78403

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Oplodňáček nebo plemenáč?

Zase tu řešíte problémy tak nějak odprostřed. Chov matek ale je od A do Z. Přiznám se že oplodňáčky jsem rozdal, sekce spálil a děkuji nechci. V oplodňáčkách číhají dvě nebezpečí. První jsou vysoké ztráty při oplozování a za druhé i když mätky jsou na nosemu odolnější u jejích včel je to běžná nemoc. Navíc z oplodňáčku musíte nějak matku přidat a to většinou klíckou a začnou další problémy. Doporučuji si přečíst zajímavý článek o ztrátovosti při chovu matek od maďarského včelmistra Zoltána Faluby, který i když je to hodně dlouho, způsobil svého času u chovatelů slušný rozruch. Prostě ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody. Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Jinak i já pozoruji, že na krmítkách žádný velký cvrkot není. Nejsou sýkorky a nějak záhadně zmizely straky, kterých vloni bylo hodně. Prostě příroda, každý rok je jiný. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Streit Pavel (78.136.176.145) --- 17. 2. 2010
Re: Oplodňáček nebo plemenáč?

DObrý den, p. Stonjek, souhlasím s vámi, navíc ještě v plemenáči poznáte, jak se matka chová, jak klade, jak se chovají včely, jak oddělek sílí, jaké jsou vlastnosti včel, bodavost, stavební pud-stavba mezistěn atd
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???


Prostě
> ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody.
> Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a
> spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Zdraví R. Stonjek
>

Pane Stonjek mate tedy plemenace s oddelitelnym dnem, na kolik ramku? A pochopil jsem spravne ze jimi menite matky? Polozite na nastavek produkcniho a zbytek nastavku zakrejete?

Takto by se mi to libilo, protoze jinak zas musite premyslet jak plemenac zuzitkujete - cili prendat do nastavku nebo je zimovat ve vice plemenacovych N a prendat na jare.

Sekce maji sve uskali ale i tak si myslim, ze pro zacatecnika na vyzkouseni chovu matek nejjednodussi zpusob, bez velkych nakladu na vybaveni, vim ze plemenac se musi hodit kazdemu ale vysvetlujte jim to :-)
V sekcich je problem kdyz se dari, protoze pak se dve vcelstva museji rozendat a to je pak problem se zaletanym osazenstvem. Pokud je lze odvezt jinam problem je mensi. Pokud se nedari tak se vytahnou prepazky a je to.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita, proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel. Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)

Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko - hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.

Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...

T.H.

> Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> R. S.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pepek (217.115.243.182) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel...
---------------------------
Se styrodurem mám velmi špatné zkušenosti.Co nerozežrali vigorky,to v zimě rozklovali ptáci a všude jen hromada bordela.Styrodur už nechci ani vidět. Musím,ale taky říct že nepoužívám žádnou povrchovou úpravu styroduru.
Zdraví Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly insiminované

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 12:18:31
> ----------------------------------------
> Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel.
> Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi
> malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju
> odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)
>
> Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko -
> hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime
> jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na
> dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne
> od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.
>
> Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu
> a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou
> velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky
> problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu
> dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro
> nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...
>
> T.H.
>
> > Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> > spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> > zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> > na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> > rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> > zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> > porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> > proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> > vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> > vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> > R. S.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

> Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak
> zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> insiminované
>
> pepan

Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.

Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

F1 je jen na jedno použití nebo je nutné ji negativním výběrem ustálit. získáš tak vlastní linii podle svých představ.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 14:35:36
> ----------------------------------------
> > Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1
> tak
> > zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> > insiminované
> >
> > pepan
>
> Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o
> tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.
>
> Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

No já píšu pouze to, co mám vyzkoušeno a tudíž to pak mohu v nějaké následující diskuzi ustát. Jelikož s plemenáči s odělitelným dnem nemám zkušenosti, opravdu nevím. Rozšiřovací nástavky ala Pepa K. si chci vyrobit už řadu let, ale není čas. Styrodur je lepší než polystyren, ale stojí li vám na zemi v trávě, což je nejlepší prevence proti vyloupení, žerou ho i když méně včely zevnitř a zřejmě mravenci zvenčí. Takže plemenáč je po cca 5 letech zralý na menší opravy. Epoxy z pilinami a vyžraniny se vylejí a je to. Samozřejmě styrodurové polonástavky si umím představit, mám jich cca 10 na zkoušku ale nelíbí se mi, jsou příliš zranitelné. Samozřejmě nástavky mají dolní a horní dřevěný rám a jsou napuštěné nátěrem. Navíc si stále myslím, že hladové lesní ptactvo a mravenečkové se na nich rychle podepíší.To s timi TV je normální jev, nově přidaná matka zaklade pár plástů včelky ji zlikvidují a na jejím plodu založí matečníky. Takže přes všechnu péči kterou chovu věnujeme produkujeme ne malé % zmetků a přitom to na těch matkách vůbec není vidět.Naproti tomu matky z nouzových a rojových matečníků tyto problémy nemají. Rovněž i matky založené na očkách vyřezaných z plástů jsou na tom daleko lépe, ostatně staré články ve včelařské literatuře to jenom potvrzují. Takže co s tím??? No to bych také rád věděl!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Chov matek

Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, prosím.

Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce genetických znaků trubce při inseminaci.
Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)
Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 17. 2. 2010
Re: Chov matek

Přítel Jan Bűrgel napsal: „Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)“

Inbredientní efekt ..?!
To slyším opravdu poprvé.

Bylo by vhodné používat ustálené názvosloví, a tak jen pro pořádek:
Při zkřížení dvou nepříbuzných linií, které se označují P (parentální – rodičovské), vzniká generace F1 (první filiální generace). Tato generace svými vlastnostmi předčí rodiče. Říká se tomu heterozí efekt. Vlastností této generace je i to, že je uniformní. Mají vlastnosti dominantního genu jednoho z rodičů. Tato vlastnost se ale bohužel vyskytuje pouze v F1. Následné potomstvo generace F1 je F2. V této generaci F2 dochází k poklesu výkonnosti pod úroveň rodičů a ke štěpení 3:1 fenotyp (znaky které se na pohled projeví) a 1:2:1 genotyp (genetická struktura vlastností, která není vidět). Vyštěpené potomstvo F2 je zdroj šlechtitelských novinek. Je ale nutné oddělení homozygotů od heterozygotů (u heterozygotů dochází v následujících generacích k dalšímu štěpení vlastností). Proto u generace F2 šlechtitelská práce teprve začíná.

Tak to definoval roku 1866 Johann Gregor Mendel a já bych si dovolil navrhnout toto neměnit.

S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek

Omlouvám se
inbreeding, deprese, incest je příbuzenské páření (i v inseminaci matek se užívá)opačně jsem ho užil, omlouvám se.
Jedná se o heterozi, heterozní efekt nepříbuzenského paření to je opačný pojem při kterém vznikají výhody ve vyšší života schopnosti jedinců.
Děkuji, pojmy ani vaši mírnou jízlivost měnit nebudeme.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek

K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu.
Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Chov matek
> Datum: 17.2.2010 22:51:55
> ----------------------------------------
> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
> prosím.
>
> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
> genetických znaků trubce při inseminaci.
> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
> (mulati jsou životnější.)
> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek

Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
generace F2 mezi sebou, atd...
Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
populací byla k F1 připářena.
K. Čermák

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu.
> Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
>> Předmět: Chov matek
>> Datum: 17.2.2010 22:51:55
>> ----------------------------------------
>> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
>> prosím.
>>
>> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
>> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
>> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
>> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
>> genetických znaků trubce při inseminaci.
>> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
>> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
>> (mulati jsou životnější.)
>> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
>> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
>> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
>> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
>> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
>> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
>> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
>> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
>> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
>> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
>> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
>> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
>> J.B.
>>
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek

("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)

Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a matky které z nich chováme F1?

Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.

Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o další křížení .
Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit matky F1 našeho křížení nebo jak?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek

Inseminovanou (resp. i jakoukoliv jinou plemennou matku, která se
osvědčila a chováme od ní) je správné označit jako generaci P, tzn.
parentální nebo česky rodičovskou (parentes = rodiče), pokud potřebujeme
rozlišit 2, příp. několik parentálních populací, např. při jejich
křížení, mohou se označit jako P0, P1, P2, ... Až potomci se označují
jako F generace + číslo, odvozeno od filiální (synovská, příp. dceřinná).
Pokud bychom měli být důslední, měli bychom rozlišovat, jestli máme na
mysli matku ve včelstvu nebo zbytek včelstva, tedy dělnice, její dcery.
Potom by včelstvo s makou - dcerou matky P volně spářenou bylo generace
F1, ale jeho matka by náležela pořád k P generaci. V praktickém chovu
ovšem vystačíme s tím, že na matku vztahujeme situaci (genotyp) celého
včelstva, tedy hovoříme o takové matce jako o F1 a myslíme tím její
spáření s trubci a tak její celé včelstvo. Když od matky ve včelstvu F1
generace odchováme dceru, její včelstvo bude F2, ...
Protože nevíme, s jakými trubci se tyto matky páří, jejich původ
pomíjíme a symboly F1, F2 vztahujeme na linii po matkách. To jsou
specifika včely medonosné...
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> ("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)
>
> Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a
> matky které z nich chováme F1?
>
> Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou
> to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.
>
> Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště
> budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k
> heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o
> další křížení .
> Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit
> matky F1 našeho křížení nebo jak?
> J.B.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek

My jsme se to v šedesátých letech učili takto, s tím, že u včel je to trochu složitější protože se matka páří s více trubci a to i při insiminacích.. To moje vysvětlení považuji za jednodušší a pochopitelnější. Když spousta chovatelů má pocit že F1 a její potomstvo je něco vijímečného. ano to však tak jednoduché není. Chce to hlavně hodně pozorován, záznamú a práce

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Chov matek
> Datum: 18.2.2010 09:31:20
> ----------------------------------------
> Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
> jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
> generace F2 mezi sebou, atd...
> Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
> nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
> křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
> populací byla k F1 připářena.
> K. Čermák
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o
> příbuzenskou plemenitbu.
> > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec
> sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V
> praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se
> štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace
> bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první
> generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí
> zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze
> šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev
> vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> >> Předmět: Chov matek
> >> Datum: 17.2.2010 22:51:55
> >> ----------------------------------------
> >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
> >> prosím.
> >>
> >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
> >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
> >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
> >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
> >> genetických znaků trubce při inseminaci.
> >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
> >> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
> >> (mulati jsou životnější.)
> >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
> >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
> >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
> >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
> >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
> >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
> >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
> >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
> >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
> >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
> >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
> >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
> >> J.B.
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (93.99.204.43) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

Pro úspěšné naplnění semenného váčku spermiemi je přítomnost a správná péče včel nutná (ale to neznamená, že k tomu musí být přítomno několik tisíc včel)! Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. Neznám žádný relevantní argument pro toho okázalé tvrzení. Tichá výměna, ztrátovost, nekvalitní oplození… to všechno jsou záležitosti, jež mohou být ovlivněny spousty faktory, které s oplodňáčkem jako takovým nemusí mít přímou souvislou. Např. tichá výměna může souviset se špatným přidáním matky, ztrátovost se špatným rozmístěním oplodňáčků, nekvalita se špatnou konstrukcí oplodňáčků, špatným zdravotním stavem včel (nosema se sama od sebe z ničeho nic neobjeví), špatnou hygienou atd.

S pozdravem M. Václavek

PS

Před pár týdny mi v hlavě vznikl prototyp multifunkční chovatelské soustavy, sekci na běžný rámek, kterou lze uzpůsobit na přidávací klícku nebo izolátor, nebo v ní lze po oplození stávají bez komplikací odchovat matku další, či se v ní dá přechovávat záložní matka. V březnu si to vyrobím a v dubnu si s tím začnu „hrát“.

Proč jdu do takových „krkolomností“? Protože budu tvořit o polovinu méně oddělků, zato silnějších a stálejších, a protože chci mít neustále dostatek záložních matek levně „uskladněných“ pro případ potřeby, přitom zároveň pohotově a snadno přidatelných do jakéhokoliv včelstva, nezávisle na roční období.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

"Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. "
Jestli to nebude tím, že matečníky do oplodňáčků se zužitkují úplně všechny bez výběru. Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat. Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....
Když vytáhnu plást do oddělku, tak včely na něm nikdy nevytvoří jeden matečník, ale několik a matka je nakonec výběr z těch několika. A kdoví jak to je u rojových matek, tam třeba bývá naraženo 15 matečníků, ale rojů i bez zásahu včelaře vyjde třebas jen 5, takže nějaký výběr nejen podle stáří matečníků, ale i podle kvality líhnuté matky tam může být taky...
Ale je to jen myšlenka.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

"Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat."

Ještě bych dodal , zvláště pokud nějaký komerční chovatel matek jede v množství přelarvovaných misek do jednoho včelstva na doraz, co to dá......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

Ale je to jen myšlenka..... , ale nedomyslená a špekulatívna!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

>Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....<
------------------------------------------------------------
Nemohu si pomoci, ale z příspěvků i těch starších, mám ten pocit, že plemenáče a oplodňáčky se plní výhradně nevylíhlými matkami - matečníky. Potom by bylo pravdou, že se některý matečník nemusí vylíhnout, vylíhne se matka na první pohled malá, s chybějící nohou, případně i bez křídel. Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené. Tedy matky, které po následném oplodnění mají veškeré předpoklady pro zdárný vývoj. Problém vidím v tom, že malé oplodňáčkové včelstvíčko nemá předpoklady zvládnout nároky, které jsou na něj kladeny. Pomineme-li nebezpečí vyloupení, jedná se též o působící vnější nepříznivé teploty které není takové včelstvíčko schopno zvládnout a nedostatečného přísunu čerstvých bílkovin, tedy pylu z okolní přírody. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. Můžeme namítnout, že nedostatku pylu se nechá "teoreticky" napomoci podáním fermentovaného pylu v medocukrovém těstu, které tvoří stabilní náplň glicidových zásob oplodňáčku. Je zde ovšem to "ale" a proto uvádím to "teoreticky". Také jsem to nedělal. Znamená to odběr pylu přinášeného včelstvy a jeho následná fermentace, popřípadě včelami fermentovaný pyl vypíchat z pylových plástů. Takže, ruku na srdce. Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů. Zde dodáme takovému včelstvíčku v plástu i glicidové zásoby i bílkovinné zásoby a též i dostatečné množství včel. Způsob přidávání matek nebo i matečníků záleží potom na každém včelaři. Vidíte, zase jsem se zakecal. Přitom stačilo říci, že do oplodňáčků se vkládají mimo nevylíhlých matečníků také vylíhlé a již brakované matky.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

"Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené."
Hm, vizuální a váhová kontrola určitě všechny kandidátky na TV nedhalí. Jak se ale matka vylíhne, už je ale v podstatě hotová, u hmyzu to takhle chodí. Ještě se může v oplodňáčku díky malému počtu včel, chladu a nedostatku pylu nakazit nosemou, takové matky pak včelstvo automaticky mění TV, ale jinak, snad kromě mechanického poškození třeba při manipulaci včelařem nebo včelami při nevhodném přidání, by se dobrá vylíhlá matka "pokazit" a stát kandidátkou na TV neměla.
Aspoň myslím....., protože tento způsob chovu normálně nedělám, jen jsem ho kdysi zkoušel a pak přestal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen???

. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. J.K

Josef, to čo píšeš je pravda, ale..! Oplodnená M z oplodniačiku sa po začiatku kladenia odoberá a do doby pridania alebo expedovania novému majiteľovi. Čakť na to, kým plod od novej matke zaviečkujú je pre chovateľa zbytočná strata.
Potom i argumentácia, o negatívnom vplyve na novú M je neopodstatnené, pretože to čo je "zabudované" do M, už nemôže ovplyvniť prípadná nižšia teplota, málo peľu čo je spojené s novou M. Tá ak ju včelár úspešne pridá, pri riadnom kŕmení kŕmičkami sa plne prejaví dobrým výkonom.


Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů.J.K.

Drobný včelári si naozaj poradia aj s náhodnou výchovou matky v čase rojenia, odobratím plástu s plodom, včelami a rojovou MB. Z mojej praxi mám skúsenosti, že títo drobní včelári najčastejšie získavajú M z náhradného chovu, odobratím starej M a lebo len odobratím plástu s otvoreným plodom a krycími plástami a počkajú si na novú M.
My, niektorý z nás budú krútiť hlavami na znak nesúhlasu, ale oni si ich pochvaľujú?!

Myslím si ale, že i menší včelári ak ovládajú finesy výchovy novej M môžu tento spôsob použiť. Chov v matiek obyčajne zlyháva preto, že nie včelár dokáže pripraviť včely do oplodniačikov, do skupiny včiel odobratých zo včelstiev, obyčajne sa vrátia do svojich úľov (nie sú scelené)a pridaná MB alebo matka panna, ostane sama a stratí sa.
Do oplod. sú vhodné mladé včely, ktoré ešte neboli na prelete alebo oplod. s osadenstvom odniesť aspoň 2 km od svojej včelnici, aby včely neopustili M.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu