Včelařská konference

Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

"Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíkaů"

Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství, Tachova, Třeboně atd....
Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to bylo?)
My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z jetele.
Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale může být subjektivní pocit.....
Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....

Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 27.2.2011 08:31:26
> ----------------------------------------
> "Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla
> nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena
> ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med
> nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze
> dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to
> včelařilo. A bez kleštíkaů"
>
> Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je
> nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca
> půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní
> supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s
> cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy
> viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna
> i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál
> tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med
> od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství,
> Tachova, Třeboně atd....
> Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na
> vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to
> bylo?)
> My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové
> produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem
> prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do
> výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok
> jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních
> platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
> Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co
> svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní
> včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
> Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost
> nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý
> byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na
> začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky
> začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med
> ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul
> pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze
> tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl
> "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z
> jetele.
> Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový
> med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás
> plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
> Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která
> medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že
> kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale
> může být subjektivní pocit.....
> Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a
> podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už
> nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....
>
>
>

"Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let."

Ty voskové kelímky si pamatuji ze 70 let, byly docela pěkné. Sice se prodávaly, ale prázdné včelařům ve včelařských potřebách. A včelaři v nich prodávali svůj med ze dvora.