se včelám dá příliš hustý roztok nebo dokonce jen ovlhčený cukr, potom je pozorovatelné, že včelky více nalétávají na napajedlo a přinášejí víc vody do úlů.

Můžeme se na to podívat ještě z druhé strany, na 30kg zásob v úle musím zkrmit 34kg 70% roztoku. Tedy 34kg invertu, nebo 24kg cukru a 10kg vody (obojí je 70% roztok). Jak je vidět, cukr je o dost výhodnější. Jiné by to bylo v případě, že by s invert prodával na litry a tedy cena 1kg cukru by se rovnala 1l invertu, protože 1l invertu bude mít odhadem 1,3kg. Pak bych o tom nepřemýšlel a krmil invertem...

Co se týká ceny medu a výkupní ceny medu.
Je už jisté, že produkce medu doteď vykoupená nebo jen vytočená je tak velká, že pokryje celou letošní spotřebu medu a že vykupovat další med by znamenalo hromadit neprodejný med? Vývoz pro jednoduchost nepočítám.
Nebo byl zatím vytočen a vykoupen jen určitý zlomek letošní spotřeby, akorát výkupci medu využívají příznivého počasí a momentálních vysokých sklizní prvních medů k sražení výkupní ceny dolů, aby ten řepkový med nakoupili co nejlevněji?
A že později výkupní cenu zvýší, takže kdo nalije do nádob a dá do výkupu třeba v srpnu, neprohloupí ?

Ono totiž taky může nastoupit v červnu a červenci počasi jako před dvěma roky, bouřky a vlhko a déšť a jediná snůška medu bude potom ta květnová......

Porad se drzim hesla vykupcim ani gram.Letos jsem prihodil 10 korunu na cenu a na prodeji medu to neni poznat.Repka se prodava k memu udivu celkem dobre,mozna,ze jsou lidi uz otupeli ze zdrazovani vseho,ze jim to nevadi.Takove moje male letosni prekvapeni,o svetle medy okoli nikdy nestalo a ja repku taky nemusim.No kdyby zbyla,bude cim krmit.

Pokud umíš počítat, tak stouply stavy včelstev prý až o 100 tisíc při zazimování. Pro srovnání bylo na D1 jen 133,- v r. 2010.

Dále se prý neuzavřel kontrakt s Němcem, který prostě nemá o českou řepku zájem = přebytek 2 tisíc tun medu což je smrtící rána, jestli si uvědomíme, jestli se sem navíc cpe med jako dovoz, který se zpracovává. A to se může stát.

Ekonomicky jde o mednou krizi z nadvýroby a v pojetí EU by to mělo být fiasko, protože Evropská dotace - podpora prodeje medu, zkrátka nefunguje tak, aby se med snázeji tedy do toho oběhu dostal. Evropa si asi myslí, že si český včelař s řepkou poradí. _gp_


..........

Co se týká ceny medu a výkupní ceny medu.
Je už jisté, že produkce medu doteď vykoupená nebo jen vytočená je tak velká, že pokryje celou letošní spotřebu medu a že vykupovat další med by znamenalo hromadit neprodejný med? Vývoz pro jednoduchost nepočítám.
Nebo byl zatím vytočen a vykoupen jen určitý zlomek letošní spotřeby, akorát výkupci medu využívají příznivého počasí a momentálních vysokých sklizní prvních medů k sražení výkupní ceny dolů, aby ten řepkový med nakoupili co nejlevněji?
A že později výkupní cenu zvýší, takže kdo nalije do nádob a dá do výkupu třeba v srpnu, neprohloupí ?

Pokud umíš počítat, tak stouply stavy včelstev prý až o 100 tisíc při zazimování. Pro srovnání bylo na D1 jen 133,- v r. 2010.
Dále se prý neuzavřel kontrakt s Němcem, který prostě nemá o českou řepku zájem = přebytek 2 tisíc tun medu což je smrtící rána, jestli si uvědomíme, jestli se sem navíc cpe med jako dovoz, který se zpracovává. A to se může stát."

Dotaci jsem předpokládal, že zkrouhl stát, na počty včelstev jsem se nedíval.
2 tisíce tun medu, to je roční spotřeba nějak tří miliónů čechů, to je dost navíc....
Asi to bude, co se týká medu, skutečně zajímavý rok.

Radim Polášek:Dotaci jsem předpokládal, že zkrouhl stát, na počty včelstev jsem se nedíval.
..........

Dotace podle CEDRu je stejná s rokem před, tj, 2009 a 2010 jsou částky stejné ale vyplacené na včelstvo jsou jiné, protože jich přibylo.



2009 - 69 885 381,00 - 141,-/včelstvo
2010 - 69 961 350,00 - 133,-/včelstvo

Co když to navýšení byly jen oddělky a roje, aby fištróni získali co nejvíce na dotacích a na jaře je jako údajné slabochy spojili, aby údajně měli silná včelstva.

J.P.