78513
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazení
| - Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
RE: Trubèà rámky
Zdravim,
Já osobně dávám 2 s 11 rámky na nástavek.
Ale klidně by snesli i tři.
Pavel
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Libor V. Sent: Monday, April 25, 2011 9:06 PM To: Vèelaøský mailing list Subject: Trubèà rámky
Zdravím, mám otázečku pro R.Stonjeka. Kolik prosím necháváte v plodišti matce trubčiny k zakladení? Jeden rámek na nástavek? Dva rámky/nástavek? Nebo víc? Díky, Libor V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51844
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Stonjek (90.179.161.201) --- 26. 4. 2011
Re: Trubèà rámky
Souhlas, 3 jsou naprosto spolehlivé, 2 jak kdy. Žel v Dadantech s 1 plodištěm je to na úkor postavených mezistěn a špičkových výnosů, ale to bych se opakoval. Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W. Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji. Neumím si totiž vysvětlit, proč když stejné množství trubců odchováme někde mimo plodiště například pod nebo 1 nástavek nad, proč se včely rojí. To už jsem zjistil poměrně spolehlivě. Zřejmě to tedy nebude v trubcích a sobeckém genu, ale v tom, že funguje ten bordýlek v plodišti, který tam vložením stavebních plástů vytvoříme. Mezistěny tak dobře nefungují. Pak má tedy pravdu W. W.který tvrdí, že včely se rojí pouze tehdy je li to pro ně výhodné a to sem přesně pasuje. Ony jsou totiž naprogramovány vývojem množit se rojením, když mám plodiště nacpané zavíčkovaným plodem a nad je hodně zásob. A najednou tam jsou 3 brutální díry mezi plodem a taková situace v přírodě neexistuje........ Takže víme prdlajs a možná čas a pár jednoduchých pokusů ukáže víc. Zdraví R. Stonjek,
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51848
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - KaJi (212.77.163.106) --- 26. 4. 2011
Re: Trubèà rámky
Stonjek:
.... Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W. Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji ...
------------
Já po loňsku při práci ve včelách považuji Wrighta víceméně za ověřeného. Neshledal jsem rozpor s dosavadní praxí, ale to byly většinou 24cm nástavky.
Ale s Dadanty jsem vloni zápasil. Studený květen, včely se zamkly v plodišti a nahoru nectěly, (i když jsme nadastavoval 24cm nástavky s dílem) NN jsem neměl postavené a na mezistěny nechtěly. Tak jsem nad VN30 dal další VN30 a přetahal nějaké plásty zdola nahoru mezi mezistěny a pár souší. (tedy zebroval a vytvořil jim nad hlavou prsotor k zaplodování a zaplnění)
Naprosto v pohodě, minimum rojů.
Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a budu to řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno. Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu.
A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít.
Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51849
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: Trub???? r??mky
Proč se rojí v prvé řadě si polož otázku ne co je příčinou ale co umožňuje rozmnožování všeho živého. Je pro to jediná odpověď je to dostatek potravy. Hmyz cyklus množení pak právě začíná. Vyšší tvorové zase to mají načasované tak aby mládata přivedli na svět v období hojnosti. V našem případě je prostor úlu jen druhařdou žáležitostí. Htít bojovat s rojením je boj proti přírodním zákonům. V tom však nikdo ještě neuspěl .
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Trub???? r??mky > Datum: 26.4.2011 09:30:06 > ---------------------------------------- > Stonjek: > ... Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet > Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W. > Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji ... > > ------------ > Já po loňsku při práci ve včelách považuji Wrighta víceméně za ověřeného. > Neshledal jsem rozpor s dosavadní praxí, ale to byly většinou 24cm > nástavky. > > Ale s Dadanty jsem vloni zápasil. Studený květen, včely se zamkly v > plodišti a nahoru nectěly, (i když jsme nadastavoval 24cm nástavky s dílem) > NN jsem neměl postavené a na mezistěny nechtěly. Tak jsem nad VN30 dal > další VN30 a přetahal nějaké plásty zdola nahoru mezi mezistěny a pár > souší. (tedy zebroval a vytvořil jim nad hlavou prsotor k zaplodování a > zaplnění) > > Naprosto v pohodě, minimum rojů. > > Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a budu to > řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno. > Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu. > A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít. > Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51850
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
RE: Trub???? r??mky
Rojení je přirozený pud včel a nazývat protirojové preventivní akce "bojem" je přinejmenším "nepřesné". Ty vhodně volená protirojová preventivní opatření je způsob jak "optimálně" včelařit.
Tedy není to boj, ale je to METODIKA moderního včelaření.
Pavel
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz Sent: Tuesday, April 26, 2011 9:41 AM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: Trub???? r??mky
Proč se rojí v prvé řadě si polož otázku ne co je příčinou ale co umožňuje rozmnožování všeho živého. Je pro to jediná odpověď je to dostatek potravy. Hmyz cyklus množení pak právě začíná. Vyšší tvorové zase to mají načasované tak aby mládata přivedli na svět v období hojnosti. V našem případě je prostor úlu jen druhařdou žáležitostí. Htít bojovat s rojením je boj proti přírodním zákonům. V tom však nikdo ještě neuspěl .
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Trub???? r??mky > Datum: 26.4.2011 09:30:06 > ---------------------------------------- > Stonjek: > ... Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet > Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W. > Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji ... > > ------------ > Já po loňsku při práci ve včelách považuji Wrighta víceméně za ověřeného. > Neshledal jsem rozpor s dosavadní praxí, ale to byly většinou 24cm > nástavky. > > Ale s Dadanty jsem vloni zápasil. Studený květen, včely se zamkly v > plodišti a nahoru nectěly, (i když jsme nadastavoval 24cm nástavky s > dílem) NN jsem neměl postavené a na mezistěny nechtěly. Tak jsem nad > VN30 dal další VN30 a přetahal nějaké plásty zdola nahoru mezi > mezistěny a pár souší. (tedy zebroval a vytvořil jim nad hlavou > prsotor k zaplodování a > zaplnění) > > Naprosto v pohodě, minimum rojů. > > Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a > budu to řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno. > Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu. > A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít. > Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51852
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: Trubèà råmky
Dne Tuesday 26 of April 2011 09:29:05 KaJi napsal(a):
> Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a budu to > řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno. > Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu. > A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít. > Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního. > > Karel
Zdravim,
loni jsem udelal dobrou zkusenost - dokud vcelstva byla na cca jednom nastavku NN lang. s plodem, vse pod nima jsem rozhazel tak, ze bylo 5 stavebnich ramku a 5 sousi. Cerne a divne (plesnive vicemene nemam) do paraku.
Pokud presly do nizsiho a zacaly stavet, bylo vyhrano , ted zkousim Dadant, ponevac kamarad v nich ma primo neuveritelne vysledky, no a ty 2 plodiste mi take napadly - normalne je pro mne plodiste na 4 NN (159mm) no a ty 2x velky ramky me taky napadly.
Mate tedy s tema 2 VN nejake zkusenosti , o ktere by jste byl ochoten se podelit?
Diky
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51856
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (85.70.20.53) --- 26. 4. 2011
Re: Trubèà råmky
JČ:
Mate tedy s tema 2 VN nejake zkusenosti , o ktere by jste byl ochoten se
podelit?
Diky
--------------
No moc ne. Spíš jsem měl zkušenosti s 24cmN které jsem provozoval jako NN bez mřížky. Tam jsem "objevil" toto:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68
a při pátrání po tomto linku jsem objevil tento link:
http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/metody-a-zajimavosti/¨
(pěkná práce Jiří - doufám že už jsi doma u včel:-) )
No a po přečtení Wrighta to začínám dělat jednušeji - dělám včelám "binec" jen v horním nástavku nad hlavou.
Zkušenosti s VN30cm jsem měl zpočátku jen jak jsem nechával stavět mezi 24cmN.
A masívně - asi na skoro 20 včelstvech - jsem použil dva VN30 až vloni. A byl jsem spokojen.
Teď jsem právě jen rotoval některé dvojité VN, protože mám dost díla, tak nemusím převěšovat. A zkouším ochotu včel přejít do vyššího nástavku na tmavší dílo. Pokud by to fungovalo, bylo to podstatné ulehčení, dával bych normálně nahoru jen N s 5plásty uprostřed a 5MS či stavebními. ALe ty bych spíše dával až do spodního, pokud bych asi tak za 14 kontroloval "přejití" a dole bych bral zavíčkovaný plod pro oddělky. Tak bych do té dvojité díry narval 2 stavební.
No ale tohle je jen teorie, za měsíc uvidím víc. :-)
A na zbytku kde mám 24cmN tam se asi nakonec dopracuji k tomu co někde provozuje M.Zeleny. 3x24cm a pak nad tím NN na med.
Mít dole jen 2x24 se mi zdá pracné právě z důvodu obměny díla. Pokud ho člověk chce dělat nějak masívně. Tak je lepší tam pak šoupnout jeden čistě vystrojený N.
Ale protože taky prvně zkouším čistě NN (s Langy), tak je možné že nakonec zvítězí jen NN s plastovými rámky. :-)
No a samozřejmě musíme vzít v úvahu, že se nám to počasí tak nějak pořád mění, že těžko z pár současných let soudit, že to bude vyhovovat za pár pětiletek.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51866
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Libor V. (62.168.45.106) --- 26. 4. 2011
Re: Trubci ramky
No prostě je těma dírama v plodišti narušena celková harmonie, která je "třeba" potřebná k odstartování rojové nálady, jakožto jedna z podmínek. To by znělo logicky.
Jinak musím konstatovat, že se zde rozjela pěkná diskuse, mám radost. Konečně do toho stohu vymlácené prázdné slámy z mého pohledu dorazila nějaká změna. (-:
Ať se daří, Libor V.
---------------------------------------------------------
R. Stonjek napsal:
.....A najednou tam jsou 3 brutální díry mezi plodem a taková situace v přírodě neexistuje........
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 51860
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Klikněte sem pro nápovědu