78503
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 7. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
Diskuze jede dál. Zatím to vypadá, že většina je pro panenské plásty.
Jedna připomínka:
Argument údajné „izolace“ medu od košilek prostřednictvím propolisové vrstvy je tak trochu demagogický a to ze dvou důvodů.
Za prvé látky, o kterých se tu bavíme, jsou jak ve vosku, tak v propolisu rozpustné.
Za druhé je na pováženou, zda vůbec včely při nárazové snůšce stihnou po vylíhnutí plodu buňky zatmelit předtím, než se do nich začnou valit zásoby. To platí zvláště na jaře, kdy včely tmelí všeobecně málo.
Propolis hraje významnou úlohu v dezinfekci úlového prostředí, ale pochybuji, že látkám z košilek zabrání pronikat do medu.
S pozdravem M. Václavek
PS
Nepřímo tu zazněl názor na uplatnění medu jako probiotika. Z tohoto hlediska by byl ve výhodě med z tmavého díla. V souvislosti s tím jsem narazil na tuto práci:
http://www.vuzv.cz/sites/Vcely.pdf
Citace z uvedeného zdroje:
„Studie také prokázala, že med obsahuje bakterie mléčného kvašení, které pocházejí nikoliv
z povrchu rostlin, ale jsou původem z medného váčku včel. Sacharidy obsažené v nektaru
pravděpodobně působí jako induktory pro rozvoj indigenních bakterií v medném váčku. Druh
nektaru (rostliny) ovlivňuje i skladbu bakterií v proventriculu. Bifidobakterie a laktobacily
poté přecházejí do včelích produktů a jsou detekovatelné v čerstvém medu. Med z nektaru
malin a ostružin obsahoval 5 × 10 4 živých buněk těchto bakterií v jednom gramu. V práci je
diskutován i možný význam těchto bakterií jako probiotik pro člověka. Faktem je, že tyto
bakterie se vyskytují pouze v čerstvém medu a při skladování poměrně brzy hynou.“
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40760
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu