Včelařská konference

"Letos jsem dělal 4 oddělky pro sebe a 2 pro tátu do Hořic, které tamtéž odcestovaly v půli června.
Mé oddělky (Trutnov 500mnm) v červnu až srpnu až září vykazovaly přirozený spad roztoče nulaceláněcomálo a pár dní po první fumigaci spadlo průměrně 10 až 20 roztočů ze včelstva.
U tátových oddělků v témže čase po 1. fumigaci spadlo 50 roztočů z jednoho a 170 roztočů z druhého včelstva.
Zavčelení okolo mých včel je cirka 10x menší, než u táty....
Jsou to všechno počty zanedbatelné, jen jsem chtěl poukázat na přímou úměrnost, která je zde viditelná - 10x menší zavčelení, 10x nižší zavšivení.
Ať se daří, Libor. "
------------------------------------------
může to být rozdílným zavčelením, ale zrovna tak i něčím jiným.
V loňském roce jsem přecházel na jinou rámkovou míru metodou př. Zeleného - zaklíckování matky a následné přemetení bezplodého včelstva na mezistěny. Přemetl jsem 4 včelstva, přeléčil a v srpnu 1 z nich vykazovalo nejvyšší spad z celé včelnice(vyšší než další 4 v původních úlech), zbylá 3 přemetená byla bez roztočů.
V letošním roce se na mé včelnici projevila jiná anomálie, nejvyšší spad první den po fumigaci mělo včelstvo nejblíže živému plotu (stovky), druhé mělo zhruba 100-200, další do sta rozročů a zbylých 7 v řadě do 20.

může to být rozdílným zavčelením, ale zrovna tak i něčím jiným
---------
Před lety (asi pěti - tedy 2 roky předy 2007) jsem s kolegou kočoval na svazenku. CCa 7km. Skupina úlů co tam byla vykazovala o řád(y) vyšší spad po první fumigaci. Některá z nich byla ta rekordní s tisícovým spadem, doma desítky.
Myslím, že to bylo nejen okolním zavčeleníém, ale umístěním v poli svazenky a nepříznivé počasí - časté bouřky - mohlo způsobit, želétavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů. Ale to je hypotéza. Vyšší spad je fakt.
S kolegou jsme asi dva km od sebe a oba jsme zaregistrovali vyšší spad u včelstev z kočování.
Tedy 2km X 7km. Zamoření může být asi velmi lokální záležitostí.

Karel

""Myslím, že to bylo nejen okolním zavčeleníém, ale umístěním v poli svazenky a nepříznivé počasí - časté bouřky - mohlo způsobit, želétavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů. Ale to je hypotéza. Vyšší spad je fakt. ""

Asi budeš blízko pravdě, tyto indicie se množí. Na problém je ale třeba hledět i z jiného úhlu. Počet roztočů spadlých po ošetření nemusí vždy být údajem vypovídajícím o podstatě, o ohrožení včelstva. Roztoči na létavkách pravděpodobně nejsou aktivní, neúčastní se reprodukce, jinak by se ani na létavce neobjevili. Problém se odehrává rotací přes mladé včely. Proto stále a donekonečna budu tvrdit - významné je též sledování spadu světlých roztočů. To je pravdivý ukazatel reprodukce aktivní části populace roztočů.

Karel : časté bouřky - mohlo způsobit, že létavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů.
Holub: ... asi budes blízko pravdě tato indicie se
množí....

P. Holub asi reagujete, odpovídáte na něco jiného než já???

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.

Přijeďte v lednu do Brna, tam to vysvětlím. Je to o imigraci roztočů, trvale a dočasně foretických, o plodných a neplodných roztočích, o plodování a neplodování včelstva, plodovém rytmu včelstva, populačních vlnách roztoče, o spadu po hubení roztoče. To vše je potřeba vysvětlit v souvislostech na konkrétních případech.

Já se počítáním na včelnici nezdržuji, smetu spad do skleniček, doma vzorky nechám vyschnout a pak jeden večer obětuji na vyhodnocení. Separuji roztoče flotací v jedlém oleji. Tak získám i ty velmi světlé.

Já nereaguji přímo na ty bouřky (já to ale nevylučuji, nevím to), ale na zalétávání jako takové. Včelstva v koridorech se zdají být více napadena převážně foretickými roztoči. Pak je disproporce mezi reprodukcí, spadem a absolutním počtem roztočů ve včelstvu. Právě v tom lze udělat jasněji viz výše.

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.
-----------
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích
----
1 vylučuji,
4 vzhledem k akčnímu radiusu trubců a rozdílu zamoření doma a na kočování a taktéž že trubce nezajímá svazenka ale něco jiného :-) - taktéž málo pravděpodobné
2a - jak často přijdou včely spolu do kontaktu na květech?
2b - někde dělali rozbor DNA létavek ve včelstvu a myslím, že značná část neměla nic společného s matkou.
Já zalétávání včel v době snůšky považuji za možné.

Stejně jako to že někdo skončí na schůzi komunistů místo včelařů - nemusí pršet, stačí se trochu zamyslet a člověk ani neví kam vlastně šel. A ani nemusí pršet:-) Hospoda jako hospoda.

Karel

Ahoj Karle,
ještě jsi opomněl loupež....vyloupí Ti někde nějaký roj v lípě a vrátí se Ti zavšivený jak z obecný školy. ((-:
To Jan Burgel:
S tou schůzí komunistů - nevím sice, jak moc to bylo trefný, ale každopádně jsem se moc zasmál. ((-:
------------------------------------------------------------
KaJi napsal:
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích

To Jan Burgel:
Ještě bych to rozvedl - pokud Vám v tom dešti půjde o život - i schůze komunistů Vám bude dobrá. ((((-:
Ať se daří, Libor.

Zalétávání včel bylo už dávno zkoumáno. Co si z toho pamatuji, dělalo se to takovým způsobem, že jedněm včelám byl podán roztok označeného cukru. Během pár hodin se tento označený cukr objevil ve všech úlech na stanovišti, i když nebyla pozorována žádná loupež. To se bralo jako důkaz, že včely na jednom stanovišti se stále vzájemně "navštěvují" a tudíž mohou si vzájemně vyměňovat i roztoče. Akorát, že co si pamatuji, bylo to zkoumáno na stanovišti, kde včely byly ve včelíně, takže česna těsně u sebe v nějaké rovné stěně včelínu to zalétávání zvyšovalo.
Jinak ve včelíně bylo viditelně vidět, že krajní včely, poslední po převládajícím směru větru byly vždy silnější. Pamatuji si, že jsem jednou ve včelíně i vliv větru pozoroval, závan větru vždy přistávající včelky posunul o jedno nebo dvě česna ve směru větru, některé na cizí leták evidentně sedaly a pokud přinášely zásoby, byly do cizího úlu vpuštěny.
Na stanovišti s nástavkovými úly bude takové zalétávání menší a bude souviset s tím, jak tam ty úly jsou. Jestli jsou ve skupinkách, odděleny třeba nějakým stromem nebo keřem, bude zalétávání menší, pokud jsou v souvislé řadě natlačené vedle sebe, bude zalétávání větší.
Co se týká zalétáváni v poli, zdá se mně to docela pravděpodobné. Jedná se podle mně o cizí úly, které jsou ve směru letu včel nebo hlavně jsou umístěny v koridoru, nad kterým jiné včely létají za snůškou. Zdálky včely vidí stejný tvar jako je jejich úl, bedničky jako bedničky a možná některé sletí dolů cizí úly podrobněji prozkoumat. Pokud jsou příliš obtížené nasbíranými zásobami, mohou se pokusit přistát a vnutit se do cizího úlu. Totéž v případě náhlého zhoršení počasí.