| | - Radim Polášek --- 19. 2. 2004
Re: steparsky vosk
Podle literatury se dělá takhle :
1.
100 gr jemného prosetého popela
765 gr čištěné smrkové nebo jedlové pryskyřice
50 gr černé smoly
30 gr loje
50 gr včelího vosku
5 gr červeného okru
nebo
2.
200 gr čistého lihu ( cca 280 ml denaturáku )
600 gr pryskyřice
50 gr smoly
35 gr loje
40 gr včelího vosku
70 gr popela
5 gr okru
Popel způsobuje, že vosk při mazání na roub netahá vlákna, tím se s ním lépe
pracuje. A po zaschnutí je houževnatější. Je to popel z pokud možno tvrdého
dřeva, ne z uhlí, musí být čerstvý, protože dost rychle vlhne a potom při
přidávání do štěpařského vosku pění. Já bych ho dal spíše méně, než je
uvedeno v návodu.
Pryskyřice se dá sehnat jako kalafuna.
Smola - já bych ji nahradil obyčejným asfaltem ze sudu, co se po roztavení
používá na izolace proti vodě nebo asfaltem na cesty.
K tomu loji bych přidal další stejné množství parafínu ze svíček. Lůj, včelí
vosk a parafín zajišťuje, že štěpařský vosk (kalafuna v něm) netuhne náhle
a není křehký. Pokud se to přežene, štěpařský vosk je málo lepkavý, málo
pružný, špatně se maže a časem se může začít odlupovat.
Okr vylepšuje vzhled a částečně zlepšuje odolnost vosku na přímém slunci, dá
se použít jakákoliv prášková barva na stěny nebo beton atd, spíše raději
světlejší.
Líh umožňuje používat vosk i za studena bez zahřívání, zároveň ale působí
toxicky na rostlinná pletiva. Těch 200 gr se mi zdá taky moc. Štěpařský vosk
jsem dělal v menších dávkách než kilo a jednotlivé složky jsem odhadoval
podle objemu a měrné hmotnosti. Osvědčilo se mi dělat vosk nadvakrát, u
prvního přídavek lihu odpovídal cca 100 gr na 1 kg, vosk se pak hodil na
roubování v březnu za předpokladu, že jsem tubu s voskem zahříval v kapse
nebo na slunci. Druhý vosk jsem dělal s cca 50 gr lihu a ten byl určený na
roubování v dubnu, kdy je už tepleji.
Vosk s lihem se dělá tak, že se opatrně zahřívá líh s kalafunou, až se
rozpustí. Potom se přidají ostatní složky, až se rozpustí a nakonec dřevěný
popel. Vosk bez lihu jsem nezkoušel, asi by se nejdřív měl rozpustit vosk,
lůj a parafín, potom smola a kalafuna a nakonec přidat popel. Nesmí se
vařit, nebo pěnit, snad jedině trochu při přidávání popela.
Pozor na bezpečnost, líh je hořlavina, roztavený vosk také, roztavený vosk
na kůži způsobuje dost bolestivé popáleniny. Štěpařský vosk je dobré
připravovat v nádobě s aspoň dvakrát větším objemem, než je výsledný objem
připravovaného vosku.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "gabo" <gabriel.nemcik/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2004 12:29 PM
Subject: steparsky vosk
> zdravim kolegov. hladm navod na domacu vyrobu steparskeho
> vosku. viem ze vcelari su majstrami 1000 remesiel.
> zdravi gabo.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 5238
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |