Včelařská konference

Milý Jene!
Způsob pěstování výmladkového lesa je pořád stejný,ať pěstujete
kterokoli dřevinu.
Jen s tím využitím budou jistě problémy.Tak například:vrby pro
produkci dřevní hmoty se doporučuje mítit v 5letých cyklech.Silnější
dřevní hmotu není totiž již ekonomické
štěpkovat.Zkrátka,jsou ty štěpky moc drahé.A to nemluvím o ceně těch
mamutích štěpkovačů!
Pro včely jsou zajímavé vrby kvetoucí.Na tom se jistě
shodneme.Problém je v tom,že se dostatečné množství květů pro
slušnou produkci medu (uvažoval jste o V. trojmužné),
objeví tak na 10letém dřevě.
Pohádka o něčem jiném to bude,máte-li v úmyslu pálit celá polena.
Pokud ano,tak jen do toho! Velká krbová kamna s velkým oknem,když v
nich hoří,to je ten nejlepší televizní program.
Jak říkám,jen do toho a držím palce.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan Cervenka" <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Vcelarske a soucasne energeticke klony vrb
Datum: 30.1.2011 - 20:51:39

> Dobry den,
>
> premyslim o moznosti kolem vcelnice zasadit vetsi
> mnozstvi vrb a eventuelne
> jinych VCELARSKYCH rychlerostoucich drevin,
> stanoviste jizni svah nad ricnim
> udolim, vcelku vlhko, vrby z naletu rostou.
> Idealne nejaky klon jako vrba
> trojmuzna - aby to kvetlo cely rok a soucasne to
> melo i vyteznost dreva.
> Protierozni ucinky nepotrebuji. Vsude pisi o jap.
> topolu, ale radeji bych
> neco pro vcely. mel bych na to cca 0.3-1 ha
> .Zajimaji mne vlastni zkusenosti
> s vymladkovym lesem - tech je po netu dost, ale ne
> ve vztahu ke vcelam. Je to
> skoro v polabi (6km Labe, ale jsem trochu vys).
>
> Diky.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>

Pokud jde o to, aby byl z toho i užitek na topení, tak štěpkování bych se vyhnul, samostatný stroj něco stojí a provoz je drahý. Jediný štěpkovač, který by se vaplatil je přívěsný za traktor. Porost je lepší nechat povyrůst a našpalkovat řetězovkou.

"Pokud jde o to, aby byl z toho i užitek na topení, tak štěpkování bych se vyhnul, samostatný stroj něco stojí a provoz je drahý. Jediný štěpkovač, který by se vaplatil je přívěsný za traktor. Porost je lepší nechat povyrůst a našpalkovat řetězovkou."

No, ono se to mýcení co 3 - 5 let a štěpkování těch prutů nedělá z plezíru. V takovém režimu se u většiny vrb a topolů z té plochy vydoluje nejvíc biomasy. Sekat to co 5 a více let, aby to bylo na sklízení řetězovkou a na polínka znamená mít z té plochy znatelně nižší výnosnost. Čekat na mýcení 15 - 30 let, aby z toho byla polena vhodná do krbu znamená nejspíš mít celkově té biomasy až několikrát méně....Navíc měkké vrbové či topolové dřevo do krbu zas tak moc vhodné není.
Pro samovýrobu doma je asi nejlepší kompromis, sklízet co 5 a více let jen pilou a spokojit se s polínky průměru od minima po maximálně takových 10 - 15 cm v průměru. Pokud ta plocha je klasická plocha na biomasu, případně ještě nějak i dotovaná, je tam častější obmýtí dokonce i předepsáno, nesmí to být méně často než tuším 8 let.

Pravděpodobně myšlení lidí obecně se bude postupně měnit směrem k využítí všelijakých ploch pro výrobu dřeva na topení. Či spíš se bude vracet k normálu před dobou levného dostupného uhlí. Lidi se nebudou rozpakovat zasadit klidně i na svou zahradu k baráku nebo dvorek něco takového, pár let využívat zeleň, stín, tlumení hluku a čištění místního ovzduší od prachu a potom vzít pilu do ruky a udělat si z toho stromu pár večerů u krbu na podzim nebo pár letních večerů u ohně.

Na zahradě už jsou naběhlé jehnědy na včelařské vrbě S021, pkud bude týdenní předpověď platit a jehnědy přežijí v příštích dnech mrazy, které tady na severní Moravě při severovýchovním proudění bývají nejméně o 5 st větší než je maximum v předpovědích, po příští sobotě a neděli by už mohly rozkvést.
Klon S021 se vedle včel hodí vzrůstem i na produkci dřeva...