Včelařská konference

čauky tak se přidam do diskuze místo akatu bych nasadil jerlín je mu dost podobny a ma i podobne kvety.jo jinak u nas v lese sazejí smrk dub borovici a buk a lípu taky ptal sem se hajnyho a o lípu je zajem pro truhlaře takže na každou paseku se určite nmnožství sazí stopro,ale takova vejmutovka to je v dnesní době pro lesy plevel ten už se nesazí a je to fakt soused je hajny!!!

Je dobře, že někde se vysazují i jiné stromy než klasika. I když co se vysadí teď je stromem za několik desítek let a ti co to sází z toho nic mít nebudou, ale přesně o tom to je, aby po nás nebyla potopa. Tady v lesích pro změnu hynou Javory, začalo to po povodních 97 a pomalu, ale jistě to pokračuje a týká se to starších stromů. A k Jerlínu bych ještě dosadil Kaštanovník setý. Tento strom téměř vymizel, najde se teď už jen někde v parku, ale volně jsem ho nikde nevyděl. A měly by z něj mít i přímý užitek přímo lidé- pečené kaštany. S pozdravem Aleš

Vy mudrlanti
1) Les je produkční plocha a ten musí vydělávat.
2) Tak jako na poli plodiny se musí obměňovat, tak je to i v lese.
3) Lesník musí předpokládat co půjde za 80 let na odbyt.
4) Dnes se po něm vyžaduje, aby se sázely původní domácí dřeviny. To rozhodně Kaštan jedlý , Vejmutovka nebo Jerlín není.
5) před 80 roky, když se tyto dnešní stromy sázely, bylo dřevo ještě základní výrobní materiál. Jen na kolo k vozu byl potřeba dub, jasan a akát.
6) Dnes tento význam jednotlivých druhů poklesl. se do různých dřevotřísek namele všechno.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat
> Datum: 12.11.2010 07:32:17
> ----------------------------------------
> Je dobře, že někde se vysazují i jiné stromy než klasika. I když co se
> vysadí teď je stromem za několik desítek let a ti co to sází z toho nic mít
> nebudou, ale přesně o tom to je, aby po nás nebyla potopa. Tady v lesích
> pro změnu hynou Javory, začalo to po povodních 97 a pomalu, ale jistě to
> pokračuje a týká se to starších stromů. A k Jerlínu bych ještě dosadil
> Kaštanovník setý. Tento strom téměř vymizel, najde se teď už jen někde v
> parku, ale volně jsem ho nikde nevyděl. A měly by z něj mít i přímý užitek
> přímo lidé- pečené kaštany.        S pozdravem Aleš
>
>
>

Tak to budte radi, ze Vam sadi lipu. Mam kamarada lesnika ( ktery mi schani stare lipy na ramky). Za poslednich 5 let lipu nevysadili ani jednu. Je to pro ne plevel, ketry nema hodnotu. Berou ji jen rezbari a neco malo vcelari. Na nabytek se nehodi a v peci z ni teplo neni.
Jak jsem nakoupil prodavam dal.

Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.

Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.

Jaké má kdo zkušenosti?

Karel

Literatura uvádí jako vhodné dřevo na rámky, lípu, olši, smrk a dub Sám používám smrk. Využiji tak různý odpad z výroby úlů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e
> Datum: 12.11.2010 08:07:04
> ----------------------------------------
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>
> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>
> Jaké má kdo zkušenosti?
>
> Karel
>
>
>

Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí. Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct, že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken, ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije jakékoliv dřevo, tak horní loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a hoffmanovy rámky používám také. Aleš

Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás. Dříve tady byl jen smrk a borovice a něco jasanů. Dubiny se tu využívali hlavně jen na palivo. Dnes je les plný všeho možného.
Dříve to měli lesníci jednoduché po celá staletí se vědělo nač a kolik toho kterého dříví bude potřeba. Dřevotřískám je to ale jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e
> Datum: 12.11.2010 09:41:55
> ----------------------------------------
> Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho
> desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí.
> Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct,
> že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na
> rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale
> dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken,
> ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije       jakékoliv dřevo, tak horní
> loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a
> hoffmanovy rámky používám také. Aleš
>
>
>

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení" pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa. Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.
Před pár lety u mého včelína (550m n.m.) byl vytěžen les (soukromníkem) a osázen směsí smrků, buků a modřínů. Les je každoročně opečováván nejdříve kosením buřiny, stříkáním proti zimnímu okusu zvěří, nyní (výška cca 3-4 metry) osekáváním spodních větví. Dříve se les po vysázení nechával napospas buřině, kterou musely smrky pod sebou udusit. To osekávání spodních větví jsem letos viděl poprvé.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Friday, November 12, 2010 1:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení"
pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa.
Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Modřin sice vydrží, ale hodně se štípe. Na venkovní obložení včelínu je výborný. Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost. Aleš

Kdysi jsem chtěl zamezit promačkávání loučky rámku v zadováku kleštěmi a dal jsem u známého udělat loučky k plástům z tvrdých dřev. Měl jsem doma javor, habr, dub, buk a třešeň.
Problém je akorát v tom, že do těch dřev se hřebíky špatně tlučou, přes vlákna často i tenký hřebík loučku trhá, nakonec jsem otvory předvrtával tenkým vrtákem. Ale ve směru vláken hřebíky drží perfektně, několikrát pevněji než v třeba lípě nebo i smrku. Trošku problém byl buk, jeho dřevo se hodně uštipuje a dub, protože použité dřevo bylo hodně nekvalitní a popraskané, takže se loučky taky hodně štípaly. Habr byl z použitých dřev asi nejhouževnatější a kromě dubu nejtvrdší, přitom nástroji znatelně lépe opracovatelný než dub. Javor byl měkčí a bez let stejně jako lípa, velmi málo se štípal, nadarmo se javor nepoužívá hodně v dřevomodelářství a přitom byl o hodně tvrdší než lípa a taky o něco tvrdší než smrk. Na rámky se mně jeví javorové dřevo, zřejmě z javorů klenů, jako hodně nadějné. Třešeň byla spíš takové odpadní dřevo, je poměrně měkké a má výrazná léta, poměrně dost se štípe, spíš je to okrasné dřevo na nějaké drobné násady a rukojeti a obklady stěn a podobně než na nějaké "techničtější" použití .
Dřevo jsem bral z dřeva na topení z menších špalků, z velkých špalků může mít to dřevo vlastnosti trochu jiné...

"Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost.
No, co jsem viděl jeden vysázený listnatý les, vlastně dva, jeden kdysi před 40 lety, jeden nyní, tam se to nahánělo malým sponem sazenic , co metr a půl nebo ještě méně. Už jak takové stromy dorostou do výšky takových dvou metrů, jejich koruny se souvisle zapojí a nižší větve uhynou samy na nedostatek světla. Takhle to půjde pořád dál, stromy se budou natahovat, koruny jen na vršku, slabší usychat....
Nevím to jistě, u jehličnanů zřejmě ořezávání spodních větví k vypěstování delší koruny bez suků funguje, u listnáčů, pokud budou řídce, místo ořezaných na tom místě vyraší nové větve.

Modrin rozhodne ze sve zkusenosti nedoporucim. Je moc tezky. A mozna ze je
i vecny. Ani jedno neni u mych vcel zadouci....

T.H.

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji
> na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.

Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech
uštípne když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo
dřevo z listnáče asi lepší.
Milan Čáp

Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>
> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>
> Jaké má kdo zkušenosti?
>
> Karel
>
>

Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
takze je otazka co zivotnost .

Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
nabytek!

Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!

U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...

T.H.

2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> listnáče asi lepší.
> Milan Čáp
>
> Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
>
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>>
>> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
>> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
>> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
>> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>>
>> Jaké má kdo zkušenosti?
>>
>> Karel
>>
>>
>>

rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r.-velká vč.mez. nebo přebívá-malá vč.mezera,tak se to trochu porovná ,včelám to je šumafuk nějakej milimetr

rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r.-velká vč.mez. nebo přebívá-malá vč.mezera,tak se to trochu porovná ,včelám to je šumafuk nějakej milimetr
--------------------
Tohle jsem zavedl pokusně u NN medníků - výška 137/145mm. Včetně velkého využití volné stavby. Zatím to po prvním roce co to stavěly hodnotím jako použitelné. Místo hřebenů propolis - taky funguje.
Musím v zimě vymyslet nějakou kudlu, abych to rychle odvíčkoval - tedy to co přesahuje rámek šíře 23mm.

A rámky za hubičku z palivového dřeva - Euro palety se dělají z 23mm prken. :-) DOstávám laťky 23x10 z prokladů v odpadovém - palivovém dřevě.

Karel

"rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r."

Ve své paletě zděděných rámků 39x24 mám rámky,(kupované přířezy), kde horní loučka je tlustá 14 milimetrů, spodní 10 a boční 8 - 10 milimetrů i taky rámky "light" , kde boční loučka je nějak 5 milimetrů silná a horní a spodní loučka 6 - 7 milimetrů silná. A sbité jen dvěma hřebíčky z horní nebo spodní do boční loučky. Trefovat se při sbíjení hřebíčky do těch 5 milimetrů boční loučky přesně doprostřed, jinak to nedrželo, musela být síla. Přesto tyhlety "lihgt" rámky měly dostatečnou životnost i v prostředí zadováků, kde jsou při vytahování kleštěmi mnohem víc namáhány než v nástavcích při vytahování rukou...

