Včelařská konference

>Kromě toho nebudu mít problém s přeléčením včeltev v předjaří v případě nutnosti. Nátěr plodu u bezplodových včelstev, respektive u včeltev bez zavíčkovaného plodu (nejdříve za 9 dní po vypuštění matek se objeví první zavíčkovaný plod)odpadá, stačí jen fumigace či aerosol, což je podstané zlehčení.<
------------------------------------------------------------
Zřejmě předpokládáte, že u takto zimovaných včelstev (matka do jara v izolační klícce)nebude v zimní měli nález roztočů nad kritickou hranici (3 ks). Pomineme skutečnost, že žádné nám dosud známé léčivo nemá na roztoče (ani foretické) 100%-ní účinnost.

Zimujete ve čtyřech nízkých nástavcích. Já též. Protože jsem se v roce 2009 počal více věnovat varroamonitoringu sledoval jsem i spady po odběru zimní měli. Mohu Vás ubezpečit, že v takto zimovaných včelstevech je pro roztoče uhynulé po podzimním léčení tolik schovávaček (míst kam mohou zapadnout), že veškerý monitoring roztočů v zimní měli je neprůkazný. Včely, tak jak rozšiřují zjara svoji působnost v prostoru úlu, čistí další buňky v nižších "patrech" a při tom vyhazují i mrtvé roztoče, kteří uhynuli při podzimním léčení. Tito roztoči pak zkreslí spad přirozeného úhynu ve sledovaném období (Leden - Únor). Čili, nespoléhejte na to, že izolace matky Vám v tento problém vyřeší. Namátkou jsem otevřel záznam na včelstvu č. 9. Spad roztočů po 9-ti dnech do 12.04.10 činil 21 ks. Dne 13.04.10 jsem prováděl jarní úpravu včelstev která spočívá v prohození dvou spodních nástavků nad dva horní (úlové dno: 1,2,3,4 - zima, a úlové dno: 3,4,2,1 - jarní úprava ). Spad roztočů dne 17.04.10 (po 5-ti dnech) činil 86 ks, 24.04.10 (po 7-mi dnech) 8 ks, se snižující tendencí do 01.05.2010 kdy byl spad po 2 dnech 1 ks. Toto se opakovalo s malými rozdíly u všech sledovaných včelstev. Nemůžete proto spoléhat na to, že v období sběru zimní měli nebudete mít nález roztočů. Stačí krátké oteplení např. v lednu a máte na podložce červeně naseto. Toto může fungovat u včelstva zimovaného v jednom nástavku. U včelstev zimovaných ve více nástavcích nikoli a nikdy a nikdo nezhodnotí zda se jedná o přirozený úhyn roztočů nebo o uhynulé roztoče po podzimním léčení a spadlé po úklidu (čištění buněk). Přesto, by mne výsledek Vašeho pokusu zajímal i ztohoto hlediska.
Zdravím JK

Klícku mám zaříznutou v plástu, takže z obou stran plástu mají včely přístup k matce a meziplástová mezera není zvětšena. Klícku jsem umístil mírně k přední stěně, nikoliv přímo doprostřed (přesněji řečeno k první třetině plástu směrem ke středu). Při mém stylu zimování mívám zimní chumáče zpravidla vždy přitisknuté k přední stěně. Stoupají vzhůru (do medné komory). Proto jsem klícky umístil k horní loučce. Sílu včelstev odhaduji na 1,5-2,5 kg včel, takže chumáč bude sedět minimálně přes 2 NN. Všechna včelstva se naštěstí seskupila centrem ke středu nástavku.

Myslím, že víc jsem pro zajištění trvalé přítomnosti klícky v chumáči asi udělat už nemohl, takže již jen zbývá čekat, jak experiment dopadne, případně provést ještě nějakou korekturu. Chumáče mohu pozorovat svrchu a očky mohu kontrolovat, zda jsou přitisknutý k přední štěně.

Nedávno jsem tu psal o tom, že vyšetření zimní měli při zimování v několika NN považuji za zcela neobjektivní, takže to jen připomenu a dál to nebudu rozepisovat. Taky mám zkušenosti s nebývale vysokými spady roztočů v předjaří u jinak zdravých včelstev. Řídím se dle spadů z fumigací. Zimní spady mě nezajímají.

K tomu zimnímu růstu včelstev dodávám, že mi je to zhola ukradené, protože po spojení včelstev již žádný růst potřebovat nebudu, protože včelstva budou již ve snůškové síle, takže mě stačí jen pozvolný nástup plodování k obměně zimní včel, která u velmi silných včelstev nevysílených překotným plodováním probíhá až v průběhu dubna a května. Překotné plodování by bylo jen na úkor výnosu a urychlovalo by odchod dlouhověkých včel a příchod rojové nálady, které budu opět čelit prostým rozpůlením včelstev. Výsledek takového počínání je, že včelstva jsou od začátku předjaří v neustálé snůškové připravenosti a aktivitě (rozdělení včelstev v půlce jara snůškovou aktivitu včel nesnižuje, naopak spíše zvyšuje, protože po rozpůlení včelstva včely ztratí chuť k rojení… letos jsem si to ověřil…celkový výnos nebyl nižší než při standardním postupu, rojová nálada se tímto jednorázovým zásahem naprosto eliminovala a do konce sezóny byl od ní klid).

MV

Při mém stylu zimování mívám zimní chumáče zpravidla vždy přitisknuté k přední stěně.

Takto zimujú nie len vaše včely, ale i moje, stáva sa tak asi 1-3%, že chumáč vytvoria i vzadu, pričom to môže byť v strednej polohe Pri 10 plástoch, ale najčastejšie pri pravej alebo ľavej bočnej stene.
Niektorí si to vysvetľujú po svojom, včely musia byť blízo letáčového otvoru, no ja mám zimný letáč 150x0,7 mm vždy v strede. Ja tvrdím, že to tak nemusí byť. Ak pred zimou, prípadne v januári-lednu, včely obsadajú vždy priestor (pri stredne silnom včelstve) medzi bočnou latkou rámika a prednou alebo zadnou stenou úľa a tak je to i pod chumáčom (hrozen).
Moje vysvetlenie: včelstvo ako také musí medzi sebou neustále komunikovať (musia si odovzdávať mater. látku ML). Keďže obyčajne pri správne vystavaných plástoch nie sú otvory, cez ktoré by prechádzali z uličky do uličky, musia prechádzať z boku a zospodu rámika. Aby sa včelár o tom presvedčil stačí nadvihnúť debničku v ktorej včelstvo zimuje a uvidí včely sa nachádzať aj v najtuhšej zime pod rámikmi.
U mňa vystavané plásty v plodisku! sú pri bočných latkách nedostavané k nim až do výšky dvoch tretín a tak isto je to i nad spodnou latkou. Ak je Ms vystavaná nad Mmr, tak tam vystavané Ms sú vystavané bez týchto medzier.
Len toľko z mojej strany, prečo zimný chumáč začína zimovať pri prednej stene úľa.