Včelařská konference

Zdravím! Když už se tu začalo psát o chovu matek, tak bych měl taky jeden dotaz. Rád bych letos udělal větší obměnu matek (cca. 10 tj. polovina), abych trošku pozvedl chov (přešel na vigorky). A rád bych takové obměny dělal pravidelně. Samozřejmě se to nesmí negativně projevit na medu (osiřelci) a na chov takového množství oddělků nemám prostředky.

Proto mě zaujal tento způsob – Chov matečníků u včelstva s inseminovanou matkou a následné přidání zralých matečníků do cílového včelstva nad mřížku (nástavek s otvorem). Až nová matka začne klást, je prý možné ji klidně přesunout pod mřížku. Sám s tím nemám žádné zkušenosti, tak se chci zeptat, jestli takto někdo postupujete? Zejména mě zajímá:

- Různě staré matky spolu zkutečně nebojují?
- Včely se nevyrojí, pokud budou mít dostatek prostoru atd.?
- V jako dobu tohle nejlépe provádět? Předpokládám, že asi do letního slunovratu.

A jak kvalitní odpověď očekáváš, když nikdo nemůže vědět jaké máš úly, jak vnich včelaříš /mřížky,NN..../ a dalšíc pár podstatných detailů. :-)
:-)
Karel

Tak samozřejmě očekávám kvalitní odpovědi, proto tu jsem:-) Jde mi hlavně o to, jestli se to takhle vůbec dá dělat a jestli s tím má někdo zkušenost. Líbí se mi na tom hlavně to, že bych tím v ideálním případě v podstatě napodobil tichou výměnu matek.

Jestli to je důležité, tak včelařím na rámkové míře 39x24 – 33 v ojedinělém případě 44 rámků. Stanoviště v lese, okolo louky. Moje včely nejsou klasické „plodařky“, původně to byla linie vučko a rád bych v tom pokračoval právě s vigorkama. Soustředím se hlavně na luční a medovicový med, řepka v okolí není. Nadmořská výška cca 400m n.m.

Pokud Vám Jane nejde o řepku, kterou nemáte v doletu, a máte pozdější snůšku, tak Vigorka by mohla uspět. Jde o nástup plod. maxima a jak dlouho ho můžou včely udržet.

Já v tom nevidím problém, pokud je 20 včelstev.

Určitě je v nic 7 nadprůměrných, ty oberu o plást s plodem, dám do toho co Liebig nazval směsným oddělkem - a v tom odchovám matečníky.

Ve včelstvech kde chci dám nad mřížku plásty s plodem a dám tam matečník, a z osiřelce/směs. oddělku udělám oddělky.

Liebig - včelaříme jednoduše a pokud si vzpomínám tak ještě nějaká německá knížka - víkendový včelař - tam popisuje dokoce dva matečníky v medníku.
------
Vždycky se k tomu chystám, ale pak raději dělám oddělky a pokud potřebuji, přidám oddělek. Podzim, zima, jaro.
Prostě nevím proč bych uprostřed sezony likvidoval matku? :-) Je mi líto něco ničit.

Ale nad mřížkou chovat jde, a dlouho spolu vydrží, do konce června, podle okolností, prostoru atd.
Karel

Vzpoměl jsem si na knihu Včelařská encyklopedie z roku 1956, kde se dvoumatečným způsobem také vyměňují matky. Na schématu v této knize jsou dvě matky rozdílného stáří ponechány do 5.6, potom se jedna matka(ta starší) vychytí, té co zůstává je do 20.6 ponechán celý prostor plodiště, po tomto datu se polovina plodiště oddělí mřížkou do 28.6 aby byl všechen plod zavíčkován.Oddělený prostor se po 28.6 oddělí úplně plnou přepážkou a přidá se do této části zavíčkovaný matečník těsně před vyběhnutím a po oplození matky 8.7 se pevná přepážka vymění za mřížku.

Ahoj,
hlavně jsi nenapsal, jak vypadají Tvoje úly, pokud máš 3 nástavky 39*24, tak se samozřejmě klidně vyrojí. Já odchovávám oddělek na včelstvu oddělený fólií, teplo kmenového včelstva vyhřívá oddělek, který může být slabý - 1rámek plodu, 1 rámek zásob. po rozkladení posílím plodem a ve druhé fázi cca po týdnu vyjmu fólii. Může se to udělat i bez posílení, ale to je o citu, termínu, náladě v kmenovém včelstvu a hlavně snůšce. Při dobré snůšce se včely k nové matce nechovají tak agresivně. Máš málo včelstev, takže je možné i přidání kladoucí matky přes těsto přidávací klíckou, o kterou předtím ovoníme hrudník zabité původní matky. Takové přidání a zvláště do slunovratu je prakticky 100%.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan <deziluzionista/=/centrum.cz>
> Předmět: V?m?na matek
> Datum: 11.2.2011 11:40:13
> ----------------------------------------
> Zdravím! Když už se tu začalo psát o chovu matek, tak bych měl       taky jeden
> dotaz. Rád bych letos udělal větší obměnu matek (cca. 10 tj. polovina),
> abych trošku pozvedl chov (přešel na vigorky). A rád bych takové obměny
> dělal pravidelně. Samozřejmě se to nesmí negativně projevit na medu
> (osiřelci) a na chov takového množství oddělků nemám prostředky.
>
> Proto mě zaujal tento způsob – Chov matečníků u včelstva s inseminovanou
> matkou a následné přidání zralých matečníků do cílového včelstva nad mřížku
> (nástavek s otvorem). Až nová matka začne klást, je prý možné ji klidně
> přesunout pod mřížku. Sám s tím nemám žádné zkušenosti, tak se chci zeptat,
> jestli takto někdo postupujete? Zejména mě zajímá:
>
> - Různě staré matky spolu zkutečně nebojují?
> - Včely se nevyrojí, pokud budou mít dostatek prostoru atd.?
> - V jako dobu tohle nejlépe provádět? Předpokládám, že asi do letního
> slunovratu.
>
>
>

Kdysi v začátcích jsem také takhle včelařil. Vložením pouze folie, a používal jsem to jako protirojové opatření přeložením plod. rámků do horního nástavku. Horní nástavek jsem dal očkem na druhou stranu od česna, snížilo se mi tím zalétnutí mladé matky, když se vracela ze snubního letu. V podstatě jsem tím jen ušetřil pořízení dalšího dna a víka, ale přidal jsem si práci při kontrole spodního včelstva, protože jsem musel horní oddělek dávat dolů.

Jane píšete: abych trošku pozvedl chov(přešel na vigorky)

ale už nepíšete kde včelaříte, jaké máte snůškové podmínky atd. Vigorka je kraňka karpatského typu, která byla vyselektována z Vučka. Co Já mám informace od včelařů, kteří Vučko nebo Vigorku vyzkoušely, tak s nima moc spokojeni nebyly, protože na řepce v nížinách měly vždy menší snůšku, než u jiné linie alpského typu. Na pozdější snůšku se to srovnalo. Nechci tím Vigorku nějak snižovat, ale každý máme jiné snůškové podmínky a tím je třeba se řídit a rozhodovat.

Já vidím takový chov jako zbytečně složitý.
Prvak inseminované matce bych dal co nejvíce trubčiny a zajistil si jakousi trubčí genetickou převahu na stanovišti. Trubec od inseminované matky by měl mít 100% kontrolovaný původ, takže má mnohem větší význam takové trubčí včelstvo v danném čase než odchované matky od inseminované a přirozeně spářené.
Druhak matečníky od Vigorek bych si zajistil v době dělení a to je kolem 10 - 20 května. Pokud bych měl dělat oddělky v nepravý čas, je to mrhání energií včelstev a takové matečníky jsou jak vyhozené do smetí.
Třetí věc je výnos medu. Pokud se včelstvo nedostane po zazimování z rozmnožovacího pudu do shromažďovacího, nic k výnosu nepřidáte. A rozmnožovací pud je nejlepší kontrolovat a regulovat znovu tím dělením. Takže bych si přeci jen těch několik den a nástavků být Váma pořídil do zálohy, mít deset matečníků a mít k nim deset úlů navíc se mi zdá jako dobré dlouhodobé řešení, vzhledem k rozmarům počasí, ztrátám při oplozování atp._gp_


........
Proto mě zaujal tento způsob – Chov matečníků u včelstva s inseminovanou matkou a následné přidání zralých matečníků do cílového včelstva nad mřížku (nástavek s otvorem). Až nová matka začne klást, je prý možné ji klidně přesunout pod mřížku. Sám s tím nemám žádné zkušenosti, tak se chci zeptat, jestli takto někdo postupujete? Zejména mě zajímá:

- Různě staré matky spolu zkutečně nebojují?
- Včely se nevyrojí, pokud budou mít dostatek prostoru atd.?
- V jako dobu tohle nejlépe provádět? Předpokládám, že asi do letního slunovratu.

No vidíte, tak to je rozhodně trefná poznámka k těm trubcům od inseminované matky! Já na ně nějak ve svých plánech úplně zapomněl:-) Ještě to celé přehodnotím, vyslechnu pár názorů a pak se uvidí, co na to praxe.