Díky za příspěvek, dobře jsem se pobavil a potěšil jsi mě, protože jsem tuhle chybu neudělal. Přestože se Mirek Zelený hrozil když viděl moje rámky - všechny loučky tenké, včelky vesele prostavují nástavky. Hlavní je, že jsem začal používat distanční hřebeny od pana Sapáka a nemají chybu, žádné slepence, jakýkoliv rámek i po letech s minimální námahou vyjmu z nástavku, kdo to jednou viděl, Hofmany zavrhne jako historickou záležitost, která je překonána.. vřele hřebeny doporučuji, mám je 3 roky ve 20-30 včelstvech a už bych neměnil. Nikdy jsem neměl problémy ani při stěhování včelstev jak by některý rejpal mohl namítnout, pokud jsou na vozejku rámky ve směru jízdy a jede se trochu slušně tak snad ani problém být nemůže.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro včelaře
> Datum: 16.11.2010 15:09:46
> ----------------------------------------
> Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
> je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
> bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
> vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
> smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
> takze je otazka co zivotnost .
>
> Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
> vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
> horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
> nabytek!
>
> Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
> sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
> co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
> sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!
>
> U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
> sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
> ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...
>
> T.H.
>
> 2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>
> > Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> > když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> > listnáče asi lepší.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> >
> > Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
> >>
> >> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> >> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> >> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> >> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
> >>
> >> Jaké má kdo zkušenosti?
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
>
>
>

Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.

Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.

Jaké má kdo zkušenosti?

Karel

__________________________________________________________

Lípu jsem také používal na profily,krásně se s ní dělalo,ale jak píše Karel,hřebík z ní vyleze jedna radost(dokonce i skrz horní loučku,pokud je potřeba občas trochu zabejčit,abych dostal rámek z úlu).
Už několik let dělám profily z olše,paráda,hřebíky držejí jako hrom,sice jdou trochu hůř zatlouct,ale když není vyloženě kazové dřevo,tak to jde bez problémů.Nevýhoda olše je,že při sušení syrového řeziva šíleně pracuje,kroutí se a ohýbá,ale po vyschnutí už drží tvar výborně.

Zdraví Pavel.

Já vytahuji rámky takovým způsobem, že menší pevnost hřebíků respektuji a tak s tím nemám problém.
Rámky sbité dvěma hřebíky jen shora nebyl problém, pokud se použily černé hřebíky, nezinkované a aspoň první rok se rámek nenamáhal naplno. Hřebík tak do dřeva zarezl a držel pevně.
Pokud se hřebíky trošku vytáhly, protom plást pohromadě drží svislé drátkování. Staré hřebíky v mych starých plástech mají navíc obvykle o dost větší hlavičku než se dají dneska koupit běžné hřebíky, takže dříve hlavička hřebíku prošla loučkou jen výjimečně. Dneska se nsad šetří i na velikosti těch hlaviček.
Jinak ale z dob zadováků mám horní loučky s hřebíky na většině rámků povytaženy z bočních louček o několik milimetrů, takže očištěné rámky před drátkováním a zatavováním mezistěn dnes vesměs sklepávám a z boků pojišťuji proti vytažení nízkými pozinkovanými sponami.

"Tak to budte radi, ze Vam sadi lipu. Mam kamarada lesnika ( ktery mi schani stare lipy na ramky). Za poslednich 5 let lipu nevysadili ani jednu. Je to pro ne plevel, ketry nema hodnotu."

U nás to je podobné. Lípa u nás navíc roste jen v podřadnějších porostech , ve všelijakých lesíkách kolem potoků a tam, kde jí socialistický nepořádek dovolil vyrůst v lese, o který se nikdo nestaral. Když se takové lesy kácí, nikomu ani za to nestojí rovné zdravé kmeny lip vybírat pro nějaké dřevařské použití, všechno končí v palivovém dřevu.
Lípa ani myslím není dobrá , na rozdíl od topolů, vrb a osik, pro papírenský průmysl, protože má příliš malý podíl celulózy.
Jinak ale mně připadá, že lípa má docela velké přírůstky dřeva a její pařezy dobře obrážejí , takže by se vedle topolů a vrb mohla používat i na produkci biomasy, pokud by se zvládlo její rozmnožování. Taky se uvádí, že lípa je jeden ze stromů, co má na své okolí velice příznivý vliv, humus z lipového listí má být velice kvalitní a voda v potůčcích a a pramenech tekoucí skrz lipové porosty by měla mít mnohem příznivější Ph a obsah vyluhovaných látek pro život ve vodě než voda tekoucí skrz smrkové monokultury.