Včelařská konference

"Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě menších koncentracích a byla navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl daleko větší prostor pro další, stejně tak důležité opylovače."
Já bych řekl, že včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou dostatek pylu a nektaru. Včely by na stanovišti dávno umíraly hladem a čmeláci a včely samotářky by stále měli dostatek. Navíc podle mého pozorování flórokonstantnost včel ztěžuje včelám využít prostředí, kde kvete mnoho druhů květů, třeba i dobrých zdrojů sadiny a pylu, jednotlivě v malém počtu, i když v součtu je potom taková plocha významným zdrojem. Včely se tak spíše soustřeďují na monokultury nebo na květy na stromech a keřech, kde je hodně květů stejného druhu, zatímco ostatní opylovači spíš na drobné květy jednotlivých rostlin... Pokud jedni zmizí, druzí jsou částečně schopni je nahradit, ale jinak nic víc....

R. Polášek: "...včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou dostatek pylu a nektaru."
______________________________

Přesně v tomto duchu jsem chtěl také zareagovat. Pane Stonjeku, nyní kvetou ovocné stromy, například. Stoupněte si proto prosím pod tento strom a pozorujte - myslíte, že dominance včel v koruně takového stromu je způsobena tím, že včely brání ostatním opylovatelům v jejich činnosti? Dovolil bych si náhled na celou situaci obrátit, neboť se domnívám, že v přírodě to nebude tak, že by se jednotliví opylovatelé mezi sebou prali o zdroje nektaru (přeci ani na květech nepozorujeme jakoukoliv vzájemnou nevraživost, napadání "konkurenta"), ale spíše jde o to využít bohatost nárazové snůšky, kdy je v přírodě taková hojnost, kterou nelze nikdy plně zužitkovat a soupeření je spíše na straně rostlin - soupeření o svého opylovatele (k čemuž konec konců právě nektar slouží jako významný prostředek a "komparativní výhoda" vůči konkurenci). Bez včel by zde byl pouze o to větší převis nabídky nad poptávkou, nehledě na to, že opylovatel přispívá svojí činností (zvláště u planě rostoucích rostlin) k reprodukci a zvyšování této nabídky v příští sezoně (pokud ovšem "pán tvorstva" zrovna dotyčnou rostlinu neoznačí za plevel a nezačne ji hubit). Význam a prospěšnost včelstev pro krajinu přiznávali po dlouhá staletí generace našich předků. Možná nebyli tito předci tak úplně hloupí, jak si často myslíme (světe div se, možná byli dokonce i chytřejší než onen agronom za totáče).

Úplně. Udelá li se to v půlce května, ještě v příhodném roce dají užitek.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 22.4.2010 13:06:52
> ----------------------------------------
> "Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě menších koncentracích a byla
> navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl daleko větší prostor pro další,
> stejně tak důležité opylovače."
> Já bych řekl, že včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si
> ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě
> běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou
> dostatek pylu a nektaru. Včely by na stanovišti dávno umíraly hladem a
> čmeláci a včely samotářky by stále měli dostatek. Navíc podle mého
> pozorování flórokonstantnost včel ztěžuje včelám využít prostředí, kde
> kvete mnoho druhů květů, třeba i dobrých zdrojů sadiny a pylu, jednotlivě v
> malém počtu, i když v součtu je potom taková plocha významným zdrojem.
> Včely se tak spíše soustřeďují na monokultury nebo na květy na stromech a
> keřech, kde je hodně květů stejného druhu, zatímco ostatní opylovači spíš
> na drobné květy jednotlivých rostlin... Pokud jedni zmizí, druzí jsou
> částečně schopni je nahradit, ale jinak nic víc....
>
>
>