Včelařská konference

Tenhle víkend jsem si vyhradil na relaxaci, tedy na včelaření. Konečně si na chvíli oddychnu od úmorné jaderňácké matiky. Včera jsem se hrabal v plemenáčích se záložními matkami a dělal poslední definitivní úpravy před zimou. Dnes budu tavit plásty.

Večer jsem se dozvěděl o jedné velmi zajímavé diskuzi:
„Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz“
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prakticke-vyuziti-prirozene-dynamiky-vceliho-dila-pri-potlacovani-chorob-a-parazitoz?page=3
Zatím jsem si to jen letmo projel, ale o to víc se těším, až si to celý pročtu.

Název diskusního vlákna zde na Konferenci jsem úmyslně zkrátil a přeformuloval, protože tak vystihuje přesně to, co chci řešit. Nejde mi o praktické využití přirozené dynamiky včelího díla potlačování chorob a parazitóz, ale o PRAKTICKÉ POTLAČOVÁNÍ MIKROBIÁLNÍCH CHOROB. Zcela teď pomíjím to, zda Rašovská metoda má či nemá vliv na tlumení varroázy (nepotvrdilo se mi, že včelstva na panenském díle mají pozdější nástup plodování, ale věřím, že někomu to může v některých lokalitách a v některých úlech při konkrétní metodice fungovat… ale upřímně řečeno, je mi to v celku ukradené)

Př. Linhart je mistr na vytváření sporných a scestných teorií, kterými až přespříliš kazí lesk jeho brilantním včelařským metodikám. Ani sebevětší zástup sebevětších odborníků s ním spolupracujících na tom nic nezmění.

Měl by už konečně přiznat, že si tu jeho „přirozenou“ dynamiku vymyslel. Nebo by ji aspoň měl přestat obhajovat v diskuzi, zvláště pokud jde o diskuzi s dlouholetými praktiky, kteří mají mnohonásobně více zkušeností s divoce žijícími včelstvy, zvláště pak kraňskými (!!!), má-li vůbec př. Linhart nějaké. Pokud se mýlím, tak ho žádám, ať veřejně doloží, jak k těm „poznáním“ došel. Pak se mu za tyto silná slova hluboce omluvím. Chci konkrétní odkazy, konkrétní výsledky výzkumu, nikoliv sporné či náhodné úkazy, vytržené věty z kontextu, rysi jiných včelích plemen, výmluvy a výkruty.

Opravdu př. Linhartovi vřele doporučuji, aby konečně už přestal si zbytečně komplikovat život těmi svými hypotézami a více se soustředil na propagaci jeho metod (jak Rašovské metody, tak LBV). Bude to mnohem produktivnější a prospěje tak včelařům daleko více. Zviditelnil se už dost, takže nemusí na sebe nadále upozorňovat svými kontroverzními teoriemi.

Nepochybně umí vést diskuzi i na praktické úrovni. Viz zde:

(tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde.“

Ano, ano, přesně tak!!! Vše ostatní je jen hašteřeni, spekulace, teorie, … NAPROSTO MARGINÁLNÍ OTÁZKY, KTERÉ PRAKTICKY SMÝŠLEJÍCÍ VČELAŘE NEZAJÍMAJÍ!!!

Sám na to upozorňuju v podstatě už od začátku.

Prostě dostáváme se k jádru věci:

Nechť máme množinu včelstev vedených tak, aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody). Vyvraťte mi, že TAKOVÁTO VČELSTVA NEMOHOU UHYNOUT NA MOR.

JE MI UKRADENÉ TO, ŽE JSOU VE VČELSTVECH SPORY, JE MI UKRADENÉ, ŽE OJEDINĚLE SE OBJEVÍ KLINICKÉ PŘÍZNAKY.

Proč by to mělo vadit? Když objevíte ve včelstvu roztoče, hned včelstvo spálíte (a pro jistotu vypálíte rovnou celé stanoviště) jenom kvůli tomu, že jsou tam přítomni, přitom včelstva jsou v naprosto standardní kondici a bez známek jakékoliv ujmy, tedy zdravá?

Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

MV:
aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody).

----------------
Proti obměně díla nic nemám a považuji za nomrální že včely(stvo) dostanou 0,5-1kg mezistěn a ještě pár rámků na volnou stavbu - ať už půlených mezistěn, nebo celé.

Ale Rašovská metoda je snad o tom jak vyměnit celé plodiště a zimovat na panenském díle, které nechám na zimu "plné zásob nad tmavším plodištěm".

Pokud je to tak, pak bych používal pojem Rašovská metoda pro toto.
Není mi úplně jasné, jak ji realizovat ve vícenástavkovém systému.
Pokud mluvíme o radikální obměně díla, tak to tak nazývejme.

Ale skutečně by mě zajímaly praktické zkušenosti se 100% Rašovskou metodou. A pokud je zde někod, kdo to může popsat, budu velmi vděčný, když se podělí.

Karel

Děkuji Karlovi za dobrou připomínku.

Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceni přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě.

Taky by mě zajímaly zkušenosti se 100 % Rašovskou metodou. Objevují se diskuze o tom, že s tím přechodem to selhává (Tomáš Heřman). Ale těžko se to porovnává, když dotyčný má naprosto jinou rámkovou míru.

Dílčí otázka zůstává stále stejná: uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

//\/\\//

MV:
uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

---------------
Když na to přijde veterinář, tak určitě:-)

Dokonce i včelstva v nových úlech na novém díle - nového včelaře, když se tam najde jedna buňka, a k tomu uhynou i včelstva staršího včelaře na stejné zahradě, i když je to z hlediska registrace jiné stanoviště a nic tam nenajdou.

Za stávající situace v ČR to je teoretická diskuze, na jedné straně legsilativa naprosto nechává naprostou volnost šiřitelům moru - ohniskům, na druhé straně to pak bere po pořadě jak sapér Vodička.

Staré dílo, staré úly, nové úly, nové dílo.

Ale tohle necháme profíkům docela by mě zajímalo s jakýmiu návrhy přichází.

Karel

""""""""Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceny přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě. """""
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

Pavel Holub:
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

____________________________________________________________

Opět to opakuji, já žádný brzký jarní rozvoj nepotřebuji a nechci, takže nepotřebuji a nechci jak zimní plodování, tak ani pyl v zimních zásobách. Příští rok začátkem předjaří posilním včelstva oddělky, respektive "včelstva včelstvy" (letos jsem nedělal klasické oddělky, ale půlil včelstva, takže teď mezi oddělky a produkčními včelstvy nemám rozdíly (kromě stáří matky). Minulé čtyři sezóny jsem spojování prováděl již na podzim v říjnu, ale letos mimo jiné vzhledem k tomu, aby se mi spojování nekřížilo s první fumigací, jsem vše odložil až na příští rok. Vystačím si s pozvolným rozvojem v souladu s fenologickým rozvojem přírody, tady i se snůškovými zdroji.

Brzký nástup intenzivního plodování je u velmi silných včelstev kontraproduktivní a nepotřebný. Rychlý rozvoj přibližuje nástup rojové nálady. Zbytečně urychluje odchod zimních včel, které by jinak díky svým tukobílkovinným zásobám mohly dlouhou dobu plnit funkci létavky. Místo toho se z nich stanou krmičky a z nich krátkověké létavky, které rychle odejdou. Budou se sice po čase líhnout kvanta nových generací, ale ty kvůli tomu, že byly produkovány v překotném rozvoji (méně kvalitní krmná strava) budou krátkověkké (ve funkci létavky vydrží sotva dva týdny), takže ve výsledku sice včelstvo vychová mnohem více plodu, ale nebude silnější, nebude mít více létavek, nepřinese více medu, naopak přinese míň medu a ještě k tomu budou mít větší spotřebu a aby toho nebylo málo, ještě k tomu takováto včelstva zazimovávají slabší. To je stav, kterého se sérií metodik vyhýbám. Výsledkem jsou 60 kg výnosy z řepky.

MV

Pyl v ůle ?
Holub :Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj
Sám o sobě nemám zimní plodování rád.
Zdá se mi jako neumerně nákladné vynaložení energie.
Ze včely rády, často plodují i v unoru je všem praktikům jasné.
a já to včelám rozmlouvat nebudu.
Při slovech "totální obměna díla" mne napadají souvislosti s totalitou jak nacistickou ( konečné řešení)tak komunistickou, .
Myslím si že v přírodě se totálně nechová skoro žádný organismus (vyjma lidí).
J.B.

tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde."

Ani toto tvrdenie nemusí byť pravdivé a potom stačia na jeho uvedenie aj obyčajná čierno tlač.
Porozprávam vám o skutočnom prípade, ktorý sa stal v blízkom Maďarsku . Navštívil som včelára, ktorý v r. 1999 postupne zmenil rámikovú mieru na nízkonadstavkovú(42x18 mm), včelstvá boli v treťom roku vývoja, všetky (200 úľových zostáv) dostali do vienka Ms, čiže v podstate boli na panenskom diele. Bolo to vzorové hospodárastvo, včelnica postavená v borovom lese včelár pravidelne kočoval, med vytáčal doma.Práve v ten rok mal skutočný priemer 120 kg na včelstvo.

Tri roky po mojej návšteve, včelnicu musel zlikvidovať práve moru včelieho plodu a začať znovu. Vplyvom neobjasnených činiteľov, včelstvá začali kolabovať.
Môže mi to vysvetliť p. Linhart?
Asi pre tromi rokmi bol jeho traktát uverejnený na stránkch vcely.sk. Tieto jeho state som pravidelne komentoval a vyvracal, škoda, že na ne nereagoval. Páve aj mojími argumentami boli jeho "1oo%-né" pravdy, ktoré si niekde náhodou našiel a dedukoval z nich svoje závery. Nuž tak.

....
Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je mor, je prostě zakázané.
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
Pepa

Sroll Josef:
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle.

---

To je relativní tvrzení. Co je mor v „plné“ síle? Vymírající včelstvo, nebo klinický nález pár buněk nakaženého plodu?
Jak tak pozoruji, jak to chodí, spíše to vidím na tu druhou variantu.

Znám dobře, o čem je řeč. Jednak jsem vyškolený prohlížitel včelstev a jednak mám přímé zkušenosti s morem. Byl nalezen ve včelstvech pana Sehnoutky, u kterého jsem začínal včelařit. Měl tehda něco přes 30 včelstev. Po tři roky jsem u něho včelařil. Za tu dobu jsem prolezl skoro každé jeho včelstvo a ani v jednom jsem na nic nenarazil.
V okolí jeho včelstev se objevilo ohnisko a následovala řada plošných vyšetřeních měli. Z nich vyplynuly nálezy i u pana Sehnoutky. Měl tak nízký stupeň moru, že prohlížitel musel pečlivě hodiny prohlížet jeho včelstva, než něco našel. Nakonec přece jenom pár buněk objevil. Kvůli těmto pár buňkám musela všechna jeho vzorně vedená včelstva do ohně.

Tehda byly ve stejné vesnici objeveny celkem 4 ohniska, z nich některá obsahovala včelstva již ve vrcholných fázích moru, takže si asi dovedete představit, jak silnému infekčnímu tlaku musela být včelstva př. Sehnoutky vystavena.

MV

PS
Mimochodem, pokud ty staré úly byly po morových včelstvech, není žádný zázrak, že v nich hned propukl mor. Ale v jaké míře? Typuji, že by ty včelstva vydržela minimálně 3 roky, i kdyby v nich za tu dobu nikdo nevyměnil ani jeden plást.

Co je mor v "plné" síle?

Ojedinělé napadené buňky - klinický nález v počátečním stadiu
Souvislé napadené plochy - "v plné síle"
Stačí?
Pepa

No No. Rozvoj moru ve včelstvu probíhá několik let a ne okamžitě. Poslední výzkumy ve světě ukazují, že ve stěrech ze stěn úlů se nachází tak málo spor, že to není možné. Za hlavní šiřitele moru jsou podezírání trubci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Praktické potlačování chorob a parazitóz aneb Pojďme konečně k
> jádru věci!
> Datum: 01.11.2010 09:52:16
> ----------------------------------------
> ....
> Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je
> alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami
> diskutovat!!!
>
> Amen
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
> Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je
> mor, je prostě zakázané.
> Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař
> osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se
> mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené
> desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
> Pepa
>
>