Včelařská konference

J.Procházka napsal: ( dole matečníky jsem nikdy neviděl) A můžu zimovat včelstvo obsedající 22 plástu a podmet,nakrmene 21-23 kily se 7-8 plásty plodu, které při prvních snůškách už ukáže co umí.

A Vy máte matečníky běžně v kterých místech plástu? Na spodních loučkách matečníky mám nejen Já, ale i včelaři na druhém nástavku s BVD 90 co mám v okolí, aspoň tak mi to potvrzují, že mají podobnou metodu kontroly. Ty matečniky jsou samozřejmě i v jiných místech, na kraji plástu.
Přepočítám-li 10ti rámkový Dadant vysoký a nízký nástavek na míru 390x240, tak to vychází na 20 rámků této míry, což je málo a bylo by vhodnější mít 12ti rámkový. Při krmení včely obsedají celý prostor úlu i s podmetem, a mají bez problému polovinu plodiště vys. nástavku ještě zakladenou, ale pozoroval někdo kolik včel v úlu je v listopadu? To se vytratí letní včely a je jich tak polovina. Proto včelstvo nemá zimní sezení na dvou nástavcích, ale pouze v jednom. Pakliže není včelstvo stlačeno větším množstvím zásob, které včelař dodá včelstvu. Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240, protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší spotřebu zásob.

Matecniky vzdycky u spodnich loucek v hornim nastavku.Ve spodnim ne.Ale za zvlastni situace,kdy matka sama nechce prejit do spodniho nastavku na postavene mezisteny a stavebni ramek(nevim proc?).Horni nastavek byva plny zavickovaneho plodu a mladuskam chybi larvy ke krmeni.Vetsinou pak staci odstranit matecniky a prehodit nastavky a rojovka opadne.No kdyz se prehlidnu a roj prece jenom vyleti,vracim ho na mezisteny pod puvodni vcelstvo,oddelim silnou folii,4.den vratim mednik.Se zbytkem pak podle potreby,1 nastavek roji,zbytek bud na vcelstvo s rojovym matecnikem nebo na oddelky(jsou li uz matky!).Zimni krmeni kdyz zbyde davam do oddelku nebo zaloham na jare.Pri otepleni jsem kontroloval 2 vcelstva a obe uz mela jenom 10-12 kilo zasob a do kvetu stromu jeste hodne daleko.

Jeste na doplneni.Uplatnoval jsem metodiku podstavovani nastavku s mezistenami.Po dlouhem zvazovani pro a proti se priklanim k variante nadstavit nastavek s mezistenami jako treti,i za cenu preveseni nekolika plastu s plodem.Cilem by melo byt jakmile matka proklade znacnou cast postavenych mezisten,prehodit prazdny nastavek ze dna pres materi mrizku jako mednik na rannou snusku.Dalsi nastavek mezisten pak uz podstavit.Letos potrebuju silne oddelky na druhe stanoviste,tak pravdepodobne pojedu jenom na tri nastavky,to jeste uvidim podle snusky.(pred uly repka,vedle by mela byt horcice,zameduje li po dlouhe dobe jedle,tak to muze byt vynikajici rok.Kdyz jsem zacinal tak pri snusce repka,horcice,malina,jedle to slo k metraku na vcelsvo).Na nastavcich je uzasne mnozstvi variant postupu,jeden rok plati to,jiny rok ono,porad je nad cim premyslet.

AM:
Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240, protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší spotřebu zásob.
------------
ALeši, mám dojem že včelaříš někde na "jihu".
Krmím taky leckdy jen 10 kilogramy, ale v oblasti s podněcující snůškou a jsem spokojen když včely jdou do zimy s 20 a více kg zásob. Třeba vloni si do ploviny června moc nenanosily a květen s mizernými přínosy zde není vyjímkou. Tedy měsíc, kdy je včelstvo rozplodováno a má velkou spotřebu zásob a všeho dalšího.

Mylsím, že by každý měl uvést u krmení, do kdy mu zásoby ve včelách vydrží - tedy kdy u něj začíná na jaře přínos.

Tady jde o kolegy co začínají a můžou z toho být značně zmatení. Nehledě na další tvrzení - snad faktory - izolace, velikost úlu, rámků.
Karel

Množství zásob na zimu je velmi individuální. V roce 1956 včelařká stanice na Běleckém mlýně uvedla minimální potřebu na včelstvo 6,5 kg s případným dokrmením na jaře. Je to oblast Malé Hané. (Pole, Lesy,n.v. okolo 400m. n. m.) 20 kg dávky mají vekou popularitu z dob Státních Statků v Tachově kdy se u nás začínalo s velkými včelařskými provozy. Účelem byla minimalizace práce bez ohledu na náklady. Spoustu včelařů se těchto metod chytlo a velká většina z nich nakonec ustálila svoje provozy mezi 10 - 15 kg a to podle stanoviště a používané technologie. Je pak nesmyslem jiným vnucovat svoje názory o zimních dávkách. Každý si to musí nastavit sám a odzkoušet podle sebe.
Důchodce který si rád vyhraje tomu vyhovuje třebas těch 7 kg cukru při výnosu 100 kg na včelstvo. Naopak víkendový včelař který se ke včelám dostane jednou za 2 týdny použije těch 20 kg cukru a je spokojen ze 60 kg. Vůbec to ale není O kilech medu ale o Korunách za hodinu práce. To si již musí zvážit každý sám.

pepan

> -----0 ------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 09:38:04
> ----------------------------------------
> AM:
> Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první
> snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel
> dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty
> oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240,
> protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou
> zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší
> spotřebu zásob.
> ------------
> ALeši, mám dojem že včelaříš někde na "jihu".
> Krmím taky leckdy jen 10 kilogramy, ale v oblasti s podněcující snůškou a
> jsem spokojen když včely jdou do zimy s 20 a více kg zásob. Třeba vloni si
> do ploviny června moc nenanosily a květen s mizernými přínosy zde není
> vyjímkou. Tedy měsíc, kdy je včelstvo rozplodováno a má velkou spotřebu
> zásob a všeho dalšího.
>
> Mylsím, že by každý měl uvést u krmení, do kdy mu zásoby ve včelách vydrží
> - tedy kdy u něj začíná na jaře přínos.
>
> Tady jde o kolegy co začínají a můžou z toho být značně zmatení. Nehledě na
> další tvrzení - snad faktory - izolace, velikost úlu, rámků.
> Karel
>
>
>

"Množství zásob na zimu je velmi individuální. V roce 1956 včelařká stanice na Běleckém mlýně uvedla minimální potřebu na včelstvo 6,5 kg s případným dokrmením na jaře. Je to oblast Malé Hané. (Pole, Lesy,n.v. okolo 400m. n. m.) 20 kg dávky mají vekou popularitu z dob Státních Statků v Tachově kdy se u nás začínalo s velkými včelařskými provozy. Účelem byla minimalizace práce bez ohledu na náklady. Spoustu včelařů se těchto metod chytlo a velká většina z nich nakonec ustálila svoje provozy mezi 10 - 15 kg a to podle stanoviště a používané technologie. Je pak nesmyslem jiným vnucovat svoje názory o zimních dávkách. Každý si to musí nastavit sám a odzkoušet podle sebe.
Důchodce který si rád vyhraje tomu vyhovuje třebas těch 7 kg cukru při výnosu 100 kg na včelstvo. Naopak víkendový včelař který se ke včelám dostane jednou za 2 týdny použije těch 20 kg cukru a je spokojen ze 60 kg. Vůbec to ale není O kilech medu ale o Korunách za hodinu práce. To si již musí zvážit každý sám.

pepan"

Záleží hodně, kdy se krmí na zimu. V červenci a do poloviny srpna je denní spotřeba včelstva vysoká, půl kila i víc zásob. V září je to třeba 100 - 200 gramů zásob.
Kdo napere do včel už v červenci 30 kilo zásob, tak může mít jistotu, že se až do nějaké kontrolní prohlídky v září nemusí o včely starat. Je pak nejspíš jedno, jestli potom včely donesou dalších 5 - 10 kilo zásob z pozdní snůšky, protože otázka je taková, jestli pozdní snůška a potom nadbytek zásob v tudo dobu neznamená jenom z 99 % bezúčelné proplodování a třeba jen z 1 % přírůstek a zvýšení kvality zimní generace včel, který se promítne vyšší první snůškou na jaře.
Ale krmit na zimu se klidně může i tak, že se po snůškovém období ke konci července a v srpnu jen sleduje snůška a přínos sladiny a zásoby se doplňují jen když ta pozdní snůška není, aby se množství zásob drželo ve včelstvech mezi těmi 5 - 10 kily potřebnými na výchovu dostatečného množství zimní generace včel. Krmí se potom až ke konci srpna a v září. Pokud je na stanovišti pozdní červencová a srpnová snůška a za cenu poklesu kvality a počtu zimní generace včel o odhadem nějakých pár procent - o to bude nižší první jarní snůška v dalším roce, se dosáhne kvalitního vyzimování s třeba jen 10 kily cukru na včelstvo......

Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
Marcel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 25.2.2011 11:13:10
> ----------------------------------------
> Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky
> tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
> Marcel
>
>
> Ale je a dost

"Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
Marcel"
----------------
záleží na šířce spodní loučky. mezi úzkými loučkami je místa až až. Pokud jsou loučky široké, včely raději udělají místo pro matečníky v ploše plástu.

Nepouzivam uzkou spodni loucku,vcely normalne zakladaji misky vespod plastu a matecniky stavi kolem dreva loucky mezi prostavenymi mustky mezi nastavky.Pri preklopeni nastavku je casto hodne matecniku zniceno.Vcely si vzdy najdou misto,kam u spodni loucky matecnik postavit.