Včelařská konference

> Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla
> stačit u silného a dostatečně zásobeného včelstva (přes zimu). Máte někdo
> zkušenosti s touto sílou stěny?


2cm staci rozhodne, vcely zijou a davaji med. Vedou se polemiky o mnozstvi spotrebovanych zasob, dale o tom, ze delsi loucka je vyhodnejsi, protoze nepotrebuje utepleny ul.
Zasadni rozdily zatim nepozoruju, mam uteplene, z 2 i z 2,5cm prken. Vcely v prosklenem ule vklidu celou zimu vegetily casti chomace na skle i pri minus dvaceti.

Jsou-li coulova prkna dostupne nebal bych se toho. Problem ale je ze drevo je drevo a stale pracuje, praska, krouti se - zvlaste v podminkach ulu ktere jsou casto extremni.

T.H.

TH-- Problem ale je ze drevo je drevo a stale pracuje, praska, krouti se - zvlaste v podminkach ulu ktere jsou casto extremni.

Máte pravdu, zkuste použít topol.

jipajo

topol!

Diky za info, kdyby se nekdy naskytla moznost dostat se k topolu budu na to
myslet

Mel jsem olsi v horsi kvalite tak jsem z toho nabouchal nastavky a zatim
taky dobry...

Vcera jsem se zrovna kochal jak mi zase pekne popraskaly smrkovy nastavky
2cm 39x24. Je to holt plocha... a staci jedno nevhodne prkno ve
sparovce... trocha slunce z venku a voda zevnitr...

T.H.


> Máte pravdu, zkuste použít topol.
>
> jipajo
>

"Vcera jsem se zrovna kochal jak mi zase pekne popraskaly smrkovy nastavky
2cm 39x24. Je to holt plocha... a staci jedno nevhodne prkno ve
sparovce... trocha slunce z venku a voda zevnitr..."

___________________________________________________________


Na nástavky používám borovici vejmutovku,pokud možno nespárovanou,a nepraská.Čepování zadrží i ohýbání nebo kroucení,a to mám nástavky vysoké až 29,5 cm.
Dříve jsem vyzkoušel i smrk,červenou i černou borovici a dokonce stříbrný smrk.Praská a pracuje i dobře vyschlý smrk,stříbrňák trochu méně,ale zase je těžký,stejně jako černá borovice,která nepraská,ale o to víc pracuje a musí se opravdu dobře vysušit.Nejlepší zkušenosti mám s vejmutovkou,dobrá je i červená borovice,ze které ale víc padají suky(ty se musí vyvrtat a vylepit),a navíc nebývají rovná vlákna(roste křivě).Teď mám na hráni na sušení i douglasku,tak jsem na ni zvědavý.Tolik zkušenosti z amatérského truhlaření.
Zdraví Pavel.

Vase amaterske truhlarske zkusenosti se plne shoduji s mymi :-)

Trochu vice zacinam uvazovat o ''Liebigove'' konstrukci drevenych nastavku
- alespon vyzkouset. Zkusenost s uteplenymi sololit-palubka mi ukazuje jak
jsou tyto nastavky stale - ta konstrukce a mnozstvi sponek - to proste
sedi.
Mluvim o VN, u NN kde udelam nastavek z jednoho prkna namam takoveto drobne
problemy.

Cinkovy spoj by byl bezva ale koukam i na jednoduchost vyroby vzhledem ke
svym moznostem..

T.H.


> Teď mám na hráni na
> sušení i douglasku,tak jsem na ni zvědavý.Tolik zkušenosti z amatérského
> truhlaření.
> Zdraví Pavel.
>

" Diky za info, kdyby se nekdy naskytla moznost dostat se k topolu budu na to
myslet"

Co já mám zkušenosti s topolovým dřevem - měli jsme z něho zadovákové baterie v kočovném včelíně plus jsem z něho dělal nějaké drobnější věci, tak z hlediska praskání je topol levnější a horší alternativa smrku. Navíc topol, co jsme měli, byl z nějaké boulovaté spodní části kmene, kde vlákna dřeva byla zvlněná jako moře za bouřky, uříznout nějaké prkýnko, které by bylo po celé délce podélně ve směru vláken bylo nemožné, neupravený hřebík - s neztupenou špičkou takové prkýnko spolehlivě rozštípnul. Topolové dřevy se taky ochotně štípe i přes vlákna. Lepení a přibíjení tenkými hřebíčky odštípnutých rožků nazpátek byla běžná věc. Jako kontrastně namořená okrasná dýha nebo masív je toto dřevo perfektní, ale na nějaké funkční věci se moc nehodí. Další nevýhoda je nižší odolnost tohoto dřeva proti smrkovému k hnilobě, naopak výhoda u nástavků je lehkost tohoto dřeva.
Jednalo se o dřevo - nařezané fošny z kmenů o průměru nejméně 50 cm z těch obrovských tuším černých topolů, co vyrůstají občas u našich řek. Připouštím, že z nějakých jiných topolů menšího průměru a jiného druhu může být to dřevo odlišné.....
Mnohem větší vliv než u smrkového dřeva tam bude mít vlhkost dřeva - lidoví řezbáři používali topol na výrobu dřevěného nádobí, to ale řezali z uplně mokrého dřeva máčeného ve vodě, za takových podmínek topol zřejmě nepraská.
A je citlivější na ostrost nástrojů než smrk.
Doporučuji vyzkoušet, tyto dřeva jsou prostě trochu jiná než smrk, mohou i vyhovovat víc než smrk, ale příliš na tyto dřeva nespoléhat. Dost těchto měkkých listnatých dřev se dá vytáhnout z měkkého palivového dřeva prodávaného na topení.

mám na 2cm různý ůly ,různá spotřeba v zimě je daná spíš tím jaká zima "pasuje" na jak velkej rámek,snad...,včely přezimujó i v krabici od bot....