Včelařská konference

V prosinci se sejdou zástupci okresů na IX.sjezdu ČSV. Budeme hodnotit co se podařilo a hlavně schvalovat hlavní úkoly pro příští období. Poprvé budou volit nového předsedu všichni členové ÚV. Navrhujeme změny Stanov, které by mohly včelařům pomoci ve správě své organizace. Podívejte se na nové www.mojevcely.cz a napište svůj názor.
Zapojte se do finále diskuze ke sjezdu. Nastavme stav, že včelařům záleží na jejich spolku. Zajímejte se a ptejte se svých zástupců ve vedení ČSV. Každý okres má svého zástupce v ÚV a má vliv na to co se děje.Pokud něco schválí, měl by Vám říci proč. Ptejte se.

Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost ČSV je až na konci zájmu zatím!Až to bude upečené to co jsem zatím viděl tak to bude něco! Nejsem věřící,ale tady musím říct pan Bůh s námi a zlé pryč!Bohužel tady nám nikdo nepomůže poděláme si to sami.Už mnohokrát jsem tady psal o šoku,který jsem utrpěl na minulém sjezdu a ted jen doufám,že delegáti budou zastupovat své okresy a ZO a nenechají se zavést slepě do uličky která vede a vede a nikam nás nedovede.Nebo snad ano určitě ano.Kam? Na to necht si každý odpoví sám.Snad se nenaplní tento můj černý scénář.

Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost ČSV je až na konci zájmu zatím!
--------
Myslím, že ČSV, sjezd a další věci kolem se tady probíraly mnohokrát. Naposledy před 5 lety. Naprostá většina delegátůl sjezdu není na netu doma, takže je to mlácení prázdné slámy. Teď budou rozhodovat oni. Ne zdejší Konference. :-)

Většina je už rozumná a raději přemýšlí jak dobře zabalit med, sesponkovat rámky, a připravit se na jaro.

Prostě přízemní problémy obyčejných včelařů.

Karel

Pepíku Vy jste mě předběh. Právě po shlédnutí stránek Mgr. Sciskala, jsem se chystal něco k tématu. Jak dopadne sjezd? To je přece jasné, jako každá schůze, bude se mluvit, hodně mluvit, bude řečeno několik třeba i logických a praktických připomínek, k jejíž realizaci by to ovšem znamenal něco dělat jinak, takže pro jistotu se odhlasuje tak, aby se nic nezměnilo a ve vedení zůstane stará garda. Docela by mě překvapilo, kdyby to bylo jinak. Svaz totiž žije dvojím životem, jeden je na papíře, tak jak to má být a pak je tu praxe. Ta už tak slavná není. Samozřejmě, že ten druhý život se odvíjí od ZO a toho jak fungují a v tom je ten háček, že ryba smrdí od hlavy. Z toho mi jasně vychází, že beze změny Vedení svazu a hlavně vedení svazu a to jednoduchou metodou, medu a biče se nikam dál nedostanem. Vypisovat zde nějaké konkrétní záležitosti ze života ZO snad ani nemá zatím význam. Ale jen pro porovnání, bych nabídl srovnání úrovně dvou časopisů Moderního včelaře a Včelařství. Pro mě je zajímavější MV, obsahově je víc užitečnější pro praktického včelaře a jsem toho názoru, že PSNV je na takové úrovni, že kdyby přebrala agendu v rámci chovu a veterinárních předpisů na státní úrovni, což má teď dělat ČSV, tak svazu koupíme věnec s nápisem vzpomínáme. Aleš

Tak tady nastiň co by jsi pro včelaře dělal ty a kam je vedl to co tady píšeš je právě ta prázdná sláma.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 18.11.2010 20:56:39
> ----------------------------------------
> Milý Václave jak vidíš tady se probírají důležitější věci než je
> sjezd.Třeba sponkovačka,tvorba etiket a jiné ptákoviny.Sjezd a budoucnost
> ČSV je až na konci zájmu zatím!Až to bude upečené to co jsem zatím viděl
> tak to bude něco! Nejsem věřící,ale tady musím říct pan Bůh s námi a zlé
> pryč!Bohužel tady nám nikdo nepomůže poděláme si to sami.Už mnohokrát jsem
> tady psal o šoku,který jsem utrpěl na minulém sjezdu a ted jen doufám,že
> delegáti budou zastupovat své okresy a ZO a nenechají se zavést slepě do
> uličky která vede a vede a nikam nás nedovede.Nebo snad ano určitě ano.Kam?
> Na to necht si každý odpoví sám.Snad se nenaplní tento můj černý scénář.
>
>
>

Josefe, z organizace kde Vy jste členem, jsem Já vystoupil a vrátil jsem se do původní organizace kde jsem začal včelařit. Vaše ZO je zrovna taková organizace, která nefunguje, jako bývalý důvěrník ZO ČSV Prostějov vím o fungování této organizace docela detailně a Vy jelikož jste nepoznal nic jiného a žijete v tom dlouho, tak nemáte představu možné změny. Jako důvěrník jsem, nějaké změny v mém obvodu zavedl. A i po mém odchodu se mi ozývali včelaři z Vaší ZO jestli bych nemoh v některých věcech dál pokračovat. Takže zvolte nové vedení a můžeme něco probrat. Aleš

Zase prázdná sláma.

Aleši jestli, že základním posláním svazu je zajišťovat odbornou pomoc a vzdělávání včelařů? Mi tak alespoň trochu nastiň co lze mimo tak ve svazu profláknuté činnosti jako jsou; Odborné zájezdy, různé přednášky i s předváděním postupů přímo na včelnicích ještě tak převratného dělat. Já to jsem ochoten okamžitě navrhnout. Samozřejmě k tomu patří ještě povinná spolková agenda. Právě ta špatná prostějovská ZO dokázala sehnat Peníze na Placené vyšetření na mor pro celý okres. Jak se zdá snad se podařilo to jeho lavinovité šíření po 8 letech zarazit.
pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 08:07:35
> ----------------------------------------
> Josefe, z organizace kde Vy jste členem, jsem Já vystoupil a vrátil jsem se
> do původní organizace kde jsem začal včelařit. Vaše ZO je zrovna taková
> organizace, která nefunguje, jako bývalý důvěrník ZO ČSV Prostějov vím o
> fungování této organizace docela detailně a Vy jelikož jste nepoznal nic
> jiného a žijete v tom dlouho, tak nemáte představu možné změny. Jako
> důvěrník jsem, nějaké změny v mém obvodu zavedl. A i po mém odchodu se mi
> ozývali včelaři z Vaší ZO jestli bych nemoh v některých věcech dál
> pokračovat. Takže zvolte nové vedení a můžeme něco probrat. Aleš
>
>
>

Ve Vaší ZO můžete Josefe navrhovat a odhlasovat co chcete, protože stejně se to ztratí v praxi do prázdna a věci zůstanou při starém. Nějakou zkušenost v tomto směru s Prostějovem mám. Na schůze a přednášky chodí tak třetina a u některých ta osvěta a vzdělávání moc nezabírá, když slyšíte jak si vyměňují zkušenosti jak nejlépe natřít na jaře plod VARIDOLEM. Snížení ohnisek moru na Prostějovsku je způsobeno tím, že v některých katastrech obcí nejsou včely. Takže jestli chcete něco na schůzi navrhnout, tak jedině nové vedení, ale to už jsem jednou napsal. A rozepisovat se zde, teď v tento moment o konkrétních věcech co by bylo aby bylo, dělat nebudu, protože to by bylo právě ono mlácení prázdné slámy. Vše má svůj čas a musí přijít by když to na význam. Mě teď stačí pouze vyjádření nespokojenosti se současným stavem. Aleš

Uražená ješitnos je cítit na dálku, avšak nemáš asi jediný rozumný nápad jak dál. Návštěva 30 % na akcích které pořádá ZO je v dnešní době opravdu vinikjící úspěch, tomu věř. S nízkou aktivitou se potýkají všechny spolky. Je bláhové si myslet že to někdy bude lepší. někteří jsou již hodně staří, Ti mladí zase musí být v zaměstnání, nebo to prostě mají daleko. Dalším to zase nedovolí zdravotní stav. Pokud jde o práci ve svazu ti kteří tvrdí jak je nutné to změnit pak nechtějí nic proto udělat. Jen frflají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 12:21:40
> ----------------------------------------
> Ve Vaší ZO můžete Josefe navrhovat a odhlasovat co chcete, protože stejně
> se to ztratí v praxi do prázdna a věci zůstanou při starém. Nějakou
> zkušenost v tomto směru s Prostějovem mám. Na schůze a přednášky chodí tak
> třetina a u některých ta osvěta a vzdělávání moc nezabírá, když slyšíte jak
> si vyměňují zkušenosti jak nejlépe natřít na jaře plod VARIDOLEM. Snížení
> ohnisek moru na Prostějovsku je způsobeno tím,       že v některých katastrech
> obcí nejsou včely. Takže jestli chcete něco na schůzi navrhnout, tak jedině
> nové vedení, ale to už jsem jednou napsal. A rozepisovat se zde, teď v
> tento moment o konkrétních věcech co by bylo aby bylo, dělat nebudu,
> protože to by bylo právě ono mlácení prázdné slámy. Vše má svůj čas a musí
> přijít by když to na význam. Mě teď stačí pouze vyjádření nespokojenosti se
> současným stavem. Aleš
>
>
>

Mě Josefe nikdo neurazil, neměl čím, já říkám pouze svůj názor vycházející ze zkušenosti. A dál bych se už jen opakoval. Čekám jen jak dopadnou volby a potom přijde čas něco řešit. Aleš

Měl jste zůstat a aktivně se podílet na volbách, nejen vyčkávat.

Kapoun:
Měl jste zůstat a aktivně se podílet na volbách, nejen vyčkávat.
-----------------
Jen technický dotaz.

Jak se dá aktivně podílet na volbách, kdy se hlasuje veřejně aklamací spokojenou většinou u guláše o předem v zákulisí připravených návrzích stávajících zvolených.
Většina to chce mít za sebou a věnovat se bavení o včeličkách a ani neví na co zvedá ruku.

Karel

Na volbách toho moc aktivně nevyřešíte. To jednoduše nejde, protože funkce v ZO jsou rozhodnuté už před volbama a základna odsouhlasí všechno a dokud někdo se nerozhodne sám odejít, tak v tý funkci zapustí kořeny. Změny se vždy provádí až po volbách a to přímým hovorem s funkcionáři o konkrétních věcech a vždy s nabídkou co udělám a zařídím já jinak se k ničemu nedostanete. A názory členů, tak na to je nejlepší se s každým bavit soukromně dovím se mnohem víc než na nějaké schůzi. A je i možnost lecos přímo u konkrétního včelaře buď ovlivnit nebo pochopit. Aleš

Podle Všeho příspěvku to vypadá, jako kdyby byl o funkce v ZO zájem, že se tam nikdo nový nedostane. Sám píšete, že jednáte se včelaři mimo schůzi. Tak proč předem nezískáte podporu a nenavrhne Vás někdo na VČS do výboru? To je aktivní přístup, pokud něco chcete změnit. Navrhněte tajné volby (ve stanovách to není zakázáno) a jestli neuspějete, tak to musíte "demokraticky" přijmout.

Já jsem ve výboru ZO. A do věcí, které se točí kolem organizace nejen mluvím, ale hlavně je důležité se na nich podílet, nejde po někom chtít něco co bych sám z nějakého důvodu nedělal. Aleš

Tak asi to děláš blbě když si naříkáš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 19.11.2010 17:10:49
> ----------------------------------------
> Já jsem ve výboru ZO. A do věcí, které se točí kolem organizace nejen
> mluvím, ale hlavně je důležité se na nich podílet, nejde po někom chtít
> něco co bych sám z nějakého důvodu nedělal. Aleš
>
>
>

Nestěžuji si na činost naší ZO, kde jsem členem, máme jedny z nejlepších výsledků v léčení, provádíme společně léčení na každých sto včelstev jeden člověk s aerosolem, dokonce i na schůzích máme přes 90% účast, celá organizace dává měl vyšetřovat na mor a nejsme v pásmu a každý si to platí sám, což beru jako čin solidarity našich členů, když dostanu mor já, tak ať se to ví co nejdřív a nedostanou to druzí. A každý případný problém se neřeší pokrčením ramen předsedy, ale řeší se. A když to jde u nás, tak proč nejsou některé organizace schopny fungovat podle mě tímto standartem. A čím jsem členem svazu díl, a na různých akcí mluvím se včelaři z různých oblastí tak se nedivím, že nákazová situace je čím dál horší, protože vládne v organizacích anarchie. A jedna perlička na závěr pro Vás Josefe, máte jako Prostějovaci na Jesenicku vroubek, protože pásmo které tam vzniklo má údajně na svědomí kočovník od vás. A další komentář už bych jen opakoval. Aleš

Aleš, prepáčte, mne to pripadá ako v židovskej komúne alebo komunistickej totalite, ráno rozcvička, potom desaťminútovky, prebrať politickú situáciu, podávať hrdinské údernícke výkony, tých najlepších dať na tabuľu cti a tých lajdákov na tabuľu hanby, zjazdy vybraných najvernejších a najlepších členov strany alias s členmi zväzu, so 100%-nou účasťou atď.
Som mysliacim tvorom a preto viem čo mám robiť, pretože viem čítať, tak si to osvojím a keďže chcem mať zo svojej práce i úžitok, budem robiť preto všetko to najlepšie, čo mi pomôže využiť dary prírody, v našom prípade cez chov včiel.

Spíš je to o zvyku než o nějaké nástěnce.

"Nestěžuji si na činost naší ZO, kde jsem členem, máme jedny z nejlepších výsledků v léčení, provádíme společně léčení na každých sto včelstev jeden člověk s aerosolem, dokonce i na schůzích máme přes 90% účast, celá organizace dává měl vyšetřovat na mor a nejsme v pásmu a každý si to platí sám, což beru jako čin solidarity našich členů, když dostanu mor já, tak ať se to ví co nejdřív a nedostanou to druzí. A každý případný problém se neřeší pokrčením ramen předsedy, ale řeší se. A když to jde u nás, tak proč nejsou některé organizace schopny fungovat podle mě tímto standartem. A čím jsem členem svazu díl, a na různých akcí mluvím se včelaři z různých oblastí tak se nedivím, že nákazová situace je čím dál horší, protože vládne v organizacích anarchie. A jedna perlička na závěr pro Vás Josefe, máte jako Prostějovaci na Jesenicku vroubek, protože pásmo které tam vzniklo má údajně na svědomí kočovník od vás."

Když jsem vstupoval do místní ZO, v 80 letech minulého století, tak hlavní náplň práce výboru ZO byla sdružovat včelaře a taky jejich sympatizanty z nevčelařů, dělat pro ně zájezdy, přednášky, v zimě včelařský ples, na svátky pečení perníků a jeho prodej u stánku lidem.... Včelaři byli jednou z odnoží místního společenského života. Teprve kdesi vzadu byla nějaká nákazová situace, nějaké organizační věci kolem včelařů a další.
Dneska je hlavní náplň výboru léčení, rozdělování dotací, starost o to, aby pokud možno všichni včelaři byli ve Svazu, aby včelaři z výboru byli k ruce veterině, když je příslušná nákazová situace a další "povinnosti" . Přesně tam, kam to vedení Svazu za těch posledních 20 let zakormidlovalo, tam jste.
Podívejte se, o co se tady hádáte, o s prominutím blbosti, které má dělat placený státní aparát nebo které jsou soukromou záležitostí včelařů či které jsou v zájmu výhradně větších včelařů, aby se o nic nemuseli starat kromě co největšího vytěžování medu ze svých včelstev a jeho co největšího finančního zhodnocení.
Divíte se, že nikdo nechce dělat dobrovolného funkcionáře ZO, bodejť, kdo by taky chtěl dělat nudnou úředničinu a to ještě ne za peníze jako "kolegové" ve státním aparátu, ale zadarmo nebo maximálně za nějaké směšné náhrady. Kromě těch větších včelařů, kteří funkcionařením v místní ZO vytvářejí podmínky pro svou živnost.
Divíte se, že mladí se nezajímají o včelaření, no bodejť by se zajímali, když skoro v každé ZO veškerou energii dobrovolných funkcionářů sežere ta nesmyslná úředničina a na nějaké společenské zviditelnění, běžné u místních ZO dříve, dneska ta energie nezbývá. Čest výjimkám, kdy zbývá.

Dnes je na prvním místě nákazová situace, protože je jiná, horší, než v 80 letech a nebudu řešit kdo měl, nebo co měl, to je minulost. Z nákazové situace dnes vyplívají povinosti, jsou takoví co si je plní, jsou takový co je neplní a nebo je plní z části, protože to po nich nikdo nechce, těch je většina, a pak jsou absolutní ignoranti a těch je naštěstí nejmíň. Ale všichni mají jedno společné a to, že využívají svá práva na různé dotace. Dotace a léčení =papírování. Ale k něčemu to papírování je dobré. Na jednom stole máte údaje od různých ZO a veteriny. Od ZO vyčtete čím léčí, jak léčí a z veteriny máte údaje o výsledku. Tam kde, neřeší společné léčení aerosolem a nechává se to na dobré vůli, mají vždy horší výsledek spadu v zimní měli a když přijde mor tak jsou i na tom hůř. To je pravidlo, ne výjimka. Ptal jsem se Ing. Titěry ,jestly vyšší výskyt varroázy má vliv na mor. A bylo mi řečeno, že "jestliže roztoč od krmné kasičky má na sosáku spory a bodne je larvě pod kůži, tak k nákaze stačí mnohem míň spor než standartní cestou přes trávicí soustavu". I to by mohlo být jedno z vysvětlení proč je dnes nákazová situace horší. A důvod proč plnit povinosti když všichni požadují svá práva. Nevím kdo si může myslet, že žije v izolaci a do toho jak se chová nikomu nic není. Takže na to má tu být ZO a potažmo celý svaz a jestly to tu začíná zavánět, tak je nejvyšší čas něco začít dělat, třeba držet partu a plnit své povinosti bez místní úpravy, dokut máme včely. Aleš

Zlatá slova do kamene vytesat pane Polášku, když k tomu přidáme pracovní/mentální vytížení v zaměstnání, chutě, síly a nálada k dalším aktivitám podobného ražení prostě nejsou. U nás se minulý rok "hledal" nový předseda.....hádejte jak dlouhá byla fronta zájemců?
Libor V.
-----------------
p.Polášek napsal:
Divíte se, že mladí se nezajímají o včelaření, no bodejť by se zajímali, když skoro v každé ZO veškerou energii dobrovolných funkcionářů sežere ta nesmyslná úředničina a na nějaké společenské zviditelnění, běžné u místních ZO dříve, dneska ta energie nezbývá. Čest výjimkám, kdy zbývá.

Myslivci se sdružují, aby mohli chodit s flintou po lese, rybáři se sdružují, aby mohli chodit s prutem okolo vody, zahrádkáři se sdružují, aby se mohli rýpat v hlíně, jen včelaři, soudě podle činnosti spousty ZO, se sdružují, aby mohli chodit s lahvičkou a léčit nebo aby mohli rozdělovat dotace.
Aspoň tak mně to připadá.
Jistě že by se včelaři měli starat o léčení, nebo o to, jak členové využívají dotace, neměli by to ale dělat přímo. Ať to dělají ti, co to mají za povinnost nebo co jsou za to placeni a dobrovolní funkcionáři ZO ať to jen sledují, a usměrňují.

Zlatá slova do kamene vytesat pane Polášku, když k tomu přidáme pracovní/mentální vytížení v zaměstnání, chutě, síly a nálada k dalším aktivitám podobného ražení prostě nejsou. U nás se minulý rok "hledal" nový předseda.....hádejte jak dlouhá byla fronta zájemců?
Libor V.
-----------------
Jo, jo. A jednoho co to nevzal mám na svědomí já. :-)
Ptal se mě co na to, zda by to měl vzít. Tak jsem mu doporočil ke studiu vyhlášku o tlumenívaroázy a jaké by mu z jeho titulu předsedy polynuly povinnosti.
Dočetl se, že musí zajistit 3-4x ročně komisionélní léčení, sledování nákazové situace v sezoně, hlášení SVS těch co neléčí 3x komisionálně, ....

Byl z toho docela překvapen, jaké povinnosti ukládá naše vyhláška předsedovi zájmového spolku. :-)

A protože se přeci jen pohyboval ve světě, kde se nařízení dodržují, nebo jsou z toho občas potíže, tak se podivil, že to vůbec někdo dělá, když z toho může mít docela slušný průser.

Karel

Sport na amaterske bazi , chovatele drobneho zvirectva a dalsi spolky jako rybarstvi , myslivectvi a vcelarstvi staly vzdy a zrejme tomu bude i nadale na aktivite par zapalenych lidi pro vec. Verim ze naprosta vetsina to dela dle sveho presvedceni jak nejlepe umi a na co staci. Okolo se najde cela rada lidi kteri vi nejlepe jak by se to melo delat ale na tom to konci. Mnohdy zneprijemnujou praci tem kteri tvori. Myslim ze ve vetsine pripadu organizace ma ve svem stredu natolik soudnych lidi aby tyto radoby reformatory nepustila k destrukcni cinnosti. Do vyboru se velmi tezko ziskavaji kvalini clenove , tech kteri umeji a hlavne chteji je bohuzel malo. Nektere veci jiste dle ohlasu jde delat jinak a casty problem , leceni velmi radi vyresi veterinari a teprve pak se bude kazdy divit jak hluboko bude treba sahnout do kapsy. Stejne problemy maji chovatele kraliku , holubu , nemoci jsou mezi lesni zveri i zahradkari musi pouzivat fungicidy i pesticidy aby uchranili sve urody ovoce ci okrasne kvetiny.
Tak jak vcelar vybira tu njkvalitnejsi matku a testuje nez zacne rozchovavat , tak i dobra organizace sleduje kvalitu svych clenu a do vyboru zaradi jen ty schopne a osvedcene.
Vcelar i produktivnou matku vyradi kdyz je vcelstvo bodave a neda se z nim pracovat . Josef

Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí, třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo tahat sirky. Aleš

>tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři...<
-----------------------------------------------------------
Tak toho bych se nebál. Nejsou lidi. A potom, tato činnost je pracná a není lukrativní ;o)).
JK

Kacířská myšlenka:
Co kdyby se těch 15 Kč x 200.000 včelstev (je jich asi v ČR více) vrhlo do "výzkumu" a zorganizovaly by se 2-3 subjekty, které by se pokusili najít varroatolerantní včelu (třeba podle návodu Dr. Kefusse, který už neléčí - www.n-vcelari.cz). Pokud by výzkum dopadl dobře, ušetří včelaři peníze, funkcion85i spoustu času, stát rozpočet, včely si oddychnou a nebude hrozit kontaminace vosku (nebo medu) akaricidy...

A další případný přínos: Kdyby se to podařilo, tak by třeba ti nenávidění Rakušáci jezdili kupovat matky k nám...

No možná jsem snílek ;-)

Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:10:50
> ----------------------------------------
> Kacířská myšlenka:
> Co kdyby se těch 15 Kč x 200.000 včelstev (je jich asi v ČR více) vrhlo do
> "výzkumu" a zorganizovaly by se 2-3 subjekty, které by se pokusili najít
> varroatolerantní včelu (třeba podle návodu Dr. Kefusse, který už neléčí -
> [odkaz] www.n-vcelari.cz). Pokud by výzkum dopadl dobře, ušetří včelaři
> peníze, funkcion85i spoustu času, stát rozpočet, včely si oddychnou a
> nebude hrozit kontaminace vosku (nebo medu) akaricidy...
>
> A další případný přínos: Kdyby se to podařilo, tak by třeba ti nenávidění
> Rakušáci jezdili kupovat matky k nám...
>
> No možná jsem snílek ;-)
>
>
>

Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď titulek článku

V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na: http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&catid=34:oznamni&Itemid=80

Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří Danihlík.

Tak jsem si počtl, a musím jen souhlasit. Ovšem je to v naprostém rosporu s tím co tady právě diskutujeme. problém vidím v ve zkoušení nových a nových matek místo hledání doma. dokonce si myslím, že těh 10% ztrát které se uvádějí jako normální je prostě málo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 20:51:26
> ----------------------------------------
> Pepan: Když už dáváš odkaz tak na konkrétní článek nebo alespoň uveď
> titulek článku
>
> V mailu to asi není, ale v HTML podobě konference na webu "to skočí" na:
> [odkaz]
> http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=207&ca
> tid=34:oznamni&Itemid=80
>
> Jinak je to v "Oznámení" - "Live and let die!!" - napsal na svém webu Jiří
> Danihlík.
>
>
>

Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí, třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát, že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo tahat sirky. Aleš
-----
U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo. :-)

Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil. Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze fumigoval. :-)
A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
:-)
Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
Kdy třeba u vás léčíte?

Karel

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 19:18:02
> ----------------------------------------
> Komisionelní léčení jde zvládnout. Jen je třeba to zpoplatnit. Cena za
> přeléčení jednoho včelstva vychází na 15Kč. 10Kč jde léčitelovy, 2Kč
> léčivo, aceton,benzín a 3Kč si nechává ZO do fondu na léčení a z toho se dá
> za pět let pořídit další kompresor s vyvíječem i kdyby na to nebyla ani
> koruna dotace. A peníze za léčení spolu s přispěvkama se členům strhávají
> až z dotace D1. A veterináři to samozřejmě mohou přeléčit také, ale chtějí
> 36Kč za včelstvo. Takže pokud si v léčení budou včelaři dělat co chtějí,
> třebaže v dobré víře jak to nejlíp umí, tak se obávám, že by se mohlo stát,
> že léčení z nařízení SVS budou provádět pouze veterináři a předpokládám, že
> ta jejich cena by šla nahoru. Všechny ZO se prostě musí starat, protože v
> tom se vezem všichni. A kde není dost lidí na funkce, tak by bylo dobré
> uvažovat o spojení s jinou ZO , svaz je jeden tak o nic by nešlo, a nebo
> tahat sirky. Aleš
> -----
> U nás je nařízeno 3x komisionélně, takže by to znamenalo 3*15 za včelstvo.
> :-)
>
> Pokud by to ZO udělala tak kvalitně jak já, tak bych si klidně i zaplatil.
> Ale pochybuji, že by se našel dobrovolník co by mi to za ty peníze
> fumigoval. :-)
> A rozhodně bych nepublikoval, že členům strháváte něco z dotací. Dotace
> náleží včelaři a ZO nemá právo mu z toho cokoli strhnout.
> :-)
> Ale beze srandy. Co to je kvalitně?
> Kdy třeba u vás léčíte?
>
> Karel
>
>
>

Za předpokladu ,že by tě zařízení přišlo na 1000Kč 0 ti vyjde organizace o takto ošetřených 666,66 včelstvech. To je opravdu satanský odhad. Vezmu-li pak v úvahu i desítky km vzdálená stanoviště i v Lesních podmínkách v zimě???

Pepan.
----------------
No mě se neptej, to tvrdí kolega Aleš.
A ani nezahrnul do kalkulace dotaci včelaři 10Kč za plošné aerosolování. I kdyby ji ve svých kalkulacích zahrnul jako příjem ZO, tak já bych si to u nich objednal.

Doma u baráku mám menšinu včelstev, většinu mimo zastavěnou část obce, tak do 15 na stanovišti.

Proto to taky za tu cenu beru, a hned třikrát. :-)

Hloupý kdo dává, ještě hloupější kdo nebere. :-)
Karel

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, peníze se vysází na stůl udělá se hromádka za léčení a je to. No a druhý aerosol proběhl dnes, další bude za dva nebo tři týdny, podle počasí, to se dovíme sms. No a s těma dobrovolníkama na léčení to zas takový problém není. Nikde není dáno, že to musí dělat včelař. Stačí i třeba soused od naproti nebo kdokoliv kdo je trošku zodpovědný a když udělá za den aspoň stovku, tak má tisíc korun takže i přilepšení k důchodu by to mohlo být. Lukáši jak zde se můžete dočíst, tak se včelaři za celé roky co trvá varroa ještě nenaučily organizovaně léčiv natož šlechtit na cokoliv. Ale přece, co vyšlechtit včelu odolnou proti smrti, to by bylo něco. Aleš

Jsou tu i soukromí veterináři, kteří by to mohly dělat, králíky nebo psi si také neočkujeme sami. A šlo by jen o cenu, kterou by nasadily a jak jde o peníze tak aby jsme se nedivili. Placení léčení probíhá při výplatě D1 na schůzi, takže včelař je u toho, .....
------
Očky neočkujeme, ani neléříme, ale stříkáme "biolitem".
Když natírám psa nebo kočku proti roztočům (klíšťatům" tak nepotřebuji veterináře.
A nenazývám to léčení, stejně jako odčervování.
Prostě hubím parazity.
Děti netahám k doktoru aby mi je natřel repelentem proti klíšťatům.
Takže pojem "léčení" je nesmyl. Jedná se o trávení parazitů. Takže na to veterináři nemusí chodit ani domácí zvířata.

Samozřejmě pokud se včelaři sdružují a odhlasují si že si budou breberky odstraňovat komisionélně, ať si to odhlasují.

Já bych se radši o své včely staral sám.
Dnes jsem dokončil 2. kolo, třetí o Vánocích - už vidím jak mi to někod léčí. Většina ZO končí s léčením na Mikuláše. Pokud už nemají hotovo.

Uniká ti jedna věc - včely nejsou ovce, krávy, kozy - na rozdíl od těch je jich spousta v přírodě. A ty neléčí nikdo a ani to nejde.

Takže samozřejmě souhlasím, že by se mělo co nejvíc VD zlikvidovat v zimě.
A pokud budu mít těsně vedle sebe souseda co mu padají na jaře nebo v létě včely, tak bych asi byl nerad.
Ale není rozdíl, jestli mi padne v okolí divoké včelstvo, nebo sousedovo včely. Prostě s tím musím počítat.
A celoročně koukat na stav včelstev a to za mě ždáná komise neudělá. To je na každém z nás.

Z některých včelstev spadlo VD nepočítaně. Je to velmi různé. Ale spady s hustotou 1cm od sebe a víc nejsou vyjímkou. Vedle včelstev, která mají spad v řádu do sta.
A pokud jsou někde poblíž roje, tak mají asi stejné napadení a letošní výborné léto a podzim pro roje, to vše zadělavá na problém.
A v tvém "totalitním" systému nevidím, že by ten problém řešil.

Jinak tvé nadšení chápu, jako bych se viděl mladý. :-)
Proto tady ztrácím čas.

Ale jediné řešení je, nechat včelaře přčesvědčit se, že je zde malý problém zvaný VD. A že stojí za jejich pozornost.

Bohužel, dokud budou ukazovat v televizi funkcionáře, kterému někdo ukradl včely a nechal mu tam plásty, tak to tak bude. Jsem zvědav co tehdy policie vyšetřila:-)
V demokratickém systému prostě takový předseda dál bude předsedou.

Dokud tady budou běhat dobrovolní hasiči po polích s vyvíječi, ničit si zdraví a hasit zadělávané požáry, tak to tak bude.
No a až nebudou, tak se lidi přesvědčí, že se sirkami se ve stodole nehraje. I kdyby to dneska museli každý den stokrát napsat, Nepomůže to, dokud se nespálí.

Za své včely si zodpovídá každý sám. A pokud je neudrží ve zdraví, měla by působit inspekce. Kdyby se současné peníze co se dávají na toto hašení daly do funkčnmí státní správy - třeba něco jako certifikovaný prohlížitel včel, je to vyřešené.

Karel

To, že včela není kráva a roztoč není nemoc je jasné. Ale problém je v termínech, které jsou oficiální ve veter. zákoně o ochraně zdraví hospodářských zvýřat. A nepůjde o to léčení, ale o způsob jak dostat další peníze do státní veteriny a ta kapacitně když nestíhá, tak to řeší smluvně se soukrom. veterináři. Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami. Podle známé, která na SVS pracuje a od které mám informace z první ruky, mají letos škrty v rozpočtu a vymýšlí z koho vytáhnout peníze. Aleš

Aleš:
Jeden z pokusu SVS jak dostat ze včelařů víc peněz už bylo to, že se snažily vzít licenci výzkumáku v Dole na vyšetřování moru. A jen bych nerad aby se to, že komisionelní léčení plošně není jak by mělo být, stalo záminkou pro zrušení možnosti léčit vlastnímý silami.
------
Koukám na vyhlášku Moravsko-slwzakého kraje.
Takže vy taky musíte léčit 3x komisionálně.

A vy opravdu jezdíte s kompresorem 3x léčit? (i když by dle vyhlášky stačila fumigace)

Pokud ano, sledujete spady po léčení?
Máte tam spady nad 500 po prvním léčení?

Díky za info.

Karel

První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém, není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max. a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem. Aleš

Ten spad, co uvádíte je jaký spad, kdy?
Milan Čáp

Dne 21.11.2010 08:03, Ales Molcik napsal(a):
> První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař
> dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je
> plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik
> set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije
> je připraveno na startu. Tak je dobré to řešit s veterinářem a na jaře
> natřít plod. Za deset let to bylo jednou u jediného včelaře a pomáhalo se
> mu s tím. Při plošném léčení není problém to ,že je v ZO několik
> samostatných včelařů, kteří si to aerosolem přeléčí sami, to se cení a
> komise má míň práce. Je jedno kdo to tam foukne. Ale je důležité aby se
> aerosol dostal podle potřeby všem. Ještě dnes jsou organizace, které
> vyvíječ nemají a nebo mají teorii jak si má včelař v rámci ZO ošetření
> zajistit ale v praxi už jim ta teorie nefunguje. Snaha a víra může hory
> přenášet, ale fumigace když je chladno nefunguje a je to stejné jako kdyby
> nic nedělaly a včelstva mají zablešená. Roztoč sám o sobě není problém,
> není to nemoc. Ale na na zvýšený počet roztočů a tím oslabení plodu se
> nabalují další problémy a to hlavně mor a v tom je ten problém, roztoč to
> je jen knoflík co to spouští. Organizace léčení v ZO musí fungovat na max.
> a je to o domluvě mezi lidmi jak to vyřešit a není to tak, že když se něco
> organizuje plošně, tak je tam nějaký policajt, který tam stojí s pendrekem.
> Aleš
>
>

Aleš:
První léčení v druhé pol. října zpravidla dovolí počasí fumigaci, včelař dostane léčivo a pásky , přeléčí a zbytek vrátí. Ale druhé a třetí je plošně aerosolem. Spad sledujem a v normě je do padesáti ks. Spad několik set už by byl problém, protože léčivo funguje na procenta a to co přežije je připraveno na startu...
------
Ty spady mi nejsou jasné? Po prvním či jakém léčení.

Jinak jak vidíš, i ty žiješ v bludu.
Vy taky nedodržujete vyhlášku, to by si včelař nesměl léčit sám ani poprvé. !!!!
A ve vyhlášce nemáte nic o povinném aerosolování. Jen o komisionálním léčení.
Proč si myslíš, že fumigací dosáhneš horších výsledků než aerosolem. To záleží na konkrétním počasí a myslím, že podzimy za posledních pět let byly dostatečně teplé aby se dalo jen fumigovat. Proč ničit přírodu, lidi, benzín a včely acetonem, když to není nutné a stačí knot a zapalovač?

Proč si myslíš, že ty můžeš obcházet vyhlášku jen tam kde ti to vyhovuje a kde ne tak ji ignorovat a ohánět se právě touto vyhláškou a nutit ostatní k tomu co si myslíš že je správné i když v ní ani není?

Karel

U nás se léčí v říjnu dvakrát fumigací a potom potřetí kolem Mikuláše aerosolem. podle toho, jak v listopadu a prosinci vyjde počasí. Počet spadlých roztočů není sledován, pokud se důvěrník ptal na počet spadlých roztočů jen ze zvědavosti. Letos to bylo po první fumigaci u horších včelstev tak 200 - 400, u lepších tak 50.
Co se týká komisionálního léčení, podle zápisů na formulářích bezesporu komisionálně prováděno je, tak jako v předchozích 20 letech. Pokud je mi známo, konkrétní předpis , jak má vypadat ta komis a jak konkrétně má být komisionálně léčení prováděno, není.

Ono jinak ještě existují organizace, kde není aerosolový vyvíječ? Co jsem se ptal já důverníka nějak před třemi roky, v naší organizaci byly 3 nebo 4 vyvíječe, různě staré a v různém technickém stavu, takže jeden vyvíječ na nějak 15 včelařů a nějak 120 - 140 včelstev.

A to je právě ten problém. Už samotný takový vyvíječ a kompresor u něho jsou žrouti času ještě dříve, než se s nimi vyrazí ke včelařům. Ono se to musí někde skladovat u někoho v garáži, dávat na to pozor, nejpozději den před aerosolem se to musí vzít, vyčistit, promazat motor a kompresor, uvést do funkčního stavu,okalibrovat nebo aspoň ověřit množství vznikajícího aerosolu, jeden přístroj s kompresorem tak může znamenat i půl den, možná i den práce na přípravu, pokud se musí nějak opravovat. Nic takového ten dobrovolný funkcionář nedostane zaplaceno, takže to dělá "zadarmo" neboli na úkor času, který je ochoten věnovat spolku. Pokud na tyto práce věnuje všechne čas, který je jako dobrovolný funkcionář ochoten spolku věnovat, tak prostě jinak v ZO nedělá už nic, nedělá to, co by měl jako dobrovolný funkcionář místních včelařů dělat. A takhle je to se všema, co léčí nebo co vyřizují dotace. Když se to dělá takzvaně zadarmo, prostě o to méně se potom dělá skutečná práce ve spolku. A pokud je ta práce "zadarmo" takového rozsahu, že zabere všechen čas, který jsou dobrovolní funkcionáři místní ZO ochotni věnovat, je z vnějšího pohledu tamních nevčelařů taková základní organizace vysloveně nefunkční. Prostě nic nedělá a nijak není vidět. Možná kromě nějaké nástěnky nebo soukromých prodejů medů místních včelařů. Za cenu toho, že včelaři zaplatí za celé léčení na jedno včelstvo 15 Kč a ne třeba 150 nebo 300, kdyby to dělal někdo na komerčním základě, je tak velké množství základních organizací prostě paralyzováno, je nefunkčních.
Jinak je to jen logický výsledek politiky vedení svazu, snahy mít pod kontrolou léčení i dotace.

Srovnavat vcely z kockama ci jinymi domacima mazlickama je ponekud nepresne. Tvrdit ze potirame pouze parazity s tim lze souhlasit jen do te doby kdy si uvedomime ze produktem vcel je med . Psy ani kocky v nasi kulture bezne nekonzumujeme a ani nevytvari jinou srovnatelnou s medem potravinu. To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi. Pokud bude opora v zakone cenu si pak urci dle zkusenosti sami.

"To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi."

Pokud vím, žádný zákon neříká, že včelaři mají své včely léčit sami. To je jen nějaká dohoda mezi veterinou či úředníky státní správy a vedením ČSV.
Prostě se dohodli, že Svaz ze svých řad zajistí speciálně vyškolené léčitele, kteří budou to léčení provádět. A speciálně vyškolení být musí, protože chemická léčiva na varaózu nejsou určena pro použití nevyškolenými laiky jako třeba aspiríny.
Všechno tedy záleží na vedení ČSV.
Jestliže v ČR je dneska střelím 500 tisíc včelstev, na léčení jednoho včelstva se dnes sráží zhruba těch 15 Kč, zatímci skutečná komerční cena léčení je, ať se to dobře počítá, 115 Kč na včelstvo, což bude asi ještě podhodnoceno. Potom vyjádřeno v penězích, Svaz doplácí na léčení včelstev skrytými náklady (bezplatná dobrovolná práce funkcionářů Svazu kolem léčení) 50 miliónů ročně. Komerční cena ale může být i 215 Kč na včelstvo, potom by to bylo už 100 miliónů.
Což je podstatně víc než kolika penězi stát dotuje včelařům dotaci D1 na opylování.....

RP:
Pokud vím, žádný zákon neříká, že včelaři mají své včely léčit sami.
----------------
Zapomeň na komunismus, co ti zákon nezakazuje můžeš dělat.

Nemusí být zákon, že můžeš psát na internet.

Stačí že to není zatím zakázáno.

Osobně si mylsím, že vyhláška o výhradním komisionálním léčení nějakým spolkem je protiústavní.
Nemá oporu v zákonu.

Občan může být na svých právech omezován pouze zákonem.

Já žádný takový neznám, který by dával klukovi, co si vloni koupil včely chodit kontrolvat jak léčím.

A těch důvěrníků z řad začátečníků je spousta, kdo jiný by to dělal. Má to někde logiku?

Karel

Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den. Většina včelařů při vyslovení komisionální léčení, si z toho vytáhne to slovo komise a vydí jak mu nějaká delegace chodí po včelnici a kontroluje. Já jim to nemám za zlé, je to bubák z minulosti. Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín. Nikde není psáno, že léčení může provádět pouze někdo vyvolený a už vůbec ne nějaká komise. Na společném léčení, při první fumigaci, se můžou podílet všichni členové. Jestliže rozdám léčivo v pátek večer a vyvednu ho v neděli večer. Tak během jediného víkendu je celá organizace přeléčená ve stejném termínu a stejnou metodikou. A nejsem policajt ani komise, abych někoho podezíral jestli opravdu léčil nebo ne. A s aerosolem je to podobně. Jestliže je příklad deset přístrojů mezi členy a dva v ZO, tak těch deset si udělá své včelnice a ti dva udělají ostatní včelstva. A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení. A není nic obcházeno. U metodiky podzimního ošetření je psáno Varidolem fumigaci nebo aerosolem třikrát, v návodu Varidolu je uvedeno, nad deset stupňů fumigace pod deset aerosol, a druhé a třetí ošetření, s rozestupem 2-3 týdnů, včelstva mají být bez plodu kdy třetí ošetření je doporučeno na prosinec. Rozdíl mezi fumigaci a aerosolem, třebaže je použito stejné léčivo, je v rozdílu že jde o dva různé nosiče léčiva za různých teplot. Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál. A když je třeba sedm stupňů tak jako aerosol se může použít voda namísto acetonu. A v praxi to mám potvrzené rovněž, vlastními zkušenostmi když jsem se dostal do situace kdy se nebylo možné dostat k vyvíječi. A kontroloval jsem si spad na jaře. Aleš

"""""A jestliže je dodrženo že se vše děje organizovaně stejnou metodikou, která vychází z počasí a ve stejném termínu, tak proběhlo komisionální léčení.""""""""
"""""""""" Fumigace se používá když je tepleji, i v noci, a zimní chomáč včel není tak stažený, tak se kouř dostane i do středu chomáče, ale jak je chladněji tak to včely na povrchu chomáče jen ofoukne na rozdíl od aerosolu který se dostane dál.""""""
Tato dvě dogmata jsou úplně blbá a nezničitelná.
1) V pozdním podzimu k horizontálnímu přenosu kleštíka včelího nedochází, tudíž hromadný jednodenní chemický útok nemá smysl.
2) Aerosolové kapénky jsou řádově větší, než částice dýmu (krystalická či amorfní forma zchlazené ztuhlé látky po odpaření) a par. Dým má větší šanci se dostat do středu chomáče ale působí krátkodobě. Tím nezpochybňuji, že aerosol je účinnější. Aerosol ulpí na plástech do kterých se s nosnou látkou rozpustí a dále ulpí na včelách a včely účinnou látku postupně roznesou, obdobně jako u gabonu. Větší účinnost je dána dlouhodobým účinkem. Horší způsob aplikace především na jaře neznám.

Zdá se, že si pleteš pojmy s dojmy - tomu co uvádíš se říká manifestační. A je to stejná hovadina jako komisionální.
Ještě si pamatuješ heslo "ve vzduchu i na moři porazíme agresoři"?
zdenek

>Ale komisionální léčení v přesném překladu je léčení organizované, společné, plošné. Takže jde o metodiku a termín.

Jak jsem napsal do padesáti ks na včelstvo, dlouhodobě, je standard v celé ZO. Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic. A podobné výsledky jsem neměl letos sám. Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš

""""""Já osobně jsem po první fumigaci letos měl nejhorší spad 16 ks u jednoho včelstva ostatní byly tak do 10 a většina nic"""
Tak opravdu nevím, proč takové nadšení do boje. Stačí jen ta jedna fumigace a víc včely netrápit.

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není. A celý můj postup vychází z toho, že předpokládám že ona metodika tlumení varroázy nebyla sestavena pacientem ústavu pro slabomyslné. A píšete, že tím trápím včely? Samozřejmě že je tím minimálně obtěžuji, o tom nemám pochybnost. Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? Podle mě tohle je trápení včel a ne na to rezignovat a uklidňovat sám sebe, přestože normální je, že naše včela roztoče nemá. Já jsem chovatel a mám zodpovědnost vůči svým svěřencům a to je nejvyšší zásada každého chovu. A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš

Přítely Pavle Holube, to nadšení do boje má termín "doléčení včelstev" to že se u toho používá chemie je nutné zlo, protože zatím jiná a účinná pomoc není
.........
Je správné používat pojem tlumení nákazy. O nic jiného nejde.
-----------------
A př. Karle máte slušný arsenal chemie, a nenapadlo Vás, že by jste polovinu toho možná nemusel ani potřebovat a vyzkoušely jste to co jsem tu celou dobu psal? Návod vychází už spoustu let v sedmičce Včelařství a nám to zatím funguje. Aleš
-------
To je velké nepochopení, já ten arzenál mám ve skříni a připravený k použití. Ale co jej tam mám, jsme jej nepoužil. Nechci již být nikdy závislý na "akceschopnosti" ZO a celého systému. Vysokou cenu jsem zaplatil v 2007/2008. To jsem na ZO hlásil spady VD už v červenci.

Ale zatím mi stačilo vždycky třikrát v zimě fumigovat tak jak vyhláška stanoví. A kdyby tam nebyl ten relikt dávné minulosti - vyšetření zimní měli, tak bych měl teprve první léčení za sebou. Prostě bych léčil ještě na Silvestra místo 28.října, pokud by spad byl takový, že by to bylo třeba.

Kompresory má naše ZO od 80tých let. Když se někdy po 2000 přestalo léčit, tak po jednom podzimu, kdy přišly mrazy už v listopadu a nepolevily jsme si pořídil za vlastní prachy a za plnou cenu vyvíječ a el. kompresor. Dokonce jsem je jendou půjčil ZO, když si opět pořídili kompresory.
A ještě před tím, asi tak 2004 jsem s ním, bubnem ale.kabelu a sousedem objížděli okolní včelaře, protože jsem se domníval, že situaci bez VD, která po 2003 nastala musíme dlouho udržet. Podzim 2006 jsem dokonce léčil 3x aerosoloem, dvakrát vodou, protože jsem naletěl na ty kecy o vyšší účinnosti než fumigace. A v 2007 jsme taky jseště používal kompresor 3x a ještě někde po 4. protože pořád padali.

Přesto jsem rok na to, na některých stanovištích musel dávat Gabon, ale to nebyl problém mého léčení, ale prostě v okolí dál padaly včelstva.

Takže to neber nějak že bych byl apriori proti, ale když nejméně dva roky před 2007 léčím jen kompresorem a přesto to nepomůže, tak jsem skeptický.
Já jsem pro pořádnou zimní léčbu, ale odmítám nadšení funkcionářů, kteří myslí že tím že odešlou kelímky a na výročce přečtou výsledky mají až do příští zimy vystaráno.
Oni, stejně jako mnoho dalších čte v té vyhlášce jen to chtějí číst.
Ona je tam jedna kapitolka, která říká, že včelař má monitorovat stav svých včelstev po celou sezonu.
Zimní kampaň neznamená žádnou jistotu. Je to jen předpoklad.

Komisionální aerosolování je určitým pokrokem pouze u těch členů, kteří by bez takových hurá akcí už dávno byly bez včel. Tam si trochu pomůžeme. Ale podle mě to rozhodně nestojí za tu námahu a omezování ostatních co se přiměřeně starají o včely.

A pokud jde ještě o mě, kouknu po druhé na podložky a letos rozhodně léčím třikrát všude. A pokud i po třetím bude spad, dojde klidně i na vyvíječ. Nejsem dogmatik, ale než to do včel naperu, tak přemýšlím nad fakty. M.j. nad spadem na podložce.

A pokud se podívám na výsledky svých stanovišť tak tisícový spad mám i na stanovišti kde mi místní ZO vloni léčila aerosolem a letos zase bude.
Ale mám tam jedno krajní včelstvo co má posetou podložku a o kus dál včelstvo co je na desítkách.
A o tom tady povídám, to že je někde v okolí neléčené včelstvo beru jako fakt a počítám s tím, že na jaře může padnout a moje včely si pár stovek VD mohou přinést. I kdybych je celou zimu natíral amitrázem.
Prostě jsem vyvalený, jak všichni teď vyčerpají všechnu energii a na jaře budou tančit kolem měli jak domorodci kolem ohně a vzývat své božstvo. Protože to není jiného, než víra. Fakt lze z toho vyšetření vyčíst asi tak desetinu, oproti pohledu na léčení po podložce.

A to je na tom veselé - běžní funkcionářoi - to není proti Svazu - ale představují snad to lepší ze včelařů - nevědí kolik jim toho padá. To je trága, oni spoléhají na nějaká čísla co někdo někde v rychlosti naplácá na papír.

Já spoléhám hlavně na fakta a sebe. Hlavně po 2007.


Jinak vaše plošné vyšetření spr na mor oceňuji a závidím.
Karel

> KaJi:
> Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.
> Tak sem s nápady.

Nejsem chemik a vím že tu je pár lidí co do toho vidí.
Amitraz je sloučenina, produkt chemické výroby.
Dotaz: pokud to neupečou správně vznikne něco jiného?
Používáme jej rozpuštěný v oleji.
Kacířský dotaz: co když někdo "ušetří", tedy rozpustí méně?

Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Máte někdo nějakou statistiku, jak vypadaly úhyny v jiných státech v těchto
letech a u nich používaných léčiv?

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
50-ti % výsledek.

Neberte to jako nařčení někoho z něčeho. Neumím to zkonrolovat, amitraz
nevidím. Když jsem natakoval vodu a benzin 1:3, auto nejelo a voda byla
vidět. Nemělo se to stát, ale stalo.

Vasek.

Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám 50-ti % výsledek. P.V.

Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:

- ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere 120 ks Vd.

- vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 22.11.2010 14:39:55
> ----------------------------------------
> Možná se chovám jako blázen, ale míchám již několik let loňský zbytek
> varidolu s částí nového. Pokud dostanu jen olej bez amitrazu, pořád mám
> 50-ti % výsledek. P.V.
>
> Možno vám pomôže moja skúsenosť s amitrazom:
>
> - ja pri zásahu proti Vd. už 10-ty rok používam !len! amitraz a vždy je
> všetko v poriadku. Tohoročný spád pri 70 včelstvách bol celkom v priemere
> 120 ks Vd.
>
> - vždy si zakúpim 100-200 ml prípravku Taktiku (Varidol je totožný s
> obsahom amitrazu vo Varidole) a používam ho 3-4 roky a vždy je rovnako
> účinný. Keď sa minie kúpim vo zverolekárstve.
> Preto ani Varidol nemusíte miešať s práve kúpeným.
>
>
>

Také to nemíchám. Udajně nesmí zmrznout.
---------------------------------------------
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.

Honza:
Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor.
----------
Lahvičky distribuované u nás mají většinou expiraci do příštího září. Takže to neřeším.
Donedávna jsem si pásky propichoval v předstihu - nejlíp to jde děrovadlem- šídlem na rámky, to je jeho jediné použití a nebo vrtačkou. Pak jsem si to v klidu doma v teple propíchal hřebíky a zapíchal do desky polystyrenu.
A na stanovišti najednou pokapal a pak jen chodil a zapaloval a zastrkoval. Měl jsem obavy jestli látka za tu hodinu nevyprchá. Podle Ing. Veselého nehrála hodina venku na knotu žádnou roli. Z toho se dá usoudit, že v uzvavřené lahvičce vydrží řadu let. V dobách kdy jsem počítal VD na kusy jsem si alespoň ničeho nevšiml.

Ohledně velikosti kapiček - to je jednoduchý pokus - překapejte lahvičky a uvidíte jaké jsou v tom rozdíly. :-)

Metodika - dávkování je pravděpodobně nastavená na nejblbějího včelaře s nejhorším úlem. V podstatě ani tak nejde o to s jakým množstvém VD se roztoč potká, ale aby se s ním potkal. Je to snad nervový jed takže i malá dávka jej poškodí - a i když pak leze, tak je prý poškozený že se nereprodukuje.

Když si vezmete jakými "zjednodušeními" se aplikuje léčivo a přesto to funguje, tak bych si velikostí kapky nelámal hlavu. :-)

Karel

Udělal jsem pokus: ošetřil / ne léčil/ včelstva několikaletým Taktikem, Taktivarem prošlým Varidolem a čerstvým Varidolem. Nebyl v tom naprosto žádný rozdíl, účinnost byla zcela stejná. Záruční doba na skleničkách je uvedena proto, že tam musí být a ne že končí účinnost. Takže chyby hledat jinde než v přípravcích na ošetřování včelstev

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

Avartin /amitraz/ mám odložený v skrinke dva roky a vôbec mi nechýba. Je určite po záuke a určite karcinogénny, ale ak by ho niekto potreboval, tak ho poskytnem zadarmo.

Len aby Vám ešte nebol treba!

"Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového Varidolu.
Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš názor."

Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší plochu papíru.
U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k papíru.
Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi málo.
Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo znehodnotí.
Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na včely????

Murdrci pozor!!!

Varidol
Účinná látka: amitraz, t.j. 1,5-bis/2,4-dimetylfenyl/-3-metyl- 1,3,5-triazapenta-1,4-dien.Obsah účinnej látky: 125 g/l. Účinkuje ako kontaktný jed na klieštiky dospelé i ich nymfálne štádiá.

POZOR! Nezaměnit si lahvičku Varidol FUM se stejně velkou lahvičkou M-1 AER !!
M-1 x
Var
M-1 AER obsahuje 2.5 ml (polovičku) kapaliny a fluvalinát v 10x vyšší koncentraci než je přípustné na fumigaci.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: U sa bav?me o amitraze
> Datum: 23.11.2010 09:32:15
> ----------------------------------------
> "Pokud mi zůstane Varidol z minulého roku (což se stává jen někdy), tak
> dávám na pásek jednu kapku staršího Varidolu a zbytek nového. V letošním
> roce jsem takto aplikoval u 2. fumigace. Zajímavé bylo, že 1. kapka
> (staršího Varidolu)byla na pásku vždy větší,než při použití nového
> Varidolu.
> Na čem tedy závisí velikost kapky a tím množství aplikovaného léčiva. Je to
> druhem použitého oleje ve Varidolu, množstvím účinné látky, nebo teplotou
> při kapání. Může účinná látka ze skleničky vyvětrat? Díky předem za váš
> názor."
>
> Ta kapka je docela složitá věc. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je
> to, jak rychle a jak široce se stejná kapka "rozleje" na větší či menší
> plochu papíru.
> U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo
> - vzduch. Na papíru potom k tomu ještě přibývá povrchové napětí papír
> kapalina nebo spíš u pórovitého materiálu obecně afinita toho léčiva k
> papíru.
> Mělo by to být ovlivňováno teplotou, čím nižší teplota, tím větší kapka a
> potom přítomností povrchově aktivních látek v léčivu. Jako třeba ve vodě
> ovlivňují povrchové napětí saponáty..... V léčivu to může být buďto
> nějaká látka vzniklá rozpadem léčiva nebo nosného oleje, nebo nějaká
> příměs, která v jedné lahvičce je, v druhé není. A které může být i velmi
> málo.
> Jak dlouho uzavřená lahvička vydrží, asi hodně záleží na tom, jestli se do
> lahvičky dostane vzdušná vlhkost. Pokud je skladována v suchu a ve stálé
> teplotě, asi vydrží dlouho. Pokud je skladována za kolísající teploty, může
> za vyšší teploty z lahvičky unikat malé množství vzduchu a za nižší se do
> ní opět a se vzdušnou vlhkostí nasávat, vzdušná vlhkost potom léčivo
> znehodnotí.
> Co se týká kombinace jedna kapka staré léčivo a zbytek nové léčivo, vidím
> tam problém v tom že VUVČ v léčivu na fumigaci střídá účinnou látku. Jednou
> je tam amitraz, jednou fluvalinat a teď je otázka, co se stane, když se na
> jednom pásku to léčivo takhle zkombinuje. Jestli obě látky na sebe
> nepůsobí, potom bude tam může být jedné i druhé nedostatečná koncentrace a
> část roztočů přežije. Nebo jestli se účinost kombinace nějak vzájemně
> zvyšuje nebo dokonce násobí nebo kombinace nepůsobí úplně dobře na
> včely????
>
>
>

Zdravím, aby nedošlo k omylu, mluvím o amitrazu (u nás např. Varidol FUM).

Pokud by to šlo bez chemie, například za cenu nižšího výnosu, tak bych ji
nepoužil. Z mě dostupných informací jsem získal tento pohled na
problematiku:
Aplikace fumigací = odpařením a následnou kondenzací provede rychlé a
poměrně rovnoměrné roznesení účinné látky na vše uvnitř úlu (stěny, plásty,
včely, roztoče)
Aplikace kontaktní (tuším Apivar) se také po světě také používá.
Konstrukčně je to obdoba gabonů, vkládá se do míst velkého pohybu včel
(česno). Roznesení je pomalejší a také nerovnoměrnější než při fumigaci.
Rezistence na amitraz, pokud jsou hodnověrné informace se zmiňuje
(převážně? jen?) u kontaktní aplikace.
Pokud si laicky porovnám délku chloupků na včele a velikost roztoče, se to
jako by se člověk pohyboval vhkou travou, která mu sahá do pasu.
Chemikálie, když zatím jiná cesta není, by měla být na povrchu včely a ne
jen na jejích nohou.
Někdo se mnou možná nebude souhlasit, uzavřu to takto: Poděkujme amitrazu
a funigaci (a Dolu), minimálně do doby, než se najde něco lepšího. Opravdu
lepšího? Nebude to je nepatrně jiný chemický koktejl?
A pozor, občas mě to připadá, že hlavní problém amitrazu je jeho nízká
cena. Pokud nemám pravdu, rád si poslechnu jiný názor.

Vašek.

U kapky hraje roli viskozita toho léčiva a povrchové napětí rozhraní léčivo - vzduch. Polášek

Veľkosť kvapky je závislá aj od priemeru otvoru "kvapátka"

Raz je v balení amitraz a raz je fluvalinát

To je pre mňa nóvum, podľa mňa je to stále originál starý dobrý Taktik.

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde. A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007.

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně.

Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.

To úsloví "přežije na amitrazu" berte prosím jako nadsázku.

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 22. 11. 2010

VP: Nejde mě na rozum, že by chemikálie jeden rok fungovala a druhý ne.

Ta chemie nefunguje na rozotče jen tam, kde jsou rezistentní populace roztočů. Ale to pak nefunguje dlouhodobě.

Problém s těmi vlnami je jinde: některý rok je pro vývoj roztoče natolik výhodný, že začít likvidovat roztoče koncem srpna je už příliš pozdě na záchranu silně promořených včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Navíc: roztoč není žádný trouba. Umí se k chemické válce postavit chlapsky, čelem. A sedí, saje si hemolymfu našich miláčků a počítá, co mu to ... a dumá, jak na to. Možná jsme si ho tou naší válkou už zocelili a zakalili, jako Pavku Korčagina ...:-) A budeme se časem divit ...
xxx

Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx

A bude na nás, zda budeme rozchovávat z toho co přežije nebo z toho co přežije "na amitrazu" a v přírodě by nemělo šanci. Ve druhém případě jdeme přesně opačným směrem než k varroatoleranci.
xxxxxxxxxxxxxxxx
A jsme zase "tam": To treat or not to treat - that is the question (J. Kefuss aneb Léčit nebo neléčit - toť ta otázka ...).
Aneb ještě jednou: najdeme pro nás a naše podmínky schůdný kompromis? Lze jej najít? A chceme ho hledat? Já bych si s dovolením také vzal ... eh pardon, já bych, s dovolením, byl pro to hledání ...
Jiří ;-)

J. Mátl napsal:

>L. Matela napsal: Ti co nemonitorují, často netuší, že takový rok je zde.
>A aparát, který distribuuje prostředky pro tlumení varroózy a který včelaře informuje, nemusí zareagovat dost pružně a to byl problém v roce 2007. ...
>Následující roky 2008-2010 jsou na rozoče "slabší" a tak bdělost polevuje. Ale ta další vlna zase přijde. Příroda nám dříve či později nachystá další selekční vlnu...
xxxxxxxxxx
>Mám trochu obavu, Lukáši, že už nachystala ... uvidíme ovšem na jaře ...
xxx
..............

No, já už vidím teď v listopadu. :)
Ve Vranové z deseti včelstev jsem zrušil tři nejpoškozenější kleštíkem a v jednom včelstvu jsem už nenašel ani živou včelu (ale ani typické zbytky plodu).
To i přesto, že jsem použil u některých včelstev opakovaně kyselinu.
Spad po fumigaci nebyl horší než v loni, ale loni tu včelstva nebyla zdaleka tak poškozená, jako tohoto roku.
Uvidíme, co zbytek stanoviště, jak se mu bude do jara dařit.
Ani jsem nezamýšlel takovýto zátěžový test provést, ale od srpna se mi nedařilo kyselinou srazit roztoče na přijatelnou úroveň.
Tak jsem zase něco vyselektoval. :)
Ovšem když řeknu něco k těm vlnám - loni tu méně roztočů nebylo.
Na druhém stanovišti v Hustopečích bylo loni dokonce více roztočů než letos.
Je to prostě místní záležitost.

Mám radost, že oproti roku 2007 některá ze včelstev vypadají zcela v pořádku (jedno dokonce nebylo v průběhu roku kyselinou ani léčeno), do příštího roku je tu zase víc zkušeností, co je vhodnější rozchovávat.

A jak už mnozí psali - dělat oddělky, člověk nikdy neví, kdy se budou hodit. :)

Radek Krušina

Proto byly vymyšleny varroapodložky - a proto vznikl VMS - www.varroamonitoring.cz. Mnozí včelaři se díky tomu naučili monitorovat, alespoň příležitostně. Matela

Nechcem sa vyvyšovať, ale ja som už v r. 1985 mal varroadná, varroapodložky aj s vyznačenými štvorcami a robil som dôsledný monitoring. A bol to môj "vynález". Pri malom množstve mŕtvych Vd spočítavanie tak to nebol problém, ale ak ich bolo na nej tisíc, tak to bolo únavné a nepomohli ani štvorce. Robil so to dlhé roky, prestal som s tým, keď som namontoval do dien peľochyty. A dobre som spravil, s Vd som si poradil a z peľu mám výnos ako keby včely boli vyprodukovali 1 tonu repkového medu.
Teraz klieštiky zberám len po fumigácii a peľ získavam už 10 rokov. Tohoto roku to bolo menej, len 240 kg peľu v mrazenom stave.

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 22. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48386)

Když už jsme v tématu o sjezdu, máte někdo doporučeníhodné informace o kandidátech na předsedu a jejich vztahu k problému roztoče?

Konkrétně kdo z kandidátů by byl ochotný směrovat myšlení ve svazu tímto směrem: špatní nejsou včelaři, kterým hynou na roztoče neodolná včelstva a jsou ochotní se k tomu přiznat, ale špatná jsou včelstva, která nejsou odolná proti roztoči a budeme se v ČR snažit najít a rozchovat včelstva, která vykazují největší odolnost proti roztoči a vytvořit systém léčení, který je dovoluje odhalit.

Komu máme držet palce? :)
xxxxxxxxxxxxxx
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kandidati-na-predsedu-CSV

Tam jsou aspoň ty informace, které někteří z kandidátů chtěli zveřejnit. Něco je i na svazových stránkách. Jestli to tu čtou samotní kandidáti, mohli by se k tomu sami vyjádřit. Bylo by to cenné aspoň pro lid obecný ...Dobrá a zásadní tedy otázka ...;-)
Jiří

""""""Ale jak by jste nazval stav kdy jsou ve včelstvu stovky až tisíce roztočů, které poškozují plod ze kterého se líhnou mrzáci včely neschopné své kvality života? """
Příteli Aleši, vy jste uváděl desítky a ne tisíce. Pokud se někde vyskytují tisíce, je to jiná situace.
Vyvraždění do nuly je sice oblažujícím pocitem dobré práce, ale třeba v sousedovic půdě přežívá neošetřené včelstvo. Zde je nutný nadhled nad celkovou situací v přírodě. Chov včelstev si nelze plést s chovem vepřů. Jsme součástí přírody a tomu nemá cenu vzdorovat. Je nutné přizpůsobit se zákonitostem přírody. Více sledovat a méně zasahovat.

Pavle Holube varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo. A jestli můj postup včelám o kousek pomůže, tak to udělám a nebudu se ohlížet a rozhodovat podle toho jestli je u sousedů někdo takový či makový. A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace. Z toho plyne jen jedno, že dokut roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš

Ales Molcik (195.189.142.120) --- 23. 11. 2010
Re: IX.sjezd ?SV (48274) (48305) (48308) (48310) (48320) (48321) (48322) (48324) (48326) (48327) (48328) (48330) (48331) (48332) (48333) (48337) (48339) (48341) (48343) (48344) (48347) (48352) (48354) (48365) (48366) (48369) (48373) (48375) (48379) (48384) (48419)

... Z toho plyne jen jedno, že dokud roztoči jsou, třeba i na kusy, nesmí se polevit než tam bude nula. A nula je přírodní stav. A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. Jenom tolerance nestačí, protože ta by se v případě oslabení včelstva neosvědčila. Aleš
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Aleši, je to krásná představa, ale kde se tedy vzal ten roztoč, když je podle Vás přírodní stav nula ...? To je jako pes bez blech ... Takže si dovolím nesouhlasit. Přírodní stav je, že esxistuje i parazit ... a ten zvláštní systém "hostitel" x parazit... Nula by byla krásná a varroa - resistence je krásný sen (nebo i cil?), ale přirozený stav je spíš něco jako rovnováha ...? Psa můžete stříkat, dávat mu "léčebné" obojky s Amitrazem, ale ona blecha je sviňa, časem si to vyhodnotí ... A soudruh věrný Varroa d. je možná ještě chytřejší ... Mimochodem: jak je to s registrací Amitrazu v okolnich zemích?
Jiří

"""""A i smysl varroatolerantních včel by měl být v dosažení nuly. """"
To je jádro nepochopení problému. Varroatolerance je dosažení benigního vztahu. To znamená přirozené udržení rovnováhy mezi hostitelem a parazitem na takové úrovni, aby zůstal hostitel životaschopným (asi jako když má pes blechy, ale nezpůsobí mu to vážné problémy). Kdybychom měli varroarezistentní včely, šlo by o tu zmíněnou nulu (asi jako chtít mít psa bez blech). Takové ambice zatím nikdo nemá. Mám dojem, že vy si nepřipustíte myšlenku koexistence s roztočem.

"""""varroa není u našich včelstev nic přírodního a v mém příspěvku jsem se vás ptal na trápení včel chemii a nebo ponecháním jejich osudu kdy včely jsou napadeny roztočem ve větší míře, co je menší zlo""""
Zachraňte včely chemií včas, podle monitoringu a ve vhodný čas následuje výměna matky od těch, co mají lepší výsledky. Nebo, už nyní jsou v nabídce matky se zvýšeným hygienickým chováním.
Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte. Možná, že taky dobře. Já se na tuto situaci na rozdíl od mnohých připravuji. Mne snad nepřekvapí.

"A každý sražený roztoč se počítá, protože je to matka nové generace".....

Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce . Ani zde totiž vždy neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí definovat). Paušální přístupuk tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že cílené omezování roztoče je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se všude přechází na jemné chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to škoda.
L.D.

O selekci je zde, jak vidím, hřích vůbec mluvit. Je to
škoda.
L.D.

Rozhodně to hřích není!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Leo Dvorský" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
Datum: 23.11.2010 - 14:16:45

> "A každý sražený roztoč se počítá, protože je to
> matka nové generace".....
>
> Jenže s hodně, hodně různou schpností reprodukce .
> Ani zde totiž vždy
> neplatí, že 1+1= 2 (nejprve se ta 1 musí
> definovat). Paušální přístupuk
> tlumení rotoče toto nevidí. Měl jsem ale pocit, že
> cílené omezování roztoče
> je u nás již na vzestupu. Od těžké dělostřelby se
> všude přechází na jemné
> chirurgické zákroky. O selekci je zde, jak vidím,
> hřích vůbec mluvit. Je to
> škoda.       
> L.D.

Zásadní věc je tato, pochopit, že chemie je dočasné řešení. Jestli necháte amitraz aplikovat vámi popsaným stylem, čím častěji, tím lépe (a přednostně aerosolováním), tak tu dočasnost výrazně zkrátíte.

Pavle, mnohí tu zachádzate až do ab absurdum, a prípravkov proti Vd sa bojíte ak čert svätenej vody, hoci sa pri zachovaní technologického ošetrovania včelstiev dá skĺbiť s a ostane aj ovca nažratá (včely žijú)aj vlk sýty (med je čistý).

Ak Vás niečo zabolí, bežíte k lekárovi a čo ten spraví, predpíše Vám chémiu a Vy ju neodmietnete. Môžete namietať, že človek nič neprodukuje, iba ak ...., ale chováte kravy, ktoré produkujú mlieko, ak ochorie gazda povolá veter. lekára, ten určí diagnózu a vpichne je chémiu. Mal by jej predpísať zázračnú zelinu (prírodu) a čakať či sa vylieči. Ak nie, tak ho gazda poženie svinským krokom z dvora.

Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára. Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.

Nehnevajte sa, že organické kyseliny majú svoju hranicu, odstránia len 85% akaridov a to som nezistil ja, ale boli získané v pokusoch. Pred dvomi dňami som umiestnil na stránku prepis pokusu s citrónovou šťavou, tá má taký istý dosah na klieštika, ale má obrovskú výhodu pri jej aplikácii do včelstva.
Škoda, že diskutujúci prešli cez jej obsah mlčaním. Pán Polášek niečo napísal, ale správu zmietol ju zo slova, bez toho aby to najskôr odskúšal.

""sa bojíte ak čert svätenej vody""
Až tak to není. Ta zázračná kapička jménem amitraz (v olejíčku rozpuštěný) by měla být tou poslední volbou a né to do včel hrnout horem dolem či Dolem horem :-)
Může se stát, že přestane být zázračnou.

A. Turčány napsal:

>Je to ťažké obdobie ako ako pre včely, tak i pre včelára.
>Na túto stránku chodí niekoľko desiatok, možno i stovky včelárov, ale aj tu vidieť, že niektorý včelári, ktorí veria len KM, robia ju statočne majú problémy s prežitím svojich včelstiev, npr. Raděk Krušina.
............

Možná z mých příspěvků došlo k nějakému omylu čemu věřím. :)
Není to tak, že věřím jen KM, ale že nevěřím gabonům.
Nic zásadně negativního proti Varidolu jsem myslím nikde nenapsal.
Dosud žádný rok jsem při ošetřování včelstev varidol úpně nevynechal. NE že bych nebyl rád, kdybych vynechat mohl, ale zamoření roztočem ve včelách bylo vždy větší, než jsem byl ochotný připustit.
Myslím, že mám podobný názor na varidol jak tu píše P. Holub.
Na slovenké stráce se vedla debata o škodlivosti léčiv. Když si přečteme návody a možnosti použití během roku, vychází z toho nejlépe KM - je možno ji použít i v sezóně.

Další mé příspěvky směřují jinam, než léčit pouze KM, a to vyřazovat neodolné včely a rozchovávat odolnější. Pokud nejsou včely ohrožené, neléčit. Když je potřeba léčit, potom v pořadí KM, varidol, gabon nikdy.
:)

Tož jen tak pro upřesnění.

Radek Krušina

Já jsem praktik a jestli mám dobré výsledky tak se toho budu držet. A ti co tvrdí že to dělám a celá naše ZO špatně a baví se o tom, že spad několika stovek je normální, tak aniž bych se kohokoliv nějak chtěl dotknout, mám pocit že si něco nalhává sám sobě. O tom že by jsme tu chovaly varroatolerantní včely nic nevím a pokud to není léčením, tak si klidně nechám vysvětlit čím to je. Včelstva mám tu na nehynou, tak předpokládám že léčivo je v pořádku. Aleš
---------------

Já jsem, i když to asi taky nevypadá, taky praktik.

Kromě roku 2007 a 2003 nevím co je to úhyn. V 2003 to u nás byla ale melecitóza. Na VD jsem doplatil až v 2007. To jsem neměl zkušenost s viry. Takže jsem se poučil, ve skříni mám Gabon, Nassenheidery, Mitegon a kanystry KM a nemusím v případě potřeby čekat až je tady v srpnu začnou rozdávat. V 2007 jsem zachytil zvýšený spad už v červenci, ale nebyly zkušenosti tak jsem to podcenil.
SPad po léčení sleduji asi tak od 1997.
Takže jsem schopen posoudit jestli už tady takové spady co mám nbyní byly.
Jo byly a několikrát. Bohužel tohle se nesleduje, je to překryto tanečky kolem výsledků vyšetření zimní měly.
průměrný včelař a i nadprůměrný včelař - tedy funkcionář mi většinjou není schopen říct kolik má spad po léčení - prostě to neřeší a jsou v klidu.

Samozřejmě se mohu letos mýlit a špatně vyzimuji, ale nemyslím, že stovkové či až do tisíce vysoké spady by měly po letošním příznivém létě ohrozit včely. Včely měly dobrou výživu a jsou v kupě.
Důležité je mít dobré včely.

Ovšem příští sezonu budu připraven. Nikoli na podzim, ale v sezoně.
Už třetím rokem tady úzkou příbuzenskou plemenitbou šlechtíme odolné linie VD - jak píše i LM - a až se nám VD v rojích a volně žijících včelstvech rozmnoží a překříží, tak nás čeká nový a námi zocelený roztoč. Dobře nám tak.
Pak nám zase nafackuje, přemnoží, zase bude pokračovat ve svém vývoji. Pár let selekce a pak heterozní efekt.

Roztoč má čas. Stejně jak včely je tu už pár milionů let.

Hodně optimismu a víry v zázračnou chemii. Bude jí třeba. :-)

Karel

Aleš:
Spad co jsem uvedl,padesát ks á včelstvo, je po první fumigaci počítáme to na druhý nebo třetí den.
--------------
To jako u tvých včel, nebo v celé ZO.

Vy tam v celé ZO nemáte jediné včelstvo, ze kterého by po prvním léčení spadlo víc jak stovka roztočů?

Díky za info.

Karel

Srovnavat vcely z kockama ci jinymi domacima mazlickama je ponekud nepresne. Tvrdit ze potirame pouze parazity s tim lze souhlasit jen do te doby kdy si uvedomime ze produktem vcel je med . Psy ani kocky v nasi kulture bezne nekonzumujeme a ani nevytvari jinou srovnatelnou s medem potravinu. To je podstatny rozdil a skutecne mam obavy, ze nekdy veterinarska loby bude mit zajem ziskat dalsi zakazniky a zakony patricne upravi. Pokud bude opora v zakone cenu si pak urci dle zkusenosti sami.
---------------------
Ta představ je v neděli po obědě dobrá a veselá.
Doktor který sedí v klidu v ordinaci a v čekárně má frontu majitelů psů, koček, a dalších miláčků, kteří jim jen v krámě nakupují tolik dobrot, že by to dalo včelaři na úl každý rok - což samozřejmě málokterý včřelař je ochoten do svých včel investovat jednou za dvacet let. :-)
Včelař na léčivo musí mít dotace, jiak by si láhvičku Varidolu kdysi za 20, nyní s dotacemi za 30 nekoupil.
Jaký rozdíl oproti chovateli mazlíčka, který mu každý týden kupuje vitamínové tyčinky za desetikoruny.

A teď si představuji toho chudáka veterináře jak se vydá ze své ordinace plné vděčných a solventních pacientů objíždět v blátě včely a lakomé a nevděčné včelaře, tahat se s kompresorem a dýchat smrad z benzínu, acetonu a amitrázu. A dokonce to dělat třikrát za podzim u každého včelstva.

Pokud by to skutečně začal dělat a spočítal si cenu, odpisy offroad auta dostal by se někam na 1000Kč na stanoviště plus stovku za včelstvo. A byl asi tak na těch penězích, které vydělá v ordinacích prodejem odčervovacích pilulek.

No a pokud někomu vadí přirovnání s kočkami a psy, tak ať si tam dosadí králíky, ovce, kozy a taky děti.

Neznám ředitele žádné školy, který by napsal do žákovských knížek dětem, že nařizuje komisionální odvšivení dětí, o hygienicích nemluvě. I děti odvšivují jejich majitelé sami a bez komise a jde přímo o lidské dětské životy. Zkuste si nechat děti odvšivit u dětského doktora. :-) Asi by vás hnal.

Je někde v Evropě země, kde včely mohou léčit jen veterináři?
Nevím. Vím, že jsou země, kde se už nesmí trávit roztoči. Tedy trávit je tím, co se tady nazývá "léčivo".

Prostě to berte tak, že hubíme roztoče a neléčíme včely.

Hubíme ho třicet let a on se tady pravidelně ve vlnách znova objeví. Jedna je před náma.
Bez ohledu na úspěchy v plošném kobercovém bombardování, které jsme minulé tři roky halasně provozovali. Jedině chybělo použít defolianty na lesy, protže v nich se skrývají neléčená včelstva a v nich roztoči.

Po letošních roce, kde v mnoha oblastech byla dobrá a pozdní snůška přežije spousta nových rojů i starých divokých včelstev.
A pokud je ten VD tak nebezpečený, tak po dvou letech neošetřování jsou tato včelstva na spadnutí.

A teď bych prosil všechny zastánce plošných postřiků, aby mi vysvětlili, co s tím jimi opěvovaný unikátní systém co nám svět závidí udělá.

Zatím ten systém třikrát zklamal. 1997,2002,2007.

Tak sem s nápady.

Karel

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

Trzni okonomika ma jednu takovou nenazranou schopnost , nezajimaji je drobky to nechaji malym , kteri dlazdi cestu , hledaji moznosti.
Kdyz na trhu objevi se zajimave sousto zaslapnou male do blata , a maji dost silne paky aby pravidla a zakony jim sly na ruku.
Nechci polemizovat , jiste dnes veterinari maji prace dost u nas jich pribyva a vim ze pri vetsi konkurenci budou muset hledat jine moznosti ci zvysovat ceny. Jen zemedelci , remeslnici , vcelari si skutecne konkuruji.
Lide z vyzsim vzdelanim musi mit vyzsi zivotni standart a tak lekari , veterinari , lekarnici i pres konkuranci jdou cenama nahoru. Nebo myslite ze u nas musi byt tolik lekaren, lekaru a veterinaru. Jejich cekarny jsou mnohdy prazdne. Jim staci dve hodiny a dost. Kolik je u vas lekaren. Dle naseho mesta bohate by stacilo polovina. A tak ceny jsou neumerne vysoko. / zklouzl jsem mimo tema /

KaJi: Prostě to berte tak, že hubíme roztoče a neléčíme včely.
Hubíme ho třicet let a on se tady pravidelně ve vlnách znova objeví.

A ještě si přisadím:
to hubení velmi účinnými prostředky přežijí jen ti s opravdu nejagresivnější strategií množení, ti kteří dovedou velmi rychle zlikvidovat svého hostitele aniž by se stihli významně přesunout na jiného. Evoluce by je takto vyprofilovat nedovolila, protože tím by si roztoči pod sebou podřezávali větev a takto agresivní populace by zanikly.

Jinými slovy - tím systematickým léčením jsme si vyšlechtili velmi životaschopné populace roztočů

Ale je to jen moje osobní hypotéza, nejsem odborník evoluci, jen se snažím používat "selský" rozum a jiné paralely hostitel-parazit. Teprve čas ukáže...

Zlatá slova
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: IX.sjezd ?SV
> Datum: 20.11.2010 13:00:27
> ----------------------------------------
> Sport na amaterske bazi , chovatele drobneho zvirectva a dalsi spolky jako
> rybarstvi , myslivectvi a vcelarstvi staly vzdy a zrejme tomu bude i nadale
> na aktivite par zapalenych lidi pro vec. Verim ze naprosta vetsina to dela
> dle sveho presvedceni jak nejlepe umi a na co staci. Okolo se najde cela
> rada lidi kteri vi nejlepe jak by se to melo delat ale na tom to konci.
> Mnohdy zneprijemnujou praci tem kteri tvori. Myslim ze ve vetsine pripadu
> organizace ma ve svem stredu natolik soudnych lidi aby tyto radoby
> reformatory nepustila k destrukcni cinnosti. Do vyboru se velmi tezko
> ziskavaji kvalini clenove , tech kteri umeji a hlavne chteji je bohuzel
> malo. Nektere veci jiste dle ohlasu jde delat jinak a casty problem ,
> leceni velmi radi vyresi veterinari a teprve pak se bude kazdy divit jak
> hluboko bude treba sahnout do kapsy. Stejne problemy maji chovatele kraliku
> , holubu , nemoci jsou mezi lesni zveri i zahradkari musi pouzivat
> fungicidy i pesticidy aby uchranili sve urody ovoce ci okrasne kvetiny.
> Tak jak vcelar vybira tu njkvalitnejsi matku a testuje nez zacne
> rozchovavat , tak i dobra organizace sleduje kvalitu svych clenu a do
> vyboru zaradi jen ty schopne a osvedcene.
> Vcelar i produktivnou matku vyradi kdyz je vcelstvo bodave a neda se z nim
> pracovat . Josef
>
>
>