76762

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re:

No mám, ale nejsou nějak složité. Pytlíčkovitost se pozná jednoduše
podle toho, že larva (nebo to co poní zbylo) má na povrchu blanku, za
kterou zatáhnete a vytáhnete bez problému pytlíček s jakousi světlou
tekutinou. Mám stále pinzetu ssebou v autě na jiné parazity, jde to i
nehty, ale co když by to byl když nevím mor. Že?

No a když jsem to řešil, řešení bylo jednoduché, včelstvo jsem usmrtil
a zbytky vyvařil a vydezinfikoval. A byl šmytec. Jde o dobu v podletí
velkých republikových úhynů 2007. Na jiném druhém místě tč., jsem opět
včely usmrtil, úl hodil na hromadu a spálel. Byl stejnak na vyřazení,
úl byl po doživotní záruce. Opět od té doby klid. Vyřešeno do 5ti
minut.

Příčina je asi taková, že tato viróza stejně jako jiné, jsou přenášeny
do úlu létavkami s potravou z loupeží z okolí a to při velkém
infekčním tlaku VD. Pár stanovišť druhých kolegáčků včelařů okolo je
opravdu v ubohém nebo stále problematickém stavu.

Snad to stačí.

_gp_


9.3.10, NitraM <e-mail/=/nezadan>:
> G.Pazderka: "U viru s pytlíčkovatěním to nevidím tak jednoduše tam bych byl
> opravdu razantní, je to velmi vleklá infekce."
> ________________________
>
> Máte s tímto onemocněním nějaké praktické zkušenosti? Mohl byste je
> rozvést, tj. jak jste to řešil? Většinou se píše, že tato nemoc zpravidla
> odezní, případně je vhodné zrušit dílo zasažených plástů, vyměnit matku a
> nechat vyvětrat na nějaký čas nástavky. Díky.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Streit Pavel (78.136.163.70) --- 9. 3. 2010
Re: Zvápenatění

Zdravím vás,

Když jsem vstoupil poprvé na tuto diskusi, pamatuji si přesně, že nejvíce jsem se názorově střetával s p.Pazderkou a Turčánim. Postupem doby jsem zjistil, že ti dva chlapi mají něco do sebe. Naše názory jsou kolikrát více ve shodě, než u ostaních. To co napsal G.Pazderka, je pravda, efektivní řešení hotové do 10 minut. Vy mistři s takovými chovy byste neměli mít problém utratit včelstvo napadené chorobou ( nosema, zvápenatění..) Máte včelstev dost. Odmítám čekat a prodlužovat infekční tlak na stanovišti, jak si s tím poradí přidaná nová matka svojí genetikou. Nejde jen o mě, ale i o včelaře v okolí, i tam se to ode mě rozšiřuje. Pokud byste měli 5 včelstev, pochopil bych, že se je snažíte pipláním udržet. Mluvíte zde o renabilitě, ale právě rychlým zásahem a konstruktivním řešením šetříte náklady. Odmítám mít na stanovišti včelstvo se zvápenatěním a nějak jej zachraňovat, musel bych sledovat více všechna včelstva a nemocné samotné včelstvo. Proč! CHceme li šetřit náklady, tak se tak chovejme. S jistými včelaři, kteří myslí v některých otázkách postaru a nemají konstruktivní rychlé řešení se neshodnu ani v tom, že jedna a jedna jsou dvě.

Protože mám velký strach z nemocí a beru je vážně, každý rok je plodiště nové. To je nejlepší prevence s chorobami včel.

Petr Kovář to napsal dobře, mám ostrý jazyk, uznávám, mám chyby, vy mi ale kolikráte ve svých zakonzervativizovaných výrocích připadáte, že jste neomylní, pýcha předchází pád. Raději provedu opatření rázná, než nedostatečná.

Nechlubím se, vím ale, že mám včelnici v super stavu, alespoň to tvrdí těch více jak 40 včelařů, co tu bylo, na včelnici mám uklizeno tak, že tam nenajdete ani papírek. Pokud 1.3 kouknu do 4 náhodných včelstev pod víko, vidím, že jedno včelstvo je na 7 rámkách a zbilé 3 včelstva na 9 rámkách 39/24, nikdo z vás mi nevymluví ani jako zkušený začínajícímu, že to dělám dobře, že je můj způsob včelaření účinný. Byl jsem s Petříkem u sousedovy včelnice, zeptá se z vás někdo snad, co tam za divočení vyzuálně viděl, najde se někdo odvážný? Dragobíjce?

Ať jsem jaký jsem, v nemálo věcech mám pravdu. Bohužel, to vám nemám za zlé, prošli jste dobou a praxí včelaření i po staru. Uznávám ty staré včelaře, kteří používají moderní prvky nástavkového včelaření, ob dva roky obměňují matky, mění dílo v úlech minimálně z jedné třetiny ročně, dávají včelám dostatek prostoru, dělají protirojová opatření, nebojí se zkoušet nové. To jsou včelaři na svých místech. To jsou lidé, ke kterým vzhlížím, i k těm mladším. Učitelé včelařství P. Sedláček z Bučovic, p. Vydra, zde na diskusi G.Pazderka, p.Turčáni, J. Křapka, p.Čermák, p. Přidal, p. Gruna. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re:

> No a když jsem to řešil, řešení bylo jednoduché, včelstvo jsem usmrtil
> a zbytky vyvařil a vydezinfikoval. A byl šmytec. Jde o dobu v podletí
> velkých republikových úhynů 2007. Na jiném druhém místě tč., jsem opět
> včely usmrtil, úl hodil na hromadu a spálel. Byl stejnak na vyřazení,
> úl byl po doživotní záruce. Opět od té doby klid. Vyřešeno do 5ti
> minut.
>
> Příčina je asi taková, že tato viróza stejně jako jiné, jsou přenášeny
> do úlu létavkami s potravou z loupeží z okolí a to při velkém
> infekčním tlaku VD. Pár stanovišť druhých kolegáčků včelařů okolo je
> opravdu v ubohém nebo stále problematickém stavu.
>
> Snad to stačí.
>
> _gp_

Vir pytlickoveho plodu jsem objevil dvakrat a nikdy to nebylo v podleti. Bylo to na konci cervna a nejaky silny problem s vd jsem nikdy dosud nemel. Takze prenos funguje asi i jinak nez letavkama a loupezi... Navic to bylo na dvou ruznych stanovisti s ruznou ramkovou mirou. Byl jsem vystrasen, poslal vzorky p. Titerovi (po domluve to bylo zdarma) a on mi po telofonu zdelil ze toho je po republice vice, ale malo kdo si vubec vsimne. Bylo to po tom ochlazeni tusim zacatkem cervna.

T.H.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
NitraM (94.113.10.72) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytlíčkový plod

T. Heřman: "Vir pytlickoveho plodu jsem objevil dvakrat a nikdy to nebylo v podleti."
_______________________

Je zajímavé, že toto onemocnění se jen málokdy vyskytuje v odborných článcích českých periodik (různé seriály o nemocech na pokračování apod.), takže nám nezbývá, než cizojazyčné zdroje (na které zde T. Heřman již odkazoval vloni a lze je zde dohledat) a tudíž praktické zkušenosti jsou v této fázi velmi důležité. Asi je třeba souhlasit, že nějak zřejmě bude souviset s varroázou, avšak je pro mě zvláštní, že lze nemocný plod nalézat povětšinou právě na přelomu května a června, tedy sice ve vrcholné fázi růstu včelstva, ale larvy musejí být napadeny již někdy minimálně o čtrnáct dní či měsíc dříve, tj. v době, kdy bych ještě tak veliký tlak VD (třeba oproti podletí) nečekal. Někde v literatuře se ale také uvádí, že to souvisí právě s velkými plochami plodu, takže mladé včely nestíhají v této fázi virem zasažený plod včas odstraňovat. Kdyby bylo více informací, větší povědomí o nemovi ve veřejnosti, možná by pak nebylo nutné postupovat tak radikálními zásahy, jaké použil GP, ale právě že dnes málokdo ví, a proto z části jeho snaze rozumím. Na druhou stranu se právě může jednat o přechodné onemocnění (něco jako viroza u člověka), ovlivněné počasím nebo třeba stresovou situací, a pak je včelstva škoda...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod

Nehorsi na tom viru je, ze spolehlive rozpoznat ho muze pouze laborator, ostatni je jen domenka vcelare i kdyz gondolka ci pytlicek by mel byt jasny signal.... Ale ono kdyz je to v bunkach dele tak uz to neni cira tekutina ale je to sede s cernou spickou. Sice se to netahne, ale to mor v nekterych pripadech udajne take ne.

Vymenil jsem matky, na ty uly se zamerim. Ono jakoby ten vir atakoval v casovych vlnach, bohuzel ale casto clovek musi odkryt vicko aby nemocnou larvu nasel, ne vzdy ma dirku. Zajimave, ze me vcely k tomu byly dost laxni, nevycistily ani to co jsem jim otevrel. To vcelstvo vypadalo dobre, vsiml jsem si toho diky oddelku z tohoto vcelstva. Klidne to mohly mit i jine uly...

T.H.

> Je zajímavé, že toto onemocnění se jen málokdy vyskytuje v odborných
> článcích českých periodik (různé seriály o nemocech na pokračování apod.),
> takže nám nezbývá, než cizojazyčné zdroje

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
NitraM (94.113.10.72) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod

T. Heřman: "...spolehlive rozpoznat ho muze pouze laborator, ostatni je jen domenka vcelare i kdyz gondolka ci pytlicek by mel byt jasny signal".
________________

Právě, že ten pytlíček mi připadá velice specifický. Docela by mě to zajímalo, jestli prohlížitelé v různých oblastech narazili někdy na to, že by klinika moru mohla vypadat takto. Vím, že podoby moru mohou být různé, vždy jsem ale četl, že u moru se ta larva rozkládá do hlenovité hmoty, takže nevím, zda je vůbec možné, aby takovýmto způsobem vnější obal, "pytlíček", a oddělená voda, zůstal v případě jiného než virového onemocnění v buňce zachován? Samozřejmě chápu, že vždy s jistotou může rozhodnout jen laboratoř, ale v případě, že by se virová onemocnění plodu v republice rozšířila, jak jste ostatně potvrdil i slovy p. Titěry, a současně by si včelaři více všímali plodu, pak by vzniklá nejistota mohla veterinární správě či VÚVč přidělat dost práce. Proto by osvěta v tomto případě mohla velice prospět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod

NitraM:
"Právě, že ten pytlíček mi připadá velice specifický"
Sám s tím zkušenost nemám, ale znám velkého chovatele, který objevil mrtvé larvy a nebyl schopen identifikovat zda je to mor, nebo pytlíčkovitost. poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.
Z toho sodím, že to tak jednoduché nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod

> poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.

jj spalit a jit spat :-) to je vtip, sam vim, ze neni to lehke cekat na vysledky... ono treba vime ze pri moru ''muze'' pomoct premest na mezisteny, ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
kovarpe (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod

ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
------------------------------------

Já :-)
P. Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod

> ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
> ------------------------------------
>
> Já :-)
> P. Kovář

schvalne se zeptam v sezone, ted take mam :-) T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
kovarpe (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pytl??kov? plod
> Datum: 10.3.2010 10:14:23
> ----------------------------------------
> > ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
> > ------------------------------------
> >
> > Já :-)
> > P. Kovář
>
> schvalne se zeptam v sezone, ted take mam :-) T.H.
>
>
> No zatím jsem měl stabilně nachystaný 4 nástavky s vypletenými rámky ale letos chci začít přecházet na jinou RM, tak bude vše jinak...
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod

Masívní zdroj nákazy je uhynulý plod a potom případně, pokud je, nepořádek a smetí na dně úlu.
Pokud tedy jsou pochybnosti, mrtvý plod se z plástu vyřeže, smetí, pokud je na spodku úlu se vymete, úl případně zevnitř oškrábe do dřeva, zvenku taky očistí, použité nářadí očistí a toto všechno smetí se spálí. Plásty s dírami po plodu plus ostatní pochybné plásty se vyvaří a je to. Na zvápenatění, virovou nákazu atd mimo mor plodu by to mělo stačit.
Pokud pochybnosti o příčině úmrtí včelstva nejsou, je to "klasika", nedostatek zásob plus zima atd provede se totéž, co předtím, akorát nic se nepálí. Voskové věci se vyvaří, ostatní smetí rovnou vyhodí.
Pokud příznaky ukazují jasně na kliniku moru plodu, taky je to jasné, je třeba to nahlásit a rozjede se příslušný kolotoč opatření....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod

Vím, že podoby moru mohou být různé,
> vždy jsem ale četl, že u moru se ta larva rozkládá do hlenovité hmoty,
> takže nevím, zda je vůbec možné, aby takovýmto způsobem vnější obal,
> "pytlíček", a oddělená voda, zůstal v případě jiného než virového
> onemocnění v buňce zachován?

Predne upozornuju reprodukuji tu trochu co vim z lit. a od ostatnich vcelaru, rozhodne ale ne z meho okoli. Malo kdo vubec vi, ze neco takoveho existuje

Myslim, ze jsem si osahal, ze pytlicek s vodou je to jen po urcitou dobu, stejne jako bila barva. Casem to vysicha a meni barvu do sediva, tmava, matni to. Ono kdyz pak vydate "neco sediveho neurciteho" tak vahate... Udelate test sirkou ci steblem a rikate si to neni mor kdyz to lze takto vyndat z bunky. A to jsem jeste nevedel, ze klinika moru popsana v ucebnicich se casto velmi lisi od realneho moru - zase asi hodne zavisi stari uhynule larvy... Takze spalit asi neni kuli moznemu riziku neekonomicka cesta.

Signal, ze nejde o mor asi muze byt, ze tech bunek bylo vice (pres 20 ), na vice plastech a vcelstvo v sile, to u moru by asi vcelstvo vypadalo jinak, ale nevim jen myslim..
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu