76393

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 12. 2010
Re: drátkování rámků

"Chtěl bych poprosit o radu. Používám r.m.39x24 které drátkuji svisle. Bohužel se poměrně často stává, že spodní loučka se poměrně hodně prohne (obzvláště po vařáku). Toto je problém především pokud mám takovéto rámky v zimujících včelstvech. Vzniká tak větší mezera mezi rámky v nástavcích. Zvažuji, že budu nové rámky drátkovat vodorovně. Mohu poprosit o vaše zkušenosti? Děkuji."

Já plásty nadrátkuji a potom, pokud nezatavuji, drátky nechávám volné, nenapnuté. Před zatavováním drátek mírně napnu, uchytnu a potom hlazením drátku drátek opatrně povoluji co nejvíc, aby byl co nejvolnější a přitom ještě rovný, aby se mezistěna zatavila dobře. Po zatavení je potom drátek v mezistěně rovně, v tom cca centimetru mezi mezistěnou a loučkou je prohnutý, jak se drátek při ohřátí při zatavení prodloužil. Loučky rámku tak zůstávají stejně rovné jako před drátkováním. Pokud loučky, spodní i horní rámku je z dřívějška příliš prohnutá, protože používám staré rámky, normálně v rámci možností horní i spodní loučku prostě vytáhnu, otočím, , aby vyhnutí bylo směrem ven plástu a ne dovnitř a zase původními hřebíčky sbiji. Případně předělám mezerníky. Obvykle se to podaří, pokud se nejedná o starý příliš "light" rámek, kde jsou loučky jen cca 6 milimetrů silné.
Pára a vyšší teplota jinak způsobuje plasticitu dřeva, kdysi se jen nahříváním v páře dřevo ohýbalo. Jak je prostě ve vyvařování v pařáku Dřevo pod třeba napnutým drátkem, prostě se v tom pařáku ty loučky za drátkem prohnou a po vychladnutí už tak zůstanou. Napravit bez rozebírání rámku by to šlo jedině opačným postupem, v nějakém přípravku loučky předepnout opačným směrem a vypařit v páře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Ales Molcik (195.189.142.121) --- 14. 12. 2010
Re: drátkování rámků

Já používám drátkování vodorovně, a mám za to, že se drátkují rámky kvůli zpevnění díla pro vytáčení v medometu, tak na směru odkud kam to může být jedno. Spíš je důležité aby při drátkování byl rámek přiměřeně v pravém úhlu. Někteří včelaři s nízkými rámky nedrátkují vůbec a při vytáčení jim to žádné větší problémy nedělá, je to spíš o přesvědčení jak to kdo chce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (212.77.163.106) --- 15. 12. 2010
Re: drátkování rámků

Zkoušel jsme oboje, vodorovné považuji u rámků na šíř za výhodnější. Míň protahů.
Deformace rámků ja taky menší.

Má to ovšem úskalí u vyšších rámků atd. Občas se MS zvarhánkovatí. Zřejmě se jedná o případy, kdy byl velký rozdíl teplot - nízká při tavení a včely v úle se na MS hned nevrhly a ta se prověsí. I když se mi to občas stane, tak preferuji vodorovné.

A čelím tomu tím, že šetřím a poměr zatavovaných MS je následující po 1/3 - plná, trojůhelníková a čistě stavební.
Jak a kám které vkládám je věcí citu, u slabších včelstev a větší plochy MS, u dalších je nechávám pracovat.
U celých nástavků je jádro plnější MS kolem jedné - dvou souší.

Pokud někdo má větší plodiště nebo včelaří bez mřížky, tak může tímto způsobem ušetřit spoustu vosku a hlavně práce.
Ale che to přecházet na volnou stavbu postupně, včely musí mít v době stavby dostatek trubců - tedy mohly si stavět rok předtím trubčiny do sytosti a není třeba s ebát ji jim tam přes zimu nechat několik rámků - ale s citem . ne mít uprostřed horního nástavku 6 rámků trubčiny.
Dobré je to tam, kde je dlouhá snůška, hlavně v létě pak staví pěknou dělničinu.
A staví ji i přes ponechané drátky. Z hlediska manipulace je pak jedno jaký rámek strčím do medometu. Málo zakladená divočina je křehká.

I když jsem měl malé rámky 30*15 tak jsem je drátkoval - zatavování el. prodem je čistší a mohl jsme je dělat v kuchyni atd. a máme tady dost "husté" medy. Na druhé straně rámky bez drátků se pak daly snadno vylomit či vyříznout a dát včelám snadno stavět - bylo to na jaře jednoduché.
Tmavé se vyřízlo a dalo zpět. Třeba jen střed. Bohužel se k takovým plástům nemohl dostal včelař klasik, neboť se oprávněně zhrozil hrbolatého plástu :-) Leckdo mi doporučoval výměnu matek, protože mám hrboplod:-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu