Včelařská konference

Páni ponúkam vám novú tému na diskusiu, je to môj preklad možno nie celkom presný ale podstata je zachovaná. Anton

Citrónom proti Varroa destructor vo včelárstve

Výskum viedli M.F. Abdel Rahman1 a S.H. Rateb 2, z výskumného poľnohospodárskeho výskumu ústavu v Dokki, Giza, Univerzita Assiut, z oddelenia ochrany rastlín, Poľnohospodárska fakulta, Univerzita Assiut Egypt.

Abstrakt
tento poklus bol robený v sektore včelárstva v Assiut, v doben od 8.12.2007 do 3.1.2008. Cieľom bolo zistiť účinnosť citrónového roztoku na roztoča Varroa destructor vo včelstvách včely medonosnej Apis mellifica L s menšou rozlohou plodu, za účelom zníženia Vd populácii na prípustnej úrovne. Použilo sa päť rôznych koncentrácii 10%, 25%,50%,75% citrónovej šťavy s cukrovým roztok v (pomer 1:1 voda:cukor). Zmes šťavy a roztoku cukru boli aplikované proti Vd vo včelstvách v piatich rôznych pomeroch. Do piatich včelstiev bol aplikovaný postrek v uvedených pomeroch.
Cieľom pokusu bolo zistiť percento odpadnutých dospelých foretických roztočov, počet mŕtvych včiel a zníženie percenta Vd v testovaných včelstvách.
Výsledky ukázali, že percento zníženia foretických,(voľne na včelách) roztočov bolo pre uvedených pomeroch o 32,14%, 40,58%, 82,88%, 84,41%, a 86,61% v ošetrených včelstvách. V posledných troch pomeroch, ten rozdiel nebol až taký značný.
Možné použitie citrónovej šťavy ako alternatíva ku každej chemickej ochrany je diskutovateľná. Použitie tejto stratégie umožňuje včelárom, aby napadnutie včiel parazitom pod prahom ich ohrozenia s rozumnou aplikáciou (pokiaľ Vd nie je premnožený), táto elternatíva zaisťuje vysokú kvalitu včelích produktov.

Niekoľko myšlienok zo správy autorov: Varroa destructor (Anderson,Trueman), pretým nesprávne Varroa jacobson Oudemans, je potencionálny parazit, ktorý môže spôsobiť kolaps včelstva bez zásahu včelára počas 3 rokoch. Kolaps včelstva pôsobením parazita vo včelstve aj za spoluúčasti vírusov, baktérií a plesňami . Ovládanie roztočom je absolútne nevyhnutné pre udržanie populácie včelstiev vo väčšine včelárskych oblastí po celom svete.
Niekoľko chemických látok bolo úspešne použitých pri ochrane včelstiev, ich úspešnosť je až 99% v zamorených včelstvách, V posledných rokoch odolnosť proti akaracídom sa stala vo svete problémom, pri udržaní rovnováhy v populáciách včelstiev. Zvýšená odolnosť proti najrozšírenejšej syntetickej účinnej látky bolo pozorované u taufluvalinát, flumetrin, coumafos a amitraz ?. Tiež by sa mal minimalizovať výskyt akaracídov a ich ich rozkladných zložiek v mede a vosku.

Problémy spojené s používaním akaracídov je dostatočný dôvodom na vývoj nových prípravkov a postupov a skríningov na nové akaricídne prípravka, ktoré minimalizujú poškodenie včelstiev na minimum.Prírodné produkty, ktorých obsahové látky rôznymi spôsobmi môžu poskytovať účinné riešeniu problému s varoázou. Tieto prírodné produkty, ako sú éterické oleje s ich obsahom alebo sú to organické kyseliny, predovšetkým kyselina mravčia, šťaveľová, tiež grepfruitový olej za jadierok, citronelový olej, kyselina citónová sú menej toxické ako kyselina šťaveľová. K nim sa priraďuje olej s citónovej trávy.
Selekčný tlak na odolnosť proti typickým akaricídom je v súčasnosti nízka . K akumulácii do vosku nedochádza , rezíduá v mede sú nízke a toxicky sú bezvýznamné. Pre včelára nie sú žiadnym rizikom pri zásahu vo včelstvá s organickými kyselinami, ak sa vzťahujú na bezpečnostné opatrenia.

Poznámka
Táto práca prezentuje výsledky o účinnosti proti Vd v čase s nízkym výskytom plodu v XII a I. mesiaci v egyptských podmienkach, s cieľom vyhodnotiť účinnosť citrónovej ťavy proti Vd. Ďalej správa popisuje práce a technologický postup prevedenia výskumu, preto sa zameriam len na záver správy.

Diskusia o výsledku pokusu

Ak sme chceli vybrať bezpečné alternatívy pre použitie v praxi, hodnotili sme použitie citrónovej šťavy (CŠ) v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinky v niekoľkých koncentráciách a určiť jej účinnosť na roztoče a včely a zároveň určiť ako aplikovať rztok CŠ na do včelstva, ktoré chránili produkty v úli pred prípadnou kontamináciou.
Účinok CŠ na Vd načrtnuté v tab. 1,2,3 (ja ich neuvádzam). Tab.č.1 ukazuje priemerný počet odpadnutých roztočov z úľov po postrekoch CŠ, Vo včelstvách s rôznymi koncentráciami, maximálny priemerný počet mŕtvych roztočov bol pozorovaný po prvom ošetrení, potom ako účinok roztok CŠ klesal z prvého až po piaty postrek (ukončenie pokusu).
Autori uvdzajú, že počet mŕtvych roztočov klesol najviac po prvom ošetrení a zbere po 24 hod., po 48 a 72 hod. Bol stále nižší. V porovnaní s prvými tromi koncentráciami boli postreky účinnejšie, ako ak v v skupine kontrolných včelstvách bez postrekov CŠ. Pokus dokázal , že už pri koncentrácia 50%, 75% a 100% sú skoro rovnocenné.

Použitá CŠ pri postrekoch nespôsobila vyššiu úmrtnosť včiel s porovnaním úmrtnosti v kontrolných úľoch.
Iní autori npr. Kraus a Page uvádzajú takú účinnosť aj u iných prírodných rastlinných produktov a to až 50 až 80 % u koriandru dokonca až 75 až 98%, pri použití cesnaku, tabaku, orechových listov, paradajky, paliny, borovici, tuji, vratiči a mnohé ďalšie.
Hoci je mechanizmus CŠ nie celkom známy, je možné získané výsledky považovať v dôsledku pôsobeniu chemickým účinkom CŠ proti Vd, pôsobením kyseliny citrónovej, citral citronellaland Limonén v nej obsiahnuté.

Moja poznámka
Tento roztok cukrový roztok s CŠ v pomere 1:1 na jedno včelstvo 10ml:10ml, je bezpečný a môže sa používať v hociktorom čase teda i cez znášku. Či to prospeje včelstvu a zníži sa Vd vo včelstve natoľko, ukážu len kontrolné fumigácie. Ak tak nebude, nebude to mať pre včelstvo také prínos ako ho autori predkladajú. Tak to by nám
povedal taký ľudový výsku na našich včelniciach, vytvorením skupiny 5-tich včelstiev do ktorých budeme vná roztok s CŠ a kontrolnú skupiny 5 včel. Bez aplikácii roztoku s následným chemických ošetrení fumigantom a vyhodnotiť.

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím?

Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i když v malém množství.
A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než citrónová šťáva.
Takže co s tím? R.Polášek

Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.

Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to nestojí za reč.

Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny život.

"Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu návštevníkov stránky."
Možná proto, že takových "ověřených zpráv" o využití a velké účinnosti nějakého přírodního prostředku typu šťávy z něčeho nebo listí z něčeho a podobně byly snad stovky. A vždy se potom při ověřování takových prostředků nezávislými včelaři či výzkumníky ukázalo, že buď to nefunguje vůbec nebo snad maximálně v rámci statistické chyby.
Navíc u přírodních prostředků je jeden velký problém a to sice jak zajistit, aby koncentrace účinné látky byla u přírodních prostředků z různých zdrojů stále konstatní. Protože v přírodních produktech koncentrace takhle použitých účinných látek zhusta kolísá, +- 50 % i ještě podstatně víc. Ve firmě příprava jedné velké hromadné dávky z přírodních prostředků není problém, v ceně mnoha jednotlivých dávek se těch pár chemických analýz či náklady na přípravu standartizovaného koncentrátu v pohodě rozpustí. Ale už třeba v případě těch kupovaných citrónů vůbec není jisté, jaký je obsah účiné látky třeba v utržených a čerstvě dovezených citrónech v jednom marketu a půl roku skladovaných zavadlých citronech v druhém marketu, o vlivu půdy, teploty vlhkosti na plantáži či rovnou odrůdy citroníku ani nemluvě.

"Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie. "
Co to znamená vnesl 20 ml zředěné šťávy do včelstva? Jak vnesl, kde vnesl? Vylil do rohu dna, doprostřed dna, polil tím včely, polil tím plod, polil tím horní loučky, polil tím česno, polil tím strůpek, aby to pomalu prosáklo do úlu? nebo nastříkal včely, nastříkal plod, nastříkal prázdné plásty?

Prostě na zprávy, že takový a takový přírodní prostředek likviduje roztoče už nikdo nereaguje, protože jich bylo plno. Jedině že byste to napsal trochu jinak:
Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....

Citrónovou šťávu připravuji tak a tak, takhle zajišťuji, aby byla z různých citrónů stále stejná, takhle ji do včel aplikuji za takových a takových podmínek a když jsem to zkoušel ( nejméně dvakrát), tak v porovnání se včelstvy se slepým pokusem, kdy jsem místo citrónové šťávy aplikoval vodu, byl u včelstev s citrónem spad roztočů mnohem větší - o 40 - o 60 o 80 % nebo tak nějak....R.P.

Ale to nie je o tom, predsa, ja som len preložil do zrozumiteľnej reči článok, ktorý vyšiel z vedeckého ústavu. Pritom ak Ste článok pozorne čítal, aj ja mám k nemu určité výhrady, ale ak by Ste článok poctivo čítal. boli by ste sa dozvedeli, že ide o postrek včiel ručným postrekovačom, potom nie problém to dešifrovať, že musím včelstvo pri prehliadky roztokom postriekať včely.
Ja som v druhom vstupe len pripomenul, že ak sú výsledky účinnosti CŠ rovnocenné s KM, tak potom je tento spôsob pre včelára jednoduchší a to sa na ňom môže ceniť.

Něco podobného, jako postřik citrónovou šťávou, jsem četl teorii o postřiku octem. Teorie spočítala v tom, že včely postříkate octem jim to jednoduše vadí a začnou se vzájemně čistit a jako bonus při tom čištění odstraní i roztoče. Jde tedy o umělé zvýšení čistícího pudu, podobně jako při vložení KM. Aleš

Nemusí jít nutně o tu kyselinu ale o aromatické silice obsažené v té štávě. Viz: thymolin.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Citr?nom proti Varroa destructor
> Datum: 27.11.2010 07:36:52
> ----------------------------------------
> Základem kyselosti citrónů je kyselina citrónová a ta se neodpařuje. Pokud
> ji včely nedokáží při zpracování nějak rozložit a tím eliminovat, jako že
> spíš asi ne, skončí v zásobách či v medu. Otázka je, jestli to je dobře
> nebo špatně, že budou sice přírodní, ale jinak cizorodé látky v medu, i
> když v malém množství.
> A pokud nositelem účinku na roztoče je kyselina citrónová, určitě bude
> velice rychle citrónová šťáva nahražena obyčejnou potravinářskou kyselinou
> citrónovou. Která je sice taky přírodní produkt, protože se vyrábí
> působením mikroorganismů, ale je medu ještě podstatně víc vzdálenější než
> citrónová šťáva.
> Takže co s tím? R.Polášek
>
> Mrzí ma, že môj príspevok z 21.11.2010 skončil bez väčšieho záujmu
> návštevníkov stránky. Veď ak vedecká práca je zdôvodnená pokusmi a s
> výsledkom účinnosti na Vd 85%, tak by sme ju mali aspoň vyskúšať. Veď je to
> na úrovni KM, no práca pri aplikácii citrónovej je oveľa jednoduchšia
> (nepotrebujeme pomerne drahé prostriedky na jej aplikáciu do včelstva), tak
> by to stálo zato. Včelár by vždy pri otvorení úľa vniesol 20 ml zriedenej
> šťavy do včelstva, ničiné nemôže byť jednoduchšie.
>
> Pán Polášek, autori predsa nehovoria o kyseline citrónovej, ale o
> citrónovej šťave, tak prečo by mali používať niečo iné? A hovoriť hneď bez
> odskúšania metódy v negatívach, veď tie množstvá sú tak nízke, že to
> nestojí za reč.
>
> Otázka účinnosti zostáva stále otvorená, pokus je pokus a prax je reálny
> život.
>
>
>
>
>
>