78243

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 5. 2011
Re: Rozzuřené včely

""R.P.:Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely."
Radime,mám trochu opačný názor.U začátečníka se to dá pochopit,ale zkušený včelař by naopak měl mít snahu práci ve včelách zrychlit,vědět,proč do včel leze a co tam bude dělat.Není umění se ve včelstvu vrtat třeba hodinu(to už nemusí vydržet ani ten největší flegmouš-myslím včelstvo),to pravé umění je udělat cílený zásah během několika minut a zbytečně včely nedráždit nějakým rozrejpáváním.On už samotný pohyb jejich plástů je dokáže někdy pěkně vytočit.Obzvláště lámání divočiny v podmetu je eňoňuňo..
Zdraví Pavel "

To bude asi věčná diskuze dvou směrů. Jasně, že každý včelař musí práci ve včelách co nejvíc zkracovat. Musí o tom dopředu přemýšlet, nachystat si všechno potřebné dopředu, pokud možno se vyhýbat "ošklivým" pracem, jako je třeba to vyřezávání divočiny z podmetu v době největší síly včelstva. Pokud to nedělá, tak to jsou zbytečné minuty navíc, kdy se ve včelách šťourá a zbytečně je zatěžuje.
Jenže včely taky mají obranný pud a mechanismus, jak proti vetřelci, který zdánlivě ničí jejich hnízdo, zmobilizovat v podstatě všechny létavky. Naše včely naštěstí zmobilizují maximálně pár stovek létavek, ale i to průměrnému českému včelaři stačí, protože u nás není zvykem brát na práci se včelami skafandry.
Podle mých zkušeností je reakční doba včelstva na zásah včelaře něco mezi 10 - 20 minutami. Pokud včelař se včelami pracuje mírněji, reakční doba se prodlužuje, pokud pracuje tvrději, bouchá plásty a nástavky, reakční doba se zkracuje. V případě zavčelařivřího si medvěda, který nástavky plné včel rozbíjí, aby se ke včelám dostal, se reakční doba včel zkrátí odhaduji na půl minuty, minutu. Kdyby ten medvěd stihl za půl minuty rozbít úly, vytahat z nich plásty s medem, otřepat je od včel a zmizet s nimi, nedostal by téměř žádná žihadla a měl by med. Na podobném principu ve včelách pracují ti včelaři, kteří dělají pouze několikaminutové zásahy ve včelách. Pracuje se rychle, poměrně tvrdě, ale ne ještě tak tvrdě, aby se za tu dobu včely stihly rozzuřit a hromadně útočit. Problém je potom, když včelař, navyklý ze svých rychlých zásahů na takovou tvrdší práci, musí z nějakých důvodů být ve včelách podstatně déle. Třeba se dostane k zadovákům, kde tak krátké zásahy udělat nejdou nebo se zkomplikuje něčím práce v nástavcích, třeba onou nutností vyřezávat z podmetu divočinu. Včelstvo se stihne rozzuřit, zmobilizovat pár stovek létavek, které napadají všechno, co se pohybuje a včelař najednou musí odbíhat za keře a vytřepávat tam desítky útočících včel ze spoďárů.

Takže správně je to tak, že rychlost práce ve včelách, tomu úměrně rychlé pohyby, otřesy plástů, nástavků se včelami , to všechno musí být přímo úměrné délce zasahu ve včelách.
Jestli tu práci udělám během pár minut, můžu pracovat podstatně rychleji. Jestli vidím, že ta práce ve včelstvu je nějaká piplačka a včely budu mít rozebrané třeba hodinu, musím pracovat podstatně pomaleji a šetrněji. Jedině tak dosáhnu toho, že i po té hodině práce v rozebraných včelách včelstvo nemá rozzuřené ty stovky létavek, které útočí na včelaře při každém pohybu, ucpávají kuřlák a podobně. Ale že maximálně útočí 1 - 2 - 5 včel, které byly předtím přimáčknuty nebo tak nějak, vic ne a i ta hodinová práce v jednom včelstvu se potom obejde úplně bez žihadel, protože ty včely pobodají třeba jenom rukavice nebo rukáv....
Právě toto bylo tajemství práce starých včelařů v době zadováků a univerzálů atd, které už svou konstrukcí předpokládají většinu zásahů na podstatně delší dobu než 10 minut. Oni si automaticky navykli pracovat tak šetrně, že za celý den práce v rozebraných včelstvech se ty včelstva nerozzuřila a ti staří včelaři tak za celý den schytali sotva pár žihadel. Taky jsem se takhle musel naučit pracovat se včelami v době, kdy jsme provozoval nějakou desítku zadováků.

Momentálně se snažím tu rychlost práce měnit podle délky zásahu. Pokud dělám krátký zásah, snažím se pracovat rychleji, pokud předpokládám delší zásah, probouzím návyky z práce v zadovácích a pracuji šetrněji a pomaleji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu