78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

černá (88.100.240.35) --- 7. 2. 2010
bez mezistěn

Jeden rok šla včelstva rychle do síly a došly mi mezistěny.Tam,kde byla mezistěna malá,ji vynechaly a stavěly na té vedle,která byla celá.Ovšem mezistěny nebyly vedle plodiště,ale nad ním.Taky se mi stalo,že jsem zaspala a udělaly mi výstavní divočinu od víka medníku k rámku plodiště.Jakmile jsem jim tam strčila prázdný rámek,který byl vydrátkovaný,ignorovaly ho. Trubčinu nevyřezávám,myslím,že čím míň zásahů do včelstva,tím líp.A co se panenských pláství týče,jsou křehčí,kolikrát nedotažéné,proto mám radši ,,klasiku",ty hezky tmavé.V medníku,ne v plodišti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Streit Pavel (94.241.78.35) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Zdravím p.Černá,
Když nevyřezáváte trubčinu, to nemáte potíže s varoa? Je to přece biologická past na roztoče varoa. Dále také záleží, kolik tam toho humusu máe v tom medu. Tmavé dílo jestli je v medníku, nebo plodišti, jednou tam je a pokud matka ploduje v čistém díle, z toho humus medníku se tam bakterie a spory nemocí stejně dostanou. Takže si nepomůžete. Je to stejné, jako když máte úvět, nemůžete jej splácet a půjčíte si na ten úvěr další úvěr.Buď ať je v úle všchno dílo mladé, nebo žádné, taková polovičatost nic nevyřeší. S vaším názorem souhlasit nemohu, ale cením si vás, že to sem napíšete, máte svůj názor-děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn

"Tmavé dílo jestli je v medníku, nebo plodišti, jednou tam je a pokud matka ploduje v čistém díle, z toho humus medníku se tam bakterie a spory nemocí stejně dostanou."
Příliš tmavé dílo se ve včelách nechávat nemá, platí zde zásada určité rozumné střední hranice. Na druhé straně včely umí účinně zabránit tomu, aby i z úplně tmavých plástů se vůbec něco uvolňovalo do medu. Aspoň, pokud vím, nikdo to ještě nikdy nedokázal nějakým seriózním rozborem a porovnáním medu z vystavených mezistěn a z hodně tmavých plástů. Jsou tady jen v podstatě domněnky , že med z hodně tmavých plástů má trošičku jinou chuť. Přirozeně pokud včelař nesešrotuje plné buňky s košilkami od plodu a s kdovíčím na jednu kaši a nenechá dlouhým ležením ty látky proniknout do medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Streit Pavel (78.136.141.169) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn

p.Polášek, Vemte staré tmavé dílo a polijtejej vodou. Po tak 2 hod to dílo vemte a obsah vlijte do prosklené misky. Uvidíte, co z toho vyteče, doslova hnůj. Zkuste k tomu přičichnout, nebo ochutnat to, zaručuji vám, že na tu chuť nikdy nezapomenete. Uvidíte, jaké patoky se dostávají do medu. Já to vyzkoušel, proto to píši. Včely sice buňky vyčistí, ale ne vše, ty bakterie se tam množí a množí. Včelstvo s nimi do jisté míry umí odolávat, ne však na trvalo. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (212.77.163.102) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Já to vyzkoušel, proto to píši. Včely sice buňky vyčistí, ale ne vše, ty bakterie se tam množí a množí. Včelstvo s nimi do jisté míry umí odolávat, ne však na trvalo. Zdraví P.S
-----------------
no v mém těle se množí bakterie stále a neustále, co s ním mám proboha dělat? Postavit si nové sterilní tělo?

Ale obávám se, že moje tělo bez bakteríí by bylo asi do měsíce v krematoriu na 100%sterilizaci. :-)
:-)
Viz odboba nemocnosti hodně mytých a málokdy mytých dětí.

Mám lejt do včel kromě pětkrát léčení VD i Domestos, nebo co je to pořád v těch reklamách na čisté WC?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

"p.Polášek, Vemte staré tmavé dílo a polijtejej vodou. Po tak 2 hod to dílo vemte a obsah vlijte do prosklené misky. Uvidíte, co z toho vyteče, doslova hnůj. Zkuste k tomu přičichnout, nebo ochutnat to, zaručuji vám, že na tu chuť nikdy nezapomenete. Uvidíte, jaké patoky se dostávají do medu."
Dejte do včelstva nad mřížku starší plásty společně s vystavenými mezistěnami a med z nich vytočte zvlášť. A dejte oba medy porovnat do laboratoře. S největší pravděpodobností mezi medy nebude žádný rozdíl nebo jen malý. To, že ze zakladených plástů lze vodou vyloužit různé nechutné svinstvo, to není žádná novinka, je to všeobecně známo. Nedá se z toho ale usuzovat, že z takových plástů se podobné svinstvo dostává i do medu, med se v plástech chová totiž úplně jinak než voda.
Párkrát zakladené ne příliš staré plásty do normálního včelstva patří, i do plodiště a pokud není z nějakého důvodu jednoznačně deklarováno včelařem, že med je v nezaplodovaných plástech, tak i do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Albert Gross (78.99.75.234) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Možno sú to predsudky, ale zákazníci sú stále fajnovejší. Ak vám niekto podá svačinu zabalenú v novinovom papieri, alebo v servítke, ktorú si vyberiete ? Tak to bolo doteraz aj s balením medu do použitých pohárov a doteraz to stále niektorým včelárom nevadí. Myslím si, že postupne bude ubúdať včelárov, ktorí vkladajú do medníka tmavé plásty. Ja považujem takúto zásadu za vec hygieny a etiky včelárenia. Podobne je to aj s používaním tvrdých liečiv - ak to predpis na základe nejakej analýzy nezakáže, budeme ich neustále tlačiť do včelstiev a sťažovať sa na postreky repky, ktoré môžu poškodiť naše včelstvá. My rovnakým spôsobom môžeme pôsobiť na zdravie našich zákazníkov. Normu škodlivých látok v mede a vo vosku možno neprekročíme, ale o niekoľko rokov to už nemusí byť pravda a zistíme, že na základe novej analýzy a následne novej normy sme predávali med , ktorý nebol celkom košér . A je to zase o hygiene , etike a svedomí. Volná stavba, alebo stavba na nekontaminovaných medzistienkach a používanie mäkkých liečiv budú v blízkej dobe elementárne zásady včelárenia. Niektorí včelári to už nestihnú, niektorí nebudú chcieť, niektorí si budú musieť zvyknúť. Najlepšou perspektívou nášho včelárenia asi bude, ak si zvykneme dobrovolne a čo najskôr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
jirka (85.71.46.60) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

v medníku nevím zda jde používat bez mezistěn panenské, ale určitě lze používat nezatížené rezidui léčiv. každý rok vyměnit 1/2 medníkových plástů. drobné nepravidelnosti a více trubčiny v medníku nevadí, silně nepravidelné se můžou vyřazovat, pěkné zase posouvat do plodiště. teprve

při nedostatku si v plodišti pomoci mezistěnami...
pokud by se plásty z plodiště používaly jen pro nevčelařské účely, nebyly by ani rezidua v mezistěnách.
to je ale práce pro novou generaci včelařů, nezatíženou některými dogmaty a celoživotními zvyky. jinak je to

lákavá myšlenka, do medníků vkládat jen nízké, třeba i nedrátkované rámky. velká úspora práce a vstupů. u vysokých rámků (např. jumbo) to bude složitější, tam jsem stavební rámek vkládat nezkoušel a asi by to chtělo mít je s všechny s dělničinou. tam se bez mezistěn (a drátkování)

asi neobejdeme. podmínkou toho celého je prostorné plodiště, aby se daly plodištní rámky na vyřazení posouvat na kraj a nemusely se převěšovat do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Honza Jindra (78.156.32.90) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Používám panenské dílo v "medníku". Protože "vydrží dlouhá léta - matka mi je nezaklade - neřeším obnovu díla v medníku, pouze přidělávám nové. Pro rozšiřování používám mezistěny. V "plodišti" naproti tomu se snažím mezistěny nahradit volnou stavbou (viz. moje stránky www.sweb.cz/jjvcela). Spolehlivě staví dělničí dílo roje. Oddělky tak na 75%. Kmenová včelstva v době tvorby oddělků vložené stavební rámky 100% vystaví trubčím dílem. Proto v květnu je lepší vlkádat do včelstev po odebraných plástech vystavěné světlé souše ze zrušených loňských oddělků nebo mezistěny. Tvorba oddělků je jedním z protirojových opatření a tak vložení samých mezistěn pozastaví ještě více plodování a od rojení nepomůže.
Diskuse o tmavých souších pro uložení medu řeší problém včel. Těm je to opravdu po miliony let asi jedno. Problémem je ale naše léčení - kontaminace vosku i košilek v buňkách a hlavně požadavek trhu. Zákazníci si hodnotí sami a vyřadují med ode mě a to je dobře.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti medu.
Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Jde o plásty v plodišti. Medníkové plásty používám výhradně panenské.
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Čermák K. (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n

Vyjádřil bych to úplně stejně jako p. Přeslička. Nevím, jestli je někde
takový článek. Ale kdo má dobrý mikroskop, nemůže být problém to zjistit
- vytáhnout z buňky košilku po kukle a při potřebném zvětšení se
podívat, jestli jsou v ní nějaké průchody velikosti pro spory mikrobů.
Spíš bych odhadoval že ne. Jenže - pokud uhyne v buňce larva nebo kukla,
všechny zárodky z ní zůstanou v buňce neoddělené košilkami - včely to
čistí a tak se zrodky v úlu šíří. To je potom jedno, jak starý je plást.
Info co vím - spory původce moru mají velkost 1,1×0,5 um, spory nosemy
4×2,25 um.
Problém barvy díla považuji za nepodstatný, pokud včelař průběžně dílo
přiměřeně obnovuje, tedy má dílo panenské nebo lehce hnědé, tmavé patří
opravdu ven. Víc mi vadí, kdybych např. ošetřoval včely aerosolem, tam
je dobré brát roušku na ústa, a moji zákazníci na med jezdí kolem
včelnice, asi by se divili... Používám jen fumigaci a to před případným
kouřem stihnu utéci, roušku si tedy neberu.
Ještě méně mě trápí jakýsi problém sterilnosti úlového prostředí. Trefně
to vyjádřil Karel. Ve světlém díle ovšemže je méně zárodků, ale docílit
jen světlé dílo v provozu s více včelstvy je nemožné a hlavně není to
nutné - včely musí být schopny poradit si s běžným infekčním tlakem.
Když ne, mají nižší životascopnost a je třeba měnit matku(y).
K. Čermák

Ji?? P?esli?ka napsal(a):
> Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní
> studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a
> počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi
> nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku
> pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává
> fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití
> je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti
> medu.
> Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií
> nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Já ji za důležitou považuji a nepotřebuji nato nějaké studie. Jakmile
se začně z mnoha důvodů přesouvat voskový materiál, tak se stím
přesunuje mnoho patogenů. Pokud tyto patogeny při určitých podmínkách
dokážou podlomit sílu nebo vitalitu nebo kondici či to zdraví
včelstva, tak nějaké úvahy o světlém díle v medníku jsou kničemu. Dílo
není v žádném případě od sebe izolované ani na dosah dvou úlů natož
nějakou vloženou mřížkou. Voskový materiál se přesouvá stejně jako
zásoby nebo pyl nebo voda. Přes mřížku si dělnice prý dokážou
přesunout i vajíčko tak proč ne nějaké svinstvo co se dostane z
plodiště do medu.

_gp-

2010/2/8 Jiří Přeslička <preslickajiri/=/seznam.cz>:
> Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní
> studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a
> počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi
> nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku
> pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává
> fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití
> je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti
> medu.
> Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií
> nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
> Jirka Přeslička
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr (94.125.216.34) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa, t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
S pozdravem
P.Z. UH.Hradiště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Čermák K. (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n

Máte pravdu, může to být velmi účinný způsob redukce populace kleštíka.
Dokonce je vybádáno, na čem záleží přednostní infikování trubčích buněk
před dělničími a je to i matematicky podloženo - mohu říci, že to není
(skoro vůbec) způsobeno vyšší atraktivitou trubčích larev. Takže při
známém počtu plodových buněk, síle včel a počtu foretických samiček se
dá poměrně přesně zjistit, kolik samičky napadnou trubčích buněk plodu a
kolik dělničích. Příklad: Při síle vč. 30 tis., 1500 dělničích a 200
trubčích buněk denně víčkovaných a jen 20 foretických samičkách V.d.
(možná situace v kětnu) bude infikováno 0,1% dělničích a 2% trubčích.
Pokud bude za stejných poměrů počet foretických kl. 200, bude infik.
1,4% dělničích a 18,3% trubčích larev, při ještě silnějším zamoření
včelstva např. se 400 foret. kleštíky bude infikováno 2,7% dělničích a
33% trubčích larev před jejich víčkováním. Plyne z toho, že účinnost
likvidace trubčiny proti kleštíkovi se prudce zvyšuje se zamořením
včelstva a že dělničí plod je díky přítomnosti trubčího plodu vcelku
ochráněn před kleštíky. Důležitá je i informace, že pokud ve včelstvu
nebude trubčí plod, nedělá kleštíkovi problém přejít množit se úspěšně v
dělničině, matematický model mám.
Dá se tedy také zjistit, jak bude infikována dělničina, když včely
přestanou chovat trubčí plod, což je situace koncem léta - čas rychlé
změny poměrů ve vč. pokud jde o varroózu a nebezpečí krize a kolapsů.
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n

"Při síle vč. 30 tis., 1500 dělničích a 200
trubčích buněk denně víčkovaných a jen 20 foretických samičkách V.d.
(možná situace v kětnu) bude infikováno 0,1% dělničích a 2% trubčích."

S tímto mám problém souhlasit, v mých podmínkách není trubčina kontinuálně kladena, ale pouze nárazově, občasně, a tak kleštík má šanci jen krátkou dobu k založení rodiny v trubčí bunce. Potom se ten poměr výrazně změní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

A co trubec jako geneticky material?

2010/2/8 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> S pozdravem
> P.Z. UH.Hradiště.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n

Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo zamořeno znova od souseda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 11:18:55
> ----------------------------------------
> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> S pozdravem
> P.Z. UH.Hradiště.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vorja (78.41.14.65) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n

Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit…
------------------------------------------------------

U Rašovské metody je uvedeno: V žádném případě trubčinu nevyřezávat-tento úkon proveďte až 10-15 července.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n

To je ten čas podle krajú se zčíná sužovat v půli čevence je to dáno stavem vegetce. dobu si na svém stanoviští musí každý vypozorovat sám a matka přestává trubčinu zakládat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 13:35:54
> ----------------------------------------
> Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit…
> ------------------------------------------------------
>
> U Rašovské metody je uvedeno: V žádném případě trubčinu nevyřezávat-tento
> úkon proveďte až 10-15 července.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: bez mezist?n

Vážení přátelé!
Omluvám se za svou neznalost.Co je to kleštík?
Jestli je to ROZTOČ VAROA JAKOBSONII,tak proč KLEŠTÍK?
Znovu se omlouvám,že neznám!
Díky.Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: bez mezist?n
Datum: 8.2.2010 - 13:04:23

> Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu
> matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým
> pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje
> matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení
> pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu
> trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr
> kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje
> trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor
> vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev
> ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace
> pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo
> zamořeno znova od souseda.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: bez mezist?n
> > Datum: 08.2.2010 11:18:55
> > ----------------------------------------
> > Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel
> > před roztočem varroa,
> > > t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento
> > boj proti v.d. považuji za mnohem
> > > smysluplnější a účinnější než např.používání
> > KM či již rezistentní
> > > gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí
> > rámečky,které matky postupně
> > > zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované
> > drátkem,což mě zabezpečuje,že
> > > po odřezání víček s již zakuklenými trubci
> > a následným vyklepáním trubčiny
> > > na světlý papír se trubčina nezhroutí a na
> > papíře vidím dobře množství
> > > roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám
> > včelstvům.Určitě tímto
> > > neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům
> > tento biologický boj
> > > proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují
> > bezhlavě chemmií.Nejenom
> > > že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám
> > rojení.V začátcích mého
> > > včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v
> > jednotlivých rámečcích
> > > nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při
> > důsledné několikaleté
> > > likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku
> > max.do pěti roztočů,což je
> > > velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> > S pozdravem
> > P.Z. UH.Hradiště.
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: bez mezist?n

roztoč = je skupina hmizu
Varoa jakobsonii = odborný název jednoho z nich
Kteštík = české jméno
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 19.2.2010 18:36:01
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé!
> Omluvám se za svou neznalost.Co je to kleštík?
> Jestli je to ROZTOČ VAROA JAKOBSONII,tak proč KLEŠTÍK?
> Znovu se omlouvám,že neznám!
> Díky.Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 8.2.2010 - 13:04:23
>
> > Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu
> > matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým
> > pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje
> > matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení
> > pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu
> > trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr
> > kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje
> > trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor
> > vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev
> > ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace
> > pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo
> > zamořeno znova od souseda.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: bez mezist?n
> > > Datum: 08.2.2010 11:18:55
> > > ----------------------------------------
> > > Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel
> > > před roztočem varroa,
> > > > t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento
> > > boj proti v.d. považuji za mnohem
> > > > smysluplnější a účinnější než např.používání
> > > KM či již rezistentní
> > > > gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí
> > > rámečky,které matky postupně
> > > > zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované
> > > drátkem,což mě zabezpečuje,že
> > > > po odřezání víček s již zakuklenými trubci
> > > a následným vyklepáním trubčiny
> > > > na světlý papír se trubčina nezhroutí a na
> > > papíře vidím dobře množství
> > > > roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám
> > > včelstvům.Určitě tímto
> > > > neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům
> > > tento biologický boj
> > > > proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují
> > > bezhlavě chemmií.Nejenom
> > > > že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám
> > > rojení.V začátcích mého
> > > > včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v
> > > jednotlivých rámečcích
> > > > nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při
> > > důsledné několikaleté
> > > > likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku
> > > max.do pěti roztočů,což je
> > > > velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> > > S pozdravem
> > > P.Z. UH.Hradiště.
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Libor (62.168.45.106) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Petře, Váš příspěvek ohledně likvidace roztoče považuji za to nejlepší, co zde bylo v poslední době napsáno. Píšu 1*
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Petr napsal:
.....Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Ali (217.197.33.122) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Měl jsem možnost zhlédnout osvětové DVD Včelařský rok 1,2 - tady se podívejte, s jakými soušemi se má včelařit - to je budoucnost / jestli bude tak černá jako plásty s kterými se pracuje na těchto DVD / od kterých se má člověk něco přiučit, tak ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (94.241.83.174) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Zdravím vás, co čekáte, je krize a i VUVC Dol šetří. Není to jen na tomto CD, shlédl jsem to i na CD Celý rok boj proti varoa, tam je teprve staré dílo. Jak od prasat. Tím vlatně ústav říká,: mějte včely v hovnech, je to jedno.
Je to kruté,ale realita. Na takových instruktážních filmech by mělo být světlé mladé dílo a ne takové černé patoky. Jestli je mezi námi nějaký černý kolega, příteli vězte, nejsem žádný rasista, jen se bavíme o včelím díle.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Proč tak expresivně, když dnešní den byl bez Vás tak tvůrčí a ohleduplný.
Kdybyste viděl můj plást, ten první v sezoně postavený na podzim, nevěřil byste mi, že je letošní. Jsou stanoviště, kde je vysoká produkce propolisu a to propolisu dost tmavého a podle toho dílo vypadá. Film také není vždy věrným zobrazením a záleží na světelných podmínkách.
Váš názor na odstín plástů tu zazněl již mnohokrát a myslím, že si to všichni budeme pamatovat, a proto není třeba to dále opakovat.
Přeji dobrou noc, P.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Streit Pavel (94.241.83.174) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn

Věřil p.Holub, věřil, i mě se to stává. Ale na těch CD není vidět ani jedna jediná světlá souš, ani jedna a to je smutné. Ten ústav má jít příkladem, aspoň když se ty instruktážní filmy točí pro jak znalé včelaře, tak i začátečníky. Ti si právě vytváří obraz a systém, jakým budou včelařit. No a o tom to je.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezist?n

Ten ústav má jít příkladem,
> aspoň když se ty instruktážní filmy točí pro jak znalé včelaře, tak i
> začátečníky.
Zdraví P.S

Tady se prave splachl jeden ideal do zachodu.

Vcera jsem si od tebe o Dolu cetl neco jineho...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezist?n

Zdravím vás, jestli to je v mém článku ve Včelařství, tak ano. Otázka je, někomu dát za pravdu za ústav, něco jiného je potom točit ty filmy a lidi vidí opak. Co si potom mají myslet.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezistěn

"Věřil p.Holub, věřil, i mě se to stává. Ale na těch CD není vidět ani jedna jediná světlá souš, ani jedna a to je smutné. "
Jako amatérský fotograf souhlasím s tím, že obrovsky záleží na na osvícení. Jednou, dvakrát zaplodované souše budou při jednom osvícení téměř úplně žluté, při jiném sytě tmavě hnědé. Jediné trochu objektivnější zjištění tmavosti díla je pohled přes souši na třeba slunce nebo jiný zdroj silného světla, tak se zjistí poměrně přesně, kolik vrstev košilek je na dně buňky. Pohlížet na souše jen podle jejich barvy zvenku je nesmysl, protože stačí u mnohonásobně zaplodované souše seříznout horní třetinu buněk , třeba proto, že se dostala do medníku a je třeba ji odvíčkovt nebo z nějakého jiného důvodu a umístit ji potom třeba vedle právě vystavené mezistěny. Včely si potom na dostavení vypůjčí i světlý vosk z vedlejšího plástu a ten mnohonásobně použitý plást pak získá barvu světlejší nejméně "o třídu".
Kromě toho VUVČ Dol je komerční subjekt. Jeho pracovníci musí svoji pracovní dobu používat především na výdělečné práce. Nemohou do včelstev bezhlavě cpát jen světlé plásty, jen protože pár diskutujících tady je přesvědčeno, že pro včely "je to to nejlepší" , přitom žádné solidní výzkumné na toto téma nejspíš nejsou. Kdyby měli v Dole včelařit podle tohoto diskuzního fóra, se vší úcou k všem diskutujícím tady, kde se co půl roku presentuje něco nového, co je pro včely absolutně "nejlepší" , dávno by VUVČ zkrachoval a v Libčicích by místo včelařských výzkumníků byl hotel nebo něco takového....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezist?n

Čéče, HLAVO MOUDRÁ,poraď Na jaře dám plné plodiště mezistěn a srpnu tam mám plásty jak bota, nevíš kdo mě je vyměnil?

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 22:02:34
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, co čekáte, je krize a i VUVC Dol šetří. Není to jen na tomto
> CD, shlédl jsem to i na CD Celý rok boj proti varoa, tam je teprve staré
> dílo. Jak od prasat. Tím vlatně ústav říká,: mějte včely v hovnech, je to
> jedno.
> Je to kruté,ale realita. Na takových instruktážních filmech by mělo být
> světlé mladé dílo a ne takové černé patoky. Jestli je mezi námi nějaký
> černý kolega, příteli vězte, nejsem žádný rasista, jen se bavíme o včelím
> díle.Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezist?n

Ano, vím že když dám matce v plodišti samé mezistěny, že se za ten rok dokážou hodně potmavit, i snůška tomu třeba pomůže. Ještě jsem ale neviděl, aby bylo jednoleté dílo tak tmavé, jak dílo 4 a více let staré.Já odstraním vždy jednoleté dílo, nadobro, vím jak vypadá, jsou tam rozdíly. Neměl jsem nikdy takové dílo, která propaguje Dol na discích. Proti gustu žádný dišputát, já osobně bych se za takové styděl. To je ale.........Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu