Včelařská konference

Upřesnil bych to. Nejsem autorem, ale spoluautorem s ing. Čermákem.Těch modelů je ale více. Sleuduji to již 7 let a někteří naši členové také. Např. ing. Šturma měl na naší výročce krásnou prezentaci a srovnání. Lze to velmi dobře využít. Samozřejmě není to přesné, ale je to mnohem lepší pro plánování celého provozu a zásahů do včelstva, než dělat zákroky naslepo. Když se srovnají do grafu jednotlivé údaje v různých létech, lze odhadovat i budoucí vývoj ( i počasí) např. v létě a pod. Pro sebe to mám dopracováno na celý rok,ale to je o něčem jiném , než o max. teplotách. Zajímavé je (ono je to logické), že ta včelstva, která mají ve srovnání s předpokladem méně plodu (důvody jsou různé) mají zpravidla v době, kdy dochází k sílení včelstev, přibližně stejný počet včel jako ta, která plodují přibližně podle modelu. Inu potvrzuje se stará včelařská pravda, že dlouhověká včela začíná stárnout až když se skutečně zapojí do dělby práce. Někdo to tu již myslím zmínil.

Leoš Dvorský:
Inu potvrzuje se stará včelařská pravda, že dlouhověká včela začíná stárnout až když se skutečně zapojí do dělby práce. Někdo to tu již myslím zmínil.

___________________________________________________________

Ano. To jsem byl zhruba já.

Nejparadoxnější je, že včela zpravidla hyne "hlady", nikoliv faktickým mechanickým opotřebením a sešlostí věkem (k tomu dochází u matek někdy teprve 3 rokem života, přitom matka se na vrcholu kladení také pořádně nadře… vždyť musí za den snést i více než 2000 vajíček a to kontinuálně po dobu několika dní až týdnů!). Létavky přijímají bílkoviny jen v omezeném množství. V takovém stavu je jen otázka času, než jim dojdou tělesné zásoby a uhynou. Tyto tělesné zásoby udávají letovou kapacitu dělnic. Myslím si, že je nemožné, aby se včela ve stádiu krmičky tzv. upracovala.

S pozdravem M. Václavek

"Tyto tělesné zásoby udávají letovou kapacitu dělnic."
Někde jsem viděl tu letovou kapacitu vyčíslenou na zhruba 800 kilometrů pro jednu létavku.