Včelařská konference

Zřejmě pozemky ktterá jsou ve směru budoucího rozšíření patří někomu vlivnému a ten chce výhodně prodat.
Pokud však ten obrázek bala opravdu ta alej, tak její životnost pomalu končí. Na frekventovaných místech stárnoucí stromy nemají co dělat. Předejde se tak mnoha neštěstím. Ti aktivisté si pak zodpovědnost za ně nevezmou na sebe. Viz: Kauza Zlín.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 28.10.2010 07:23:02
> ----------------------------------------
> ve švédsku udělají cestu vedle, a stávající cestu upraví jako
> cyklostezku,ale mi ve východním bloku EU na tohle nemáme....ne v
> peněženkách,ale v hlavách máme nasraný....
>
>
>

No, vysoké stromy, zvláště stromořadí na vyvýšených místech přispívají k samočisticí schopnosti krajiny.
Zvláště tady na Ostravsku se zdá, že schopnost krajiny zachytávat prach je už vyčerpaná. Pokud se nemá zvýšit rozšiřováním takových porostů, jak že na to to zatím nevypadá, nejspíš se bude znečišťování ovzduší tady řešit tvrdě na úkor někoho nebo něčeho jiného . Buď firem, což se odrazí v pracovních místech, nebo lidí, což se odrazí na zdražení lokálního vytápění nebo dopravy, což se odrazí ve firmách i na lidech....
Co se týká konkrétního stromořadí, je třeba znát konkrétní podmínky. O takové stromořadí je třeba se starat celá desetiletí průběžně, průběžně odstraňovat špatné stromy a místo nich dosazovat nové, to se unás obvykle v posledních desetiletích nedělo a stromořadí tak proto bývají přestárlá.

Z fotky u článku v Mf mně kácení připadá spíš oprávněné, ono skutečně stromy těsně u asfaltu dostávají pořádně zabrat. Jejich vykácení a nasázení nových za příkopem cesty bude asi správné řešení.

Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 28.10.2010 12:04:00
> ----------------------------------------
> Z fotky u článku v Mf mně kácení připadá spíš oprávněné, ono skutečně
> stromy těsně u asfaltu dostávají pořádně zabrat. Jejich vykácení a nasázení
> nových za příkopem cesty bude asi správné řešení.
>
>
>

"Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."

V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol, trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech suché listí drží dokonce celou zimu.

Tady nejde o to co spadne na pole ale o údržbu kterou sice stejně nikdo nedělá Vysázením stromů k sousedovi ho nutím k zodpovědnosti za ně. Věc se má tak, že za údržbu svahu vodoteče, což je i příkop u silnice, zodpovidá majitel pozemku nad ním, a patří mu i případný užitek z něj. To samé platí i pro různé meze v terasách polí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 29.10.2010 12:43:17
> ----------------------------------------
> "Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému.
> Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."
>
> V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových
> stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
> Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se
> stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak
> vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě
> definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z
> takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je
> rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a
> přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí
> více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem
> orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol,
> trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech
> suché listí drží dokonce celou zimu.
>
>
>

Hm, do toho zas tak moc nevidím. U nás v poslední době hodně příkopů mimo obec asi udržují nezaměstnaní, hluboko do lesa jsou pečlivě prohloubené jakoby ručně na šířku rýče a křoví je vyčištěné, dokonce jsem nějaké lidi s bezdomoveckou vizáží a ručním nářadím okolo těch příkopů viděl. Skoro mi bylo líto těch křovin a trní, některé pamatuji před 40 lety jako kluk prakticky na stejném místě a ve stejném tvaru jako nyní a oni je vysekali...jinde zas jsem kdysi v rámci zlepšení pastvy osazoval příkopy potajnu malinami, ty se pěkně rozrůstaly a oni je taky vysekávají...