Včelařská konference

První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém, není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max. a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem. Aleš

Ten spad, co uvádíte je jaký spad, kdy?
Milan Čáp

Dne 21.11.2010 08:03, Ales Molcik napsal(a):
> První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař
> dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je
> plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik
> set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije
> je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře
> natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se
> mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik
> samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a
> komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se
> aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které
> vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření
> zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory
> přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby
> nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém,
> není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se
> nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to
> je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max.
> a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco
> organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem.
> Aleš
>
>

Aleš:
První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu...
------
Ty spady mi nejsou jasné? Po prvním či jakém léčení.

Jinak jak vidíš, i ty žiješ v bludu.
Vy taky nedodržujete vyhlášku, to by si včelař nesměl léčit sám ani poprvé. !!!!
A ve vyhlášce nemáte nic o povinném aerosolování. Jen o komisionálním léčení.
Proč si myslíš, že fumigací dosáhneš horších výsledků než aerosolem. To záleží na konkrétním počasí a myslím, že podzimy za posledních pět let byly dostatečně teplé aby se dalo jen fumigovat. Proč ničit přírodu, lidi, benzín a včely acetonem, když to není nutné a stačí knot a zapalovač?

Proč si myslíš, že ty můžeš obcházet vyhlášku jen tam kde ti to vyhovuje a kde ne tak ji ignorovat a ohánět se právě touto vyhláškou a nutit ostatní k tomu co si myslíš že je správné i když v ní ani není?

Karel