Včelařská konference

Asi podstatná bude otázka, zda pyl někdo vykupuje.

Jinak mě nenapadá k čemu by to bylo.
Včelám nechám pyl v plástech, a pro lidi je rouskovaný pyl nestravitelný.

Kdysi jsem čítával, že největší chybou je dávat do těsta pyl, že to rozvijí nosemu, ale nevím, jestli dějiny daly tomuto tvrzení za pravdu.
Faktem je, že ve velmi staré české literatuře toho bylo spousta, teď už se k tomu v těch pár českých knihách moc nepíše.

Karel

Pyl, aby byl stravitelný je potřeba rousky usušit, rozemlýt v mixéru a přimíchát do medu nebo slivovice, podle toho čemu konkrétní člověk dává přednost. Ale i z medu se dá pálit, takže i do slivovice může být do medu. Jinak na výkup je spíš vhodné se informovat ve Včelpu. Myslím, že to nikdo jiný nevykupuje. Ale chce to projít inzeráty.

Tady u mě na stránkách jsou tři články a fotky jaké tři pylochyty jsem si udělal já.Fungují velice dobře ale pyl mám jen pro sebe a kamarády a jako zajímavost pro zákazníky.

http://pupek73.blog.cz/rubrika/pyl

Tak nevim.Prodavat pyl?To uz cekam,az nekdo prijde s dotazem,kde splasit podlozku na odber vceliho jedu a jak spravne nechat vybodat vcelstva,aby se dalo vyzdimat jeste vic.Dle meho nazoru,patri pri nadbytku pylu prevesit pylove plasty nahoru,nechat je potahnout medem a nechat na zimu.A v pripade klasicke medovicove snusky jsou takove pyloplasty k nezaplaceni,protoze co je mi platne dvoji toceni lesniho medu,kdyz vcely nenosi pyl a blazni jenom po medovici?Pak jsou pylove plasty k nezaplaceni.

Dne Sunday 02 of January 2011 21:30:38 Josef Prochazka napsal(a):
> Tak nevim.Prodavat pyl?To uz cekam,az nekdo prijde s dotazem,kde splasit
> podlozku na odber vceliho jedu a jak spravne nechat vybodat vcelstva,aby se
> dalo vyzdimat jeste vic.Dle meho nazoru,patri pri nadbytku pylu prevesit
> pylove plasty nahoru,nechat je potahnout medem a nechat na zimu.A v pripade
> klasicke medovicove snusky jsou takove pyloplasty k nezaplaceni,protoze co
> je mi platne dvoji toceni lesniho medu,kdyz vcely nenosi pyl a blazni jenom
> po medovici?Pak jsou pylove plasty k nezaplaceni.

No a co delate s tou medovici , eventuelne s jarnim medem ? Podle Vasi logiky
pravdepodobne porad nadstavujete nastavky az do vyrojeni ? Prece by jste to
tem nebohym tvoreckum nebra ne, ten med ? :)
Ohledne nadbytku pylu , nevim jak u Vas, ale tady mam kolikrat i pomalu 2
nastavky zaplnene pylem a pomalu nevim, co s nim. Pak je pekne , pokud
pouzivate panenske plasty to vytacet.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nenadstavuju.Na kazdy takovy preveseny plast si lepnu rysovacek a zavickovany ho schovam.No ze bych mnel 2 nastavky plne pylu a omezovalo to matku v kladeni se mi jeste nestalo ani u repky,pak uz v nasich podminkach nikdy tak vydatna pylova snuska neni.Co v dobe nadbytku odeberu,pak bud pouziju v oddelcich,nez zesili a maji vlastni letavky nebo na zimu dam do druheho nastavku pred krmenim.U nas byva zima dlouha a v uvahu prichazi v predjari jen liska,olse chybi uplne.

Dne Tuesday 04 of January 2011 20:13:37 Josef Prochazka napsal(a):
> Nenadstavuju.Na kazdy takovy preveseny plast si lepnu rysovacek a

No to bylo mysleno jako legrace :)

> druheho nastavku pred krmenim.U nas byva zima dlouha a v uvahu prichazi v
> predjari jen liska,olse chybi uplne.

nojo, ja jsem tady cca v polabi. A vcely mam nad jiznim udolim, kde je ricka s
brehy plnymi vrb a jiv a okoli zrusenych lomu (mohu na med psat z chraneneho
uzemi :) ) zarostlych lesni burinou (bohuzel akaty tu nekdo zacina
systematicky kacet).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

(bohuzel akaty tu nekdo zacina systematicky kacet). J.Č.

Vyrastú nové, ešte krajšie a o 5 rokov budú znovu kvety znovu produkovať nektár. Ani u nás nás nie je to iné (a ešte horšie, kde žijú neprispôsobiví), obce sa stali vlastníkmi týchto agátových porastov a pustili sa do nich s vervou a včelári protestovali, no nepomohlo to. Nakoniec agátu neubudlo, skôr ho vďaka krachu družstiev pribúda, pretože zem prestali obrábať. O agát sa zatiaľ báť nemusíme, pri jeho rýchlej reprodukcii odnožovať, rašiť z koreňov a pňov a až 2-3 m ročných prírastkov, to rýchlo výrub napraví.

AM:
Pyl, aby byl stravitelný je potřeba rousky usušit, rozemlýt v mixéru a přimíchát do medu nebo slivovice, podle toho čemu konkrétní člověk dává přednost
--------------
Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn.
Na to mají bohužel zatím patent včely a pat. ochranu se nám zatím nepodařilo prolomit. Takže jediný stravitelný pyl je ten připravený od včel - perga z plástů.

Pokud má někdo přesnější infa, sem s nimi.
Já mám toto z přenášky MUDr Brožka.

Karel

"Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn. "

A co onen recept, kdy se pyl smíchá s cca 10 % medu, udusá do sklenic, uzavře a nechá projít mléčným kvašenímM? Údajně stejně jako v buňkách?

Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn.
Na to mají bohužel zatím patent včely a pat. ochranu se nám zatím nepodařilo prolomit. Takže jediný stravitelný pyl je ten připravený od včel - perga z plástů. Karel

Potom treba s peľom urobiť to isté ako včely, vytvoriť v ňom také isté podmienky, aby exina- obal peľ.zrnka, ktorý pri fermentácii pukol a pripraviť v ňom mliečne kvasenie.Po vykvasení držať v chladničke. Vplyvom tohoto procesu sa stane peľ používateľný aj pre človeka.

Technologický postup:
- pripravíme so npr. pohár-fľašku 720 ml
- toľko peľu (čerstvého, zmrazeného alebo suchého), aby bol do 3/4 pripravenej nádoby, peľ pri fermentácii zväčší objem.
- asi 15 dag medu a 0,15-O,2 litra vody, jednoducho toľko medového roztoku (voda musí byť teplá 40°°C), aby obsah po rozmiešaní nebol ani riedky ani hustý, aby proces mliečneho kvasenia mohol prebehnúť, enzýmy sú obsiahnuté v mede.
Potom čakať týždeň-dva, kým proces mliečneho kvasenia prebehne.

Použitie npr. pri prostate, ráno večer 1 PL v teplom mlieku, med-cukor (sladké podľa chuti) vyšľahať na známy koktail 2dcl a vypiť.
Pozor: každý si musí najskôr preveriť svoj organizmus, či nie je citlivý na samotný peľ. Anton

Potom treba s peľom urobiť to isté ako včely, vytvoriť v ňom také isté podmienky, aby exina- obal peľ.zrnka, ktorý pri fermentácii pukol a pripraviť v ňom mliečne kvasenie.
---------------
V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces.

Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl.

Karel

"V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces.
Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl."

Ano, je to jedna ze starých pověstí českých... :-)
Ale poopravím první větu - mléčné kvašení ve včelami konzervovaném pylu neprobíhá vůbec, proces který tam probíhá je známý, a to tzv. anaerobní dýchání, jehož výsledkem je přítomnost kyseliny mléčné, tedy nikoliv produkt působení bakterií mléčného kvašení, ale produkt dýchání bez přítomnosti kyslíku.
Jak snadno se lze podle vnějších známek (jevu) mýlit v tvrzení podstaty procesu!!
K. Čermák

Ale poopravím první větu - mléčné kvašení ve včelami konzervovaném pylu neprobíhá vůbec, proces který tam probíhá je známý, a to tzv. anaerobní dýchání, jehož výsledkem je přítomnost kyseliny mléčné, tedy nikoliv produkt působení bakterií mléčného kvašení, ale produkt dýchání bez přítomnosti kyslíku.
Jak snadno se lze podle vnějších známek (jevu) mýlit v tvrzení podstaty procesu!!
K. Čermák
----------------
No dobrá, pak je ale otázka - je perga pyl jediná forma pro nás stravitelná?
Pokud ano, pak co je to za proces že med v buňce je stravitelný.
Anaerobní dýchání se používá při konzervaci pylu ve sklenici - snad Ing. Titěra - to je dávno co jsem to četl.
Ale nečetl jsme, že by ten pyl ze zavařovačky byl stravitelný.

Karel

Nevím všechno, jen to, že pyl zpracovaný a konzervovaný včelami v plástu (perga) je nejlépe stravitelný včelami i člověkem. Naproti tomu pyl sesbíraný pylochytem je lidským trávením téměř nevyužitelný, člověk využije jen to co je na povrchu pylových zrn. MUDr. Brožek dělal pokus, že nechal takový pyl třikrát projít trávicím ústrojím člověka a pylová zrna přesto nepraskla, tedy nedal se jejich vnitřek využít. Proto pokud chcete využít kvalitu pylu, konzumujte pergu!

V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces. Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl. Karel

Ja o tom tradovanom omyle som vedel, len to správne pomenovanie nepoznám, preto som použil "tradovaný" omyl.
Dôležité je, či ozaj to aj pôsobí npr. na prostatu.
Poznám pacienta, ktorému dodávam mrazený peľ, ktorý si pripravuje podľa tejto rady. A či mu pomáha? Má 80 rokov, už roky mu každé ráno manželka pripraví peľovú dávku, cíti sa dobre a obhospodaruje stále vyše 120 včelstiev. Hovorí, že mu peľ pomáha a to je dôležité a nie či je to mliečne kvasenie alebo iný chemický proces.

Ak by peľ uložený v bunke a jednotlivé zrná sa nezbavili exiny, ani včela by peľ nemohla použiť ako bielkovinovú potravu. Ten kto chce peľ použiť , nech to vyskúša a po pol roku sem napíše, či mu to aj pomáha, inak je to len mlátenie prázdnej slamy.