76037

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze


> Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního
> včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
> J.B.

Zdravim, take jsem byl opet velmi spokojen. Zejmena prednaska p. Pridala byla pro me velmi obohacujici, vetsinou uz se tolik novych veci nedozvim, ale tohle bych si s radosti poslechl znovu.

Zkusenosti p. Veseleho s morem jsou take k nezaplaceni, nedelam si iluze... Jak bylo receno, mor objevi v 99% poctivy vcelar a jeste z toho ve finale diky vztahum mezi vcelari vyjde nejhure...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení. Přestože tato radikální opatření byla míněna zřejmě spíše jako doporučení pro oblasti v ochranném pásmu, budu se i já v této sezoně snažit o oběh rámků, nástavků a včelařského zařízení pouze v rámci jednotlivých stanovišť. Činím postupné kroky k tomu, uvyknout takovéto provozní praxi, která je sice méně pohodlná, ale zase pouze v souvislosti s ní má smysl další důležité poučení p. Veselého "z krizového vývoje", totiž mít při současném poustpu SVSČR svá včelstva rozmístěna (a hlavně evidována) na více stanovištích (on prý má tři, byť od sebe vzdálena jen asi 100 metrů).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
Jaru blíž!
Jiří


NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

To by nás vrátilo tak o 100 let zpět . To tehdy stály na zahradách úly různých konstrukcí a tam to ani nešlo zaměnit. A mor byl taky! :-/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: prednasky v Praze
> Datum: 22.2.2010 12:21:08
> ----------------------------------------
> Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je
> třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli
> jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
> Jaru blíž!
> Jiří
>
>
> NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
> Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916)
> (40935) (40943) (41171) (41278)
>
> Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes
> leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu
> neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování
> plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
> Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou
> včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet
> oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit
> následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné
> množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu
> představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit
> kompromisní řešení.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

No když bude mít včelař na všechny stanoviště jedno nářadí a třeba rozpěrák ( nebo dříve kleště na rámky) nebude vůbec čistit od propolisu nebo dokonce mezi návštěvami jednotlivých mít třeba desinfikovat v troubě, bude to totéž jako na jednom stanovišti plném různých atypických úlků, mor se rozšíří na všechno.
U plástů to je věc jiná, to je kompromis, ale nářadí může být na každé stanoviště jedno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.106) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství).
---------------------------------------

Tady jde o to, že technologie Včelař povaleč jde včelkám k duhu a v této souvislosti je i zdravotně nejméně škodlivá.
Je to nejen moje technologie, ale ověřená minimalistická - ve spoustě provozů ověřená.

Na jaře rozšiřuji - ale mezistěny, stavební a nedostavěné dílo z loňska.
A pak jen vytáčím.
Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného. To je výhoda neuspořádaného nepořádku, tedy úly ne v řadě, ale porůznu na paletách jak byla založena a případně rušena.
Většinou mám vedle místo. Zatímco bývají vojáci co mají úly jak na přehlídce mají v tomhle smůlu. Musí si psát čísla a být pedanti a vést si evidenci. Nehledě na vyšší zalétávání včel.

A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované.

Ale - ono jde o to, před čím se chráním. Pokud před klinikou, která se rozeběhla v jednom mém včelstvu, nebo před přínosem medu a spor z nějakého sousedního nakaženého včelstva co už "končí". Před tímhle není obrany. Tedy já nevím o žádné provozní metodě.

Obrannou tady asi je, když by se zavedlo pravidelné plošné vyšetření zimní měli na MVP určitého zlomku stanovišť. třeba 1/5, tedy za 5 let 100%.

Pak by se celkem vědělo, v jaké situaci se nákaza objevila.
Jestli jde o něco nového, vloni a v minulých letech zde bylo prokazatelně (!) čisto, tak se dá rovnou hledat nový zdroj.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

KaJi napsal: 1)...Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného...

2) A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované
_________________________________
ad 1) Pokud vytvářím oddělky na začátku května, v teplejších krajích možná již ve třetí dekádě dubna, nezdá se mi pro rozvoj včelstev vhodné z jednoho každého včelstva vytvářet vlastní oddělek, navíc v těsné blízkosti mateřského včelstva, ale spíše méně oslabit více včelstev a vytvořit tak oddělek sběrný.

ad 2) Ale nezaplodované plásty přeci neřeší roznesení případné choroby ve včelstvu, a tedy v medných zásobách - navíc, jak s takovým kombinovaným systémem provádět jednoduché výměny matek i s oddělkem, apod. Asi to jde, ale prevence to podle mě přílišná není.

Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný. Na subúrovni samotných včelstev si dnes asi nemá příliš smysl s tímto problémem lámat hlavu, neboť včelaři, u kterých se MVP vyskytl, musí stejně bez ohledu na zdravotní stav spálit všechna včelstva na stanovišti. (To bylo mimochodem snad nejdůležitější téma setkání, totiž skutečnost, že s klinicky nemocnými včelstvy dochází k pálení i včelstev, které kvalitu svých genetických vlastností prokázaly (alespoň prozatímní) svojí schopností tlaku onemocnění odolávat).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

> Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta
> zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více
> unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který
> by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný.

Ja myslim ze jde o to udelat si system ktery minimalizuje riziko a ten se snazit drzet.

- kazde stanoviste ma svoje vybaveni - jasna vec

- nezamenovat plodove plasty - s tim take nemam problem, nedelam to. K zamysleni jsou oddelky. Ma zkusenost je taka ze v oddelku jsem objevil vir pytlickoveho plodu a vedel jsem odkud je tak jsem to nasel i v produkcnim vcelstu. Bez oddelku bych o tom nevedel, protoze bych produkcni detailne neprohlizel.
Tady se mi to sprajcuje, protoze se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko. Proto 5ti kilo rocne za rozbor se mozna vyplati, aby clovek vedel co si muze dovolit. (Rozbor na mor materialove udajne stoji desitku korun?? :-( )

- vracet vytocene plasty do stejnych ulu je jen otazka systemu a chute - je to boj ale da se na tom pracovat (pro zacatek (i kdyz blbe) oznacene ramky - pripinacky, fixa ci spise oznacene nastavky). Snadnejsi je ovsem rict ze toto lze do peti vcelstvev :-) Delal jsem to docela s uspechem u 20ti.

- zadny med vcelam - oblibene vylizovni vicek, vzdusne skladovani sousi apod :-)

- rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

T. Heřman: "...se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko..."

"rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???"
____________________

Ale zde bych to riziko neviděl tak veliké. V případě, že by takové směsné vzorky budou tvořeny pouze v rámci daného stanoviště (holt, všechny létavky se vrátí do mateřského včelstva, tomu se vyhnout nelze), pak závažné riziko neshledávám. Vždyť při současné praxi veterinární správy by přeci stejně došlo k likvidaci všech včelstev na stanovišti. Kdyby se rozlišovala jednotlivá včelstva na stanovišti, byla by tato diskuse zase o něčem jiném. Kéž by se tak mohlo dít, ale to by musela být objevena zřejmě nějaká jednodušší orientační metoda vyšetření.

Jestli si to dobře vybavuji, myšlenka nelítostné likvidace slabých včelstev sirným knotem zazněla i od pana Veselého jako doporučení. Mně se však toto nesmírně příčí. Vždyť věřím, že i přes značné rozšíření, je stále MVP přeci jen ještě jistou mimořádností, která zde sice neustále nad námi visí jako hrozba, pro kterou snad ale není tak úplně třeba přistupovat vždy k takto radikálnímu řešení. Je mi prostě těch včel líto, když může stačit prostě vyměnit matku (třebaže vím, že zastánci přírodního výběru by argumentovali, že v přírodě by stejně nepřežila - ale proto je tu ten přeci právě včelař, aby se pokusil zjednat nápravu. Kdyby můj pes ztratil zuby nebo ohluchl, taky by v přírodě nepřežil a přesto mu prostě nedám ránu z milosti. Zde se navíc jedná o nevratný proces stárnutí, zatímco včelstvo je organismus neustále se regenerující). Danou situaci by to přitom stejně neřešilo - to bych současně musel vše, co příslušelo danému včelstvu spálit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.101) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

AD NitraM
----------
Ad1 - Oddělek nad včelstvem které pod něj topí může být jen z plástů ze zdola. Ale je to o síle.

Ad2 -
Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený.

Včetně těch věcí kolem rojů. Někdo má nápad jak vyhubit volně žijící včelstva.
Tam spíš než mor je problém VD.
Pokud by byly problémem pro Mor, tak nemůžou nikdy zaniknut ohniska moru, protože by to bylo v těch divokých. Měl jsme z toho bobky, ale kolem mě je jednorozsáhlé ohnisko, a to zaniklo, když se zlikvidovala včelstva u včelařů, ne ta v lese.

Ad doba rojení - včelstva se rojí i v srpnu. Proč, to nikdo neví. :-)
Kdy př.Streit přesypává včely, nevím, poslední ročníky Včelařství jsem nečetl, ale pokud je to norské zimování, tak o tom psalo Včelařství v mnulosti mnohokrát, ale takovéto vášně to nikdy nevzbudilo.
Holt to nevyšlo v zimě, kdy je nuda:-)
:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze

KaJi: "Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený."
________________________________

Pochopitelně se mi jedná o možný případný přenos mezi jednotlivými stanovišti, a jak toto nebezpečí co nejvíce eliminovat. To vše proto, aby člověk nebyl zaskočen tím, kdyby se ocitl v ochranném pásmu. Snažím se prostě o této neustále hrozící eventualitě přemýšlet předem a učinit maximum pro prevenci. Souhlasím, že testování vzorků by bylo mnohem účinnější, než varroáza, protože tu si nejlépe, protože mnohem přesněji vyhodnotím z podložky sám, navíc si mohu rozhodnout o nátěru plodu jen pro jednotlivá konkrétní napadená včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (93.99.204.43) --- 22. 2. 2010
Předpředjarní suma sumárum aneb Sabat čarodějnic

NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
(…)
Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278) (41286)
Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. (…)

___________________________________________________________

Vymýšlet kompromisní řešení? Na co? Vždyť je to už vymyšlené: každoroční jednorázové převedení všech včelstev na panenské dílo.

Poslední dobou se př. Streitovi podařilo rozvířit, a tak oživit, někdy až skoro nudnou a věčně se opakující zaciklenou konferenční diskuzi, za což mu děkuji. Také mu děkuji za to, že „šel s vlastní kůží na trh“. Jak říká můj fyzikář (před zkoušením :-D): „Lid se chce bavit.“ Vzniklo povícero zajímavých a někdy mnohdy dost kontroverzních diskusních vláken. Z nich teď vytáhnu pár vztyčných tvrzení, se kterými se ztotožňuji.

Výchozí teze:
1.       Pravidelná obměna díla má prokazatelný kladný vliv na zdravotní stav včelstev
2.       Aby se docílilo efektivního ozdravení, je třeba provést odstranění veškerého tmavého díla v úle, a to při jednom zákroku, nikoliv praktikovat postupnou obměnu, byť i celého plodiště
3.       Systém jednorázové obměny díla může zamezit hynutí včelstev na infekční onemocnění (např. moru)
4.       Med z tmavého díla je chuťově zatížen výluhy z košilek

Náměty na pokusy:
1.       nalití čisté vody do tmavé souše a sledování změn v závislosti na čase
2.       očichávání díla po vylíhnutém plodu (bez předchozího zaplnění medem)
3.       ochutnávání a porovnávání medů z tmavého vs. panenského díla
4.       infikování včelstev morem a testování funkčnosti Linhartovy, Streitovi, popřípadě moji metody.

Jinak zas se mi ukázalo, jak velká demagogie je zimní uteplování. V neděli př. 3°C ve stínu jsem měl včelstva krásně roztáhnutá a ojediněle i vylétávaly jednotlivé včely ven na prolet. Bez problému se včely mohly přeorganizovat a posunout na vhodnější místo k sezení, bez problému si mohly přenést zásoby blíže k centru chumáče. To vše i když venku bylo jen pár stupňů nad nulou. Jak je to asi možné?

Tento týden meteorologové hlásí oteplení, tedy očekávám hromadný prolet. Při nejbližší vhodné příležitost rozeberu včelstva a změřím plochy plodu a jeho stáří, zdali tam vůbec nějaký bude.

Tak ať nám včelky šťastně bzučí i nadále!

S pozdravem M. Václavek

PS

Jestli někdo chce provádět pokus č. 4 a nemá doma ve vitríně vlastní infikovaný materiál (samozřejmě jen pro studijní účely :-D), můžu mu obstarat část morového plástu, teda jestli mi z něho něco zbude. email: disidenti/=/csv.cz
:-)

Co tím básník chtěl asi říci? Vířit se, vířit se, vířit se!

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu