Včelařská konference

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.