|  | M. Václavek (93.99.204.43) --- 22. 2. 2010Předpředjarní suma sumárum aneb Sabat čarodějnic
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010 Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)
 
 Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
 (…)
 Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.
 
 J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
 Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278) (41286)
 Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. (…)
 
 ___________________________________________________________
 
 Vymýšlet kompromisní řešení? Na co? Vždyť je to už vymyšlené: každoroční jednorázové převedení všech včelstev na panenské dílo.
 
 Poslední dobou se př. Streitovi podařilo rozvířit, a tak oživit, někdy až skoro nudnou a věčně se opakující zaciklenou konferenční diskuzi, za což mu děkuji. Také mu děkuji za to, že „šel s vlastní kůží na trh“. Jak říká můj fyzikář (před zkoušením :-D): „Lid se chce bavit.“ Vzniklo povícero zajímavých a někdy mnohdy dost kontroverzních diskusních vláken. Z nich teď vytáhnu pár vztyčných tvrzení, se kterými se ztotožňuji.
 
 Výchozí teze:
 1.       Pravidelná obměna díla má prokazatelný kladný vliv na zdravotní stav včelstev
 2.       Aby se docílilo efektivního ozdravení, je třeba provést odstranění veškerého tmavého díla v úle, a to při jednom zákroku, nikoliv praktikovat postupnou obměnu, byť i celého plodiště
 3.       Systém jednorázové obměny díla může zamezit hynutí včelstev na infekční onemocnění (např. moru)
 4.       Med z tmavého díla je chuťově zatížen výluhy z košilek
 
 Náměty na pokusy:
 1.       nalití čisté vody do tmavé souše a sledování změn v závislosti na čase
 2.       očichávání díla po vylíhnutém plodu (bez předchozího zaplnění medem)
 3.       ochutnávání a porovnávání medů z tmavého vs. panenského díla
 4.       infikování včelstev morem a testování funkčnosti Linhartovy, Streitovi, popřípadě moji metody.
 
 Jinak zas se mi ukázalo, jak velká demagogie je zimní uteplování. V neděli př. 3°C ve stínu jsem měl včelstva krásně roztáhnutá a ojediněle i vylétávaly jednotlivé včely ven na prolet. Bez problému se včely mohly přeorganizovat a posunout na vhodnější místo k sezení, bez problému si mohly přenést zásoby blíže k centru chumáče. To vše i když venku bylo jen pár stupňů nad nulou. Jak je to asi možné?
 
 Tento týden meteorologové hlásí oteplení, tedy očekávám hromadný prolet. Při nejbližší vhodné příležitost rozeberu včelstva a změřím plochy plodu a jeho stáří, zdali tam vůbec nějaký bude.
 
 Tak ať nám včelky šťastně bzučí i nadále!
 
 S pozdravem M. Václavek
 
 PS
 
 Jestli někdo chce provádět pokus č. 4 a nemá doma ve vitríně vlastní infikovaný materiál (samozřejmě jen pro studijní účely :-D), můžu mu obstarat část morového plástu, teda jestli mi z něho něco zbude. email: disidenti/=/csv.cz
 :-)
 
 Co tím básník chtěl asi říci? Vířit se, vířit se, vířit se!
 
 //\/\\//
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 41318
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 |