76650

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Když to tak domýšlím tak i vlastně časté výměny matek vedou ke zvyšování populace kleštíků mladé matky totiž kladou mnohem déle jako ty staré,. Pak ti nepořádní včelaři protože mají bůhví jak staré matičky mají menší potíž s kleštíkem. Není to proto že by napadl ty sousedovy včely ale tím , že si ho tak intenzivně nemnoží.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:59:23
> ----------------------------------------
> > "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> > klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> > vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> > ----------
> > Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> > matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> > být podobný.
>
> Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev
> temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt
> vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky
> varroatolerance.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

T.H.
Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100 včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným, nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

pepan
mladé matky kladou více, ale nová matka stimluje hygienické chování včelstva, k tomu období bez plodu, asi jen pokus ukáže, co to s kleštíkem udělá.
Napadá mě takové přirovnání, i když vzdálené. Když jedete autem po cestě plné výmolů, snažíte se jet velmi pomalu, aby auto bezpečně výmoly projelo bez utržených kol a přidat plyn vám připadá nemožné. Můžete ale také jet tak rychle, že výmoly prostě přeskočíte a neřešíte je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.

Jde o to mit take vhodnou vcelu pro svuj zpusob vcelareni, stanoviste a dalsi...

K otazce zda to pomuze ta prestavka, tak myslim, ze ted moc nekecam kdyz budu tvrdit, ze se vi, ze jakakoliv prestavka plodovani pomuze.

Navic toho lze vyuzit, roztoc je nadrzenej na mnozeni a proto po vynucene prestavce nabehne vetsina roztocu do prvnich bunek, ty kdyz se odstrani (1plast) tak to zdrejme bude velmi ucinne opatreni.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.
-----------------------------------
Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů, třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně časovat rozšiřování, nebo chov matek.
Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy, kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké ohlídat zdarvotní stav je více
--není mnoho času na sledování každého včelstva
--nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
--s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se přenést i na jiná stanoviště

Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů,
> třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně
> časovat rozšiřování, nebo chov matek.
> Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy,
> kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké
> ohlídat zdarvotní stav je více
> --není mnoho času na sledování každého včelstva
> --nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
> --s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se
> přenést i na jiná stanoviště

> Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl
> velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou
> jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Ja bych se bal tvrdit opak :-)) ted trochu popichuju, samozrejme to nevim.

Uvedomuju si ten rozdil mezi 10ti a nejakou tou stovkou vcelstev a chapu jak to myslite. Ale jde jen o to co je priorita, vydelat momentalne nebo mit zdrava vcelstva = investice do budoucna. Take musime myslet na to, ze u vcel plati cim mene zasahu tim lepe.

Napr. na vms v Brne p. Gruna oznamil, ze monitoroval vsechna sva vcelstva (kolem 300), a je mimo jine i chovatel matek. Pro me docela nepredstavitelne :-)) Pan Cermak to bude mit obdobne atd. Takze jak je videt je to jen o chuti a zodpovednosti za sva vcelstva...
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat. A tak musí dělat vše pro to aby měl včelstva zdravá a vitální a všechny co nevyhovují ¨zlikvidovat a nahradit odělky. Naopak když čtete zde velmi často ty nesmysly a hlavně zaručeně spolehlivé návody jak se zdravým a vitálním včelstvům obloukem vyhnout tak tudy cesta asi vést nebude. Ona velká četnost prohlídek svědčí pouze o tom, že majitel včelstev u práce pouze nemyslí, ale souvislost se zdravotním stavem je nulová. Proto také až na vyjímky včelstva v kritických letech velkým včelařům neumírají, protože finanční ztráty by byly likvidační a oni ví kde jsou kritické body a co musí udělat. No a tohle zásadní z těch 50 000 českých včelařů ví pouze no tak asi polovina. A to je ten zakopaný pes českého včelařství samozřejmě v kombinaci se zcela přiblblou i když líbivou dotační politikou. Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat."
Pravda bude někde uprostřed.
Velký včelař si nemůže dovolit časově náročné ošetřovatelské zásahy a jenom v době, kdy to je pro včely nejvýhodnější. Velkovčelař musí sekat obsluhu jednotlivých úlů jako Baťa cvičky a tehdy, kdy to vyhovuje jemu, tudíž má zařízení a provozní metody přizpůsobené rychlosti a jednoduchosti, ne už tolik skutečným potřebám včelstva. Taky si nemůže dovolit příliš geneticky rozrůzněná včelstva, protože musí mít všechny včelstva jedno stejné jako druhé, aby mohl přijít na stanoviště a sekat ty úly jak ten Baťa cvičky bez jakéhokoliv uvažování a zkoumání. Ideální by pro něho bylo mít všech x 100 nebo x tisíc svých včelstev dcery od jedné jediné matky.
Každý zkušený chovatel i pěstitel čehokoliv umí víc režimů. Umí režim dlouhodobého rozvoje, kdy každý rok získává určité množství produktů a na příští roky má naději na stejné nebo větší množství a umí režim "vydojovací" kdy odebírá těch produktů výrazně víc za cenu toho, že chovaný či pěstovaný objekt během 1 - 2 - 4 let úplně zničí. Pokud teda velkochovatel včel zabrousí výrazně do toho vydojovacího režimu, může mít i přes velmi vysoký momentální výnos medu svoje včelstva v celkově velice špatném zdravotním stavu. A může to i ekonomicky vycházet, pokud výroba nových včelstev bude dostatečně levná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
PaveN (88.101.19.249) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

" Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
Startujete zbytečně.
Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou, nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to tady sám.
Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat spad a podle potřeby použije léčivo?
Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. Buď je včelař bez ohledu na velikost svého chovu
pořádný a umí se postarat kvalitně o každé včelstvo ve svém chovu a
nebo je břídil a stále chov včel mastí jak se dá a je jak neřízená
střela. A takových se najde všude plno, dokonce i mezi teoretiky na
zdejší konferenci. Takže směřujte své teoretické dovednosti směrem k
vyšší kvalitě svého chápání. Bez toho totiž se nikdo nic nenaučí a
stále jen diskutuje o kulatosti kul.

_gp_

27.2.10, PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> " Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si
> brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
> Startujete zbytečně.
> Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na
> náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou,
> nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to
> tady sám.
> Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka
> včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut
> práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat
> spad a podle potřeby použije léčivo?
> Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to
> neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. "
Třeba jak se tady před krátkým časem diskutovalo o možnosti na konci sezóny přemést včelstva a nechat je podle norského zimování vystavět mezistěny, mohli by se tak roztoči zlikvidovat na rezidua mnohem šetrnější fumigací než vkládáním Gabonů nebo i bez léčení je jen plodovou přestávkou omezit plus navíc by došlo obecně k snížení koncentrace choroboplodných zárodků ve včelstvu atd. Ovšem samotné setřepávání znamená nejméně takovou hodinku v létě dost nepříjemné práce na jedno včelstvo plus navíc potom práce s tím léčením a práce navíc proti běžnému krmení, je třeba při výstavbě mezistěn krmit pomaleji a včelstva víc sledovat. Pokud si pamatuji, kterýsi z velkovčelařů tady v diskuzi to striktně odmítl, protože prý by to nestíhal ( V mém překladu musel by na to najmout pomocné včelaře brigádníky a tím by rentabilita včelařského provozu asi šla tam, kde nechce.)
Zatímco včelař s nějakou desítkou včelstev to v pohodě za víkend stihne. A není sporu,že když se to provede správně, bez extrémů, tak to zdravotní stav včelstva vylepší, jeho sílu do zimy prakticky neovlivní a navíc umožní identifikovat nevitální včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Nějaká taková metoda je známa, chtěl jsem to zkusit, ale nebyl čas. Je to hraní a je to pracné. Matka se zaklíckuje cca koncem června na týden až deset dnů a pak se pustí do izolátoru s jedním trubčím plástem umístěným v plodišti, zase tak na tři dny až týden se nechá zaklást trubčina, pak se vypustí a trubčí plod se po zavíčkování vyřeže. Jestli to někdo budete zkoušet, tak na trochu více napadeném včelstvu a stálo by za to sledovat denní spad před a potom. Dejte vědět :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu