78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazení
- Michal Pol --- 2. 12. 2003
Méně známé zajímavosti o dřevě
Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí používají zásadně neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod takové životnosti dřeva uvadějí, že je důležité porazit strom ve správný čas.
S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované našimi předky. Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.
Pro zajímavost některé termíny uvádím-
* Dřevo, aby nehnilo, má být těženo ve dvou posledních dnech v březnu (plovoucí stavby v Benátkách)
* Dřevo, které nehoří (např. na stavbu dřevěných krbů), se má těžit jenom jeden den v měsíci březnu, a to nejlépe po západu slunce 1. března
* Palivové dřevo, které naopak velmi dobře hoří, se má těžit v prvních sedmi dnech po říjnovém novoluní
* Těžit dřevo, aby nebylo rozpraskané a pukající (nábytkářství), se má před novoluním a v listopadu
* Těžit dřevo, aby se nelámalo, se má 24. června mezi 11. a 12. hodinou (topůrka)
* Vánoční stromečky - jedle, podřezaná tři dny před jedenáckým úplňkem roku, si podrží jehličí velmi dlouhou dobu (i 30 let)
* Blesk udeří vždy do levotočivého stromu. Pokud vás zastihne v lese bouřka, postavte se pod strom pravotočivý nebo rovně rostoucí.
------- Pokud by to fungovalo, znamenalo by to pro včelaře možnost postavit si dřevěné úly s velmi dlouhou životností a nebylo by třeba je ani natírat :))
Michal
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4656
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radim Polášek --- 2. 12. 2003
Re: Méně známé zajímavosti o dřevě
Já na vliv měsíce nevěřím, ale vím, že od cca září do listopadu prožívají stromy období klidu, kdy nerostou, nejsou aktivní a většinu živin a zásobních látek stahují ze dřeva do kořenů. Konkrétní délka a termín tohoto období závisí na druhu stromu, asi to je památka na prostředí, kde se ten který druh stromů vyvinul a na konkrétním dlouhodobém vývoji počasí. Konec tohoto období se prodlužuje o mrazy, jakmile mrazy v zimě a na jaře skončí, stromy začnou rašit. Pokud se pokácí dřevo v době klidu, obsahuje minimum živin a je pro hmyz a dřevokazné houby dost nezajímavé. Pokud se kácí třeba v dubnu, obsahuje množství živin a vůní láká hmyz z daleka. Ta atraktivita zůstane i po vyschnutí dřeva. Dříve každý, kdo se živil prací s dřevem, toto věděl. V boji o plnění plánu a dnes v boji o výdělek tyto znalosti vymizely.
Ty usedlosti v Alpách byly podle mne ošetřeny přípravky typu volské žluči nebo volské krve. Tyto přípravky hmyz pouze odpuzují. V kombinaci se správnou dobou porážky dřeva, možná výběrem jednotlivých stromů podle stanoviště atd to ale stačilo.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 02, 2003 9:22 AM Subject: Méně známé zajímavosti o dřevě
>Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí >používají zásadně neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod takové životnosti dřeva uvadějí, že >je důležité porazit strom ve správný čas.
>S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované >našimi předky. >Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.
>Michal
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4659
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Klikněte sem pro nápovědu