Včelařská konference

Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků, doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost je slušná.
Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom

Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 11:15:44
> ----------------------------------------
> Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou
> genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které
> byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v
> předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o
> rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být
> stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky
> už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro
> zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků,
> doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost
> je slušná.
> Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel,
> které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
> Tom
>
>
>

"Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."

Souhlas.
Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav používat.

Právě že jde o genetiku tak nestačí jen ta matka ale na vylepšení genetiky se podílejí i trubci a ty dodají ti co stále mění ty matky a mylně si myslí , že právě tím to vyhrají.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 13:52:46
> ----------------------------------------
> "Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy
> přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je
> třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez
> milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není
> zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes
> snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."
>
> Souhlas.
> Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez
> příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá
> všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně
> rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími
> dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
> Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky
> z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav
> používat.
>
>
>

Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom
Ale včely sa neteoreticky vždy chcú rojiť, ak majú na to vhodné prírodné podmienky bez toho, aby nemali kam klásť vajíčka. Prečo všetci vysvetľovači príčinu rojenia vysvteľujú len tým, že niekto niečo nespraví! Ako to robili v dobrách, keď sa včely nechovali doma, ale žili v prírode, bez zásahu včelárov? Viem s istotou, že prežili až do doby , keď ich človek začal chovať pri svojich osídlach?

Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?

Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
..........
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, aby nebyly nuceny se rojit. Spíš bych to nazval pojmem "nerojivý včelař". Ale i jeho včely udušeny v malém prostoru jednoho nástavku by se mu jistě vyrojily. Takže nesvádějme všechno na včely, ale hlavně na včelaře. Když dám nerojivé včely začátečníkovi, stejně mu dříve či později vyletí. I sám jsem takhle kdysi začínal. Včely od inseminované matky mi udělaly pá,pá i se svými geny. Stačilo mi přečíst si jednu hloupou poučku, že když včely visí pod plásty v hroznu, je čas přidat nástavek. To je dávno, dávno pozdě. Takže stačí udělat chybu a pak si stěžovat, že máme rojivé včely. I když některým se geny fakt vrátí o tisíce let zpět a dělají si co chtějí, ale to je spíš vyjímka, která se dá eliminovat. Šlechtění samozřejmě význam má. Proto se šlechtí psi, koně atd.

To bych řekl, že je chybné pochopení, protože " Ano, ano" potom je ne, ne, ne. Přeci jsem Tome napsal, že taková včelstva se nemusí proti rojení řešit . To znamená, že jim nemusím zabezpečovat žádné optimální podmínky. Chápeš už, jak vypadají nerojivá včelstva? Jsou to občasné genetické výrobky přírody, nebo cílené inseminační metody u člověka. Což může být bráno také jako protirojová práce.

Včelstvo, které se nevyrojí je takové, které raději uhyne než se vyrojí. Proto je problém, vůbec takový materiál udržet. _gp_
.......
Tom (88.103.219.174) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105)
Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, ...

........

gp (93.92.52.23) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104)
Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_

Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců

Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit devatery.

Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se přestaly rojit, rojivost se značně snížila.

Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40 ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu dělat)
Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné protirojové opatření.

Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky, již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a vložil do něj 2x1nn trubčiny.
Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
J.B.

V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme . Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to rozmnožování blokují.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:32:11
> ----------------------------------------
> Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců
>
> Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit
> devatery.
>
> Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku
> za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se
> přestaly rojit, rojivost se značně snížila.
>
> Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40
> ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě
> nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu
> dělat)
> Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné
> protirojové opatření.
>
> Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky,
> již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a
> vložil do něj 2x1nn trubčiny.
> Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu
> psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
> J.B.
>
>
>

(e-mailem) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)
V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme . Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to rozmnožování blokují.

Pepan



prostorem to má společného jen jednu věc že když se tam včely nevejdou tak co dělají
TAK JDOU NAS PROCHÁZKU?
J.B

Já měl na mysli geneticky podmíněnou rojivost.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 20:37:42
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 10. 5. 2011
> Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)
> V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem
> potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme .
> Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam
> pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením
> (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě
> vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to
> rozmnožování blokují.
>
> Pepan
>
>
>
> prostorem to má společného jen jednu věc že když se tam včely nevejdou tak
> co dělají
> TAK JDOU NAS PROCHÁZKU?
> J.B
>
>
>

Rojení a to kdy se včely do této fáze dostanou, není nastaveno nějakými geny rojivosti, třebaže jsou a je to přirozené, protože je to prosté množení. Ale je to dáno, jednak vnějšímy podmínkami, ale hlavně tím, kdy včely dosáhnou svého maxima v plodování a počtu mladých nezalétaných včel. Včely můžou mít prostoru jak je libo dostatek. Vždy ale vytvoří svůj vlastní chomáč nebo jinak plodové hnízdo a přes to nejdou. Mnohokrát jsem se o tom přesvědčil. Prostoru dost, bez mřížky, nad plodištěm prázdné souše sice obsednuté včelami a postupně zanášené sladinou, ale matkou nezakladené. A stejně matečníky nakonec zakladou. Jediné co mi funguje není rozšiřování, když mají podle hustoty obsazení včelami, zanešení sladinou a zaplodování prostoru dost, tak není důvod. Ale v čase maxima tj. těsně na zač. zakládání matečníků lépe o pár dní před, vytvořit oddělky a obnovovat dílo. Jednoduché pravidlo přidat práce na stavbě a péči o otevřený plod a ubrat pracovní sílu.

Jednoduché pravidlo přidat práce na stavbě a péči o otevřený plod a ubrat pracovní sílu. A.M.

Práve o tomto jednoduchom pravidle sa dá diskutovať. Ja som roky v čase kvitnutia vŕb menil plodisko,včelstvo som preložil na 9 Ms plus jeden plást s plodom na ktorom bola matka. Skúšal som i situáciu s 10 ms, ale tu často dochádzalo l rozchádzaniu včiel, ktoré nemali kam ukladať peľ a nektár, urobil som destabilačný zásah. Tento systém fungoval niekoľko rokov, potom sa včely rojili. Teda ani stavba diela nie je tým prvkom, ktorý by riešil rojovú náladu. Kvitnutie vŕb je zásah vo 4.mes, takže dosť skoro. Včely mali k dispozícii 4 nadstavky miery 420x270 mm, tada dosť práce kým, ich vystavali a dosť miesta na kladenie vajíčok a predsa sa včelstvá rojili! Zo začiatku včely stavali potom časť Ms ukončili v dvoch tretinách výšky a postavili materské misky, RN sa zviditeľnila.

Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu. Prvou zaplodovanom materskou miskou sa RN zviditeľnila a potom už nepomáhajú žiadne bežné zákroky, snáď iba rozparcelovanie včelstva na odložence, čo je možno dobré riešenie, ale vtedy keď čakáte agátovú znášku včelstva, cieľ vytáčať veľa medu je v "prči"

Potom z toho všetkého vyplýva, že rojový pud je tak silný element vo včelstve, že včely ako celok podriada celé svoje konanie aj napriek snahe im v tom zabrániť nie je možné.

Ja som rezignoval, robím každý rok protirojové opatrenie (PRO), ale výsledok je ten, že tento zákrok je skoro zbytočný, lebo výsledkom sú roje. Už som ich pozberal asi 10, tak z nich, pokiaľ mám technické možnosti nadstavky s Ms alebo so súšmi, robím samostatné včelstvá nad včelstvami , ktoré sa vyrojili pomocou medzidna (Md) a keď sa situácia vo vyrojenom včelstve zlepší, tak ich odobratím Ms spojím. Človek s viac rokmi (nad 70)pri viac včelstiev (70) stáva sa potom otrokom svojej záľuby alebo rezignuje a ponechá to na náhodu. Jednoducho majú včely tak dobré podmienky, že to s radosťou využívajú a rozmnožujú sa vo smere nie viac včiel ale viac včelstiev.

Anton Turčáni:Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu.
........

Jak si potom vysvětlit to, že chovem trubců se dá proti rojové náladě zasáhnout? Hledáme jako včelaři tedy míru - kolik trubců? Nebo to je celé jinak._gp_

Je to celé jinak. Trubce nepočítám. Chce to víc dělat a míň špekulovat. Včas a dost rozšířit, pak včas udělat dost oddělků, přepřahnout loňské matky za mladé, které se nerojí a pak už jen točit med...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 11.5.2011 08:22:57
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už
> dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu.
> .......
>
> Jak si potom vysvětlit to, že chovem trubců se dá proti rojové náladě
> zasáhnout? Hledáme jako včelaři tedy míru - kolik trubců? Nebo to je celé
> jinak._gp_
>
>
>

Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost. Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal, během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...

Tak to je již lepší teorie.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 10:00:56
> ----------------------------------------
> Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost.
> Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A
> to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému
> neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
> Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát
> dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal,
> během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...
>
>
>

Pánové, až příjdete na to jak odstranit rojení, pak by jste mohli toto zkusit aplikovat na lidi. Kdyby to fungovalo, určitě by někdo z vás dostal od Číňanů Nobelovu cenu za snížení jejich rozmnožovacích schopností. Jinak u nás platí: když se holce zapálí lýtka, tak i když na tom bude mít její mámá ruku, bude bezpečně v tom!! Myslím, že to obecně polatí na celém světě!!

J.P.

Církev "šlechtí celibátem" svoje kněží proti "rozmnožování" už tisíc let a nic:) Rozmnožovací pud je rozmnožovací pud, který je silnější než duchovní cvičení, tělesná cvičení, školení, přísahy, .... Nechtěl jsem nikoho urazit, ale je to tak.


Rozmnožovací pud (rojení) nejde vymýtit. Rojení je:
a) - přirozený rozmnožovací pud
b) - reakce včelstva na podmínky
ad a) Vybíráme včelstva (výběr), která se rozmnožují méně než ostatní. Linie, která se rozmnožují málo vyhynou.

ad b) I nerojivé včelstvo se z nevyhovujícího (např. malého) úlu vyrojí. A pokud jsou skvělé podmínky k rozmnožování, tak máme rojový rok. Sem patří protirojová opatření.

A pokud někdo tvrdí, že roje nemá, tak je to c) - včelařská latina

excelentní srovnání celibát a rojivost

J.B.

Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 08:16:18
> ----------------------------------------
> Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> .........
> Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

Oprava
Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy latiny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:35:51
> ----------------------------------------
> Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Rojov? matky
> > Datum: 10.5.2011 08:16:18
> > ----------------------------------------
> > Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> > se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> > nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> > nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> > protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> > .........
> > Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> > Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> > Pletete si fakt a teorii!
> >
> > Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> > Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> > teorie.
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Když mi nevěříš tak si kup dvakrát tak dlouhé štafle. mně je to jedno.Nech se na nich vyfotografovat a můeš sem dát adresu na ten obrázek.
J.B.

To by jsi musel mít nejméně tak 70 let abys to mohl tak jisto jistě tvrdit. znamenalo by to totiž, aby jsi od konce dubna do konce června denně mezi 10 až 14 hodinou pořád seděl u úly a kontroloval jestli jsi tam někde nějaký matečník nepřehlédl.
Nikomu se včely nerojí a přesto v tu dobu létají roje semo tamo jak o závod.
Pro víkendové včelaře ani není možné aby to uhlídali.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 06:56:05
> ----------------------------------------
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

"Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?"
--------------------------------------------------------------
Zamýšlím se nad tím, zda včelstvo, které se nerojí, skutečně nemá snahu množit se. K rozmnožování jsou přece zapotřebí 2 jedinci. Jedno včelstvo dá matku, další včelstva dají trubce (velmi zjednodušeně řečeno). Které včelstvo se rozmnožilo - předalo dál svou genetickou informaci? Jen jedno, nebo všechna. Pro člověka se rozmnožilo to, které se vyrojí. Pro přírodu se tohoto procesu zúčastnila všechna včelstva.
Jurgen Tautz v knize Fenomenální včely popisuje včelstvo jako jeden organismus srovnatelný se savcem, který má své orgány tvořené včelami a plásty. Domnívám se, že stejne jako savci mající 2 pohlaví, může se včelstvo účastnit reprodukce dvěma různými způsoby, aniž by to znamenalo něco nepřirozeného.